Podle předpovědi počasí by po několika mlhavých, nebo zatažených dnech mohlo vysvitnout sluníčko, a tak se už dopoledne vydáváme na výlet
Auto necháváme v Lípě na parkovišti před školou a po hrázi jednoho z několika zdejších rybníků míříme ven z obce. Travnatá polní cesta klesá do údolí potoka Žabinec, který teče do Havlíčkova Brodu, kde se vlévá do Sázavy. Cestou je několik laviček, o jedné z nich owner píše: „Dojdete k docela obyčejné lavičce, na kterou nebylo vypsáno žádné výběrové řízení, nesešla se žádná komise, aby schválila umístění a ani jsme na ni nedostali žádnou dotaci. Takže nemá kolaudaci ani revizi. Přesto se posaďte a naberte sílu.“
Poté, co u rybníčku Prchaláček ulovíme čtvrtou a poslední kešku této série, stoupáme na Ločarův kámen (528 m). Tak se nazývá vršek, na němž kromě objektu vodárny je opravdu kámen! Tedy spíše skalka:
Nabízí se z ní docela pěkný výhled do okolí:
Vracíme se k Prchaláčku a polní cestou do Lípy. Ne však přímo k autu, ale jdeme se podívat na zdejší vrchol, který se zvedá hned za posledními domky. Nazývá se Mandlův kopec (524 m) a stojí na něm kamenný sloup z rolu 1780, postavený jako připomínka prvního roku panování císaře Josefa II.
Následující článek Za keškami u Hanesova mlýna
Žádné komentáře:
Okomentovat