tag:blogger.com,1999:blog-34358434141338305062024-03-28T19:43:59.540+01:00Jarda VálaJarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.comBlogger1976125tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-12415491828181872522024-03-15T19:53:00.001+01:002024-03-28T06:23:49.497+01:00Co jsem také přečetl___Na hranici zákona<div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b>Dobrodružný příběh z Ameriky 80. a 90. let 19. století zachycuje atmosféru amerického pomezí na sklonku jeho nejromantičtější éry</b></span></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2me1OnEUS1GglDD0t-Wd3XsdTCoRm7Gu9ua8zmXM1Tm6tUx63bFs2M_lFX-WJefbn6iSOHWuXqZFCGFNr_TDJzoLQhz50LgfkbUa2rsddcyqGGDKUG-GtJzV4BPuX7c8iYIa2PSUCAhMU8N2sO2FNV6JyiTEcdccgX1xPMTpJev1SipHuMFG1TWgeTYpR/s2371/Bryant%20-%20Na%20hranici%20z%C3%A1kona.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2371" data-original-width="1598" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2me1OnEUS1GglDD0t-Wd3XsdTCoRm7Gu9ua8zmXM1Tm6tUx63bFs2M_lFX-WJefbn6iSOHWuXqZFCGFNr_TDJzoLQhz50LgfkbUa2rsddcyqGGDKUG-GtJzV4BPuX7c8iYIa2PSUCAhMU8N2sO2FNV6JyiTEcdccgX1xPMTpJev1SipHuMFG1TWgeTYpR/w216-h320/Bryant%20-%20Na%20hranici%20z%C3%A1kona.jpg" width="216" /></a></div>Na pomezí kypících měst, městeček a zapadáků defilují muži zákona i psanci, odhodlaní farmáři a průkopníci i banditi, lupiči-gentlemani, lehké ženy a karbaníci. Dvě paralelní dějové linie sledují osudy hlavního hrdiny mechanika Blue Russela a jeho bratra Claye. Hranice zákona je v kraji, kde se rozsvěcují první edisonky, na nádražíčkách transkontinentální dráhy vyťukává morseovka spěšné depeše a v saloonech a hazardních hernách se mísí počestní vašnostové s nefalšovanými lotry, vskutku mlhavá. Panuje zde zákon muže proti muži a souboj dobra a zla a spravedlnosti se zločinem probíhá podle pravidel klasického westernu. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Blue Russell chtěl onoho osudného večera jenom opustit dům svého vznětlivého strýce a jít hledat svého dávno ztraceného bratra. Netušíce, jak těsně se s ním minul, se však pustil do dobrodružství, které ho přivedlo až na samou hranici zákona a dost možná i kousek za ni. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Román se sice řídí pravidly klasického westernu, ale westernem v pravém slova smyslu ve skutečnosti není. Autor totiž zachází s žánrovými proprietami mnohem volněji a používá je způsobem, který má možná blíž k dobrodružné detektivce než k divoké přestřelce mužů zákona s psanci, bandity a desperáty. Ano, muži tady mají kolty proklatě nízko a strategie, při níž se napřed střílí a teprve potom se ohlíží zpátky, je tím, co slibuje přežití a úspěch, přesto ale cítíte, že za vším tím ruchem hazardních heren, saloonů a vykřičených domů se ukrývá ještě něco navíc. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Jen ta obálka knihy je otřesná...</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i>Will Bryant </i></b>(1924–2002) se narodil v Arizoně a dětství strávil na americkém Západě. Navštěvoval desítky škol včetně Utažské a Arizonské univerzity. Za druhé světové války byl námořním letcem v Pacifiku. Po válce se věnoval knižní ilustraci a grafice a později i vlastní spisovatelské tvorbě. Většina jeho prací je zaměřena na oblast amerického pomezí a Západu. Vedle románu <b><i>Blue Russell </i></b>(česky Na hranici zákona) je autorem <b><i>Escape from Sonora</i></b> (Útěk ze Sonory) a <b><i>The Big Lonesome</i></b> (Velký Osamělý). Žil s rodinou na východním pobřeží USA poblíž New Yorku.</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-80405614770245364432024-03-11T20:26:00.001+01:002024-03-27T19:47:57.579+01:00Zemřel Jarda Doležal<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Spolužák ze základky, konkrétně soused v lavici v 6. a 7.c </b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Bydlel tehdy s rodiči v bytovce v Kolovratově ulici, jeho otec byl tajemníkem MěNV, v letech 1980-1990 byl předsedou představenstva Jednoty, lidového spotřebního družstva Havlíčkův Brod.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrwRhTNG9AtPYusgLBhBZswG49Cew5OwRs17LLZTxj0LUSsgotzcL28KsWWDIMoMC_fDd-CS578gY0iEXQ0mtKFvLoiON0Jnrq_w-rBejzKsF4pnAQd6o_RHGjMk-a_uVGVhT4XiFWfeoYcKFkRP7YwIzsu2oLqMYS0Ei_UOkGsWd_DD38itF_McTu8WoC/s2106/Jarda%20Dole%C5%BEal%20v%207c.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1558" data-original-width="2106" height="474" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrwRhTNG9AtPYusgLBhBZswG49Cew5OwRs17LLZTxj0LUSsgotzcL28KsWWDIMoMC_fDd-CS578gY0iEXQ0mtKFvLoiON0Jnrq_w-rBejzKsF4pnAQd6o_RHGjMk-a_uVGVhT4XiFWfeoYcKFkRP7YwIzsu2oLqMYS0Ei_UOkGsWd_DD38itF_McTu8WoC/w640-h474/Jarda%20Dole%C5%BEal%20v%207c.jpg" width="640" /></a></div>Bylo nás ve třídě pět Jardů a když bylo 27. dubna, společně jsme se bránili spolužákům, kteří nám chtěli dát hobla. Jarda Nekola (†23. 10. 2020), Jarda Kubát (†27. 12. 2022), Jarda Novotný (†14. 11. 2023), Jarda Doležal (†11. 3. 2024) a já. Všichni čtyři jsou už po smrti...</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-26999257583209870992024-03-02T12:24:00.810+01:002024-03-27T19:45:58.116+01:00S Pohodou jarní přírodou<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">J</b><b><span style="font-size: 14.6667px;">ak už název napovídá, pořadatelem turistické akce je KČT, odbor Pohoda Praha</span></b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Start je na nádraží v <b><i>Řevnici</i></b>, odkud se vydáváme na náměstí a pak po zelené turistické značce za stálého stoupání nejdříve zástavbou a od <b><i>rozcestí Řevnický les</i></b> „kupodivu“ lesem společně s modrou značkou. Míjíme lesní divadlo a od rozcestníku Babka (odb.) absolvujeme asi čtyřistametrovou odbočku na skalnatý vrchol <b><i>Babka </i></b>(506 m). Je porostlý pokroucenými borovicemi, z nichž některé vypadají téměř jako kosodřevina:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4RNgMH00NlUNBqMV3SNC3HEAol3mR_KCuvkMSEnPO_p3NsTY5JsevlculPSqKPLYyMuZfqLvFftsK7ioce25OGT_X0qB2eSteEPeGxn7_tp-nxR9Q9MauEXJUcWpclvdmRjYG-uYUhY25Za5vgXSeHVuH2amEN1azW5QkzeiQJ-Cj7opMLZXavEO8segK/s4608/01%20Vrch%20Babka%20(506%20m).JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4RNgMH00NlUNBqMV3SNC3HEAol3mR_KCuvkMSEnPO_p3NsTY5JsevlculPSqKPLYyMuZfqLvFftsK7ioce25OGT_X0qB2eSteEPeGxn7_tp-nxR9Q9MauEXJUcWpclvdmRjYG-uYUhY25Za5vgXSeHVuH2amEN1azW5QkzeiQJ-Cj7opMLZXavEO8segK/w640-h426/01%20Vrch%20Babka%20(506%20m).JPG" width="640" /></a></div>Vrch byl oblíbeným výletním místem už v 19. století, proto když se v roce 1889 značila zdejší první turistická trasa, vedla z Řevnic na Skalku a přes Strážní vrch s odbočkou právě na Babku. V roce 1890 zde dokonce stával altánek.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Suťovým úbočím se vracíme k rozcestníku, kousek pokračujeme po modré a pak z ní odbočujeme doprava. Po neznačené lesní cestě míříme přes mělké sedlo k <b><i>hradišti Pišťák</i></b>. Vzniklo zřejmě v pozdní době bronzové a strážilo stezku překonávající brdské <b><i>Hřebeny</i></b>. Dnes už zde najdeme jen pozůstatky dvou řad valového opevnění:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYyruNpDwfgIrbF4pWvZ9u_aFthZSyAuJx1LA3cbaLS4zIY31mdwxE51TlxsWTqrTiYfqSFRZwIZaKvkPY7qBfqpOnNYgJpRRhIhaH9UI-xi9QUlIL3KNm1nHT9cfgqwhhxL-IV3XAgQZv9AcQfAjpWnBTSL3k7JXMSPjlOSdz3KjIuObocScQJMVpXdSz/s4212/05%20Na%20hradi%C5%A1ti%20Pi%C5%A1%C5%A5%C3%A1k.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2808" data-original-width="4212" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYyruNpDwfgIrbF4pWvZ9u_aFthZSyAuJx1LA3cbaLS4zIY31mdwxE51TlxsWTqrTiYfqSFRZwIZaKvkPY7qBfqpOnNYgJpRRhIhaH9UI-xi9QUlIL3KNm1nHT9cfgqwhhxL-IV3XAgQZv9AcQfAjpWnBTSL3k7JXMSPjlOSdz3KjIuObocScQJMVpXdSz/w640-h426/05%20Na%20hradi%C5%A1ti%20Pi%C5%A1%C5%A5%C3%A1k.JPG" width="640" /></a></div>K návratu na modrou značku volíme záměrně jinou lesní cestu, aniž bychom tušili, že narazíme na hodně zajímavou lokalitu na ostrohu vysoko nad hlubokým údolím</span><span style="font-size: 14.6667px;">:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3e-kcOnHNzUVc5mikWmWAvBnOIhY9J5EaYo5Ln8mrlzqw0pnhmO7T2prbias547mPux79jEgwgDusOfaJ5x5hGaRk8i2lthaK3OiIeVhqcCAi0kZrjAL1_RHbyRP7bgI_Zk1kYpfUDGA1IYEDo567SbYXI1TiSujF5bFOBVMspbXT-X-tXymMPk6qf6nQ/s4608/09%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3e-kcOnHNzUVc5mikWmWAvBnOIhY9J5EaYo5Ln8mrlzqw0pnhmO7T2prbias547mPux79jEgwgDusOfaJ5x5hGaRk8i2lthaK3OiIeVhqcCAi0kZrjAL1_RHbyRP7bgI_Zk1kYpfUDGA1IYEDo567SbYXI1TiSujF5bFOBVMspbXT-X-tXymMPk6qf6nQ/w640-h426/09%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span>Jedná se o <b><i>trampské pietní místo</i></b>, někdejší kemp trampské osady Otroků vzpomínek. Původně zde stála jen jedná mohyla a kříž za Myšáka, ale jak šla léta, přibývaly kříže dalších kamarádů, kteří už sedí u nebeskýho ohniště:</span></div></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI4eHZRhBkrI9QuNz1LbeOyY1Y9EvMuHVm6112_1mA0zaD1YMyZ-nKtYBugaGw9ETgwl_w36VuAkTkMOu2VPfpqTDgCOa-vGbFAbX4Mavy82OYBGWaTQLJdBen8h8tc9k9NUvAc0nWtmcGTJSDo2nEc1BLvR8_VTYWiZ7fccPhjtH0hL3ylNumFFXHu1aM/s4608/10%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI4eHZRhBkrI9QuNz1LbeOyY1Y9EvMuHVm6112_1mA0zaD1YMyZ-nKtYBugaGw9ETgwl_w36VuAkTkMOu2VPfpqTDgCOa-vGbFAbX4Mavy82OYBGWaTQLJdBen8h8tc9k9NUvAc0nWtmcGTJSDo2nEc1BLvR8_VTYWiZ7fccPhjtH0hL3ylNumFFXHu1aM/s320/10%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" width="213" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYzTLUoJWlZ9PxtWLzZxtP7vB4KX6TA-GBeSnQBQ27NOZmFto7laRDgQ_qpFQEd8xRpOGFw_vocGzTLNYezZTvpbsnshceMW0n798MDfwiJK0orJWR3vBEvjZjHs1k6pznNNIoCgtz-B6KrmKhy4BP08JLqYHzO8fXwnp5WD65cwKvtvchUEUWRkGN_QYg/s4174/12%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4174" data-original-width="2783" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYzTLUoJWlZ9PxtWLzZxtP7vB4KX6TA-GBeSnQBQ27NOZmFto7laRDgQ_qpFQEd8xRpOGFw_vocGzTLNYezZTvpbsnshceMW0n798MDfwiJK0orJWR3vBEvjZjHs1k6pznNNIoCgtz-B6KrmKhy4BP08JLqYHzO8fXwnp5WD65cwKvtvchUEUWRkGN_QYg/s320/12%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" width="213" /></a></div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9XQK9shUkIIGHfK4zMcdjdmJF4GBGZow6pcNTAPVV6BCCoA-bTvGLbEV7j_FcY6qBI_svOUIZlqT6FCNIJ2kufJeS-Zyj_D7VMZawjDxdcHZ0wDqm3dYznX7kmDKh3cbvI8H22vpPfoG-THlVrFOd21ZpG5uqzlAZ3EaRNRdrpDEbpK-3Td5cE_Ug22Lc/s4188/11%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2792" data-original-width="4188" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9XQK9shUkIIGHfK4zMcdjdmJF4GBGZow6pcNTAPVV6BCCoA-bTvGLbEV7j_FcY6qBI_svOUIZlqT6FCNIJ2kufJeS-Zyj_D7VMZawjDxdcHZ0wDqm3dYznX7kmDKh3cbvI8H22vpPfoG-THlVrFOd21ZpG5uqzlAZ3EaRNRdrpDEbpK-3Td5cE_Ug22Lc/w640-h426/11%20Trampsk%C3%A9%20pietn%C3%AD%20m%C3%ADsto.JPG" width="640" /></a></div>Přicházíme na modrou turistickou značku a prudce sestupujeme do <b><i>údolí Nezabudického potoka</i></b>. Za můstkem přes potok se po pravé straně – ve svahu pod rozložitým dubem – choulí nenápadná </span><b style="font-size: 14.6667px;"><i>Stříbrná studánka</i></b><span style="font-size: 14.6667px;">. Podle pověsti zde za nocí svítí tři světýlka, která lákají pocestné bloudící pod noční oblohou. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Je nám jasné, že absolvované klesání si za potokem odpykáme stejným, ne-li vyšším stoupáním. Nemýlíme se, podle mapy jsme z vrstevnice 460 m klesli na 400 m a stoupání uzavřeli na 525 metrech. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Po levé ruce nás vytrvale provází zeď z nasucho poskládaných a mechem bohatě obrostlých kamenů, která kdysi oddělovala mníšecké a řevnické lesy, údajně proto, aby nepřebíhala zvěř:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjEzBdPgrivgvQMma21zvpSL04Jopdj8P38JievunM0adcAmP8xXjH3wbx_ZQnZSyn76C3Y49i-gWV1SnpLTZQOumXgO5EHhBZD6-m6VSlxSnf-2b5KndbLiEVJMh9wnph7HLAkQwu0oLb2vzNx0KBwWz5bqiPlyt_6CfFU1YaDWrWreoVVCOWgOjWGK30/s4387/15%20Ze%C4%8F.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2925" data-original-width="4387" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjEzBdPgrivgvQMma21zvpSL04Jopdj8P38JievunM0adcAmP8xXjH3wbx_ZQnZSyn76C3Y49i-gWV1SnpLTZQOumXgO5EHhBZD6-m6VSlxSnf-2b5KndbLiEVJMh9wnph7HLAkQwu0oLb2vzNx0KBwWz5bqiPlyt_6CfFU1YaDWrWreoVVCOWgOjWGK30/w640-h426/15%20Ze%C4%8F.JPG" width="640" /></a></div>Krátce se zastavujeme u pomníku připomínajícího tragickou událost z 1. ledna 1918, kdy se v těchto místech konal novoroční hon, při němž zahynul obecní hajný Jan Maršálek (*1855), rodák z nedalekých Haloun:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh876PDZxVZBdzmLipfznsU67zTfEhm3bPI_4oeltpznOUNgq-SvCftmyL9NXJtPcGskRGhr1zWIbS8c-05iErwsRDNkPHzuJ66DuyZJNFU0KbtBQgsscXBPclYcsZMDaB7HtejzmKKNEbkauCYpkG16AbWwHVXxSn1KZ-y7bJE4bqhJ3PGeI4iwRwXBFHP/s4218/16%20Pomn%C3%AD%C4%8Dek%20hajn%C3%A9ho%20nad%20Jez%C3%ADrkem.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2812" data-original-width="4218" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh876PDZxVZBdzmLipfznsU67zTfEhm3bPI_4oeltpznOUNgq-SvCftmyL9NXJtPcGskRGhr1zWIbS8c-05iErwsRDNkPHzuJ66DuyZJNFU0KbtBQgsscXBPclYcsZMDaB7HtejzmKKNEbkauCYpkG16AbWwHVXxSn1KZ-y7bJE4bqhJ3PGeI4iwRwXBFHP/w640-h426/16%20Pomn%C3%AD%C4%8Dek%20hajn%C3%A9ho%20nad%20Jez%C3%ADrkem.JPG" width="640" /></a></div>Popocházíme jen pár desítek metrů na okraj skály a shlížíme dolů na <b><i>Jezírko </i></b>s několika chatami. Býval zde lom, který byl opuštěn v roce 1921, když se do něj provalila spodní voda. Místo objevili roku 1923 tři osadníci z osady Westend – Údolí hadrů a o rok později zde postavili první „boudu“, kterou pojmenovali El Paso. Stejnojmenná t</span><span style="font-size: 14.6667px;">rampská osada tak patří k nejstarším v Brdech:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8HwEG9Nh3ZJI1dPUXBMbSfr-Cy_vSjIoOgqcJZfVXWrgsgwYQs7Sbr2bq-RgRWTvRsoIBxr3Va2sPqneVZBMJEJ-0GUrokwN_TWgSsIfT_WTLTQ6tojrBP-ir7g-BYm9751StmPRxQ3WrT3oubYXyn3p6iRAsrbNnKQNdqZIOmJxC-jp4ZSRqLHCC8aqk/s4000/18%20%20Jez%C3%ADrko.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2667" data-original-width="4000" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8HwEG9Nh3ZJI1dPUXBMbSfr-Cy_vSjIoOgqcJZfVXWrgsgwYQs7Sbr2bq-RgRWTvRsoIBxr3Va2sPqneVZBMJEJ-0GUrokwN_TWgSsIfT_WTLTQ6tojrBP-ir7g-BYm9751StmPRxQ3WrT3oubYXyn3p6iRAsrbNnKQNdqZIOmJxC-jp4ZSRqLHCC8aqk/w640-h426/18%20%20Jez%C3%ADrko.jpg" width="640" /></a></div>Postupem času do osady přibyli další trampové, kteří si pro zbudování svých chatek museli nejprve srovnat příkrý terén, jelikož jen první bouda stála na příhodně rovném a dostupném terénu. Každou sobotu nosili v putnách z Haloun od hospody „U zrzavého paviána“ hlínu, kterou jim hospodský připravil. Poslední srub (s nápisem Post Office) byl vybudován roku 1953. Osadníci se o svou milovanou osadu vzorně starají dodnes a pravidelně čistí i krásné jezírko.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Pokračujeme po žluté značce na <b><i>rozcestí Červený kříž</i></b> a dál po červeně značené <i><b>Hřebenové cestě</b></i> na <b><i>Skalku</i></b>. Nejprve se zastavujeme u stejnojmenného Občerstvení a teprve potom si jdeme prohlédnout zdejší barokní areál. Nachází se na lesnatém brdském hřebeni nad Mníškem pod Brdy a sestává z kostelíka, kláštera, křížové cesty a poustevny. Areál nechal koncem 17. století vybudovat zbožný majitel mníšeckého panství Servác Ignác Engel z Engelsflussu </span><span style="font-size: 14.6667px;">(1651</span><span style="font-size: 14.6667px;">–</span><span style="font-size: 14.6667px;">1704)</span><span style="font-size: 14.6667px;">. Kostel je zasvěcen sv. Maří Magdaleně a vzorem pro stavbu mu byla kaple v jeskyni La Sainte Baume v jižní Francii, kde světice podle legendy třicet let žila. Engel získal pro své plány slavného architekta Kryštofa Dientzenhofera (1655</span><span style="font-size: 14.6667px;">–</span><span style="font-size: 14.6667px;">1722), vyslal ho na studijní cestu do Provence a ten inspiraci v letech 1692–1693 zhmotnil do podoby českého baroka. Současně s kostelem vznikal klášter a poustevna. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Po roce 1762 spravoval Skalku řád františkánů a ta se stala oblíbenou duchovní zastávkou při pouti z Prahy na Svatou Horu v Příbrami, těšila se velké oblibě a stala se místem odpočinku a rozjímání. Od konce 19. století je též vyhledávaným turistickým cílem.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Tradice poutí na Skalce skončila rokem 1953 – jednak díky celospolečenskému klimatu, který nepřál církevním slavnostem, jednak díky skutečnosti, že kostelík i celý areál byly v 50. letech postiženy necitlivým poddolováním Skalky. Ve zdech kostelíka se začaly objevovat trhliny a v okolním terénu propadliny. Nejhorším obdobím pro areál byla 2. polovina 20. století, kdy v důsledku těžby železné rudy došlo k poškození <b><i>kostela sv. Máří Magdaleny </i></b>natolik, že musel být svázán železnými obručemi. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Po ukončení těžby v roce 1967 došlo postupně ke stabilizaci horninového masivu a to dalo šanci obnově kostelíka a celého areálu. Začátkem 80. let byly na kostelíku zahájeny záchranné práce – došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieVwgEEeH94kbDCZWA2i6TagZDAbypDkzue7IUU06TTJnLvRk-CT0GheWlgT3Qu3flnE77WjX5NcQQVXomZ4ogH7vGg-fRsGVGBcMf5_hlPteBQwAgdXehvXigQHHuj21rjrHYONyESliZphQyx0N8yqazwbqUfVOxgRx0Nxm7Gxs459nYDcr0B1lG04Fy/s4608/DSC_0583.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieVwgEEeH94kbDCZWA2i6TagZDAbypDkzue7IUU06TTJnLvRk-CT0GheWlgT3Qu3flnE77WjX5NcQQVXomZ4ogH7vGg-fRsGVGBcMf5_hlPteBQwAgdXehvXigQHHuj21rjrHYONyESliZphQyx0N8yqazwbqUfVOxgRx0Nxm7Gxs459nYDcr0B1lG04Fy/w426-h640/DSC_0583.JPG" width="426" /></a></div>Po roce 1989 přešel barokní areál Skalka do vlastnictví Mníšku pod Brdy a od té doby dochází k postupné rekonstrukci kostelíka, kláštera, poustevny a 14 kaplí křížové cesty. V současné době slouží areál ke konání svatebních obřadů, výstav, koncertů a dalších kulturních akcí.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Součástí barokního areálu Skalka je <b><i>budova bývalého kláštera</i></b><span style="font-size: 14.6667px;">. Dílo Kryštofa Dienzenhofera bylo dokončeno v roce 1694, ale původně zamýšleným benediktinům nikdy nesloužilo. V roce 1762 sem byli zásluhou hraběnky Benedikty Čejkové z Olbramovic uvedeni františkáni. Po jejich odchodu v roce 1924 byl klášter ve správě Náboženské matice. </span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1X7XS4V0wt8YfhLfDoLLniA47exkheLlS_jt_mm9aJthRZBlkJB3YkqqWFpseqgHzqbBtAEOOQxu0QegNdXvNejRTs_npS-n59Zaeb0spQfAm3eOzur-f4zI6vBsoTTcPJBuCyDGqsq0Nh5-6t4IEkkUS6dh3w0h7bEwZRfZH9d1mmPoYOGe99a7qnA8/s4116/DSC_0586.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2744" data-original-width="4116" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1X7XS4V0wt8YfhLfDoLLniA47exkheLlS_jt_mm9aJthRZBlkJB3YkqqWFpseqgHzqbBtAEOOQxu0QegNdXvNejRTs_npS-n59Zaeb0spQfAm3eOzur-f4zI6vBsoTTcPJBuCyDGqsq0Nh5-6t4IEkkUS6dh3w0h7bEwZRfZH9d1mmPoYOGe99a7qnA8/w640-h426/DSC_0586.JPG" width="640" /></a></div>Po 2. světové válce byl výnosem tehdejšího ministerstva školství a kultury (jež dalo souhlas k sejmutí střešní krytiny) klášter de facto určen k zániku. Odkrytá budova brzy zchátrala, část stavebního materiálu byla rozkradena a použita na stavby v Mníšku a okolí. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Po listopadu 1989 došlo k postupné obnově kláštera, bylo stabilizováno dochované zdivo, resp. dozděny chybějící části, osazen nový krov a v části budovy i podlahy. V následujícím období byla na jižní, východní a západní straně budovy osazena nová okna, postupně byla obnovena vnější omítka a došlo k náhradě provizorních vstupních dveří a dalších dveří uvnitř budovy replikami historických originálů.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Od kostelíka a kláštera stoupáme podél kapliček křížové cesty k vrcholu kopce <b><i>Skalka </i></b>(553 m):</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjt94V2gWdVinrgY17kbKJx3Vc-nWBPT4pESZ9hnzTK-BH-CGr7wYJC5P0xr7PDkZt41ttruYdI_iyPBYgU0QgWKGhvpws_DUboRrxi_oSw2KrgrKQ2cDkmd3opuZgA_LksMxT2ucM5IIKzgMu143BqTGbLxoqp6T8sfdzNli1oqhxQUgNcjS0nuP9Ql8A/s4312/DSC_0581.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2875" data-original-width="4312" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjt94V2gWdVinrgY17kbKJx3Vc-nWBPT4pESZ9hnzTK-BH-CGr7wYJC5P0xr7PDkZt41ttruYdI_iyPBYgU0QgWKGhvpws_DUboRrxi_oSw2KrgrKQ2cDkmd3opuZgA_LksMxT2ucM5IIKzgMu143BqTGbLxoqp6T8sfdzNli1oqhxQUgNcjS0nuP9Ql8A/w640-h426/DSC_0581.JPG" width="640" /></a></div>Křížová cesta pochází z let 1755–1762, z období, kdy v klášteře na Skalce pobývala hraběnka Benedikta Čejková, tchyně majitele mníšeckého panství hraběte z Unvertu.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUgDSrMCC4JfiKGG2iSo60yFM0bUTHDvsi9Cy5-Lc1s4fjIZnSzWkR5u8RAhVHy8Flqs4uAgOrY1gMJKc07f8Jd0O0_QYaWTXO52IGAAYt5eNNU1QnsehNzGTKQkZq0irpP4H5Y8CgMIh7EyFv3s5U02iJuMF1geSa5slxa_6_ouiXTMyvNpZtbtItYY/s4346/DSC_0580.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4346" data-original-width="2897" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIUgDSrMCC4JfiKGG2iSo60yFM0bUTHDvsi9Cy5-Lc1s4fjIZnSzWkR5u8RAhVHy8Flqs4uAgOrY1gMJKc07f8Jd0O0_QYaWTXO52IGAAYt5eNNU1QnsehNzGTKQkZq0irpP4H5Y8CgMIh7EyFv3s5U02iJuMF1geSa5slxa_6_ouiXTMyvNpZtbtItYY/w426-h640/DSC_0580.JPG" width="426" /></a></div>Jako ostatní objekty na Skalce, i křížová cesta v období po roce 1948 postupně chátrala. V době dokončování oprav kostelíka sv. Maří Magdalény počátkem 90. let 20. století bylo započato i s její obnovou. Prázdné kapličky se staly inspirací pro výtvarnou soutěž, podpořenou městem a mníšeckou římskokatolickou farností. Byla vypisována opakovaně v letech 2001 až 2010 a vítězné práce byly v kopiích umísťovány do kapliček</span><span style="font-size: 14.6667px;">:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgreeOzS8fqilCi4ej5dG_Y2Wr9NBq-JEtBDzNI7jOilAAc7p13XPyXOZ3l8D9SFe8Rj2ytRXa9QDJ6fVJhNSLXoKuNM0BqNbl7qxqBBRP0hRbiIhf6Njop-IakAnQ8lr9Wur5LWRJ-5giVb4PEBVRMOQhlOhioVSFRhxYFKWe3K6Dwqu-y3w6VM4nCGTE/s3763/20240302_151359.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3763" data-original-width="2509" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgreeOzS8fqilCi4ej5dG_Y2Wr9NBq-JEtBDzNI7jOilAAc7p13XPyXOZ3l8D9SFe8Rj2ytRXa9QDJ6fVJhNSLXoKuNM0BqNbl7qxqBBRP0hRbiIhf6Njop-IakAnQ8lr9Wur5LWRJ-5giVb4PEBVRMOQhlOhioVSFRhxYFKWe3K6Dwqu-y3w6VM4nCGTE/w426-h640/20240302_151359.jpg" width="426" /></a></div>Osazení prázdných kapliček kamennými motivy křížové cesty zhotovil v letech 2018–2019 kameník Martin Mikula. Jím zvolený materiál i způsob zobrazení jsou plně v souladu s charakterem tohoto barokního areálu, a dotváří tak atmosféru této jedinečné kulturní památky. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Nově zrekonstruované kaple křížové cesty byly vyhlášeny Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska Památkou roku 2019.</span><span style="font-size: 14.6667px;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i>Poustevna </i></b>stojí na samém vrcholu Skalky a je dalším významným dílem Kryštofa Dientzenhofera:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCKIgUiQBgLvPYp2pWGq7AiokH4Tri2z2oy5dj5m3DRpMnMGjEMmy8FAlN-qsCW-z8Q96e6hTLtdLvDwae2cF-bh9DxlI8LSeHMN9A7cUmGgv0tshdWBBJ0N2H1wczxnHpkbf77r0D3JMOWZAzfiNzzb78GRZqzm2NwnFB8zVgeq7aspHOUWvEP8Nct_M/s4272/DSC_0590.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2848" data-original-width="4272" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCKIgUiQBgLvPYp2pWGq7AiokH4Tri2z2oy5dj5m3DRpMnMGjEMmy8FAlN-qsCW-z8Q96e6hTLtdLvDwae2cF-bh9DxlI8LSeHMN9A7cUmGgv0tshdWBBJ0N2H1wczxnHpkbf77r0D3JMOWZAzfiNzzb78GRZqzm2NwnFB8zVgeq7aspHOUWvEP8Nct_M/w640-h426/DSC_0590.JPG" width="640" /></a></div>Stejně jako klášter měla být určena pro benediktinské mnichy. Byla stavěna souběžně s kostelíkem sv. Maří Magdalény a dokončena v roce 1694. Jako celý areál, jenž byl záhy po druhé světové válce nákladně opraven, podlehla později za vlády komunistického režimu zkáze. V první polovině devadesátých let se stalo majitelem zcela zdevastované budovy, z níž zůstala jen torza obvodových zdí, město Mníšek pod Brdy. V roce 1994 byl objekt zastřešen a započala rozsáhlá rekonstrukce, jež byla dokončena v roce 1996. Uživatelem objektu pak bylo Arcibiskupství pražské – budova do roku 2012 sloužila jako přechodné sídlo kardinála Miloslava Vlka.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Znovu se dostáváme na <b style="font-style: italic;">Hřebemovou cestu</b>, ale záhy z ní odbočujeme doleva na neznačenou lesní cestu s cílem „dobýt“ <b><i>Strážný vrch</i></b> (507 m). Uvozovky jsou zde namístě, neboť jdeme téměř po rovině...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Kromě Vrcholovky.cz nás sem zlákala keška „Vyhlídka Strážný vrch“, která se nachází asi čtyři sta metrů jihozápadně nedaleko dvou trampských tábořišť a vysoko nad opuštěným lomem. Podle ownera má terén tři a půl, takže opatrnosti není nazbyt.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Po jejím úspěšném nálezu prudce klesáme úzkou pěšinkou k silnici spojující Řevnici s Mníškem pod Brdy. Spoléháme na geocachingovou mapu, na které je – na rozdíl od Mapy.cz – zakreslena pěšina klesající od silnice k Babskému potoku. Přecházíme tedy silnici, překračujeme svodidla a s úlevou zjišťujeme, že dolů opravdu vede úzká pěšina, která nás přivádí na zelenou značku. Cesta <b><i>údolím Babského potoka</i></b> je poměrně náročná, takže je jasné, že vlak nestihneme.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4kqCPN9Wkv6sfZ7VM3VAGS9Hst_cvKIh_4WVTsBUluqQfOdaMJchzKL5qplNv4zlI1-sRPgBAkN9WrPqLQLBUru1zTX5YUI699Dhsrh4mK9UN64pVkrKbmPdVrOhAU1JkFdSsLPDQrTXlCkWfonhVsfOlQfTSUyzIWsbtXEYaeWLZF_6ffOuj3-1FiDEo/s926/Mapka.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="926" data-original-width="617" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4kqCPN9Wkv6sfZ7VM3VAGS9Hst_cvKIh_4WVTsBUluqQfOdaMJchzKL5qplNv4zlI1-sRPgBAkN9WrPqLQLBUru1zTX5YUI699Dhsrh4mK9UN64pVkrKbmPdVrOhAU1JkFdSsLPDQrTXlCkWfonhVsfOlQfTSUyzIWsbtXEYaeWLZF_6ffOuj3-1FiDEo/w426-h640/Mapka.png" width="426" /></a></div>V Řevnici nám tedy do odjezdu vlaku zbývá relativně dost času, a tak hledáme místní minipivovar. Podle ikonky na Mapy.cz procházíme <b><i>Pražskou ulicí</i></b> a pro jistotu i sousední <b><i>ulicí V Luhu</i></b>, ale nikde nic! Když se ptám chlapíka na dvorku jednoho domu, posílá nás úplně na druhou stranu, za nádraží. Při novém pohledu do mapy zjišťujeme, že to je Pivovar Řevnice, zatímco my jsme hledali Psychovar, který používá upřesňující informaci „extrémní nanopivovar“. Později jsme se na internetu dozvěděli, že jedná o tzv. létající pivovar, který si nechává vařit své pivo u jiných pivovarů, případně si sám v pronajatém pivovaru uvaří pivo dle své receptury. Ikonka na mapě tedy představuje pouze sídlo firmy, ale nikoli výčep či dokonce restauraci! Inu, člověk se pořád musí učit... </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid34MMsoT7o5n5-dm14CtXq3IuMJUKjmh-VlAr_GpJKo4_45Z9DwboljyLr-VnZEL4cPSL2RJpxmiYFq6oiMNhkSD47TM0Y2OdkiO-e-xcNZkyUPLl8RJLvxLV5S5aXuk2RvS486OQJdsrWcphKB8Zi7RHQTLwZz5TPb3c3o0OHmK1Q0RrUjMxSl-LLQ5h/s3626/20240302_174353%20Pivovar%20%C5%98evnice.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2418" data-original-width="3626" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEid34MMsoT7o5n5-dm14CtXq3IuMJUKjmh-VlAr_GpJKo4_45Z9DwboljyLr-VnZEL4cPSL2RJpxmiYFq6oiMNhkSD47TM0Y2OdkiO-e-xcNZkyUPLl8RJLvxLV5S5aXuk2RvS486OQJdsrWcphKB8Zi7RHQTLwZz5TPb3c3o0OHmK1Q0RrUjMxSl-LLQ5h/w640-h426/20240302_174353%20Pivovar%20%C5%98evnice.jpg" width="640" /></a></div><b><i>Pivovar Řevnice</i></b> sídlí v původní nádražní budově z druhé poloviny 19. století vedle současného nádraží. Citlivá rekonstrukce vytvořila restauraci s výčepem, nad kterým je přes prosklenou stěnu viditelná část technologie. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSG_cGrAk78beKNod-AyGOa_Ifo8ExNY2hH6uQt03b96CYAUkdjGZX9AHbVHUjFDcBV6Znjkd0rrMK0vT0VZYX2lThHdXSh6VrK2ALyAVIZWLOltVQvzFTOoHJ8Ypj2MdJM4T_R6Rz50D-rcOosyVLWOLvQkJlDcAxkVBz4f54HMmMyd1Arkf6dERMHyyC/s1333/T%C3%A1cek%20Pivovar%20%C5%98evnice.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="1333" height="137" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSG_cGrAk78beKNod-AyGOa_Ifo8ExNY2hH6uQt03b96CYAUkdjGZX9AHbVHUjFDcBV6Znjkd0rrMK0vT0VZYX2lThHdXSh6VrK2ALyAVIZWLOltVQvzFTOoHJ8Ypj2MdJM4T_R6Rz50D-rcOosyVLWOLvQkJlDcAxkVBz4f54HMmMyd1Arkf6dERMHyyC/w137-h137/T%C3%A1cek%20Pivovar%20%C5%98evnice.jpg" width="137" /></a></div>Měděná dvounádobová varna se stala součástí interiéru, restaurace má k dispozici i velkou letní zahrádku. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Pivo se zde vaří od roku 2019, běžně Řevnická 10° a 12°, které v průběhu roku doplňují svrchně kvašené speciály, ale i silnější ležáky. Tak jsem si objednal třináctku a na závěr malou Zázvorovou dvanáctku. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Pivo ze zmíněného Psychovaru je k dostání na docela dosti místech, jedním z nich je právě Pivovar Řevnice.</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-15128188526933674882024-02-29T23:02:00.155+01:002024-03-20T11:41:29.166+01:00„Přestupný event“ u Trhového Štěpánova<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Letošní rok je přestupný – a to je třeba oslavit. Po geokačersku například eventem! </b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Atrakcí eventu má být noční výstup na rozhlednu, ale byl by hřích nevyužít celé odpoledne. Owner s nickem janek.s, který event pořádá, je současně autorem velké série keší na téma křížek. Některé jsme už v minulosti „odlovili“, dneska se tedy pustíme do dalších:</span></div><div style="text-align: justify;"><span><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilTjqD9I7zoz_Dr8cy28FVDOqn-aoU5oaGbJn2jgOstegeCpeohItj1at6eH1AdGM6HlFEqy1eSoXvXlby-w9hFF3d19Z8-nb10KvIecaZvuS5QyYLHiEQ2WjWKs30GSETP40yKNS1KJWNh4FUby7Fpg-NLCRXxXmNtD1YH70_urOgYhiD77KFMVWWQXQc/s4245/02%20Keblov,%20k%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20h%C5%99bitova.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4245" data-original-width="2830" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilTjqD9I7zoz_Dr8cy28FVDOqn-aoU5oaGbJn2jgOstegeCpeohItj1at6eH1AdGM6HlFEqy1eSoXvXlby-w9hFF3d19Z8-nb10KvIecaZvuS5QyYLHiEQ2WjWKs30GSETP40yKNS1KJWNh4FUby7Fpg-NLCRXxXmNtD1YH70_urOgYhiD77KFMVWWQXQc/s320/02%20Keblov,%20k%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20h%C5%99bitova.JPG" width="213" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwCqwrqoj-WCwy8rT51ga5lJf2YA2L07RsSE1v0x7G0-ZmJnKAMHR83ZxpF1CRbqlbHX_dd55K0_tMCTNsxCh5ILP2XcgcwBiY-VnnDKvOm7b1EczbI9Cjc7No-iKCXMkCSlZbUYIsfAKurz6T5xF6OnnN3SoIOFWSnYpinAtaqkXyF_J_RzLFYTi-U8Kh/s3886/04%20K%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20p%C5%99ed%20obc%C3%AD%20Sedmp%C3%A1ny.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3886" data-original-width="2591" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwCqwrqoj-WCwy8rT51ga5lJf2YA2L07RsSE1v0x7G0-ZmJnKAMHR83ZxpF1CRbqlbHX_dd55K0_tMCTNsxCh5ILP2XcgcwBiY-VnnDKvOm7b1EczbI9Cjc7No-iKCXMkCSlZbUYIsfAKurz6T5xF6OnnN3SoIOFWSnYpinAtaqkXyF_J_RzLFYTi-U8Kh/s320/04%20K%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20p%C5%99ed%20obc%C3%AD%20Sedmp%C3%A1ny.JPG" width="213" /></a></div></div><br /><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"></div></div></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv4SzECliSmQ2DMn-MI74F8nmShZ7CAdjEe73MZ9wr9w-sKTVkA_FAlnMFL6TyAMW0i2Q4FuCteTp4l-LNVq_inC9zQ-lboQEKogMV4y8zuU3RFMIkUIwcfsTfbI0BD6G9syTYWBuN6ARAtHFmwyiovEzMW6WVQoz30pnfEamI0EF_4BJJXqtZ22w9uWlE/s4211/09%20Trhov%C3%BD%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov,%20k%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20h%C5%99bitova.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4211" data-original-width="2808" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv4SzECliSmQ2DMn-MI74F8nmShZ7CAdjEe73MZ9wr9w-sKTVkA_FAlnMFL6TyAMW0i2Q4FuCteTp4l-LNVq_inC9zQ-lboQEKogMV4y8zuU3RFMIkUIwcfsTfbI0BD6G9syTYWBuN6ARAtHFmwyiovEzMW6WVQoz30pnfEamI0EF_4BJJXqtZ22w9uWlE/s320/09%20Trhov%C3%BD%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov,%20k%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20h%C5%99bitova.JPG" width="213" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj834s224UrzYOZgn2Qr577sVVEdQR5GPd-0A4RFcpZ1_j_zSMw6nDWu-AdKQcg2JMggDKOaziPWuKsZHLugtXIk0Jeuzpg9sDHpraKEyxgKPdcuG5Xz8YvaNuC92XVt1G74VhapOCnWVQdv3qAfuQAIcdXvLMh6skBxjWn5tjflTHiAYeJ_rzdeebnv7fR/s4245/10%20K%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20odbo%C4%8Dky%20p%C5%99ed%20Nov%C3%BDm%20rybn%C3%ADkem.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4245" data-original-width="2830" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj834s224UrzYOZgn2Qr577sVVEdQR5GPd-0A4RFcpZ1_j_zSMw6nDWu-AdKQcg2JMggDKOaziPWuKsZHLugtXIk0Jeuzpg9sDHpraKEyxgKPdcuG5Xz8YvaNuC92XVt1G74VhapOCnWVQdv3qAfuQAIcdXvLMh6skBxjWn5tjflTHiAYeJ_rzdeebnv7fR/s320/10%20K%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20odbo%C4%8Dky%20p%C5%99ed%20Nov%C3%BDm%20rybn%C3%ADkem.JPG" width="213" /></a></div></div><br /></div><span style="font-size: 14.6667px;">Po příjezdu do </span><b style="font-size: 14.6667px;"><i>Kladrub </i></b><span style="font-size: 14.6667px;">(asi 7 km severovýchodně od Vlašimi), proslulých rehabilitačním ústavem, necháváme auto na parkovišti a vyrážíme na vycházku. Za keškami, samozřejmě.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">O výstavbě nového sanatoria pro léčbu tuberkulózy kostí bylo rozhodnuto v roce 1932. Bylo vybráno příhodné místo na vyvýšeném prostranství na úpatí vrchu <b><i>Kostelík </i></b>(524 m). Tehdejší vedoucí osobností byl doktor Schiller:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvZHiWG6yj1Q3rbR84ud-O10aIUYnRlOmwZjeeQOvoyu9nJllOi6_-q0wfvwjgHLhfM9YepcwjZKbO5kuFtSJuzEQQvA5obZNyfcd1cRweSydKxVs4QZ1AxcPURoUtDmEnazuMhRkEKGQ5b33ftKGgOE4zKsmIWUs3NPcvynYzKaesY2CNY1dtRAAGNRo2/s4090/DSC_0546.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2727" data-original-width="4090" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvZHiWG6yj1Q3rbR84ud-O10aIUYnRlOmwZjeeQOvoyu9nJllOi6_-q0wfvwjgHLhfM9YepcwjZKbO5kuFtSJuzEQQvA5obZNyfcd1cRweSydKxVs4QZ1AxcPURoUtDmEnazuMhRkEKGQ5b33ftKGgOE4zKsmIWUs3NPcvynYzKaesY2CNY1dtRAAGNRo2/w640-h426/DSC_0546.JPG" width="640" /></a></div>Nejdříve byla vybudována příjezdová silnice (1934) a současně bylo započato s úpravou parku kolem budoucího ústavu. V roce 1937 byly postaveny vlastní základy ústavu a v prosinci 1938 byla dokončena střecha. Po okupaci německými vojsky v roce 1939 sanatorium převzali nacisté pro válečné účely. Kompletně byla stavba dokončena v roce 1941 a do provozu byla dána jako vojenská nemocnice o rok později. Nacisté zde zřídili „Forschungsinstitut der D.A.F. Kladruby“, jehož část měl pronajatou Wehrmacht pro raněné frontové vojáky. Vznikl „Reserve Lasaret Wlaschim“, v němž v době největších válečných ztrát bylo až 1200 německých vojáků. Tragickým paradoxem bylo, že zakladatel ústavu Dr. Schiller byl v roce 1942 popraven a téměř celá jeho rodina mučena v koncentračních táborech jako příslušníci pronásledované židovské rasy. Po skončení druhé světové války sloužil ústav jako sovětská repatriační stanice, kterou procházeli bývalí sovětští vojáci před návratem domů. Od ledna do září v roce 1946 byl ústav ve správě Ústřední rady odborů a jeho koncepce nebyla vůbec žádná. Od 1. října 1946 převzalo ústav do péče Ministerstvo zdravotnictví. Rychle byly provedeny nezbytné úpravy včetně vybavení interiéru a podle zachované knihy příjmů pacientů zde ke zkušebnímu provozu dne 21. dubna 1947 nastoupilo 27 nemocných. V tomto období probíhalo i první školení odborného personálu, které prováděly fyzioterapeutky z USA a prvními českými frekventanty byli učitelé tělesné výchovy. Oficiální zahájení provozu se uskutečnilo 1. prosince 1947, kdy zařízení neslo název „Státní ústav doléčovací“ s kapacitou 160 lůžek. Z počátku ústav sloužil pro doléčování invalidů a postupně přešel k léčení poruch pohybového ústrojí po operacích a úrazech. V průběhu let docházelo ke stále většímu rozšiřování oboru rehabilitace, a tak bylo nutné rozšířit oddělení. V listopadu roku 1955 byla slavnostně otevřena nová léčebná budova, která umožnila rozšíření kapacity lůžek celkem na 210. V roce 1975 byl uveden do provozu sportovní areál, dále areál minigolfu a posléze i plošně rozsáhlý lesopark. To vše bylo vybudováno s ohledem na tělesně postižené. V těchto letech byly rovněž postupně vybudovány nové moderní byty pro zaměstnance. V letech 1991–1995 bylo vybudováno nové komunikační jádro se třemi novými výtahy, vyšetřovnami a jídelnami pro méně mobilní klienty. Uvolněné prostory na lůžkových odděleních byly využity pro zlepšení ubytovacích podmínek klientů. V říjnu v roce 1995 bylo slavnostně otevřeno moderně vybavené rehabilitační oddělení, které dále zvýšilo úroveň poskytované péče. Všechny nově vybudované objekty jsou propojeny podzemními komunikacemi tak, aby i v nepříznivém počasí byly pro pacienty snadno dosažitelné. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce staré budovy rehabilitace, kompletně byly rekonstruovány bazény, tělocvična a kinosál.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHcBagZ9JJ0NIkot0XSVgdXvs1mjY-0vJZ6w3p_SUDd_CVDCLua4VbcONR7YSvrIeMQ9F4ycUnrOlXEmsYmgKj4cnRXLVVnW8feH4HYDLxbD8gaxW7Al5I72d3gsiMyTqeEMN14A568KFKllCr0fEFEKNp91F51fg3uUO8I484MK0DqdgIdrkhox_sRcMC/s4255/DSC_0548.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2836" data-original-width="4255" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHcBagZ9JJ0NIkot0XSVgdXvs1mjY-0vJZ6w3p_SUDd_CVDCLua4VbcONR7YSvrIeMQ9F4ycUnrOlXEmsYmgKj4cnRXLVVnW8feH4HYDLxbD8gaxW7Al5I72d3gsiMyTqeEMN14A568KFKllCr0fEFEKNp91F51fg3uUO8I484MK0DqdgIdrkhox_sRcMC/w640-h426/DSC_0548.JPG" width="640" /></a></div>Po návratu k autu odjíždíme do <b><i>Trhového Štěpánova</i></b>, auto necháváme na jeho okraji a vydáváme se po cyklostezce směrem na Tehov. Cestou odlovíme pár jednoduchých tradiček, pak odbočujeme doprava a stoupáme na <b><i>kopec Paseka</i></b> (517 m) k rozhledně. Ocelová montovaná stavba s dřevěnými prvky a točitými schody má osm ochozů, pět vyhlídkových pater </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">ve výšce 4,75 m, 9,5 m, 16,72 m, 23,18 m a 29,64 m nad zpevněnou plochou přízemí.</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> J</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">e nezastřešená, </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">přístupná celoročně a zdarma. </span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMyOHo_6t539k3MT7hnwbuhByyJGrgd7ocVF8yxTip6xcdjI75Na57-_ZLOarHeZ0bjzsuua4tebwHqKQfChzL5Cz8RzX82GxUbXak46g0yhyYsuJsLogtb68QcfVwGnVVkFlVnLQDhZnDUgOz0bVJNDVjJCkbd0AiV6wtRNCBme6rh-vcIOd-A-rjbVeb/s4165/DSC_0553.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4165" data-original-width="2777" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMyOHo_6t539k3MT7hnwbuhByyJGrgd7ocVF8yxTip6xcdjI75Na57-_ZLOarHeZ0bjzsuua4tebwHqKQfChzL5Cz8RzX82GxUbXak46g0yhyYsuJsLogtb68QcfVwGnVVkFlVnLQDhZnDUgOz0bVJNDVjJCkbd0AiV6wtRNCBme6rh-vcIOd-A-rjbVeb/w426-h640/DSC_0553.JPG" width="426" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Na náklady ve výši 6,8 milionu korun bez DPH získala obec dotaci od ministerstva pro místní rozvoj. Téměř 700 000 korun přispěly i okolní obce, firmy a lidé ve sbírce, dárců bylo víc než sto. Stavbu realizovala společnost LEMONTA v roce 2023, slavnostní otevření, které se konalo na silvestra, si nenechalo ujít přes 1500 lidí.</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEdZK8YdZ421Y3Ff4mH2jkIIrMqa78WQM6c8rVyvMGqaLXhXf5bDVBhN2mACaZn3SeYQ7Y1Ltb3eRIVByN8EKDrMvUZKytBRhHj35OlRrOw47lV9oesvpuWsJXMiySMyQXm6v4O4EEsj1h_r-SDdRBl6JD447SIEa0F7ZciLmFed3iNWWR_vDCG_CBW7Qe/s3317/DSC_0554.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3317" data-original-width="2488" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEdZK8YdZ421Y3Ff4mH2jkIIrMqa78WQM6c8rVyvMGqaLXhXf5bDVBhN2mACaZn3SeYQ7Y1Ltb3eRIVByN8EKDrMvUZKytBRhHj35OlRrOw47lV9oesvpuWsJXMiySMyQXm6v4O4EEsj1h_r-SDdRBl6JD447SIEa0F7ZciLmFed3iNWWR_vDCG_CBW7Qe/w480-h640/DSC_0554.JPG" width="480" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fotka z informačního panelu</td></tr></tbody></table></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">V prostoru prvních čtyř pater je svislá nosná konstrukce věže ukročena, výše pak je svislá. Vodorovné dřevěné trámy jsou z vrchní strany oplechovány. Stupně schodiště jsou z pororoštu, vyhlídkové a vyhýbací plošiny jsou z ocelových profilů, na nichž je osazena dubová podlaha na dubových hranolech.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Při dobré viditelnosti jsou vidět <span>obce a města v okruhu cca 60 km, přehrada Želivka a bájná hora Blaník, na východě vrch Melechov, jižně Strážiště, západně Votické vrchy, severně horizont u Zbraslavic a Uhlířských Janovic. </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> </span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Vracíme se kousek dolů k odbočce do lomu. Zatím je tu jen jeden účastník eventu, ale postupně přicházejí další, až je nás kolem pětadvaceti!</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgVYfhhe4OCxJRfxFcyYPupbbdGjqxy5U3SLJlhhXYBDL0bB8tsDM2fGGt1dRb1Ap7EKmtLgxqSTbvVgKS87rjZ2q7jgL-EsaIPIPnoFsKbWEWOo1CQHdc7NM1n9WN20lw65aRrzt6KQB_YqJvy1JwRwJoFdIMqpHMpyE4tem-qMPKGCPmMzF4FV-0VeEJ/s4312/DSC_0561.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2875" data-original-width="4312" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgVYfhhe4OCxJRfxFcyYPupbbdGjqxy5U3SLJlhhXYBDL0bB8tsDM2fGGt1dRb1Ap7EKmtLgxqSTbvVgKS87rjZ2q7jgL-EsaIPIPnoFsKbWEWOo1CQHdc7NM1n9WN20lw65aRrzt6KQB_YqJvy1JwRwJoFdIMqpHMpyE4tem-qMPKGCPmMzF4FV-0VeEJ/w640-h426/DSC_0561.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqaa-Ak8fBmYoqAUqqoQNTzZt9is3vKujpX9pbxW9Psir1o90ZqoEmbSJ8lCc9_jbhCwzP2Gtfy47x3kHDxw-lQXyvPNdkXMTFQZCUc7Tr_LngJz3snXs_6dyRAnlG3IdXygtQ5-IzmnNxtmIEvp1HRm4rADvsdVexgXwb0r7ix1N9b89ooxNSp2_G3hsF/s4608/DSC_0562.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqaa-Ak8fBmYoqAUqqoQNTzZt9is3vKujpX9pbxW9Psir1o90ZqoEmbSJ8lCc9_jbhCwzP2Gtfy47x3kHDxw-lQXyvPNdkXMTFQZCUc7Tr_LngJz3snXs_6dyRAnlG3IdXygtQ5-IzmnNxtmIEvp1HRm4rADvsdVexgXwb0r7ix1N9b89ooxNSp2_G3hsF/w640-h426/DSC_0562.JPG" width="640" /></a></div>Při klábosení, marném hledání nedaleké finálky a ochutnání přineseného drobného občerstvení se mezitím setmělo a společně stoupáme – za svitu baterek a čelovek – k rozhledně. Ne všichni vyšlapou po schodech na ochoz, přesto je nás tam o mnoho víc, než doporučených osm... Výhled na osvětlenou Vlašim a pár okolních vsí není samozřejmě bůhvíco, zato pohled na jasné nebe s miliony hvězd je dechberoucí!</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimW5Kvvxrr-a61nqvX6VVg16VPuHAHW95BUke-TffjIzMFNjR_GqQVv4r91KDDw5EeHJjagsPC5NtE43Yw0F7uBIrV8HQQD5_YqgmMNx6Fuy4J5jTzu1vG9KkNAlR5T9MFelfBnvp8pT_0tdqEUebTMHaIX88DdhjfgEPLav1qOhCJQaU54DdVEZ0dglV6/s3999/DSC_0563.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3999" data-original-width="2666" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimW5Kvvxrr-a61nqvX6VVg16VPuHAHW95BUke-TffjIzMFNjR_GqQVv4r91KDDw5EeHJjagsPC5NtE43Yw0F7uBIrV8HQQD5_YqgmMNx6Fuy4J5jTzu1vG9KkNAlR5T9MFelfBnvp8pT_0tdqEUebTMHaIX88DdhjfgEPLav1qOhCJQaU54DdVEZ0dglV6/w426-h640/DSC_0563.JPG" width="426" /></a></div>Po sestupu z rozhledny se s baterkou v ruce vracíme kolem lomu a po cyklostezce do <b><i>Trhového Štěpánova</i></b> k autu.</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0257 63 Trhový Štěpánov, Česko49.7114758 15.013567921.401241963821157 -20.142682100000002 78.021709636178855 50.1698179tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-91325058989209629322024-02-27T21:55:00.001+01:002024-03-20T08:46:00.448+01:00Co jsem také přečetl_______________ _________další případy Harryho Holea<div style="text-align: justify;">
<b style="font-size: 14.6667px;">Žízeň – jedenáctá (a vypadalo to, že poslední) kniha série</b></div>
<a name='more'></a><br /><div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: 14.6667px;">Jo Nesbø pokračuje ve stejné linii, kterou zahájil <b><i>Sněhulákem </i></b>a dále ji rozpracoval v <b><i>Levhartovi </i></b>a následujících dílech. <b><i>Žízeň </i></b>opět přináší svižný a dramatický děj plný překvapivých zvratů, Harryho sarkastických poznámek a svérázného chování. Harry je prostě zpět v plné síle a se vší parádou. </span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcywmvUGw8qVS327d-rN-7QXvHqlEpGLtuFG76vKmr-56d9ROJxDtw26k2XGAwJz1EovR1ibsdri1g7Nl5WvRNThsLdZw75GQ_ZICKArDebAagiTjhzZbyulIVcuqUzpoAL5YUzuTQEPGu/s1600/Nesbo+-+%25C5%25BD%25C3%25ADze%25C5%2588.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1039" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcywmvUGw8qVS327d-rN-7QXvHqlEpGLtuFG76vKmr-56d9ROJxDtw26k2XGAwJz1EovR1ibsdri1g7Nl5WvRNThsLdZw75GQ_ZICKArDebAagiTjhzZbyulIVcuqUzpoAL5YUzuTQEPGu/s400/Nesbo+-+%25C5%25BD%25C3%25ADze%25C5%2588.jpg" width="258" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">V Oslu dojde rychle po sobě k vraždám několika žen, které si domluvily schůzku prostřednictvím seznamky Tinder. Vyšetřovacímu týmu, jemuž nově velí Katrine Brattová, zůstává rozum stát nad způsobem, jímž byly oběti zabity, i faktem, že z míst činů vždy zmizela část jejich krve. </span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-size: 14.6667px;">Vrchní policejní náčelník Mikael Bellman potřebuje případ co nejrychleji vyřešit, aby mohl na kariérním žebříčku postoupit ještě výš. Proto povolá zpět Harryho Holea, který se mezitím odstěhoval k Ráchel na Holmenkollen, chtěl si užívat spokojeného manželského života a poklidného vyučování na policejní akademii. Vzhledem k brutalitě vražd mu však nic z toho dopřáno není. Okolnosti ho donutí založit alternativní vyšetřovací skupinu a pustit se po stopě. Jenže dopátrat se pravdy není vůbec jednoduché, zvláště když ho život v určitém okamžiku postaví před zásadní dilema, zda má dát přednost rodině, nebo vyšetřování.</span></div>
<div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Závěr je mírně přitažený za vlasy, ale na to už jsem si u tohoto autora zvykl...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b style="font-style: italic;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6bJc1y_NFTfpCup0wiYbMqKRHXQAPYdz4_JeZXu9tJRUaQ2Wszt6AMaPkDS74GhBZWHusOU4O6hxz2hOzNAjrYBUiiDi8IJ8KHd1Zz1rYQhYbR3YixtE2RvFOTYfGGUrnzswE0TUduuTD8kO6rGiK41pnI0g3idNSitZha2bQ-fRLifQrxfuK_bzZoM8l/s2284/Nesbo%20-%20N%C5%AF%C5%BE.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2284" data-original-width="1464" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi6bJc1y_NFTfpCup0wiYbMqKRHXQAPYdz4_JeZXu9tJRUaQ2Wszt6AMaPkDS74GhBZWHusOU4O6hxz2hOzNAjrYBUiiDi8IJ8KHd1Zz1rYQhYbR3YixtE2RvFOTYfGGUrnzswE0TUduuTD8kO6rGiK41pnI0g3idNSitZha2bQ-fRLifQrxfuK_bzZoM8l/w256-h400/Nesbo%20-%20N%C5%AF%C5%BE.jpg" width="256" /></a></div>Nůž</b> (Kniv, 2019 ) </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">– 12. díl. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Harry Hole se už mnohokrát probudil s temným tušením, prázdnou hlavou a kocovinou jako trám. Tentokrát je ovšem probuzení mnohem horší než jindy. Kdysi slavný kriminalista má na rukou i kalhotách krev a až po chvíli si vybaví, že ztratil všechno. To tam je idylické manželství s Ráchel, ta tam je zajímavá práce vyučujícího na policejní akademii. Jediné, co mu zbylo, je věrný přítel Jim Beam. A také místo v kanceláři vedle Trulse Berntsena, kde jakožto bývalá legenda smí na přímluvu svého šéfa aspoň třídit papíry. Co si však Harry vybavit nedokáže, jsou události včerejšího večera v baru Jealousy. Jednotlivé střípky vyplouvají na povrch jen pomaloučku, skládají se však ve strašlivý obrázek. Harry si začíná přát, aby se byl vůbec neprobudil, protože i zlý sen je lepší než krutá realita, jíž musí čelit. Ve chvíli, kdy si myslí, že už se dostal na samé dno a víc ztratit nemůže, se navíc objeví jeho dávný nepřítel Svein Finne. Harry má dvě možnosti: skoncovat se vším hned, anebo se ještě aspoň dočasně vzchopit.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Tolik zvratů, kdy už si myslíte, že víte jak to je a ono je to úplně jinak. Některé části byly trochu rozvláčné a 576 stránek bylo na mě až až...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsNBASK7ZpdGsPCB55gPBbw7py31yxRd8OajVHd2VgEZYllLV5YVGoz8_VCjomxZf8h5FkEGXI32r-5d71PB3b1fLmk9dIDeNNrWmPuJiot5U_IvQC1CbyErKLbsjZwg37zCR6mhc6AFKNU712lOPb3cvhCfhyphenhyphengTutqkZamVpdIFpNJ11hR9ntGdG-yRa_/s2395/Nesbo%20-%20Zatm%C4%9Bn%C3%AD.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2395" data-original-width="1594" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsNBASK7ZpdGsPCB55gPBbw7py31yxRd8OajVHd2VgEZYllLV5YVGoz8_VCjomxZf8h5FkEGXI32r-5d71PB3b1fLmk9dIDeNNrWmPuJiot5U_IvQC1CbyErKLbsjZwg37zCR6mhc6AFKNU712lOPb3cvhCfhyphenhyphengTutqkZamVpdIFpNJ11hR9ntGdG-yRa_/w266-h400/Nesbo%20-%20Zatm%C4%9Bn%C3%AD.jpg" width="266" /></a></div><b><i>Zatmění </i></b>(Blodmåne, 2022) je už třináctým dílkem. Harry se vrací domů z Los Angeles, kde se marně snažil upít k smrti. V patách má vymahače dluhů a před sebou vraždu dvou mladých žen, Sussane a Bertine. Ze zločinu je obviněn známý realitní magnát Markus Røed. Pokud Harry do deseti dnů najde skutečného vraha, zachrání hned několik lidí najednou. Jako soukromý vyšetřovatel dá dohromady tým odpadlíků: zkorumpovaného policistu Trulse Bertsena, psychologa Auneho umírajícího na rakovinu a bývalého taxikáře Øysteina Eikelanda, který prodává kokain. Čas letí jako splašený, vrah je vždy o krok napřed a krvavý úplněk se neúprosně blíží. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Harry Hole je zpět a opět ve vrcholné formě a s ním Katrine Brattová, Alexandra Sturdzová a další. Jo Nesbø ukazuje, proč je králem severské krimi, kdy čtenáře protáhne nečekanými zákoutími, aby vzápětí odhalil vraha a jeho motivy. Byť tentokrát je vrah lehce identifikovatelný a metoda, kterou vraždí je už docela na hraně sci-fi, vše přebíjí v pozitivním slova smyslu fakt, že děj je opravdu nadstandardní, bez jediného hluchého místa. Jako vždy si Nesbø nechává prostor pro pokračování, takže lze předpokládat, že se Harry se opět vrátí...</span></div>
Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-81595288880978256332024-02-24T21:22:00.790+01:002024-03-20T08:37:47.878+01:00Okolo Zbraslavi <div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Turistický pochod s podtitulem Mezi Berounkou a Vltavou, pořádaný KČT, turistickým oddílem Viking </b></div><a name='more'></a><p></p><p style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtMucDGyda6R6AKwNew-8xDnhhBy1Cs0iDsXsGjH15ebFsG_10I7QwCRA3mIH5wN-lgAo-qYteofqbOoWgXKUHbjGSZ-LHdRW41ZbYD2OD9EZkD7h8yt59hSJi5vBVyuANvild4dM3IP-p0FkMxH3lIxIrXtbZTxxG6Dk8L6iHjoS5f7u1CaV2VY7frHmX/s1065/00%20Logo%20TP.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="1065" height="131" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtMucDGyda6R6AKwNew-8xDnhhBy1Cs0iDsXsGjH15ebFsG_10I7QwCRA3mIH5wN-lgAo-qYteofqbOoWgXKUHbjGSZ-LHdRW41ZbYD2OD9EZkD7h8yt59hSJi5vBVyuANvild4dM3IP-p0FkMxH3lIxIrXtbZTxxG6Dk8L6iHjoS5f7u1CaV2VY7frHmX/w400-h131/00%20Logo%20TP.jpg" width="400" /></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Starobylá ves Zbraslav na soutoku Vltavy a Berounky je prvně zmíněna roku 1115 jako jedna z pětadvaceti vesnic, které byly věnovány nově založenému klášteru benediktinů v Kladrubech. V roce 1292 Václav II. ve Zbraslavi na místě původního královského dvorce založil klášter cisterciáků Aula Regia !Královská síň), jehož chrám založený roku 1297 měl sloužit jako královské pohřebiště. Klášter byl zrušen v roce 1785 Josefem II. a přešel do soukromých rukou. Ves byla roku 1967 povýšena na město Zbraslav nad Vltavou, ale již v roce 1974 se stala součástí hl. m. Prahy v rámci obvodu Praha 5.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Start i cíl je na <b><i>Zbraslavském náměstí</i></b>, kam přicházíme z nádraží přes <b><i>Most Závodu míru</i></b> a kolem vily, kterou si zde nechal postavit přibyslavský rodák, knihkupec a nakladatel, vydavatel Ottova slovníku naučného Jan Otto (1841–1916). Třípodlažní secesní vila s mansardovou střechou, kterou navrhl architekt Otakar Novotný (1880–1959), byla pojata jako malebný letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů. Byla postavena v letech 1909–1911</span><span style="font-size: 14.6667px;">:</span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDGeCcWoccf7gL1_qT3fHpmmhJHbhZaBtJBdWHeLdgX-xAffua8NagfXbRlfaMajkVX7UTWZAW4HR6MZQ0VEAfBPOsN9Q0BdvVDaILpD3JXzcQF7wZdVJjMvEfC9LDub_zR5GYD2t-eRiRPk_PWJYVqS9RJ_MCojq_ilygRxz88Jm-ceEcF3rZmOW2zfVr/s3720/20240224_152834.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2790" data-original-width="3720" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDGeCcWoccf7gL1_qT3fHpmmhJHbhZaBtJBdWHeLdgX-xAffua8NagfXbRlfaMajkVX7UTWZAW4HR6MZQ0VEAfBPOsN9Q0BdvVDaILpD3JXzcQF7wZdVJjMvEfC9LDub_zR5GYD2t-eRiRPk_PWJYVqS9RJ_MCojq_ilygRxz88Jm-ceEcF3rZmOW2zfVr/w640-h480/20240224_152834.jpg" width="640" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">Ottova rodina jezdila na léto na Zbraslav již od roku 1873, sám Jan Otto na Zbraslav přijížděl za rodinou denně v kočáru obvykle až k večeru. </span><span style="font-size: 14.6667px;">Rodina dům odprodala v roce 1920 a roku 1935 přešel do vlastnictví československého státu. V době druhé světové války byl zkonfiskován ve prospěch Velkoněmecké říše. Od 50. let sloužil ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště. Za socialismu vila vyhořela a zchátrala, v roce 1995 ji od města převzali manželé Borensteinovi z Belgie a zrekonstruovali do původní podoby. Po záplavách v roce 2002, kdy voda dosahovala až k podlaze v přízemí, byla dokončena rekonstrukce vily soukromým investorem a nyní je v majetku Městské části Praha-Zbraslav.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Od stanu pořadatelů se přesunujeme jen pár kroků do sousední cukrárny U Zámku a teprve po kafíčku se vydáváme na cestu. Zastavuji se před <b><i>památníkem obětí světové války</i></b>, který vznikl v letech 1921–1927. Autorem je sochař Josef František Žák.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCe-ZK5sINBTXQwEMEiYLfpHFpFeYBg8fAFtsx0bN0YMPQ3ETwfFGOSnEJki4Kv65rgMOsKRd7xnN7DFGpQYH_jm_Ov-gHafUZPZ6YLGCifiWAytdPUibZObphIsqNVJixam2dehOXbqmE2fwR7FkWVsG3EQt5zPJUfJyYYDnO5ziZti_5KwevHSCwLFun/s3884/20240224_092957.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2913" data-original-width="3884" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCe-ZK5sINBTXQwEMEiYLfpHFpFeYBg8fAFtsx0bN0YMPQ3ETwfFGOSnEJki4Kv65rgMOsKRd7xnN7DFGpQYH_jm_Ov-gHafUZPZ6YLGCifiWAytdPUibZObphIsqNVJixam2dehOXbqmE2fwR7FkWVsG3EQt5zPJUfJyYYDnO5ziZti_5KwevHSCwLFun/w640-h480/20240224_092957.jpg" width="640" /></a></div>Pomník je tvořen bronzovou sochou a dvěma kamennými pylony se jmény padlých zbraslavských občanů. Nepřehlédnutelnou součástí je i mohutný kámen, který byl vyloven z Vltavy v okolí Kamýku.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Než se pustíme na trasu pochodu, odbočujeme do areálu zámku. Nad vsupem je pamětní deska s textem: <i>„1912</i></span><span style="font-size: 14.6667px;">–</span><i style="font-size: 14.6667px;">1925 průmyslník Cyril Bartoň Dobenin obnovil co průmysl zničil koncem osmnáctého století. Opravu řídil architekt Dr. Alois Čenský, provedl stavitel Ing. Otakar Nypl.“</i></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">O pár metrů dál si prohlížíme druhou pamětní desku s nápisem: </span><i style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;">„</span><span style="font-size: 14.6667px;">K uctění památky francouzského důstojníka Paula Pina a jeho doprovodu. V květnu 1945 Paul Pin zde přesvědčil velení SS, aby upustilo od dalších bojů a vzdalo se. Pozdější generál a v civilu profesor medicíny Paul Pin byl vyznamenán československým válečným křížem, jmenován čestným občanem města Zbraslavi a byla mu udělena medaile České lékařské společnosti J. E. Purkyně a medaile university Karlovy. Věnují prof. J. Blahoš (ČLS JEP), dr. C. Michel (Francie), JUDr. J. Patejdl</span><span style="font-size: 14.6667px;">“</span></i></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">V propozicích pořadatelé slibovali komentovanou prohlídku <b><i>kostela sv. Jakuba Většího</i></b>, která měla začít už před půl hodinou. Pravděpodobně však začala později, protože větší část výkladu jsme si vyslechli.</span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5k_chzzSNPdkHAB4wbkZgY0tKKzsQUUzKztjdSgaNwC-AIr7UthrUfMVESTYFwFq55kAfy8CJ5obLseh-loch6q3901RQHJQCrIJYgCrqQTL7fWgdkmIm2eVVV-G1Kv2rk8LkFCNmrIJXkCK3Paj4hwkMLL8Air5KVGo-KOQt1HhdUWeaTeJ5nbzS4979/s4190/05%20Zbraslav,%20kostel.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2793" data-original-width="4190" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5k_chzzSNPdkHAB4wbkZgY0tKKzsQUUzKztjdSgaNwC-AIr7UthrUfMVESTYFwFq55kAfy8CJ5obLseh-loch6q3901RQHJQCrIJYgCrqQTL7fWgdkmIm2eVVV-G1Kv2rk8LkFCNmrIJXkCK3Paj4hwkMLL8Air5KVGo-KOQt1HhdUWeaTeJ5nbzS4979/w640-h426/05%20Zbraslav,%20kostel.JPG" width="640" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">Na místě kostela sv. Jakuba Většího stála původně opatská kaple stejného patrocinia, která byla cisterciáckými mnichy využívána jako místo bohoslužeb. V gotickém stylu nově postavený kostel byl vysvěcen roku 1654, v polovině 17. století došlo k jeho rozšíření a přebudování v raně barokním slohu.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaAcMm6JeNOr963U-99b02UJhFORD2UAK6YBeiFfHcADXXwTm0A7Gxfw6BPI7Hxg8gvDH_vElaTKbu7WbfrAuX72IqMRO1owX-koC_dtQujTAnHFqVsNuqnbP0w3CNDP9vzuEYZUyyguoFHxYshOBeZzHRIh7quRlLwAJjGgpzCJa8b2Qh2m7RailYVuEm/s4000/06%20Zbraslav,%20interi%C3%A9r.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4000" data-original-width="3000" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaAcMm6JeNOr963U-99b02UJhFORD2UAK6YBeiFfHcADXXwTm0A7Gxfw6BPI7Hxg8gvDH_vElaTKbu7WbfrAuX72IqMRO1owX-koC_dtQujTAnHFqVsNuqnbP0w3CNDP9vzuEYZUyyguoFHxYshOBeZzHRIh7quRlLwAJjGgpzCJa8b2Qh2m7RailYVuEm/w480-h640/06%20Zbraslav,%20interi%C3%A9r.jpg" width="480" /></a></div>Součástí vnitřní výzdoby je obraz Nanebevzetí Panny Marie, který namaloval Giovanni Battista Piazetta, jeden z hlavních představitelů benátského rokoka, v letech 1743 až 1744:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzjqjR8SCfM_OpcPDq1yJQvj1MfPcPo-bhyphenhyphen2A_-OoMkioh7SZXD41q5-XKHbQmAH4leCAk9JMotBMqjUPrRJvg-WINFwCgra6UKN_S6VxeQbVA579Blt5ewYeqlsvSQgef0sAD2-4mqObQw-7_hYsc4PZn3BpsHIJDp1gzkS-923bbPp1iMcE53jiZp-nd/s4000/08%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20obraz%20Nanebevzet%C3%AD%20Panny%20Marie.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4000" data-original-width="3000" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzjqjR8SCfM_OpcPDq1yJQvj1MfPcPo-bhyphenhyphen2A_-OoMkioh7SZXD41q5-XKHbQmAH4leCAk9JMotBMqjUPrRJvg-WINFwCgra6UKN_S6VxeQbVA579Blt5ewYeqlsvSQgef0sAD2-4mqObQw-7_hYsc4PZn3BpsHIJDp1gzkS-923bbPp1iMcE53jiZp-nd/w480-h640/08%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20obraz%20Nanebevzet%C3%AD%20Panny%20Marie.jpg" width="480" /></a></div>Kromě něj se v kostele nachází kopie jednoho z nejlepších děl českého gotického malířství, Zbraslavské madony, jež je umístěna na oltáři jižní lodi, a socha Madony z Rouchovan, dnes společně s originále, Zbraslavské madony vystavená v Národní galerii v Anežském klášteře. Výzdobu doplňují obrazy Petra Brandla a Karla Škréty:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2qqcz6T6mTnztr8XxPMHYNCka8vvrsvvjJiyzVvJumwCGpVr0tVHXZZGLHG18DqJsb0Zk7ZiLahKN1BRVY2kD3Qy4rF_nkmZ7YFguE7dooC-ke8uMvCCarbu7G1iIGgHveC7tWcwSJ0k7R0AbKXR2nCS3E6BVl40Hjv77Qka1z8vLt-fruNocnjMRjwm0/s3178/19%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20bo%C4%8Dn%C3%AD%20lo%C4%8F.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2381" data-original-width="3178" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2qqcz6T6mTnztr8XxPMHYNCka8vvrsvvjJiyzVvJumwCGpVr0tVHXZZGLHG18DqJsb0Zk7ZiLahKN1BRVY2kD3Qy4rF_nkmZ7YFguE7dooC-ke8uMvCCarbu7G1iIGgHveC7tWcwSJ0k7R0AbKXR2nCS3E6BVl40Hjv77Qka1z8vLt-fruNocnjMRjwm0/w640-h480/19%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20bo%C4%8Dn%C3%AD%20lo%C4%8F.jpg" width="640" /></a></div>U vstupu do presbyteria stojí pomník Přemysla Oráče, jehož autorem je Jan Štursa. Jedná se o jedno z jeho pozdních děl, konečné podoby ani instalace (1926) se sochař nedožil. Do výsledné podoby je dovedl dávný Štursův spolupracovník, kameník Josef Velinský. Zachycuje bájného Přemysla, opírajícího se o pluh a lípu. V její koruně jsou prosklené schránky, do kterých byly vloženy přemyslovské lebky Václava II., Elišky Přemyslovny a domněle Václava III. Další královské ostatky byly uchovávány v soklu pomníku. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; font-style: italic; font-weight: bold; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkemTibBs7HjZT9pF1pSQR2-oCx5PDbjLjKZjEwtzKbPgpQ-GbeWxTAkOwSYLOArYhIeAN_YSsPfEGZ9AqWI03W4J-W3r7r1pzTvlxMWIVgWUntX_NgMj7d6_cerEwPWohyx8KqnA2Vbpod-vXLCadCGlBCwpL2r_aPfJTQifKhabfOEXnLhDHK_yavqTc/s3469/12%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20%C5%A0tursova%20socha%20P%C5%99emysla%20Or%C3%A1%C4%8De.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3469" data-original-width="2312" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkemTibBs7HjZT9pF1pSQR2-oCx5PDbjLjKZjEwtzKbPgpQ-GbeWxTAkOwSYLOArYhIeAN_YSsPfEGZ9AqWI03W4J-W3r7r1pzTvlxMWIVgWUntX_NgMj7d6_cerEwPWohyx8KqnA2Vbpod-vXLCadCGlBCwpL2r_aPfJTQifKhabfOEXnLhDHK_yavqTc/w426-h640/12%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20%C5%A0tursova%20socha%20P%C5%99emysla%20Or%C3%A1%C4%8De.jpg" width="426" /></a></div>Už od odb cisterciáků byly královské kosterní ostatky umístěny v sakristii v malé tumbě, od roku 1858 pak ve skříňce vedle oltáře sv. Bernarda:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgpNe-Uqu6M434hGEj96bhZEtg962Tc2EWypnRbjuXZklMsikj_PQP51ua2v302pSkBojZuM1Z9j-BwcWVPAEQ5aSdm1dMxKrMHTCSOc0Pvuw7Dz-tq7KYdAL-OP2IfNLMR0SzMLQC09SZyRAOy1u7m5lFYQj2XNzrAuEMlQkxU39ukhoxZNQJ51vnS7DN/s3833/11%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20repliky%20lebek.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3833" data-original-width="2556" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgpNe-Uqu6M434hGEj96bhZEtg962Tc2EWypnRbjuXZklMsikj_PQP51ua2v302pSkBojZuM1Z9j-BwcWVPAEQ5aSdm1dMxKrMHTCSOc0Pvuw7Dz-tq7KYdAL-OP2IfNLMR0SzMLQC09SZyRAOy1u7m5lFYQj2XNzrAuEMlQkxU39ukhoxZNQJ51vnS7DN/w426-h640/11%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho,%20repliky%20lebek.jpg" width="426" /></a></div>Od roku 1977 ostatky zkoumal antropolog dr. Emanuel Vlček (1925–2006) a identifikoval ostatky Václava II., štědré donátorky kláštera Elišky Přemyslovny a zřejmě jednoho z jejích dvojčat – dcery Elišky. U lebky, jež měla patřit Václavu III., velmi mladému muži, zjistil, že patřila neznámému, přibližně čtyřicetiletému Přemyslovci, což nevylučuje, že se mohlo jednat o některého z levobočků Václava II. Dne 23. června 1991 byly přemyslovské ostatky znovu slavnostně pohřbeny do dvou nových hrobek pod bronzovými deskami v podlaze u vstupu do presbyteria:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; font-style: italic; font-weight: bold; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgggA5mjVqtYHoxaCRW9Bd3HMPG48pWtC6pZFWmyTJcmPvmKH22EjN8AEylN2kCdSultbHHx72oocanxlE3cQx_6g3TcXwBAox4KiCNKb2_zfA3TACLfmrUTNiL-GoJcmh9dHxjoaYULTm2mrqdjOF3zy_19NNszRgk23nyqT8QEAXml_1eOVGWrjOeCWiV/s2834/10%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1890" data-original-width="2834" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgggA5mjVqtYHoxaCRW9Bd3HMPG48pWtC6pZFWmyTJcmPvmKH22EjN8AEylN2kCdSultbHHx72oocanxlE3cQx_6g3TcXwBAox4KiCNKb2_zfA3TACLfmrUTNiL-GoJcmh9dHxjoaYULTm2mrqdjOF3zy_19NNszRgk23nyqT8QEAXml_1eOVGWrjOeCWiV/w640-h426/10%20Kostel%20sv.%20Jakuba%20V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho.jpg" width="640" /></a></div>Při návratu z kostela si v zámeckém parku prohlížíme <i style="font-weight: bold;">jezdeckou sochu sv. Václava</i> od Josefa Václava Myslbeka, která zde stojí od září 2016. Jde o definitivní model sochy, která stojí na Václavském náměstí.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitcocidqxUr5S-KQN6tF69gF3i4ieu0unaNBb8g8IP4sEneCzoaEqdGS3d8AOaLU9V8vdpihroAJTHHUptDKGtt-Kg-Y4AsPG4QQ7pefNP_t9hgrnWMSLZisggTrtQH1MTPQUVGDch5n_t1cDbgW1ayzZzVI6rYB06ozT_qnwjkO5Vzp_vo5_W5vn8nGmA/s4608/21%20Zbraslavsk%C3%BD%20z%C3%A1mek,%20socha%20sv_V%C3%A1clava.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitcocidqxUr5S-KQN6tF69gF3i4ieu0unaNBb8g8IP4sEneCzoaEqdGS3d8AOaLU9V8vdpihroAJTHHUptDKGtt-Kg-Y4AsPG4QQ7pefNP_t9hgrnWMSLZisggTrtQH1MTPQUVGDch5n_t1cDbgW1ayzZzVI6rYB06ozT_qnwjkO5Vzp_vo5_W5vn8nGmA/w426-h640/21%20Zbraslavsk%C3%BD%20z%C3%A1mek,%20socha%20sv_V%C3%A1clava.JPG" width="426" /></a></div>S červenou turistickou značkou prudce stoupáme po vyšlapané cestě k altánu zvanému </span><b style="font-size: 14.6667px;"><i>Karlův stánek</i></b><span style="font-size: 14.6667px;">: </span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdAVhrp2nsUQJCf5-Zo2BaqFZR6Kty-_Hr_SMm-xKmduvwDmgXu31Ho3Gd0oj6pDpYi23gWpZhOGlKiTSmz_NoGAOAJinXoqXoj8rBjAQJA2UmCZj7zIq7brS8JYuszchttUn_OAifGQG_zUZZ3X4QlAZ7xv9dltLOt_plfyyJdlmxPCSmn9_krvv6KQjX/s4479/24%20Zbraslav,%20Karl%C5%AFv%20st%C3%A1nek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4479" data-original-width="2985" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdAVhrp2nsUQJCf5-Zo2BaqFZR6Kty-_Hr_SMm-xKmduvwDmgXu31Ho3Gd0oj6pDpYi23gWpZhOGlKiTSmz_NoGAOAJinXoqXoj8rBjAQJA2UmCZj7zIq7brS8JYuszchttUn_OAifGQG_zUZZ3X4QlAZ7xv9dltLOt_plfyyJdlmxPCSmn9_krvv6KQjX/w426-h640/24%20Zbraslav,%20Karl%C5%AFv%20st%C3%A1nek.JPG" width="426" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">Od roku 1850 stával na tomto místě litinový kříž, který sem na paměť zemřelé dcery umístil zbraslavský lékař J. Šurovský. V 70. letech 19. století byl z iniciativy knížete Oettingena nahrazen zděným altánem. Místo získalo své označení podle pověsti, která praví, že se na tomto místě při svém návratu do Čech zastavil císař Karel IV. a rozhlížel se po kraji.</span><span style="font-size: 14.6667px;"> Je odtud výhled na Lahovice a Komořany. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Pokračujeme </span><span style="font-size: 14.6667px;">– </span><span style="font-size: 14.6667px;">již téměř po rovině </span><span style="font-size: 14.6667px;">– </span><span style="font-size: 14.6667px;">ke zbraslavskému hřbitovu s </span><i style="font-size: 14.6667px;"><b>kostelem sv. Havla</b></i><span style="font-size: 14.6667px;"> na vrchu </span><i style="font-size: 14.6667px; font-weight: bold;">Havlín </i><span style="font-size: 14.6667px;">(268 m):</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWagSfFdWL8e5f3EjxDBBIFQqknYwnDZZ366F7Yu2EkW3RDkcQEU7WTYtnTuRfuUuFPNNWhNEBbKC9Lfw9ZHd5AeX65D2ovX4blh05KmvHZnQVehluIADkbDlD3juh6lnE3XyRp2BGWmVFiXAyEoSr8ZFgQnqKcOBA3yTrk9kn0NpbsgoI5beCH3KFaRy2/s3673/31%20Zbraslav,%20kostel%20sv_Havla.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3673" data-original-width="2755" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWagSfFdWL8e5f3EjxDBBIFQqknYwnDZZ366F7Yu2EkW3RDkcQEU7WTYtnTuRfuUuFPNNWhNEBbKC9Lfw9ZHd5AeX65D2ovX4blh05KmvHZnQVehluIADkbDlD3juh6lnE3XyRp2BGWmVFiXAyEoSr8ZFgQnqKcOBA3yTrk9kn0NpbsgoI5beCH3KFaRy2/w480-h640/31%20Zbraslav,%20kostel%20sv_Havla.jpg" width="480" /></a></div>V roce 2020 bylo vedení městské části osloveno místní umělkyní Vladimírou Tesařovou s nabídkou spolupráce na projektu – stavbě skleněného oltáře. Realizaci samotného díla se rozhodl finančně dotovat zbraslavský patriot Otakar Rubeš. Oltář je instalovaný v objektu zrestaurované bývalé <b><i>kostnice </i></b>stojící vedle kostela:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVBH1koRnnamblcb8vZL_D867A0IixZchA4GpuEX-QWZJTeAATpY46VBTaXjn0TIdli4ex33en02nXWDPc5hf6h41StsrXNX7t9i3g0a5BRAOoswIR2dnUR8EbMROzuc2lCkLsTxjlgIT7wiYZ6rq8e2VQ5Is4X0LCPXGUREPXfTRMK-uTAA-2BwHfOa2a/s3531/30%20Zbraslav,%20kaple%20se%20sklen%C4%9Bn%C3%BDm%20olt%C3%A1%C5%99em.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3531" data-original-width="2648" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVBH1koRnnamblcb8vZL_D867A0IixZchA4GpuEX-QWZJTeAATpY46VBTaXjn0TIdli4ex33en02nXWDPc5hf6h41StsrXNX7t9i3g0a5BRAOoswIR2dnUR8EbMROzuc2lCkLsTxjlgIT7wiYZ6rq8e2VQ5Is4X0LCPXGUREPXfTRMK-uTAA-2BwHfOa2a/w480-h640/30%20Zbraslav,%20kaple%20se%20sklen%C4%9Bn%C3%BDm%20olt%C3%A1%C5%99em.jpg" width="480" /></a></div>Slavnostní otevření <b><i>Skleněného oltáře pro Zbraslav</i></b> se konalo 20. prosince 2021. </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu, příležitostně je prý objekt zájemcům i zcela otevřen. </span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9RsoPUr5QwI9q5UAuk0MW_0Z-MX_rh1VF8SxJi3KEeiv94cgwJkGM-UJ9REEh20DXKCPf3FM1dfb9ZbDgx42G6d3aWqFU0ndR88YKhvqBg4gHmAJRkfOfsDlgYFRHiBVBy0cd18OSw4kwss2h2huhkj0MSuXeTTiKvDlAsSDSFlglX3ru1KyGmHOqbD1_/s3898/28%20Zbraslav,%20sklen%C4%9Bn%C3%BD%20olt%C3%A1%C5%99.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3898" data-original-width="2924" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9RsoPUr5QwI9q5UAuk0MW_0Z-MX_rh1VF8SxJi3KEeiv94cgwJkGM-UJ9REEh20DXKCPf3FM1dfb9ZbDgx42G6d3aWqFU0ndR88YKhvqBg4gHmAJRkfOfsDlgYFRHiBVBy0cd18OSw4kwss2h2huhkj0MSuXeTTiKvDlAsSDSFlglX3ru1KyGmHOqbD1_/w480-h640/28%20Zbraslav,%20sklen%C4%9Bn%C3%BD%20olt%C3%A1%C5%99.jpg" width="480" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">Oltář je trojdílný. Ve střední, hlavní části je Panna Maria Zbraslavská, Matka Boží jako univerzální patronka všech křesťanů. Pod ní je sv. Havel s dalšími bratry benediktiny, který je vzýván jako pomocník nemocných s horečkou, zároveň je patronem Zbraslavi. Při čelním pohledu vlevo od střední části jsou zobrazeni archanděl Michael jako patron vojáků a policistů, strážný anděl církve a Izraele, dále sv. Jan Křtitel a čeští světci sv. Ludmila, matka chudých, slepých a pomocnice vdov a sirotků, a sv. Jan Nepomucký jako patron kněží, zpovědníků, lodníků, vorařů, mlynářů a ochránce mostů. Na pravém křídle pak je sv. Terezie z Ávily, patronka misií, misionářů, karmelitek, zahradníků, letců, nemocných a Francie, dále sv. Antonín jako patron cestujících, horníků a pekařů, snoubenců, manželů a rodin, a dále následují tři čeští světci: sv. Vojtěch, sv. Václav a sv. Anežka Česká.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i>Vladimíra Tesařová</i></b> (*1958) je česká sklářská výtvarnice, jejíž práce byly prezentovány na výstavách v Japonsku, USA, Itálii, Belgii, Kanadě. Velký úspěch sklidila na EXPO Sevilla ´92. Vytvořila velké skleněné plastiky pro Komerční banku na Malostranském náměstí a Českou spořitelnu ve Vodičkově ulici v Praze, proslavily jí také skleněné oltáře – v kapli Panny Marie Bolestné ve Vatěticích, v severní kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie v Domažlicích, v poutním kostele sv. Vintíře v šumavské osadě Dobrá Voda (včetně skleněné křížové cesty, sochy sv. Vintíře, betlému a sochy Panny Marie). Její socha na mostě přes řeku Otavu v Čepicích u Sušice je od května 2011 největší skleněnou plastikou (1,75 m) sv. Jana Nepomuckého na světě. K dalším jejím dílům patří skleněná plastika rukou, do nichž spadá zázračný pramen v Hauswaldské kapli u Srní.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Stoupáme ulicí <b><i>K Vejvoďáku</i></b>, přecházíme hlavní silnici <b><i>Na Baních</i></b>, kde u autobusové zastávky začíná turistické značení. Společně s červenou turistickou značkou vede naučná stezka kolem <b><i>kapličky Panny Marie Zbraslavské</i></b>, později odbočuje na most přes výpadovku <b><i>Strakonická </i></b>a za mostem se noří do lesa. Dostáváme se na severovýchodní okraj chráněného území nazvaného </span><b style="font-size: 14.6667px;"><i>Přírodní park Hřebeny</i></b><span style="font-size: 14.6667px;">. Byl vyhlášen v září 2009 z důvodu ochrany krajinného rázu hřbetu </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">s částmi přírodě blízkých bučin a smíšeného lesa s rozptýlenými věkovitými stromy.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Po necelých dvou kilometrech jsme pod vysílačem <b style="font-style: italic;">Cukrák</b>. Kvůli <a href="http://www.vrcholovka.cz">www.vrcholovka.cz</a> stoupáme na vrchol, který se jmenuje<b style="font-style: italic;"> Kopanina (411 m)</b> a je jen asi třicet metrů vpravo od cesty.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTngwbntHrhg0hEecKys5baCqCUfBaZ_pKZUEdoc6LglkwVwy4jaimaIqzz0KRB4SP2Ns82o4xvGduZGfrBFFJmgc1dwRjFsKLTD1I5nlqOI2b4dEIoNlVmcIL_RyoU7YyJmhknTu39tuaZzrGl2_SbZmRAdP2Y26qApa5PIS_59L5TSI5xaX6mEDn68n8/s2701/35%20Cukr%C3%A1k,%20p%C5%99ed%20televizn%C3%ADm%20vys%C3%ADla%C4%8Dem.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2701" data-original-width="1801" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTngwbntHrhg0hEecKys5baCqCUfBaZ_pKZUEdoc6LglkwVwy4jaimaIqzz0KRB4SP2Ns82o4xvGduZGfrBFFJmgc1dwRjFsKLTD1I5nlqOI2b4dEIoNlVmcIL_RyoU7YyJmhknTu39tuaZzrGl2_SbZmRAdP2Y26qApa5PIS_59L5TSI5xaX6mEDn68n8/w426-h640/35%20Cukr%C3%A1k,%20p%C5%99ed%20televizn%C3%ADm%20vys%C3%ADla%C4%8Dem.jpg" width="426" /></a></div>Televizní a rozhlasový vysílač Cukrák stojí na kótě 399 m, jeho stavba započala v roce 1959 a do provozu byl uveden 26. listopadu 1961. Konstrukce vysílače vysokého 193,5 m je ze šestimilimetrového ocelového plechu, hmotnost konstrukce je přibližně 2000 tun. Když se v letech 1974–1975 připravovalo vysílání ČT 2, prošel vysílač rekonstrukcí, kus ho bylo uříznuto, na vrchol byl nasazen nový díl a na špičku laminátový nástavec. Vyrostla zde také nová budova, ve které se ocitlo veškeré technické zázemí pro provoz obou tehdejších programů.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Na doporučení pořadatelů v propozicích odbočujeme u vysílače doleva ke Strakonické silnici, kde je oblíbené občerstvení. Po krátkém posezení se vracíme na trasu, šlapeme dolů z kopce, do podchodu pod Strakonickou silnicí a okrajem obce <b><i>Jíloviště </i></b>po červené unačce znovu do lesa. Kolem <b><i>obory Daliborka</i></b> znovu přicházíme ke <b><i>kapličce Panny Marie Zbraslavské</i></b><span style="font-size: 14.6667px;">, kde tentokrát odbočujeme doprava na modrou turistickou značku. Krátce se zastavujeme na vyhlídce do <b><i>kamenolomu Zbraslav</i></b> a protější <i style="font-weight: bold;">vrch Hradiště </i>(389 m):</span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihq51Bb96spCeuyx9VTU02r0dqKXyOq9S5X6bk2sFDN5JNpVdeDCabMspVY3xfQF1lapxDb7gyGJoLAW3EKEUomy3xqOKBhSLAxaipiIGRM-Q345l9GjspITmRXnLVTfgZnk-C5vu35y2VUG_Z4eC37i7jNeAKJvuzvmeTziQN_hJ8JILCzXD0LESeZ9EV/s4608/36%20Zbraslav,%20lom.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihq51Bb96spCeuyx9VTU02r0dqKXyOq9S5X6bk2sFDN5JNpVdeDCabMspVY3xfQF1lapxDb7gyGJoLAW3EKEUomy3xqOKBhSLAxaipiIGRM-Q345l9GjspITmRXnLVTfgZnk-C5vu35y2VUG_Z4eC37i7jNeAKJvuzvmeTziQN_hJ8JILCzXD0LESeZ9EV/w640-h426/36%20Zbraslav,%20lom.JPG" width="640" /></a></div>Historie kamenolomu začíná okolo roku 1900, kdy na levém břehu Vltavy postupně vznikalo několik malých stěnových lomů. Těžba a zpracování kamene byly prováděny převážně ručně, první zmínky o počátku strojního zpracování kamene jsou z roku 1920. Malé lomy se postupně spojily v jeden lom, jehož největší rekonstrukce a modernizace byla provedena v roce 1977. Novodobá historie je datována privatizací státního podniku Středokámen Praha v roce 1994 a zahájením činnosti společnosti Kámen Zbraslav, spol. s.r.o. Vzhledem k poloze lomu a kvalitě těžené horniny – spilit, tufit, břidlice – je kamenolom důležitým dodavatelem drceného kameniva pro oblast celé Prahy a patří k největším producentům drceného kameniva v celé republice.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Procházíme kolem rozlehlé zahrádkářské osady, opouštíme modrou turistickou značku a po vlastním značení sestupujeme ke kontrole ve strži s piknikovým místem. Na okraj Zbraslavi už to není daleko, ale čeká nás ještě asi půl druhého kilometru cesta ulicemi. Cíl pochodu je na Zbraslavském náměstí, a tak jdeme ještě jednou do cukrárny U Zámku. Cestou na nádraží se pokoušíme „odlovit“ kešku na protějším svahu. Nepřečetli jsme si však ownerovu radu: <i>„V případě cesty od vlakového nádraží Zbraslav přímo rovné za šipkou si k terénu přidejte tak dva body, takže slušná čtyřka. Tuto cestu moc nedoporučuji, ke keši vede pohodová pěšinka.“</i> A tak nejenže jsme si nevybrali vhodnou cestu vzhůru, ale ani hint <i>„v dutině rozdvojeného stromu“</i> nám nepomohl. Jednak jich tu bylo povícero, jednak signál dost kolísal a také čas do příjezdu vlaku se rychle krátil...</span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsETo5N1x_blx5rWNuWrYTgTP-Ghu7Fpba1r0fASwvxmYnB6tpkZcWCq4fMAPGS-FckrfCx1UEpgga9qspZpIlIPLV5tbBmnfxFXIXI-f-9skxkr1g_ATXkOQWE6heSBG_OhyFqe4m4ZxqV5QA283aJayBl8MBcDoFCmiMqTyjO2lql30P90RYNXu7PRhC/s918/42%20Mapka%20pochodu.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="918" data-original-width="918" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsETo5N1x_blx5rWNuWrYTgTP-Ghu7Fpba1r0fASwvxmYnB6tpkZcWCq4fMAPGS-FckrfCx1UEpgga9qspZpIlIPLV5tbBmnfxFXIXI-f-9skxkr1g_ATXkOQWE6heSBG_OhyFqe4m4ZxqV5QA283aJayBl8MBcDoFCmiMqTyjO2lql30P90RYNXu7PRhC/w640-h640/42%20Mapka%20pochodu.png" width="640" /></a></div></div><p></p>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0Bartoňova 2, 156 00 Zbraslav, Česko49.9777308 14.392604549.977385821787223 14.392068058197021 49.978075778212784 14.393140941802978tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-81802860958173038022024-02-21T21:14:00.064+01:002024-03-19T22:33:05.771+01:00Památník obětem internace<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">(předchozí článek <a href="https://jardavala.blogspot.com/2024/02/druhy-den-presstripu-pod-kralicakem.html" target="_blank">Druhý den presstripu pod Králičákem</a>) </b></div><div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Památník se nachází v téže budově jako Východočeský památník celnictví, takže jenom stoupáme o patro výš...</b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Přes deset let byla expozice o internaci a pronásledování řeholí v době nesvobody instalovaná v areálu kláštera na Hoře Matky Boží. Po náročném stěhování a několika letech úprav nových prostor byla v roce 2022 znovuotevřena v budově bývalého gymnázia na Velkém náměstí v Králíkách. Nová expozice je mnohem rozsáhlejší, a to jak svojí plochou, tak hlavně odborným a historickým obsahem. Projekt byl realizován za podpory Konference vyšších představených mužských řeholí ČR a Pardubického kraje.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEig-Ny-dgG4oIkggbyw-pDKqTIqo_IFHPLOyHpKxER0-Ov8B8oZlEUQOmG0Y8iE_1QGlrT50VjoTQnjWto7z7yxryjVLMeJw0Z_Zpwmn7iJ6wHLXASd2s4WeePv0iXtL76MKL8IG4ASkmBDKtKkDaAWwqSsUgTECkyeByYKPGTIQKtMoq2W_Fm9ddOgv9ao/s3605/108.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2704" data-original-width="3605" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEig-Ny-dgG4oIkggbyw-pDKqTIqo_IFHPLOyHpKxER0-Ov8B8oZlEUQOmG0Y8iE_1QGlrT50VjoTQnjWto7z7yxryjVLMeJw0Z_Zpwmn7iJ6wHLXASd2s4WeePv0iXtL76MKL8IG4ASkmBDKtKkDaAWwqSsUgTECkyeByYKPGTIQKtMoq2W_Fm9ddOgv9ao/w400-h300/108.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Památník je důstojnou připomínkou III. odboje a internace řeholníků, kteří byli komunistickým režimem na základě státem řízené centralizace násilím deportováni do kláštera na Hoře Matky Boží v Králíkách-Dolní Hedeči v letech 1950–1961 v rámci tzv. Akce K. Klášterem prošlo přes 500 řeholníků s nejrůznějšími osudy. Mnozí z nich byli pro svoji víru, přesvědčení a způsob života dále odsouzeni a vězněni v komunistických věznicích nebo táborech nucené práce a někteří na následky útrap zemřeli. Expozice zachycuje v několika bohatě členěných sálech pomocí dobových instalací a množství exponátů jejich životní cestu v 50. letech 20. století.</div></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7iDFuUC60oF9Xe7VKKcIyag0gmUrIkyBD_Z4uvi3G6Y1V3nt0CY9jbLYpuj-AaFXLbRslJoPOIttjh6ZFCMk3nxqLabEneATChq6Zc8h657O2Vw0uwrDhzqkV7gZr8RtDNyhihOze4nbtgtzuvkkZMFf8Z7KDTOvZgwx_yghC9ULXDUQ4zBZHsBsFnkcq/s3847/109.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3847" data-original-width="2565" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7iDFuUC60oF9Xe7VKKcIyag0gmUrIkyBD_Z4uvi3G6Y1V3nt0CY9jbLYpuj-AaFXLbRslJoPOIttjh6ZFCMk3nxqLabEneATChq6Zc8h657O2Vw0uwrDhzqkV7gZr8RtDNyhihOze4nbtgtzuvkkZMFf8Z7KDTOvZgwx_yghC9ULXDUQ4zBZHsBsFnkcq/w426-h640/109.jpg" width="426" /></a></div><b><i>V hlavním sále</i></b> se návštěvník seznámí s tématem vztahu státu a církve v letech 1948–1961 po mocenském ovládnutí politické scény v Československu komunistickou stranou. Informační tabule s dobovými fotografiemi a archivními materiály odhalují řízený proces likvidace řeholí v Československu a omezení svobody slova a demokracie, pronásledování duchovních osob i laiků a jejich odsouzení ve vykonstruovaných procesech, včetně dodnes nevyjasněných úmrtí některých obětí. Výstavní panely ozřejmují zákulisí tehdy zřízeného Státního úřadu pro věci církevní, Náboženské matice a dalších orgánů státního dohledu. Výstava zahrnuje profily a medailony pronásledovaných, ale také některé velmi vzácné osobní potřeby a části pozůstalostí řeholníků kongregace redemptoristů, které se podařilo zachránit. V části výstavy je zmínka o neobvyklé podpoře statečných občanů z Králík, kteří pomáhali v rámci odboje řeholníkům zprostředkovávat korespondenci s blízkými osobami a byli za svoji činnost pronásledováni a vězněni. Samostatnou kapitolu tvoří vůbec poprvé zveřejněné informace o celé historii centralizačního kláštera v Králíkách a jeho vedení, řízené politické převýchově řeholníků, hospodářské správě a pracovním nasazení internovaných řeholníků v zemědělství na Králicku i ve výrobě.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgywU_3roZUUXprWRLaXO4-yjtln9o12qRXA1a7ncLrVVSgV1VVHCfo8Tv7xY9XtAPoGwXWTnl9ZeoKQ7UqZvLcOUrDyLOpKsQ7TlnRHBwts4FfVEd7MPN732HpgVAKLI3-RLQ_dDGuWy6woNWEPSyOL1uK1I3-_6-nMK1rhqJJDp0gmFPA0cP2jM-Z0-WI/s3390/20240221_112034.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3390" data-original-width="2260" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgywU_3roZUUXprWRLaXO4-yjtln9o12qRXA1a7ncLrVVSgV1VVHCfo8Tv7xY9XtAPoGwXWTnl9ZeoKQ7UqZvLcOUrDyLOpKsQ7TlnRHBwts4FfVEd7MPN732HpgVAKLI3-RLQ_dDGuWy6woNWEPSyOL1uK1I3-_6-nMK1rhqJJDp0gmFPA0cP2jM-Z0-WI/w426-h640/20240221_112034.jpg" width="426" /></a></div>Z liturgických a obřadních předmětů jsou zde některé oděvy řeholníků, liturgické oděvy (pluviály, kasule, ornáty), kalichy, ciboria a monstrance včetně relikviářů svatých a knih, které byly v 50. letech 20. století řádům a kongregacím zabavovány. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8s_bX0gb1WVde_EOr5yptQOZdx1S_zLqBtr4QD_ceXxcjhq4ZAguYNMCoojZGirPhwx3RxBRaD6fPKSpiHmFQ-eJlgWHmovsjbHGRE7TyIhnYH789kJUSEVsR7wsBqXdVnHUl-Aa5uLluKwkx212PMThuvTtHQs7rwf6GnsD-_Tzoy6R9k2dZGzJQBFp6/s3626/20240221_112121.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2719" data-original-width="3626" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8s_bX0gb1WVde_EOr5yptQOZdx1S_zLqBtr4QD_ceXxcjhq4ZAguYNMCoojZGirPhwx3RxBRaD6fPKSpiHmFQ-eJlgWHmovsjbHGRE7TyIhnYH789kJUSEVsR7wsBqXdVnHUl-Aa5uLluKwkx212PMThuvTtHQs7rwf6GnsD-_Tzoy6R9k2dZGzJQBFp6/w640-h480/20240221_112121.jpg" width="640" /></a></div>Nalézá se tu také model tehdejšího Centralizačního kláštera Králíky s okolními, dnes již neexistujícími hospodářskými budovami, který odpovídá 50. létům 20. století a byl vyhotoven na základě leteckých snímků a archivních dokumentů:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaeaRjx9c6fYrW3nWNmf_ioPW71MAO0qr-nOZCOTo1IMiy508oAEkZHRAZ90Oq0Wq173z4w3WDqqQ7rqkbeUX5aPwQd9rZkfWae6j824k3zh3EI0-gAENQeN8xlCQdiA77yseu14j90wz2Z3qZu7Pld24NUXUtrPeJtIVp8a5y6G3abIxmYHsK-_pkgD_u/s3590/20240221_112009.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2693" data-original-width="3590" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaeaRjx9c6fYrW3nWNmf_ioPW71MAO0qr-nOZCOTo1IMiy508oAEkZHRAZ90Oq0Wq173z4w3WDqqQ7rqkbeUX5aPwQd9rZkfWae6j824k3zh3EI0-gAENQeN8xlCQdiA77yseu14j90wz2Z3qZu7Pld24NUXUtrPeJtIVp8a5y6G3abIxmYHsK-_pkgD_u/w640-h480/20240221_112009.jpg" width="640" /></a></div>V promítací místnosti se seznámíte s informacemi o nucené převýchově řeholníků v 50. letech minulého století organizované politickým referentem kláštera a zhlédnete živé vzpomínky internovaných. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i>Ve druhém sále</i></b> se návštěvníci seznámí s přípravou různých procesů s řeholníky a jejich pronásledováním ze strany Státní bezpečnosti. Je zde zachycen celý systém perzekuce duchovních – od vzetí obviněných do vazby,jejich vyšetřování, předání soudu a odsouzení.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPIBeOUhzraq8l4hq_aEuEgZR26011kXONrqu81Ez3lTKhd6rHQ5zH7Z-66XwEuq_hkA585E1p4aDTEOzrAlFXzWJMHmL8O8Zx7CYklgJJksZD_A57MNZOhWzsbW9Fg0Nda4zIttmBzP_9FwFj6GHXo6qBAT_TLJxW4ksc3P49QE4xfNMdczx_qGA_mjYN/s4000/20240221_112628%20%E2%80%9EVazebn%C3%AD%E2%80%9C%20kancel%C3%A1%C5%99%20StB.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="4000" data-original-width="2667" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjPIBeOUhzraq8l4hq_aEuEgZR26011kXONrqu81Ez3lTKhd6rHQ5zH7Z-66XwEuq_hkA585E1p4aDTEOzrAlFXzWJMHmL8O8Zx7CYklgJJksZD_A57MNZOhWzsbW9Fg0Nda4zIttmBzP_9FwFj6GHXo6qBAT_TLJxW4ksc3P49QE4xfNMdczx_qGA_mjYN/w426-h640/20240221_112628%20%E2%80%9EVazebn%C3%AD%E2%80%9C%20kancel%C3%A1%C5%99%20StB.jpg" width="426" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">„Vazební“ kancelář StB</span></td></tr></tbody></table>Panely ukazují konkrétní struktury Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti v Králíkách, v Žaberku, na Orlickoústecku, i v ústředním vedení, které mělo problematiku církví v gesci. Pomocí životopisných medailonů a panelů se lze detailně seznámit také s konkrétními osudy příslušníků StB, prokuratur a soudů, kteří organizovali persekuci duchovních a vykonstruované procesy v 50. letech 20. století, ale i v pozdější době tzv. „normalizace“. V expozici je rovněž příběh internace arcibiskupa pražského a primase českého v letech 1946–1969, kardinála Josefa Berana (1888–1969). Návštěvník se může seznámit se systémem ostrahy (StB) centralizačního kláštera v Králíkách a ve vitrínách si prohlédnout její autentickou výstroj a výzbroj. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEio1mJE3dYb-KgCZ7d5ivD4URi-xnt-eBOJDCMZh-G-bcNfyyBFyaXnjGZkAxfEgo7ET8_vhg6AR8WB4Uf7YciRGbzLgmPZuVyc4Q72NeJgiWYNzNBhyKdFW9v3U9DU5Ryd6f3tooNJvsLI233Z_lrqxFB3Sgplp6cHYf7zJh4sfJzzOZQwu6Kz-Da28wQg/s3980/20240221_112525.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3980" data-original-width="2653" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEio1mJE3dYb-KgCZ7d5ivD4URi-xnt-eBOJDCMZh-G-bcNfyyBFyaXnjGZkAxfEgo7ET8_vhg6AR8WB4Uf7YciRGbzLgmPZuVyc4Q72NeJgiWYNzNBhyKdFW9v3U9DU5Ryd6f3tooNJvsLI233Z_lrqxFB3Sgplp6cHYf7zJh4sfJzzOZQwu6Kz-Da28wQg/w426-h640/20240221_112525.jpg" width="426" /></a></div>Poslední místnosti</i></b> jsou věnované věznicím, táborům a krutým podmínkám v nich. Prohlídka začíná ukázkou typizované věznice z 50. let 20. století s ukázkou dvou samovazeb – „izolací“. Panely v celách informují o zinscenovaných tzv. babických procesech, které přivedly jejich aktéry (mezi nimi i dva faráře) až na popraviště. Zvláštní pozornost je věnována výkonu trestu smrti, s tehdejšími souvisejícími právními předpisy a jejich zneužití vůči politickým vězňům. Samostatný „barák“ umožňuje nahlédnout do vězeňské ošetřovny s informacemi o systému chabé lékařské péče, která byla vězňům v období totality poskytována. Na vězeňských ošetřovnách tak nalezla smrt řada duchovních.</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0561 69 Králíky, Česko50.0838388 16.760546321.773604963821157 -18.3957037 78.394072636178848 51.9167963tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-26405647627927571682024-02-21T20:06:00.078+01:002024-03-19T22:34:00.585+01:00Druhý den presstripu pod Králičákem<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">(předchozí článek <a href="https://jardavala.blogspot.com/2024/02/vojenske-muzeum-kraliky.html" target="_blank">Vojenské muzeum Králíky</a>) </b></div><div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Počasí se neumoudřilo, a tak z návštěvy Stezky v oblacích a Sky bridge ani dnes nic nebude...</b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Místo toho navštívíme na severní straně Velkého náměstí v Králíkách budovu bývalého gymnázia z roku 1885, v níž se nacházejí dvě muzea používající názvy Východočeský památník celnictví a Památník obětem internace. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs4omPRkgLT-IL2zW4L_Vw0kGAD1CpaaRN4OUZjOLyxQJEW7byH9d44C56dGN4mCsS4l7qTtOgxOUl5FEDi8_Ee93qXwOS8PBwuVGieUivgsLLdlZb6vW_T-fD3jOBB_FBPnDaELcQYgtI6RrBeEiLU1zsy456JrzyUEvlUREcYcoutbvwFIFe-W7SP2YJ/s3756/86%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2817" data-original-width="3756" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs4omPRkgLT-IL2zW4L_Vw0kGAD1CpaaRN4OUZjOLyxQJEW7byH9d44C56dGN4mCsS4l7qTtOgxOUl5FEDi8_Ee93qXwOS8PBwuVGieUivgsLLdlZb6vW_T-fD3jOBB_FBPnDaELcQYgtI6RrBeEiLU1zsy456JrzyUEvlUREcYcoutbvwFIFe-W7SP2YJ/w400-h300/86%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD.jpg" width="400" /></a></div>Památník celnictví</i></b> představuje historii tohoto oboru lidské činnosti od starověku přes rozpad Rakousko-Uherska až po vznik České republiky. S celnictvím se totiž setkáme už ve starověkém Egyptě, a proto také otevírá zdejší expozici. Ta je pojata velmi moderně a živě, návštěvníka provede všemi historickými obdobími, která vývoj celnictví ovlivnila. Jeho dějiny, které jsou těsně spjaty s obchodem se zbožím, jsou dosazeny do širších dějinných souvislostí. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy97_99QST8JdxQ6DUDS9b8fb7AmT4Hdv9gC_zgygf5pKcW3f6cTvbT0fTVnn8mBily8Wmwh2h1jUKat5aE0U_24Ky3DC-qVPd-jnlBVHGaKPE2gpvxscD5jlXsgvqznuZLXlt1T1ho7J9Ji8BhSvqrzYtjqhpRUz26VDxDyywAxUoPOoVY-N11IqWBHPB/s3118/88%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3118" data-original-width="2339" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjy97_99QST8JdxQ6DUDS9b8fb7AmT4Hdv9gC_zgygf5pKcW3f6cTvbT0fTVnn8mBily8Wmwh2h1jUKat5aE0U_24Ky3DC-qVPd-jnlBVHGaKPE2gpvxscD5jlXsgvqznuZLXlt1T1ho7J9Ji8BhSvqrzYtjqhpRUz26VDxDyywAxUoPOoVY-N11IqWBHPB/w480-h640/88%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD.jpg" width="480" /></a></div>A tak si prohlížíme v životní velikosti dům sv. Matouše, kancelář vyššího celního úředníka rakouského místodržitelství, hrázděnku „Finanzwache“ či kancelář prvorepublikového celního úředníka. Dozvídáme se také podrobnosti o finanční stráži a stráži obrany státu, což byli tzv SOSáci,...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhU3zk7lylKThGIS7KpZs64i6YSuD_jIssY_ycHBNokZwWm4Fw4StdCAUip2eeQEKM-NxT_yq_UV-u_t8H5hFaU8g1haKeFCMqPxWCNZiVmltAkV4kec3S8y44v25im5gosATfKHznd96iYY6FYepHn_tdbDZlf6w3cJ1yFCLBF9UNRPf0ih5PgS8X-7xQ-/s3876/92%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3876" data-original-width="2584" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhU3zk7lylKThGIS7KpZs64i6YSuD_jIssY_ycHBNokZwWm4Fw4StdCAUip2eeQEKM-NxT_yq_UV-u_t8H5hFaU8g1haKeFCMqPxWCNZiVmltAkV4kec3S8y44v25im5gosATfKHznd96iYY6FYepHn_tdbDZlf6w3cJ1yFCLBF9UNRPf0ih5PgS8X-7xQ-/w426-h640/92%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD.jpg" width="426" /></a></div>... a prohlížíme si vitríny se stejnokroji celníků i finanční stráže:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-t_KIr2WJ4t0eXJvpFIWBiaI7Byh2rQT6E7nVrFzIWIsn_f6LL4-7g4ayPtkc8QZsYtgh6p9TAWaWkAmb4cQL_TlaxIS_7SEVzQfi6OFBbYGZR-BrCDjGMPF-FvUQpy62938nOmfG7Eb6e_scOcsQmw8_JyacSPcuZVSz-9jqFnRWq-LwUq371IU4ZbiD/s3595/93%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD,%20stejnokroje%20finan%C4%8Dn%C3%AD%20str%C3%A1%C5%BEe.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2696" data-original-width="3595" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-t_KIr2WJ4t0eXJvpFIWBiaI7Byh2rQT6E7nVrFzIWIsn_f6LL4-7g4ayPtkc8QZsYtgh6p9TAWaWkAmb4cQL_TlaxIS_7SEVzQfi6OFBbYGZR-BrCDjGMPF-FvUQpy62938nOmfG7Eb6e_scOcsQmw8_JyacSPcuZVSz-9jqFnRWq-LwUq371IU4ZbiD/w640-h480/93%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD,%20stejnokroje%20finan%C4%8Dn%C3%AD%20str%C3%A1%C5%BEe.jpg" width="640" /></a></div>Seznámujeme se s osobnostmi, jako byli francouzský naivistický malíř Henri Rousseau (1844–1910), přezdívaný Celník, manžel spisovatelky Boženy Němcové komisař finanční stráže Josef Němec (1805–1879), nebo významný finanční expert a autor prvního celního zákona v samostatné ČSR JUDr. Emil Martinec (1869–1945). </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3DenZx-Qb9FUAM0tL6cjc4953bv24H7Tw9RmM_jeBHRAoSKNMvdVfR7tCMSv5Byz7BHEd1BN8IlAzwl6cyIdXAap5kq36Lgeb4-Qd8GJa_2eDV8tIf93C6mVG0C4E0sZlHqSOQyR-lUtLvsZQwbKcAzmZDSF-Ycz7AnA0UPY0GSNYqzwAjO154hRayGi2/s3967/106.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2645" data-original-width="3967" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3DenZx-Qb9FUAM0tL6cjc4953bv24H7Tw9RmM_jeBHRAoSKNMvdVfR7tCMSv5Byz7BHEd1BN8IlAzwl6cyIdXAap5kq36Lgeb4-Qd8GJa_2eDV8tIf93C6mVG0C4E0sZlHqSOQyR-lUtLvsZQwbKcAzmZDSF-Ycz7AnA0UPY0GSNYqzwAjO154hRayGi2/w640-h426/106.jpg" width="640" /></a></div>Pozornost je samozřejmě věnována také pašeráctví. Na přelomu 19. a 20. století se pašovaly nejrůznější komodity každodenní potřeby od potravin a textilu až po živá zvířata. Po vzniku samostatného Československa byl v popředí zájmu pašeráků alkohol a tabák, ale také cukerín a narkotika. Později přibyly i zbraně a zakázané tiskoviny. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1puejy7BbFThC7aa6XgeAuWBo6WHydtjqvlGzNYxg0ErgA47Z96ciAaJiGSBI16HsyOBrjrgqfscC9nd0FWPHUVX8wLXPegNvaPjj79DhtuAgmpuS23a3L-be2vpiAnA-ekUwfDfkGJxcXkf5mWsS1hJLvR28hgVLpnutv9UjQcL35IiDyr16XYIF1zD7/s4061/95%20Pa%C5%A1er%C3%A1ck%C3%BD%20kuf%C5%99%C3%ADk.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4061" data-original-width="2707" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1puejy7BbFThC7aa6XgeAuWBo6WHydtjqvlGzNYxg0ErgA47Z96ciAaJiGSBI16HsyOBrjrgqfscC9nd0FWPHUVX8wLXPegNvaPjj79DhtuAgmpuS23a3L-be2vpiAnA-ekUwfDfkGJxcXkf5mWsS1hJLvR28hgVLpnutv9UjQcL35IiDyr16XYIF1zD7/w426-h640/95%20Pa%C5%A1er%C3%A1ck%C3%BD%20kuf%C5%99%C3%ADk.jpg" width="426" /></a></div>Ve vitríně je možné spatřit pašerácký kufřík s ukázkami pašovaného sortimentu. Prohlížíme si také váhy a závaží, objemové (duté) a délkové míry, včetně ukázky českého i vídeňského lokte a dozvídáme se, co je to celní libra, věrtel, lot nebo máz. Vizuální zážitky doplňují unikátní zvukové záznamy pašeráků a příslušníků finanční stráže z hor z 1. poloviny 20. století.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLstPu-00wGCV67gxLjoqg5oZaLwOWhNwJpuiL_1RIMCfn4o2lhOWMIdB2ctUzV1822hG6SMWJ3xeU5FRTzv9z91xYtf6C6tfVgzPm8ZXyslLuDqai-Xlsm8EB21nRgrWAHtkRxlFKlUQf1YtRrvP-fCDqb1xnvEd8sAD2bHGmz8TjIDktzxvMQr238KIE/s3859/97%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD,%20v%C3%BDvoj%20celnictv%C3%AD%201969-1974.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2895" data-original-width="3859" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLstPu-00wGCV67gxLjoqg5oZaLwOWhNwJpuiL_1RIMCfn4o2lhOWMIdB2ctUzV1822hG6SMWJ3xeU5FRTzv9z91xYtf6C6tfVgzPm8ZXyslLuDqai-Xlsm8EB21nRgrWAHtkRxlFKlUQf1YtRrvP-fCDqb1xnvEd8sAD2bHGmz8TjIDktzxvMQr238KIE/w640-h480/97%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD,%20v%C3%BDvoj%20celnictv%C3%AD%201969-1974.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8bIMQBoyrlVZjexsMjQ-GleQTpVKVCyPVF0GkY0W1kL8j2O2vtA67MnlxhJ1fiM1HlLCn3j5Oc41_rorqsPg49JceUy2bJPYhAKWU3dmoCAVh-2Z-4kET16FAtwgYLTgVbeUkroosyMmnvrW7xOuzlIYrHcd7KJSeswyGecM05SMkHhSsJgSZlAc0ADsL/s3949/99%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD,%20socialistick%C3%A1%20celn%C3%AD%20spr%C3%A1va.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2633" data-original-width="3949" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8bIMQBoyrlVZjexsMjQ-GleQTpVKVCyPVF0GkY0W1kL8j2O2vtA67MnlxhJ1fiM1HlLCn3j5Oc41_rorqsPg49JceUy2bJPYhAKWU3dmoCAVh-2Z-4kET16FAtwgYLTgVbeUkroosyMmnvrW7xOuzlIYrHcd7KJSeswyGecM05SMkHhSsJgSZlAc0ADsL/w640-h426/99%20V%20Pam%C3%A1tn%C3%ADku%20celnictv%C3%AD,%20socialistick%C3%A1%20celn%C3%AD%20spr%C3%A1va.jpg" width="640" /></a></div>Dobové fotografie ukazují, jak vypadala celní služba za socialismu i jak a co se v té době pašovalo. Sbírky do expozice poskytly významné instituce, bývalí celníci a osobnosti, se kterými muzeum dlouhodobě spolupracuje.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyv53sVjqy5GgS_3SmyzPCxgaxUeMOt9wgD_E16ZEpEFBh45x1KoprxhEJ9COzo2Uu9xwlyI3E6Pl-6K_7ZpVHuFRm7a0FcDY10jLBjWyLM8fwJ_lVaKZWcREgpzhwgCkmCWHAwKIFe8hfFx35bv5HBq23iLJoXUxagoT5T5fDPu308M7etIpzhDNaAGH7/s3664/102.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2442" data-original-width="3664" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhyv53sVjqy5GgS_3SmyzPCxgaxUeMOt9wgD_E16ZEpEFBh45x1KoprxhEJ9COzo2Uu9xwlyI3E6Pl-6K_7ZpVHuFRm7a0FcDY10jLBjWyLM8fwJ_lVaKZWcREgpzhwgCkmCWHAwKIFe8hfFx35bv5HBq23iLJoXUxagoT5T5fDPu308M7etIpzhDNaAGH7/w640-h426/102.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: right;">Následuje článek <a href="https://jardavala.blogspot.com/2024/02/pamatnik-obetem-internace.html" target="_blank">Památník obětem internace </a></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0561 69 Králíky, Česko50.0838388 16.760546321.773604963821157 -18.3957037 78.394072636178848 51.9167963tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-87370957150932964242024-02-20T23:07:00.004+01:002024-03-19T19:19:30.287+01:00Vojenské muzeum Králíky<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">(předchozí článek <a href="https://jardavala.blogspot.com/2024/02/presstrip-pod-kralicakem.html" target="_blank">Presstrip pod Králičákem</a>) </b></div><div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Po prohlídce dělostřelecké tvrze Hůrka se přesouváme do Vojenského muzea Králíky</b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Moderní vojensko-historické muzeum se nachází v katastru města Králíky a je centrem Králické pevnostní oblasti. Disponuje celoročně přístupnou expozicí věnovanou armádě a obraně státu a polygonem pro předvádění těžké techniky. Cesta k jeho dnešní podobě však byla dlouhá a rozhodně ne snadná. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Základ zdejších expozic položili nadšenci z Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda, kde od počátku 90. let minulého století postupně vznikala sbírka vojenské techniky a zbraní. Improvizované vystavování její části na prostranství před vchodem do tvrze ani skladování exponátů v armádních kasárnách v nedalekém Těchoníně však neodpovídalo ambicím muzea a neumožňovalo jeho další rozvoj. V roce 1998 přijali vlastnící této sbírky nabídku města Králíky na její přesun na teritorium města. První přidělený prostor pro exponáty a zázemí muzea ale nevyhovoval ani polohou, ani velikostí. V roce 2000 proto došlo k přesunu vznikajícího muzea do lokality nedaleko místní cihelny. Původně se zde nacházela zemědělská usedlost, která se koncem 30. let 20. století dostala mezi objekty a překážky pevnostního systému budovaného na obranu republiky proti Hitlerovu Německu. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizgPUDdyz1DJVQ3OWbdReHMkRLkjf1T4N9JPoibDg1_lmJJrjwA6hhNSYKuS2wB4vU_gHBfj1HzkAhcPhls91brWEkO5p8SZSwYR4njqgF3xBrGr8UNc6mJKp_1aRobUXdKQcu5FYqyHv-WHBDrq-x6p3ppyAfdNhBe5QThix2wIsyDtEh64xgzp2a6nbM/s4064/72%20Foto%20u%20infopanelu.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2585" data-original-width="4064" height="408" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizgPUDdyz1DJVQ3OWbdReHMkRLkjf1T4N9JPoibDg1_lmJJrjwA6hhNSYKuS2wB4vU_gHBfj1HzkAhcPhls91brWEkO5p8SZSwYR4njqgF3xBrGr8UNc6mJKp_1aRobUXdKQcu5FYqyHv-WHBDrq-x6p3ppyAfdNhBe5QThix2wIsyDtEh64xgzp2a6nbM/w640-h408/72%20Foto%20u%20infopanelu.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Původní vzhled muzea (foto z infopanelu)</td></tr></tbody></table>V 70. letech minulého století byla usedlost nahrazena komplexem zemědělského areálu Státního statku Králíky. A právě v jeho značně zdevastované odchovně dobytka, již nesloužící původnímu účelu, začaly první práce na instalaci expozic a zřízení zázemí muzea. Ukázalo se, že budovy nejenže působí velmi neestetickým dojmem, ale i jejich technický stav je velmi špatný. Nadšenci ze společnosti Armyfort usilovali o opravu, rekonstrukci či nejlépe úplnou přestavbu prostor muzea, aby expozice a exponáty získaly pro svoji prezentaci odpovídající prostředí a potřebné technické zázemí. S podporou Pardubického kraje a vedení města Králíky se dobrá věc podařila. Byl vypracován kvalitní projekt a získán velký finanční grant z fondů EU, takže mohlo v letech 2009–2010 vzniknout nejmodernější vojensko-historické muzeum v České republice. Návštěvníkům bylo otevřeno 1. července 2010 a poté následovalo postupné rozšiřování a kompletace expozic.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Ještě před vstupem do muzea si prohlížíme <b><i>samohybnou houvnici 2S1 „Gvozdika“</i></b>...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg29w_ak1k9srfb8LG0b_nH9X39qEe5rBI47mG5fPEkqj7aOvu1dLaoF-uaYNNc5Z2y4f0j7Ftz_00BMD2joYeBnem1ttPO8ahI0NAbH_jXtuUbTQS8XC1Y45rofCGCQE00XNJPCis3DFZZL5fm4g6PnqyEQBl650csToywKb7xgMyIpJ5zFB5srNBmpr3L/s4132/32%20Houfnice%20Gvozdika.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2754" data-original-width="4132" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg29w_ak1k9srfb8LG0b_nH9X39qEe5rBI47mG5fPEkqj7aOvu1dLaoF-uaYNNc5Z2y4f0j7Ftz_00BMD2joYeBnem1ttPO8ahI0NAbH_jXtuUbTQS8XC1Y45rofCGCQE00XNJPCis3DFZZL5fm4g6PnqyEQBl650csToywKb7xgMyIpJ5zFB5srNBmpr3L/w640-h426/32%20Houfnice%20Gvozdika.JPG" width="640" /></a></div>... a<b><i> Pansarbandvagn 301</i></b> – švédské obrněné bojové vozidlo pěchoty (pro osm vojáků) na podvozku čs. předválečné tankové konstrukce. Je jedním z prvních bojových pásových vozidel vyzbrojených rychlopalným 20 mm kanónem v bezvěžové lafetaci v historii. Exemplář v expozici je darem firmy Bofors Carl Gustaf společnosti Armyfort, s. r. o., provozovateli Vojenského muzea Králíky. Bylo zachráněno z vojenské střelnice v Dánsku, kde sloužilo jako cíl zkušební střelby malorážovou vysoce průraznou municí:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNDw5vvMRhSPl7MA0BQrb0Cjl2CdNsxdGzQrLl7z_U-syv-2sq6IIk25SV-l6hqcmV7LRJJvWXztcuHCoC5UG-nW47Dfs5OGX82YsUvXz3adBf3OG0PdKvJSvRtSyW1mvS1E1yuLzgs_uzkI7S34hM7KJCN9yHOC_rHdxBSdIemjJKLvcC4iVFzL7K7Ifb/s4275/34%20Pansarbandvagn%20301,l%20%C5%A1v%C3%A9dsk%C3%BD%20obrn%C4%9Bn%C3%BD%20transport%C3%A9r%20pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BD%20%C5%A1v%C3%A9dskou%20arm%C3%A1dou.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2850" data-original-width="4275" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNDw5vvMRhSPl7MA0BQrb0Cjl2CdNsxdGzQrLl7z_U-syv-2sq6IIk25SV-l6hqcmV7LRJJvWXztcuHCoC5UG-nW47Dfs5OGX82YsUvXz3adBf3OG0PdKvJSvRtSyW1mvS1E1yuLzgs_uzkI7S34hM7KJCN9yHOC_rHdxBSdIemjJKLvcC4iVFzL7K7Ifb/w640-h426/34%20Pansarbandvagn%20301,l%20%C5%A1v%C3%A9dsk%C3%BD%20obrn%C4%9Bn%C3%BD%20transport%C3%A9r%20pou%C5%BE%C3%ADvan%C3%BD%20%C5%A1v%C3%A9dskou%20arm%C3%A1dou.JPG" width="640" /></a></div>Ve zrekonstruované hale najdete ukázky pěchotních zbraní, polních a protiletadlových děl, pěchotní a dělostřelecké munice, výstroje vojáků, ochranných prostředků proti bojovým a otravným látkám. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGVaabnal0FSSo9IEEhzYl1rqg76qJrq91xiEV-KSMXUceZM5v8CDHAEqWlcl2fYlLmySkNMNpCLxSH8-mK9Oo8wyzZ-W87syA6Xk6laR32g0n8RERyhCx_9mB1yQR25nnXHfJSmGJpaC6eBE0naTFHgLSikma6wd1vLERflgCNJ3OCQfGkAFzqK_UsE3E/s4113/42%20Houfnice.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2742" data-original-width="4113" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGVaabnal0FSSo9IEEhzYl1rqg76qJrq91xiEV-KSMXUceZM5v8CDHAEqWlcl2fYlLmySkNMNpCLxSH8-mK9Oo8wyzZ-W87syA6Xk6laR32g0n8RERyhCx_9mB1yQR25nnXHfJSmGJpaC6eBE0naTFHgLSikma6wd1vLERflgCNJ3OCQfGkAFzqK_UsE3E/w640-h426/42%20Houfnice.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Houfnice 152 mm vz. 18/47</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgauQzOpSXztjisu59hnCSpDgLyHR8-s7SD2Wn8_XQvC01j1Trz3xxv2uHuP_3budHqlVfuWAjFxFdo7nR4ZKYUdzZLxDU4QLx4bV9aTMrZHhdwxPMS0ammUwuBxbI0rnYW3p_eQTYEWmEO_Mo_3HWK6ERKnO0zghMCQdQ_hkcpz185Ihk-79G7_b9KrE64/s4608/45.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgauQzOpSXztjisu59hnCSpDgLyHR8-s7SD2Wn8_XQvC01j1Trz3xxv2uHuP_3budHqlVfuWAjFxFdo7nR4ZKYUdzZLxDU4QLx4bV9aTMrZHhdwxPMS0ammUwuBxbI0rnYW3p_eQTYEWmEO_Mo_3HWK6ERKnO0zghMCQdQ_hkcpz185Ihk-79G7_b9KrE64/w640-h426/45.JPG" width="640" /></a></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnXmXIca1DOl7TV9M3Cukcvelkic0f113Sf6zUDZcyGXxj9HpBx5mDEXPxcAHHp75XB1NWZmcageWKTHINFXN-CmmyVJBD7WiqQcJQmZVto-l9Vfd0P54ZdF7QUuzpeDVVOdaUFA-74dFXEN3McX3anO5_F7nq8gr_Fr8SIrAAgvXxFtlbvjosYiDTmAeM/s4608/54.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnXmXIca1DOl7TV9M3Cukcvelkic0f113Sf6zUDZcyGXxj9HpBx5mDEXPxcAHHp75XB1NWZmcageWKTHINFXN-CmmyVJBD7WiqQcJQmZVto-l9Vfd0P54ZdF7QUuzpeDVVOdaUFA-74dFXEN3McX3anO5_F7nq8gr_Fr8SIrAAgvXxFtlbvjosYiDTmAeM/w640-h426/54.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obrněný transportét OT-64 SKOT s pohonem všech kol</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1R6CBZkHDHDI6SxT1asV3w4zfqXOLn3oT1KdgQc5Mb6fzLXbo1r0FukQQ8Y7QGPQrqokkBFE0oIKDw5WGO26beD4OdfazdseEYDNozBvPu2jy1YlTULPoaeY0gbhN61GfWqJC6dJ8bznlvH1PIwf-lIhpsW2aHsBiDKrpqmgNvoBCSD877z5yktilgRs/s4466/57%20%C5%98ez%20st%C5%99edn%C3%ADm%20tankem%20T-72.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2977" data-original-width="4466" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1R6CBZkHDHDI6SxT1asV3w4zfqXOLn3oT1KdgQc5Mb6fzLXbo1r0FukQQ8Y7QGPQrqokkBFE0oIKDw5WGO26beD4OdfazdseEYDNozBvPu2jy1YlTULPoaeY0gbhN61GfWqJC6dJ8bznlvH1PIwf-lIhpsW2aHsBiDKrpqmgNvoBCSD877z5yktilgRs/w640-h426/57%20%C5%98ez%20st%C5%99edn%C3%ADm%20tankem%20T-72.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Školní trenažér - řez středním tankem T-72</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr8lG-Pws40im7brITEmCluoVj7LQY7SJAO9CizLL3G3Jr6SF55ceNIfrJ54qwwkZXAr-07vD2eDRWZxtshOcUi4Ct7DlSyHMF9S7mcY7g3o3232yEhcylWbzqn6s_4r7G_snO1Pwggl25IISBcPTcIxhNYgS4bbTr7D_lZC2V5OhnXHxuv0n1f4OucxIQ/s4608/53.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr8lG-Pws40im7brITEmCluoVj7LQY7SJAO9CizLL3G3Jr6SF55ceNIfrJ54qwwkZXAr-07vD2eDRWZxtshOcUi4Ct7DlSyHMF9S7mcY7g3o3232yEhcylWbzqn6s_4r7G_snO1Pwggl25IISBcPTcIxhNYgS4bbTr7D_lZC2V5OhnXHxuv0n1f4OucxIQ/w640-h426/53.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Spojovací technika</td></tr></tbody></table>Jsou zde makety pevnůstek vzor 36 a 37, které si zahrály v „bojích“ akcí Cihelna 2018 a 2019, poté byly rekonstruovány a znovu využity, takže uvnitř expoziční haly dotvářejí atmosféru této části prohlídkové trasy připomínající rok 1938. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4LAF4Gj5Cv-fqDe0CdsTZqbdk2SCBGeDFsvBzIM_0sDZb1r0aPumSlPtTWKJOLpEse5ghBScGbxgOc82DO9ZJkpLOL-pj57gvJtu9bmBz_ML82j6IBLK_C4APJTC0tk91M1SEZwkRsRaB04x86pn-b0ZpgNaFG6bKg_QAHDIISBiTf4MACAuTwHmoootS/s4194/41%20Makety%20pevn%C5%AFstek%20vz.%2036%20a%2037.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2796" data-original-width="4194" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4LAF4Gj5Cv-fqDe0CdsTZqbdk2SCBGeDFsvBzIM_0sDZb1r0aPumSlPtTWKJOLpEse5ghBScGbxgOc82DO9ZJkpLOL-pj57gvJtu9bmBz_ML82j6IBLK_C4APJTC0tk91M1SEZwkRsRaB04x86pn-b0ZpgNaFG6bKg_QAHDIISBiTf4MACAuTwHmoootS/w640-h426/41%20Makety%20pevn%C5%AFstek%20vz.%2036%20a%2037.JPG" width="640" /></a></div>Ústřední expozicí je dioráma Jaro 1945, která návštěvníkům přibližuje návštěvníkům konec války a osvobození Československa prostřednictvím mohutných kusů vystavených těžkých zbraní (děla, tanky) doplněných doslova stovkami drobných předmětů (zbraně, sumky, zásobníky, výstroj, výbava), a to nejen ve formě dokonale dochovaných sbírkových předmětů, ale i trosek. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhscISiX3LwoJKQpiY5_TAsOpbY4gSIH8PBth75YQrucju4ddO6lmRObFlU6HWkiYTWruTgp_oYzY6pzUzlUK7slgdXzE9qCoBPEqBvYbOAe7HfZhDzBaQl2_I6FGjfRxRtwo0Pdef-DQzS_8_TKbAW6ngqUAvBn0RAprV-4g4nOyGj50t8vSmx3p1PJr4K/s4349/71.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2898" data-original-width="4349" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhscISiX3LwoJKQpiY5_TAsOpbY4gSIH8PBth75YQrucju4ddO6lmRObFlU6HWkiYTWruTgp_oYzY6pzUzlUK7slgdXzE9qCoBPEqBvYbOAe7HfZhDzBaQl2_I6FGjfRxRtwo0Pdef-DQzS_8_TKbAW6ngqUAvBn0RAprV-4g4nOyGj50t8vSmx3p1PJr4K/w640-h426/71.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0SM_oaX5T_Dx3BW7Ei5PKfmba6tt61uiHXfZl-1_pTrpPr4Y8cb7JKsyuWB1i_QWuStN-rW5yeearis222-wa4FMVG1EVnlfvvwjqVsjSMxxcc16JO5nf5Xi_hyphenhyphen-EDQ9qogEpai1PCrRGtV2iT9Or98ihpQnIXav7MZHMyuRt-tOvwPfxgYNSOVfMJlHh/s4085/36.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2723" data-original-width="4085" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0SM_oaX5T_Dx3BW7Ei5PKfmba6tt61uiHXfZl-1_pTrpPr4Y8cb7JKsyuWB1i_QWuStN-rW5yeearis222-wa4FMVG1EVnlfvvwjqVsjSMxxcc16JO5nf5Xi_hyphenhyphen-EDQ9qogEpai1PCrRGtV2iT9Or98ihpQnIXav7MZHMyuRt-tOvwPfxgYNSOVfMJlHh/w640-h426/36.JPG" width="640" /></a></div>Velkou zajímavostí je bezpilotní průzkumný letoun Sojka III určený pro vzdušný průzkum v reálném čase, sběr optických informací, monitorování dělostřelecké palby, rádiový průzkum a rušení, může ale také fungovat jako vzdušný terč (nosič infračervených zářičů) při nácviku střelby tepelně naváděnými raketami. „Sojky“ sloužily od května 1999 u 116. letky bezpilotních průzkumných prostředků a od října 2000 až do svého vyřazení v roce 2010 u roty bezpilotních průzkumných prostředků Pozemních sil AČR. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4H-xEPuI49IXeiKniwuzX28AXbcrLd2V26m47nH1rXJa9HjPghKO1FFgEEa_qC_J_H55vuDxZSYpA8nvczekSI8aE_f8IX3C0_o_08mRrBdpRXPx92H_QIpRCsFYIykFIlr_MwHeyrzjl1gqyv5TOyMZnQQGRl-3gTQyHFpHOkUa74yHfgnJJRAWnMhBY/s4608/48%20bEzpilotn%C3%AD%20pr%C5%AFzkumn%C3%BD%20letou%20Sojka%20III.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4H-xEPuI49IXeiKniwuzX28AXbcrLd2V26m47nH1rXJa9HjPghKO1FFgEEa_qC_J_H55vuDxZSYpA8nvczekSI8aE_f8IX3C0_o_08mRrBdpRXPx92H_QIpRCsFYIykFIlr_MwHeyrzjl1gqyv5TOyMZnQQGRl-3gTQyHFpHOkUa74yHfgnJJRAWnMhBY/w640-h426/48%20bEzpilotn%C3%AD%20pr%C5%AFzkumn%C3%BD%20letou%20Sojka%20III.JPG" width="640" /></a></div>Poněkud netradičními exponáty jsou – vzhledem k zaměření muzea především na pozemní techniku – tři letecké motory, na poměry ČR vesměs raritní. Návštěvníci se mohou podívat jak vypadají a jaký je rozdíl mezi leteckým motorem řadovým, hvězdicovým a proudovým. Řadovým motorem je šestiválec Renault-6Q10/11, hvězdicovým sedmiválec Armstrong-Siddeley-Cheetah a proudovým General Electric/Allison J33. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMcX3GA3uW74tAewlqjf2HpgT1Oyj_IEP_3h6ZCIpIyHsAJ-boGa2n_wrRYBFxbJV6Vu9OrKJzzeUJSIEfyGTdQajXRXGMCPdq_GoOp2wmBzw941WNLDS7mnaLmmD2u-Y-XuUJvitPVbChTFB-J3oNQzwECn4RP-XIQpnORc45-jxcuONJpsVBO0bJSXWe/s4356/56%20Robustn%C3%AD%20proudov%C3%BD%20motor%20General%20Electric%20%E2%80%93%20Allison%20J33.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2904" data-original-width="4356" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMcX3GA3uW74tAewlqjf2HpgT1Oyj_IEP_3h6ZCIpIyHsAJ-boGa2n_wrRYBFxbJV6Vu9OrKJzzeUJSIEfyGTdQajXRXGMCPdq_GoOp2wmBzw941WNLDS7mnaLmmD2u-Y-XuUJvitPVbChTFB-J3oNQzwECn4RP-XIQpnORc45-jxcuONJpsVBO0bJSXWe/w640-h426/56%20Robustn%C3%AD%20proudov%C3%BD%20motor%20General%20Electric%20%E2%80%93%20Allison%20J33.JPG" width="640" /></a></div>Jeho hlavní použití bylo v prvním americkém sériově vyráběném stíhacím letounu Lockheed P-80 Shooting Star, které se na počátku 50. let minulého století účastnily války v Koreji. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">K hale přiléhá venkovní přístřešek s plochou 700 m2 pro velké exponáty – samohybné dělo, obrněný transportér, nosiče taktických raket, logistickou a ženijní techniku, legendární automobily Praga V3S neboli „vejtřasky“ s různými nástavbami, Tatry – 805 přezdívanou Kačena, 138, 813 a 815 atd. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjt8-9z047ce8o3b4j7GZIhQxn0CfoNkxCck4AjCPBAnEi2HvMAeFBfflH56_GzhGSDjkphDm97H-VikL8012naq13ZKm-EDXrRXC7XY8FgH7dJZ1ylB3l2pwjU6XGxo3Qejzt0uTVdirPL3n3MFGxnjY84j8jtLtJ-SUlZuGDjKaVmopp-iO7OtHH6vd2l/s4341/63%20Venkovn%C3%AD%20expozice.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2894" data-original-width="4341" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjt8-9z047ce8o3b4j7GZIhQxn0CfoNkxCck4AjCPBAnEi2HvMAeFBfflH56_GzhGSDjkphDm97H-VikL8012naq13ZKm-EDXrRXC7XY8FgH7dJZ1ylB3l2pwjU6XGxo3Qejzt0uTVdirPL3n3MFGxnjY84j8jtLtJ-SUlZuGDjKaVmopp-iO7OtHH6vd2l/w640-h426/63%20Venkovn%C3%AD%20expozice.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ7vPhQxVD03qyiSEANeUiuIS-vT4Mxm52JJrVpOOkPiHXJEUnLahF6GS9SKhYzumkNY9pzRB-6W3fcI6cJkh7jp1SGlyjxVNYOPzlRlw_pyuer1OD22_qRoPtflGs5wOa6ffMrMYHgEw1Zwa-KgG1obgo2T5MupUOjRayAMPQko99eBibk-7qXepy9SwW/s3924/64.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2616" data-original-width="3924" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZ7vPhQxVD03qyiSEANeUiuIS-vT4Mxm52JJrVpOOkPiHXJEUnLahF6GS9SKhYzumkNY9pzRB-6W3fcI6cJkh7jp1SGlyjxVNYOPzlRlw_pyuer1OD22_qRoPtflGs5wOa6ffMrMYHgEw1Zwa-KgG1obgo2T5MupUOjRayAMPQko99eBibk-7qXepy9SwW/w640-h426/64.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHQ2Y1hAcU3K-tDI5L35yvKyk1Bgl2S4wZTdDrlx6ggFO0mQnkOcAN2PMK8NwnhhfBpj5tHAdhfX89Up6eRM4WO1cXeVMS9QxFKp6rHapYWiVbFPGGrRl8HiJbU-XtJlrk4LJJyAARTQeEdjTlyIliSPvnOehUjR3iSETquFIJ0fRjTPVzDRmjnZqHvJfQ/s4254/65.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2836" data-original-width="4254" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHQ2Y1hAcU3K-tDI5L35yvKyk1Bgl2S4wZTdDrlx6ggFO0mQnkOcAN2PMK8NwnhhfBpj5tHAdhfX89Up6eRM4WO1cXeVMS9QxFKp6rHapYWiVbFPGGrRl8HiJbU-XtJlrk4LJJyAARTQeEdjTlyIliSPvnOehUjR3iSETquFIJ0fRjTPVzDRmjnZqHvJfQ/w640-h426/65.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2mv-7JX7JB3RZZNxA3e7kJWBsUJYjmaFe1fyX2BtLFTAcsdGxi8i5U6xMoTHmA-vjOjUuPxVIK3fMKjeOp1O37lL2IqpzdKjRc3vkBn_bxPX3Lq-USDjepJbU8fJsIdIP5XnOTfloG5pfky-5tOnz_QUrJJl0-XEFSBQM_lZuwYr70NmTkE0aC-hlmUKh/s4132/67.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2755" data-original-width="4132" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2mv-7JX7JB3RZZNxA3e7kJWBsUJYjmaFe1fyX2BtLFTAcsdGxi8i5U6xMoTHmA-vjOjUuPxVIK3fMKjeOp1O37lL2IqpzdKjRc3vkBn_bxPX3Lq-USDjepJbU8fJsIdIP5XnOTfloG5pfky-5tOnz_QUrJJl0-XEFSBQM_lZuwYr70NmTkE0aC-hlmUKh/w640-h426/67.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxMuWnIb94ISCyuMLgqOdN_TShflo_bCC25wndNxjpcv58RdgDkTH3X41XMcQLXAZ1AF-8P3DLCJNeSD3Ih4F0IzP13OgerNpTAtFfUMP-MxVdtsDz8-uCi9RAMKPyoEMMQClA0PL4qQBrlMgMYSyAlaJyUpElGpSicAAOreftgCoQQ_z15RAgB6Lw3NJO/s4430/70.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2954" data-original-width="4430" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxMuWnIb94ISCyuMLgqOdN_TShflo_bCC25wndNxjpcv58RdgDkTH3X41XMcQLXAZ1AF-8P3DLCJNeSD3Ih4F0IzP13OgerNpTAtFfUMP-MxVdtsDz8-uCi9RAMKPyoEMMQClA0PL4qQBrlMgMYSyAlaJyUpElGpSicAAOreftgCoQQ_z15RAgB6Lw3NJO/w640-h426/70.JPG" width="640" /></a></div>Součástí muzea je polygon (40 ha) určený k ukázkám bojové a těžké vojenské techniky v pohybu a činnosti. Muzeum představuje zároveň zázemí pro každoročně pořádanou vojensko-historickou vzpomínkovou akci Cihelna. Letos se bude konat ve dnech 16. a 17. srpna.</span></div><div style="text-align: right;"><span style="font-size: 14.6667px;">Následuje článek <a href="https://jardavala.blogspot.com/2024/02/druhy-den-presstripu-pod-kralicakem.html" target="_blank">Druhý den presstripu pod Králičákem</a></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-20928259473708602402024-02-20T22:28:00.004+01:002024-03-18T07:35:51.181+01:00Presstrip pod Králičákem<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Lákavou pozvánku od destinační společnosti Králický Sněžník nešlo odmítnout, zvláště když obsahovala návštěvy Stezky v oblacích a Sky bridge... </b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><b><i>„Téma hodiny: Králíky. Cíl: Nakrmit je.“ </i></b></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;">Kdo by neznal tuto legendární hlášku z povídky Šimka a Grossmanna Exkurze do ZOO? Ale já mám na mysli jiný cíl – a sice <b><i>město Králíky</i></b>! </span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBQ8bJm9PnxytzoQfz8Qjs5B0-n-NgZAf9dhV3YJyRMdbfc-a5IdtcpNra89LkEU_UYKCzRobcH3iNvzKaem1hDEHZm-pt3eEk2nbIngU3K6tbMr-_Pn7HJRrneW-IdaEIhhuuCcZIS0q695LYvRtDaMiENuHpnU3Hcnn7o1-kAr10R7fwG9KOcQ7__hTU/s500/00%20Kr%C3%A1l%C3%ADky,%20znak.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="421" height="138" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBQ8bJm9PnxytzoQfz8Qjs5B0-n-NgZAf9dhV3YJyRMdbfc-a5IdtcpNra89LkEU_UYKCzRobcH3iNvzKaem1hDEHZm-pt3eEk2nbIngU3K6tbMr-_Pn7HJRrneW-IdaEIhhuuCcZIS0q695LYvRtDaMiENuHpnU3Hcnn7o1-kAr10R7fwG9KOcQ7__hTU/w116-h138/00%20Kr%C3%A1l%C3%ADky,%20znak.jpg" width="116" /></a></div>Podhorské městečko má necelých pět tisíc obyvatel a leží v severovýchodním výběžku okresu Ústí nad Labem v Pardubickém kraji. Historicky se jedná o nejvýchodnější město Čech při trojmezí s Moravou a Slezskem, respektive Kladskem. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">V 18. století strádalo požáry, morovými epidemiemi a válkami. I když v tomto kraji nedošlo k významným bitvám, město trpělo průtahy vojsk. Proběhlo zde mnoho šarvátek, drancování a vybírání výpalného, během největších požárů v letech 1708 a 1767 shořela velká část města včetně nejvýznamnějších budov. Původní dřevěné domy pak byly nahrazovány kamennými. Po odstoupení Kladska Prusku se z něho mnoho obyvatel přestěhovalo do Králík a město se tak začalo rozrůstat. Německy se jmenovalo Greulich a z nářeční výslovností „kraulich“ se pak vyvinula česká zvuková nápodoby Králíky.</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Před druhou světovou válkou tvořili většinu obyvatel města Němci a i zde se projevoval vliv šíření nacismu. V roce 1935 přikročila československá vláda k projektu opevnění, jehož nejmohutnější část byla poté vystavěna právě na Králicku. V roce 1937 navštívil Králíky prezident Edvard Beneš v rámci inspekční cesty po výstavbě opevnění. V důsledku Mnichova byly Králíky v roce 1938 násilně odtrženy od Československa a připojeny k Německu. Krátce po záboru se na silné opevnění hranic přijel do Králík podívat Adolf Hitler. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 se město podařilo vcelku úspěšně dosídlit, takže zde nedošlo k výraznější devastaci.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Dominantou nejen města, ale celého Králicka, je <b><i>poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie</i></b>. V letech 1696–1700 jej nechal postavit králický rodák královehradecký biskup Tobiáš Jan Becker. V roce 1710 byla dokončena stavba monumentálního kláštera servitů, které později vystřídali redemptoristé. Na poutní místo přicházelo mnoho návštěvníků a chudé obyvatelstvo Králicka si hledalo v těchto poutích obživu. Velmi se rozšířila výroba a prodej upomínkových předmětů. Začalo se rozvíjet řezbářství, které dodnes připomínají betlémy a figurky rozeseté po celém světě. Stranou nezůstala ani další řemesla, především varhanářství a tkalcovství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden chrám a kostel v celé České republice – jedny z nejvýznamnějších se nacházejí v pražské Loretě.</span><span style="font-size: 14.6667px;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Z nařízení komunmistú se toto místo v roce 1950 stalo internačním táborem pro řeholníky. Od roku 1960 až do nedávné doby zde působila kongregace sester Neposkvrněného početí Panny Marie. Dnes se o poutní kostel starají opět redemptoristé. Návštěvníkům je volně přístupný nejen on, ale i přilehlé ambity s celou řadou církevních i historických památek.</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">* * * </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">V sousedství <b><i>poutního kláštera Hora Matky Boží</i></b> stojí <b><i>Poutní dům</i></b>, kde budeme my, účastníci presstripu, ubytovaní. Stojí na kopci a vede k němu asi půl druhého kilometru dlouhá alej s osmi barokními kaplemi, které stojí střídavě na levé a pravé straně. V anketě Alej roku 2023 získala první místo! Já po zralé úvaze a s ohledem na počasí zavrhl pěší túru a v kavárně na náměstí využil nabídky odvozu autem. Nahoře to vypadalo ještě hůře, než jsem čekal:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9rglcbDfnEjOufOfoiZK4Y4YvXcmAWzI2Y9F1fkibBYM_Bd46Y2mMfZgd4XoHmthtlzMjXwEyOU5CpQp9eYTBT-s1kNuJbvr2nvCizpirum1eWbh5iQZlZnNgqiw0tD1zMZZYjD17tYoba_uE1p25lLHMBmRCio8nVoEIu_dyTnHYJAsH57Jp1Yf8RHki/s4188/01%20Kl%C3%A1%C5%A1ter%20Hora%20Matky%20Bo%C5%BE%C3%AD%20Hede%C4%8D.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2701" data-original-width="4188" height="412" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9rglcbDfnEjOufOfoiZK4Y4YvXcmAWzI2Y9F1fkibBYM_Bd46Y2mMfZgd4XoHmthtlzMjXwEyOU5CpQp9eYTBT-s1kNuJbvr2nvCizpirum1eWbh5iQZlZnNgqiw0tD1zMZZYjD17tYoba_uE1p25lLHMBmRCio8nVoEIu_dyTnHYJAsH57Jp1Yf8RHki/w640-h412/01%20Kl%C3%A1%C5%A1ter%20Hora%20Matky%20Bo%C5%BE%C3%AD%20Hede%C4%8D.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Klášter Hora Matky Boží</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwCj0qgc3uMumDpPMN92NiRI-uijUW0ZM3xTQalZBb7Khq16cPMMeh8i3dzx-QniMeL7yRCstwrYO_KUMcMTlqbtqCkk0o4LKD3ILDy3N86-1R_CcfcKxdIWlHYEw_5S-lxT9UWn8bcVbdKeSsf-N39wqpa_Mu1DDd6f-wT0veT7hs7DC144Hj0vJWQ6ok/s4408/02%20Poutn%C3%AD%20d%C5%AFm.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2938" data-original-width="4408" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwCj0qgc3uMumDpPMN92NiRI-uijUW0ZM3xTQalZBb7Khq16cPMMeh8i3dzx-QniMeL7yRCstwrYO_KUMcMTlqbtqCkk0o4LKD3ILDy3N86-1R_CcfcKxdIWlHYEw_5S-lxT9UWn8bcVbdKeSsf-N39wqpa_Mu1DDd6f-wT0veT7hs7DC144Hj0vJWQ6ok/w640-h426/02%20Poutn%C3%AD%20d%C5%AFm.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Poutní dům</td></tr></tbody></table>Počasí nás zradilo – a odradilo. Kopce jsou v mracích, takže návštěvy Stezky v oblacích a Sky bridge nemají smysl. Vymyslet náhradní program však není žádný problém – odjíždíme na prohlídku <b><i>dělostřelecké tvrze Hůrka</i></b>.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Výjimečně zachovalé monumentální dílo předválečného pohraničního opevnění v centru Králické pevnostní oblasti představuje soustavu pěti zpřístupněných pěchotních a dělostřeleckých srubů, propojených 1,75 kilometru dlouhým systémem podzemních chodeb a rozsáhlých sálů. Rozsahem zpřístupnění představuje největší stavbu ve své kategorii na území celé naší republiky. V roce 2008 byla veřejnosti zpřístupněna větší část podzemí, o něco později jeden z bojových objektů a v letech 2011–2012 došlo ke zpřístupnění i zbývajících částí této mohutné pevnostní stavby.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-OF20wcBWgNIt4BOyoPuaFw14FL9xycVd-A-dsqi6EkI6nKAl6VmfvCIDi57z5QdchnpBndDYo9qqHhH_xxSxuqHSwbHG5dykJBlpuXf46x9WlPvtQfjYgZjEO3L7FOupk-NZE7P3K6YPjhM6WUnx9CXr0ftRPqwwozybV6pCbUU42pEcqHRKKs2UkEbW/s4608/30%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-OF20wcBWgNIt4BOyoPuaFw14FL9xycVd-A-dsqi6EkI6nKAl6VmfvCIDi57z5QdchnpBndDYo9qqHhH_xxSxuqHSwbHG5dykJBlpuXf46x9WlPvtQfjYgZjEO3L7FOupk-NZE7P3K6YPjhM6WUnx9CXr0ftRPqwwozybV6pCbUU42pEcqHRKKs2UkEbW/w640-h426/30%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="640" /></a></div>Osádku tvrze měl po jejím dokončení tvořit útvar o celkovém počtu 424 mužů posílený o půlrotu pěchoty určenou k boji na povrchu tvrze v případě průniku nepřítele. Po nařízení hotovosti obsadily 13. září tvrz oba sledy pěchoty i doplňky dělostřelectva. Secvičená osádka vysoce motivovaných a sebevědomých hraničářů čekala odhodlaně na další vývoj situace. Tvrz však ani v té době nebyla zcela dokončená – stále se pracovalo na vnitřní výbavě a instalacích, chyběly některé důležité součásti (mimo jiné 10 cm houfnice dělostřeleckého srubu, otočná a výsuvná dělová věž, otočná kulometná věž, vybavení strojovny/elektrárny a filtrovny). Přesto byla Hůrka v té době již schopna improvizované obrany. Nadšení z vyhlášení mobilizace po pár dnech vystřídalo hluboké zklamání a roztrpčení z přijetí podmínek diktovaných Mnichovskou dohodou. Dne 2. října 1938 obdržela osádka rozkaz pro konečnou evakuaci tvrze. V následujících dnech se příslušníkům útvaru podařilo demontovat a odvézt všechny zbraně a lafety, vnitřní zařízení a část překážek. Na místě nezůstaly žádné zásoby, vše putovalo do vnitrozemí. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Území Králicka se stalo součástí Třetí říše. V průběhu války byly kvůli stoupající aktivitě spojeneckého letectva a intenzivnímu bombardování průmyslových center Třetí říše nejdůležitější části válečné výroby postupně přesouvány do podzemních prostor. Podzemí dělostřelecké tvrze Hůrka se stalo zázemím pro zbrojní továrnu s krycím názvem „Farn“ (Kapradina). Nad vchodovým objektem K-S 12a se od listopadu 1944 budoval pracovní tábor, jakožto odloučené pracoviště koncentračního tábora Groß-Rosen. Jeho vězňové měli být nasazeni na práci u výrobních linek v upraveném podzemí tvrze Hůrka, úpravy tvrze, ani stavba tábora nebyly zcela dokončeny a výroba se naplno nikdy nerozeběhla. Odloučený tábor byl evakuován v dubnu 1945, výrobní zařízení se stalo kořistí sovětské armády, která je za pomoci původně německých vězňů demontovala a odvezla do SSSR.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><b><i>Vchodový objekt K-S 12a „U rybníčku“</i></b> se nachází přímo u silnice z Králík na Červený Potok a Hanušovice. Byl vybudován na odvrácené straně kopce Výšina tak, aby jej nebylo ze strany nepřítele možno pozorovat ani ohrozit přímou palbou. To představovalo základní předpoklad pro zajištění klidného a plynulého zásobování tvrze, neboť vchod sloužil nejen jako hlavní vstup pro osádku, ale tudy se také do tvrze mělo dopravovat obrovské množství potřebného materiálu, především munice. Zároveň se zde nacházelo kryté nasávání pro hlavní filtrovnu tvrze a otvory pro odvádění zplodin a zkaženého vzduchu. Jde o robustní objekt vybetonovaný ve dnech 11. až 18. května 1938. Při jeho stavbě firma spotřebovala 4 730 m3 betonu. Výzbroj srubu tvořily protitankový kanón vz. 36 ráže 47 mm spřažený s kulometem vz. 37 (v levé střelecké místnosti) a čtyři kulomety vz. 26 (v pravé střelecké místnosti, ve střílně na obranu vjezdu a v obou pancéřových pěchotních zvonech ve střeše objektu). Zbraně a zařízení srubu mělo obsluhovat 19 mužů.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Vjezd pro nákladní auta i menší vstup pro pěší uzavírají troje dveře a chodby jsou z bezpečnostních důvodů zalomené, takže nelze postřelovat interiér srubu při otevření, nebo vyřazení dveří. Za třetími vraty vjezdu se nachází překladiště, kde by se materiál z nákladních vozidel (vešla by se sem dvě menší nákladní auta za sebou) překládal na vozíky úzkorozchodné dráhy, která jej rozvážela po celém podzemí (až 59 metrů pod povrchem). Kromě dvou střeleckých místností obsahuje vchodový srub již zmíněnou filtrovnu vzduchu, tři skladiště střeliva, jednu ubikaci, dvě místnosti pro radiostanici, stanoviště velitele objektu, WC a umývárnu, sklad proviantu, sklad nářadí a vstupy do obou pancéřových zvonů. O ty srub během okupace přišel, smutné ovšem je, že je likvidoval až náš Kovošrot. V souvislosti s úpravou tvrze na sklad materiálu pro československou armádu však doznala podoba vchodového srubu značných změn. Byla přistavěna velká překládací hala (odstraněná v roce 2012) s vykládací rampou. Také vnitřek armáda přizpůsobila z velké části instalaci moderního zařízení nezbytného pro chod skladu.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Hlavním exponátem je sama tvrz, významná, vojensko-historická, technická a stavební památka. Unikátem jsou ve vjezdu dochovaný původní rám padacích pancéřových vrat, celá posuvná pancéřová vrata uzavírající překladiště materiálu a funkční šikmý výtah (svážnice) vyrobený po válce s využitím původní, jen nepatrně upravené projektové dokumentace.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5tlVjUFrx_71-3hnvGQx0JK9Z6S_5UYZRRUTYIOD_F6x4QR4OzVLD2oPuXa_atcXCKfFmNbiyljKZ1Jwc4dMtCyB_r71HvN6m18ZAqwHw0h-Dtq3E0WhGbomYycDkRGqvLaVlXmk6eGfub6_fAK7mgvejQaGt2jqN4GA7m2-JmwexJFmVwOUCiRPIT3ny/s4066/12%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="4066" data-original-width="2711" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5tlVjUFrx_71-3hnvGQx0JK9Z6S_5UYZRRUTYIOD_F6x4QR4OzVLD2oPuXa_atcXCKfFmNbiyljKZ1Jwc4dMtCyB_r71HvN6m18ZAqwHw0h-Dtq3E0WhGbomYycDkRGqvLaVlXmk6eGfub6_fAK7mgvejQaGt2jqN4GA7m2-JmwexJFmVwOUCiRPIT3ny/w426-h640/12%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="426" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Svážnice, pohled zdola</td></tr></tbody></table>Zajímavá je akumulátorová lokomotiva z roku 1959...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhebT0v8pvKsU9z7wg8gywI8F778O_ltmEGf-4q5zgtfpQ3Rr4CJXH_RMdNNWV_ukdrPX3weNyWYum3vl32pVSr5BfybYxt2U9dJDQLJKKPtDGriHvLK1ojzTbSjQK7lDHO6pAz4Uo6Gx3CtQTvUZhEIK_2J2TyC4XoTFN9dU1Yj8YxhYQ_Yd4BeYV1CbXE/s4036/15%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka,%20lokomotiva.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2691" data-original-width="4036" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhebT0v8pvKsU9z7wg8gywI8F778O_ltmEGf-4q5zgtfpQ3Rr4CJXH_RMdNNWV_ukdrPX3weNyWYum3vl32pVSr5BfybYxt2U9dJDQLJKKPtDGriHvLK1ojzTbSjQK7lDHO6pAz4Uo6Gx3CtQTvUZhEIK_2J2TyC4XoTFN9dU1Yj8YxhYQ_Yd4BeYV1CbXE/w640-h426/15%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka,%20lokomotiva.JPG" width="640" /></a></div>... a vagóny podzemní 600 mm úzkorozchodné železnice, přičemž jeden z dochovaných vagónů je předválečným originálem. Trať je ve velmi dobrém stavu, spolehlivě sloužila po desítky let k přepravě munice a dalšího materiálu v podzemní skladišti. Část kolejí (v prostoru bývalé strojovny/elektrárny) byla položena v době okupace při úpravách tvrze na podzemní továrnu, část kolejí (ve vchodovém srubu a před ním) byla instalována až v poválečném období.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheQKqQamfrNxJ3WnAuIA_c4pshTjZIGr_pvZjcnAXb-KbREOmqoqulcPc6ueHZt8o_EtUuQcki12I414pqgH4ym6vQ4qYhKfCFnwyIO8OHSaljxnEPD-0oYlq2hz6H24h7F_uFzSj45MSL3peK1OoipdROrrboH8_9uc2YpEnxFOpL5MyTx463SrnLysHd/s4488/13%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4488" data-original-width="2992" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheQKqQamfrNxJ3WnAuIA_c4pshTjZIGr_pvZjcnAXb-KbREOmqoqulcPc6ueHZt8o_EtUuQcki12I414pqgH4ym6vQ4qYhKfCFnwyIO8OHSaljxnEPD-0oYlq2hz6H24h7F_uFzSj45MSL3peK1OoipdROrrboH8_9uc2YpEnxFOpL5MyTx463SrnLysHd/w426-h640/13%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="426" /></a></div>Dělostřeleckou tvrz Hůrka spravuje, stejně jako dělostřeleckou tvrz Bouda, Společnost přátel československého opevnění, o.p.s. Provozní doba je celoroční – denně mimo pondělí. Dle ročního období a provozních možností existuje celkem sedm typů prohlídek.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Standardní je <b><i>Základní prohlídka</i></b>, která začíná vstupem srubem K-S 12a, pokračuje svážnicí a hlavní galerií do filtrovny, kolem strojovny, překladištěm u skladu M1 s prohlídkou expozic, kolem kabelových komor, výhybnou, kolem kasárenských sálů č. 5, 4, 3, 2, 1. Po prohlídce výstavy věnované všem paravýsadkům do Protektorátu v době okupace, která nese název „S padákem nad hlavou…“, a dalších expozic v kasárnách následuje návrat hlavní galerií. Celkem cca 1100 metrů podzemím, 76 schodů, časová náročnost cca 1,5 hod.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKAc9MkPOTVxMvwa2W4Le3eFhy9WmTYvsJzRo84UZaMTc7tRGNHBfvkKDhZd_3XVvAIVBJ0REq9g9Oh54ZqRWlVyQbuv8qBBjpNMWSCtDcVkpNs-MdNHECFjnKxIF7pgYbHXwKI0ViPpf91DSIrug5vY2wHdyBlrpEKJLZcggUM0hAgia9MrFs4NYzoZte/s4608/14%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKAc9MkPOTVxMvwa2W4Le3eFhy9WmTYvsJzRo84UZaMTc7tRGNHBfvkKDhZd_3XVvAIVBJ0REq9g9Oh54ZqRWlVyQbuv8qBBjpNMWSCtDcVkpNs-MdNHECFjnKxIF7pgYbHXwKI0ViPpf91DSIrug5vY2wHdyBlrpEKJLZcggUM0hAgia9MrFs4NYzoZte/w426-h640/14%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="426" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv5gAZOfE55oYrBQFgJlkr4bF_DzHPqVq4o7qSpg9b2piWkMsbPy660a_Aa2rVKRyECrVFx4gMA53WhafBMG4q1euCbdCLd-TbhIAeb7uEJX5e4aSjnyt9PaGnKiUZ1uk0GK1AI6ql3YAJ4r8SYQFhyv4MRpCfdRXg4Ug3hCKqzq7RrbpsK1Nx2mBvmej2/s4214/18%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4214" data-original-width="2809" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgv5gAZOfE55oYrBQFgJlkr4bF_DzHPqVq4o7qSpg9b2piWkMsbPy660a_Aa2rVKRyECrVFx4gMA53WhafBMG4q1euCbdCLd-TbhIAeb7uEJX5e4aSjnyt9PaGnKiUZ1uk0GK1AI6ql3YAJ4r8SYQFhyv4MRpCfdRXg4Ug3hCKqzq7RrbpsK1Nx2mBvmej2/w426-h640/18%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="426" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjciSDeeAU4ZKWOsKDj_Dt8NZq0UTYrpSl6-VrKPdseAxIVY28Xo9Qnl4GDrjtFTSVILt5ZMt6XQjVM8wNJJpjulxG3gUC-wTTDQi0pnA9UbQJlxYL5v5PruxcKquBSGAubEsLVdsFdCozalsjRjiNY9eqEobg-TL5kL0GmAPc0TmOyqCkKWn9AzDEJhzqA/s3953/16%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3953" data-original-width="2635" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjciSDeeAU4ZKWOsKDj_Dt8NZq0UTYrpSl6-VrKPdseAxIVY28Xo9Qnl4GDrjtFTSVILt5ZMt6XQjVM8wNJJpjulxG3gUC-wTTDQi0pnA9UbQJlxYL5v5PruxcKquBSGAubEsLVdsFdCozalsjRjiNY9eqEobg-TL5kL0GmAPc0TmOyqCkKWn9AzDEJhzqA/w426-h640/16%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="426" /></a></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmokQpRAtLoLWH3X76qlqzSfdbPuauED22hlRhzkbkk8CR7SdExDXaQI0cTnZnaalpxyrb3Z95cwUvNgac3fgydGWt1DzHhBnf9fhH72mhWorixLel3nMu7qMrV8DZFRW2EW6W3nRpBR0g-rKxlaIqhW1KImZ8t9VfMkbMtfDjEZaoRae8q7c9lN_llHWl/s4444/23%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka,%20kas%C3%A1rensk%C3%BD%20s%C3%A1l%20%C4%8D_5.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2963" data-original-width="4444" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmokQpRAtLoLWH3X76qlqzSfdbPuauED22hlRhzkbkk8CR7SdExDXaQI0cTnZnaalpxyrb3Z95cwUvNgac3fgydGWt1DzHhBnf9fhH72mhWorixLel3nMu7qMrV8DZFRW2EW6W3nRpBR0g-rKxlaIqhW1KImZ8t9VfMkbMtfDjEZaoRae8q7c9lN_llHWl/w640-h426/23%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka,%20kas%C3%A1rensk%C3%BD%20s%C3%A1l%20%C4%8D_5.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kasárenský sál č. 5 - kuchnyě, sklad potravin, šatny, sprch, WC a v zadní části nemocnice</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwtG-yGvKTX65ZXToDWByelqE0zia920FHLCsAvS2H33E_aqMLCjSGZILfDxCQ_8V80o87eubQQ8ET1JlrrBefIhsWh9ffSxE8z06Ojr75iGMWdU6Fj76Qtf6CUCQkStuWWN1o90RQzJKFlgyrlZkbQ3LwLXaELfRWG_1BQPO571zlwzd0JWsWppAs_dO2/s3970/25%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka,%20kas%C3%A1rensk%C3%BD%20s%C3%A1l%20%C4%8D_4.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2647" data-original-width="3970" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwtG-yGvKTX65ZXToDWByelqE0zia920FHLCsAvS2H33E_aqMLCjSGZILfDxCQ_8V80o87eubQQ8ET1JlrrBefIhsWh9ffSxE8z06Ojr75iGMWdU6Fj76Qtf6CUCQkStuWWN1o90RQzJKFlgyrlZkbQ3LwLXaELfRWG_1BQPO571zlwzd0JWsWppAs_dO2/w640-h426/25%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka,%20kas%C3%A1rensk%C3%BD%20s%C3%A1l%20%C4%8D_4.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kasárenský sál č. 4 pro ubytování mužstva a poddůstojníků</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIphyphenhyphen1goMtYOD68geGf5bE2KmXG5H-xWZBR-1p_znxPUzuiHXXWKNOXwDQxkSEIoGs-T3PT5giMR93oF7FWYcwl_6R4zyVW2WQIJt3DUKdnH9yDC6C9RZW8AcTCFXYlu2oA8h3NhR0CYNO8Yk7FOliHefUgK2o-H8naqD9WecoFmGlrPHxoBsNKqQcPc5t/s4289/20%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2859" data-original-width="4289" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIphyphenhyphen1goMtYOD68geGf5bE2KmXG5H-xWZBR-1p_znxPUzuiHXXWKNOXwDQxkSEIoGs-T3PT5giMR93oF7FWYcwl_6R4zyVW2WQIJt3DUKdnH9yDC6C9RZW8AcTCFXYlu2oA8h3NhR0CYNO8Yk7FOliHefUgK2o-H8naqD9WecoFmGlrPHxoBsNKqQcPc5t/w640-h426/20%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Protibetonové
střely Röchling – tajná zbraň Třetí říše testovaná na opevnění na Králicku</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0ypzi1Br3HOue0jiVIX5bBVqKMOPq6Ia5JibDgkp0ayM0J3nb-rJ0R8ckBL7a4XdrGElPKQKw0Svj-4gTD8jpnN2BcPoPDeC496fuljXTao3dFGKwyC8BgAQwvWs8-an44eTH2IoOFtormHDxTWRGgy_Ldtk-vunV_M0-fdk5KF1spkJZ5LNkGi0DafE8/s3001/27%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2001" data-original-width="3001" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0ypzi1Br3HOue0jiVIX5bBVqKMOPq6Ia5JibDgkp0ayM0J3nb-rJ0R8ckBL7a4XdrGElPKQKw0Svj-4gTD8jpnN2BcPoPDeC496fuljXTao3dFGKwyC8BgAQwvWs8-an44eTH2IoOFtormHDxTWRGgy_Ldtk-vunV_M0-fdk5KF1spkJZ5LNkGi0DafE8/w640-h426/27%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna z mnoha infotabulí pojednávajících o všech paravýsadcích do Protektorátu</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI0Lc8-UOuit1ShogrqC2pbsOpuerIKkpWmcZ0Rwq_GXIU4aoHB1OQ3fDY3z4xkspUBkCIJwEJkNU6wSLmnX4hrbXpCM1z2PvVcMbvGBD-apzqbB93NPMWzcBphZX36KwoV9TPUzMXWZzUlSD5R-BsX2du0mVEgBEws3nuQ1_y0B553cysIju-Gwaf8GvT/s4013/28%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2676" data-original-width="4013" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI0Lc8-UOuit1ShogrqC2pbsOpuerIKkpWmcZ0Rwq_GXIU4aoHB1OQ3fDY3z4xkspUBkCIJwEJkNU6wSLmnX4hrbXpCM1z2PvVcMbvGBD-apzqbB93NPMWzcBphZX36KwoV9TPUzMXWZzUlSD5R-BsX2du0mVEgBEws3nuQ1_y0B553cysIju-Gwaf8GvT/w640-h426/28%20D%C4%9Blost%C5%99eleck%C3%A1%20tvrz%20H%C5%AFrka.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výstroj a výzbroj paraskupin</td></tr></tbody></table>Jen výjimečně jsou zajišťovány další typy prohlídek, jako <b><i>Velký okruh</i></b> (cca 1940 metrů podzemím, 500 metrů po povrchu tvrze a více než 550 schodů, z toho cca polovina vzhůru a polovina dolů, časová náročnost cca 4 hod.), nebo <b><i>Nadstandardní okruh</i></b> (cca 2000 metrů podzemím, 680 metrů po povrchu tvrze a více než 1100 schodů, z toho cca polovina vzhůru a polovina dolů, časová náročnost cca 6 hod.).</span></div><div style="text-align: right;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Následuje článek <a href="https://jardavala.blogspot.com/2024/02/vojenske-muzeum-kraliky.html" target="_blank">Vojenské muzeum Králíky</a></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0561 69 Králíky, Česko50.0838388 16.760546321.773604963821157 -18.3957037 78.394072636178848 51.9167963tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-15760514895146808832024-02-18T23:19:00.068+01:002024-02-27T10:57:38.280+01:00Zemřel Jarda Pospíšil<div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b>Od roku 1983 člen odboru turistiky TJ Sklo Bohemia, nynějšího KČT, odboru Bohemia Světlá nad Sázavou</b></span></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBc-z0aXmOWnRFM2DL151U_tkF_aFdxbEv5uIAajoVmQTaJIqH6wxUREh96nkbHs_t-7WH4Mgfs3_zG0G0qOjgFeY9MmIIJ194HcKh2GDT1TMf7WhnoVXrpVa14KXGEIcchpX6YjjTEqLKmsukUltFMxgEqM6aS0xkRQIO7FZqip-g2mW3_aAahRnqKf8H/s3499/Jarda%20Posp%C3%AD%C5%A1il%20(1)-page-0.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3499" data-original-width="2455" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBc-z0aXmOWnRFM2DL151U_tkF_aFdxbEv5uIAajoVmQTaJIqH6wxUREh96nkbHs_t-7WH4Mgfs3_zG0G0qOjgFeY9MmIIJ194HcKh2GDT1TMf7WhnoVXrpVa14KXGEIcchpX6YjjTEqLKmsukUltFMxgEqM6aS0xkRQIO7FZqip-g2mW3_aAahRnqKf8H/w450-h640/Jarda%20Posp%C3%AD%C5%A1il%20(1)-page-0.jpg" width="450" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Jarda (*1957) se narodil jako šesté ze sedmi dětí a celý život prožil v domku na Malé Straně. V národním podniku Sklárny Bohemia se vyučil brusičem, ale v roce 1991 založil s bratrem Jiřím soukromou brusičskou firmu GLASSPO. Byl milovníkem Sázavy (ať již jako vodák, nebo pěšák), turistiky a dálkových pochodů – a to těch nejdelších, stokilometrových. Byl to on, kdo v roce 1988 inicioval zařazení stokilometrové trasy do dálkového pochodu Cestami Jaroslava Haška a byl spolupořadatelem pochodu Zimní 100 s GLASSPO. Několik let také pracoval jako značkař (foto z roku 1986):</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2NWVawWiogII6EdtEDXzlIvWs0C2UvjJCgjnoUp4joN8_z3_4oVYVaxKGoPJS8YIfSv2x-uI_DRo5jdInRfJ07cPK9jAGisFxRMSfa9qzDNqrQfjaZAjRdHEVcTpx7CSFJMomM86uYRFQTrJTwWBMRCCxl3LTqppX8txElQM8feBS9ZVvk0phMFT4Sx_T/s1529/Jarda%20Posp%C3%AD%C5%A1il.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1529" data-original-width="1029" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2NWVawWiogII6EdtEDXzlIvWs0C2UvjJCgjnoUp4joN8_z3_4oVYVaxKGoPJS8YIfSv2x-uI_DRo5jdInRfJ07cPK9jAGisFxRMSfa9qzDNqrQfjaZAjRdHEVcTpx7CSFJMomM86uYRFQTrJTwWBMRCCxl3LTqppX8txElQM8feBS9ZVvk0phMFT4Sx_T/w430-h640/Jarda%20Posp%C3%AD%C5%A1il.jpg" width="430" /></a></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-91074529972223158692024-02-17T22:24:00.554+01:002024-02-19T22:16:58.064+01:00Kolo, kolo mlejnský<div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b>Počtrvrté během měsíce na turistické akci v Praze či nejbližším okolí, to nemá obdoby</b></span></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span><div style="text-align: right;"><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: right;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKACCUrU6Rcxexmx4KegdLwVmz5ztMQ6wo-I7mMOwHngKPb9CPiHhfOcOyhYV6EBvZHx_JxpgQtiHMprFHKn9t6W7s-bTReB0PmsSd2RHWaejirGwcghA6ivBCh1lILimqesKiPz4YdyAdJXthGx3Q-NHMv5f_Td15NGPIFntUaBlr6Z16SxuI4SSH9e0O/s774/Kolo,%20kolo%20mlejnsk%C3%BD,%20logo.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: justify;"><img border="0" data-original-height="774" data-original-width="774" height="111" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKACCUrU6Rcxexmx4KegdLwVmz5ztMQ6wo-I7mMOwHngKPb9CPiHhfOcOyhYV6EBvZHx_JxpgQtiHMprFHKn9t6W7s-bTReB0PmsSd2RHWaejirGwcghA6ivBCh1lILimqesKiPz4YdyAdJXthGx3Q-NHMv5f_Td15NGPIFntUaBlr6Z16SxuI4SSH9e0O/w111-h111/Kolo,%20kolo%20mlejnsk%C3%BD,%20logo.jpg" width="111" /></a></div><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk3AOmfeqt60tlmYJ3qMgoEaBG2jQZPrEz4E2vXR7keWd0MGgNCzEnGOlpvt8J6FU6GSS__q8yraGFDbQkxuA53mFzsPOKqcsXSEmdYqcdz68NqiwT02-Eib1tBVB1kYIudctNyLIvaF6qIuypCRZ4BWJeoqztnvJeNC_GIYZ1mjNGl1sNMVhMxQv_ZjmN/s637/TurBan,%20logo.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="637" data-original-width="633" height="104" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgk3AOmfeqt60tlmYJ3qMgoEaBG2jQZPrEz4E2vXR7keWd0MGgNCzEnGOlpvt8J6FU6GSS__q8yraGFDbQkxuA53mFzsPOKqcsXSEmdYqcdz68NqiwT02-Eib1tBVB1kYIudctNyLIvaF6qIuypCRZ4BWJeoqztnvJeNC_GIYZ1mjNGl1sNMVhMxQv_ZjmN/w103-h104/TurBan,%20logo.jpg" width="103" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;"></span><span style="font-size: 14.6667px;">Na vině je nejen rekordní teplé počasí - v půli února přes deset stupňů nad nulou (!), ale také nedostatek pochodů na Vysočině či blízkém okolí. Tentokrát vyrážíme na akci Kolo, kolo mlejnký, kterou pořádá pražský oddíl KČT TurBan neboli Turistická banda.</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Start je od stanice metra B Luka, odkud se po (téměř) nezbytném kafíčku vydáváme na trasu. Déšť, který nás provázel z domova po celou cestu vlakem, mezitím ustal, obloha je modrá a svítí sluničko. K iluzi začínajícího jara už chybí jen aby se začala zelenat tráva. Ale to si ještě počkáme...</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Procházíme okrajovými částmi Prahy 13 a cestou mezi poli se dostáváme do někdejší osady <b><i>Chaby</i></b>. První připomínka její existence je z doby kolem 1360, ale osada je pravděpodobně mnohem starší. Stojí zde několik větších i menších historických statků, ale v polovině 19. století tu byly jen čtyři domy s 28 obyvateli. V roce 1974 byla osada spolu se sousedními <b><i>Třebonicemi </i></b>připojena k Praze a postupně se rozrostla. Majitelé, kteří restituovali své majetky, se pustili do rozsáhlých rekonstrukcí a dnes tu místo polorozpadlých zřícenin vidíme krásně opravená venkovská obydlí.</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Odbočujeme doleva na travnatou cestu s nedávno vysázenou alejí ovocných stromů a míříme k bývalé obci <b><i>Krteň</i></b>, která zanikla za třicetileté války. Zbyl tu jen <b><i>kostelík sv. Jana a Pavla</i></b>,...</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhowpW69dcyYY6jbYzloYb5_sxMOS4MPksts8iFkFyjT_L9mFuC0ul8OpArvhatPFJuQEs2yknh_cAE2LZvjyRlhxKBU3k9ttxoHjhThnI8Ns0iZzD-9sGXAo4bAuCuKsX4aH1PnFv32ksdLhJ7-00JT2JbHw4F6-rtk84CiJRxLiAmbRdOsqo6lV1437h8/s3923/DSC_0407.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3923" data-original-width="2616" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhowpW69dcyYY6jbYzloYb5_sxMOS4MPksts8iFkFyjT_L9mFuC0ul8OpArvhatPFJuQEs2yknh_cAE2LZvjyRlhxKBU3k9ttxoHjhThnI8Ns0iZzD-9sGXAo4bAuCuKsX4aH1PnFv32ksdLhJ7-00JT2JbHw4F6-rtk84CiJRxLiAmbRdOsqo6lV1437h8/w426-h640/DSC_0407.JPG" width="426" /></a></div>... dosud používaný hřbitov a studánka v lesíku naproti kostelu. Kostel byl postaven v pozdně románském slohu v 2. čtvrtině 13. století s pravoúhlým presbytářem a průčelní čtverhrannou věží. Jako farní je zmiňován v roce 1352 v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Není známo, zda je zasvěcení dvěma světcům původní, nebo zda vzniklo dodatečným rozšířením. V roce 1575 byla přistavěna boční loď na severní straně, roku 1699 sakristie na severním boku presbytáře a v letech 1732–1734 byla zvýšena věž. Roku 1890 byly přístavby přizpůsobeny novorománskému stylu podle návrhu A. Živného. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Na ploše u hřbitova je umístěno novodobé dílo napodobující <b><i>dolmen </i></b> – prehistorickou megalitickou stavbu z velkých nepravidelných kamenných bloků:</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbtSkmWHYsuxPg5jnw9fmACmc8JYWMQl3vnleXuTY7nl4BUCbLYRQ-NmF01ZC00Ym2bfGLOaM0mB87R1qjDDruyU5XsuBPXdr4rWdlVFA2woqOefG43TcO0meU0ymEEbn6UGOcGoT2i2u9LAB_YVKSFIm9yPpJcGvrpKI7s_oN5u3pKHVMV8doy50nOU13/s4020/DSC_0408.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2680" data-original-width="4020" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbtSkmWHYsuxPg5jnw9fmACmc8JYWMQl3vnleXuTY7nl4BUCbLYRQ-NmF01ZC00Ym2bfGLOaM0mB87R1qjDDruyU5XsuBPXdr4rWdlVFA2woqOefG43TcO0meU0ymEEbn6UGOcGoT2i2u9LAB_YVKSFIm9yPpJcGvrpKI7s_oN5u3pKHVMV8doy50nOU13/w640-h426/DSC_0408.JPG" width="640" /></a></div>Na podmáčené loučce pod kostelem začíná kvést devětsil lékařský. Jde o vytrvalou, až 50 cm vysokou rostlinu se silným oddenkem, ze kterého (většinou počátkem března) vyhánějí tlusté, duté, masově červené, šedoplstnaté, šupinaté lodyhy, ukončené květy v hroznovitých úborech. Jazykové i trubkovité květy jsou špinavě purpurové až bledě růžové a hezky voní. Listy vyrůstají až po odkvětu, jsou dlouze řapíkaté s nápadně velkou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepelí, která mnohdy dosahuje rozpětí až 50 cm. Jsou to jedny z největších listů mezi rostlinami vyskytujícími se běžně u nás. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, dále v západní a severní Asii. </span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLfcipDZTMpJaOD23Nd4zmaNGh8FTDCjiRt9xjsGci848RG3uJ6TClhGnHdbNTOTN2jHZ2w82bOYl8OwpN9pDojIDfxEy_VKztYhNODQLULR3wvoYaBsWoLDlQIfeUjnu5iONK1ApcRBoAR2AG7ltIEif2yO8MnXSliK6BvcNbCKmsxG1xH4H9EUjVkQVU/s3823/DSC_0406.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2549" data-original-width="3823" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgLfcipDZTMpJaOD23Nd4zmaNGh8FTDCjiRt9xjsGci848RG3uJ6TClhGnHdbNTOTN2jHZ2w82bOYl8OwpN9pDojIDfxEy_VKztYhNODQLULR3wvoYaBsWoLDlQIfeUjnu5iONK1ApcRBoAR2AG7ltIEif2yO8MnXSliK6BvcNbCKmsxG1xH4H9EUjVkQVU/w640-h426/DSC_0406.JPG" width="640" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">Roste na vlhkých až silně podmáčených loukách, březích potoků, v říčních nivách, řidčeji i v příkopech a při okrajích cest, vždy však na vlhkých půdách, zejména v podhorských a horských oblastech. Je to léčivá rostlina, kdysi se jí přisuzovala léčebná síla proti moru, dnes se občas využívá v lidovém léčitelství jako náhrada podbělu. Sbírá se oddenek na jaře před rozvitím květů, suší se při 40 °C. Droga působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest (kašel, chrapot), ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčila se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě. Čerstvé, jemně naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům). Jako lék se připravuje buď čaj z listů nebo se vaří ve víně s medem prášek ze sušených oddenků.</span></div><div style="font-size: medium; text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Přecházíme můstek přes Dalejský potok a při pohledu zpět se nám odkrývá výhled na krteňský kostelík sv. Jana a Pavla</span><span style="font-size: 14.6667px;"> tvořící působivou dominantu krajiny:</span></div><div style="font-size: medium; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4TCdz7I15p4CPsOAyOVuNQqVl5flVX3FyfZEuwqcRd5r6z1BSLGXuvXqfzwMggV8Mtn1EG0LnfFVf5NgdSEzPbFSPFJHAOaJVFT9yJ8A2DYOmQpjUJ9NV_MoNYqt3NFHGfR0gTjmYf5UaC66LWIvb8mwgIrSi5wv9u8NiNM0WJLoF0HdJtgiBzClLXQxQ/s4608/DSC_0411.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4TCdz7I15p4CPsOAyOVuNQqVl5flVX3FyfZEuwqcRd5r6z1BSLGXuvXqfzwMggV8Mtn1EG0LnfFVf5NgdSEzPbFSPFJHAOaJVFT9yJ8A2DYOmQpjUJ9NV_MoNYqt3NFHGfR0gTjmYf5UaC66LWIvb8mwgIrSi5wv9u8NiNM0WJLoF0HdJtgiBzClLXQxQ/w640-h426/DSC_0411.JPG" width="640" /></a></div>Po silnici míříme do <b><i>Řeporyjí</i></b>, které jsou od roku 1974 městskou částí Prahy. Na konci druhé světové války se v Řeporyjích usadil štáb Ruské osvobozenecké armády, pro kterou se podle velitele Andreje Andrejeviče Vlasova (1901–1946) vžil název vlasovci. Když vypuklo Pražské povstání, jednotky ROA bojovaly na straně povstalců proti Němcům.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Dne 30. dubna 2020, v roce 75. výročí Praského povstání a osvobození Československa, byly </span><span style="font-size: 14.6667px;">v severní části Řeporyjského náměstí odhaleny <b><i>Pomník pražského povstání</i></b> a <b><i>pamětní deska ROA</i></b></span><span style="font-size: 14.6667px;">. Iniciátorem výstavby památníku byl starosta městské části Praha-Řeporyje, bývalý moderátor, herec a bulvární novinář Pavel Novotný (*1981, syn moderátora a baviče Petra Novotného). Podle něj ho k myšlence přivedl podnět historika Pavla Žáčka, který se po celou dobu realizace podílel na věci jako zjevný konzultant a věc podpořil řadou veřejných vystoupení i osobní účastí na klíčovém zasedání zastupitelstva, které se těšilo mimořádné pozornosti médií i veřejnosti.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUoVg9ANT2j2p6E9_n8cUE-DSDGZItd_muSr2pdMALnSV03P9HTQ3DOaSnsvdrgKQTNslDubzcX6HyYBBaCpSodejxN1XzH4saFpomjam_2Jc2D-V5qyFCdQDzZaeFupwXCsPG0fvUhPRrNkLmlX4HU2vMgeAyUUS3sHPQr_t-iD-lHHN7KF5cPYLCIjDJ/s4220/DSC_0412.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2813" data-original-width="4220" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUoVg9ANT2j2p6E9_n8cUE-DSDGZItd_muSr2pdMALnSV03P9HTQ3DOaSnsvdrgKQTNslDubzcX6HyYBBaCpSodejxN1XzH4saFpomjam_2Jc2D-V5qyFCdQDzZaeFupwXCsPG0fvUhPRrNkLmlX4HU2vMgeAyUUS3sHPQr_t-iD-lHHN7KF5cPYLCIjDJ/w640-h426/DSC_0412.JPG" width="640" /></a></div>Pamětní místo sestává z pamětní desky a tři metry vysokého kovového stožáru, na jehož vrcholu je umístěna drobná plastika sovětského tanku s německou přilbou, zhruba velikosti dlaně. Autor si nepřál být jmenován, ale podle Wikipedie je jím dle všeho známý sochař David Černý (*1967).</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Na pamětní desce je text: <i>„Je 6. května 1945 a právě odbilo 22.00 hodin, ulicemi hlavního města se šíří pražské povstání. V Řeporyjích na velitelství 1. divize ozbrojených sil výboru pro osvobození národů Ruska padá rozkaz jít bratrům Čechům na pomoc. Povel vydává genmjr. Sergej Kuzmič Buňačenko, a obrací tak výsledek povstání proti německým okupantům ve prospěch českého lidu. Působení protistalinské ruské osvobozenecké armády, známé jako vlasovci, je spjaté s četnými kontroverzemi. Zůstává však nepopiratelným historickým faktem, že tito muži se jako jediná organizovaná vojenská síla postavili po bok povstalců. Jejich zásah v nejkritičtější chvíli zastavil postup nacistických jednotek a zachránil Prahu před zničením. Za osvobození města během pražského povstání položilo život více než 300 vlasovců. Většina padlých spočinula v mnohdy hromadných, řádně neoznačených a nedůstojných hrobech. Některé z nich dodnes nebyly a zřejmě nikdy nebudou objeveny.“</i></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Dole na pamětní desce je citát z knihy Alexeje Solženicyna Souostroví Gulag: „<i>Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město? </i></span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Na opačném konci náměstí se zastavujeme v občerstvovně nazvané Bistro a Kavárna Na náměstí. Objednáváme si svrchně kvašené pivo Kavárenský povaleč 11,5° z minipivovárku v sousedních Třebonicích a konstatujeme, že je – jako ostatně většina piv z malých pivovarů – výborné. Při odchodu ho chválím a výčepní děkuje...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Pokračujeme v cestě po zelené turistické značce, s níž současně vede <i><b>naučná stezka Údolím Dalejského potoka</b></i>. Máme v úmyslu „ulovit“ několik kešek, ať již to jsou tradičky, multinky, či earthky. První z nich je <b><i>Placatá skála</i></b>, o</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;">dkrytá skalnatá plocha tvořená vrstvami šedozelených pískovců a prachovců uloženými paralelně se svahem, takže se na ní téměř nedrží hlína – proto „placatá“.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: right;">Postupně dáváme dohromady indicie multikeše, u areálu <b><i>bývalé vápenky Biskup, Kvis, Kotrba</i></b>, který v roce 2000 vyhořel, přecházíme koleje...</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: right;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpeZyV2ydFt79kCpo1esJbr7HV-EQd9RAh5iV1o45ZQOXtO6axGJkJEKy54Al1NbueZuy_mXRZyv7NYhkma6xkw0Mv-DC4YtJZHwCypzKMaDohkeZjO3Lq_w_jAxNX92qq0jBaM1P2bJUeLQzbq2oui5q7gRxjWGdok7uVvDbsuBbnRDKPVyEP5ojW7VEm/s4496/DSC_0429.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2996" data-original-width="4496" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpeZyV2ydFt79kCpo1esJbr7HV-EQd9RAh5iV1o45ZQOXtO6axGJkJEKy54Al1NbueZuy_mXRZyv7NYhkma6xkw0Mv-DC4YtJZHwCypzKMaDohkeZjO3Lq_w_jAxNX92qq0jBaM1P2bJUeLQzbq2oui5q7gRxjWGdok7uVvDbsuBbnRDKPVyEP5ojW7VEm/w640-h426/DSC_0429.JPG" width="640" /></a></div>... a tunelem <span style="text-align: justify;">– </span>patrně pro úzkokolejnou malodrážku, která sloužila pro dopravu těženého kamene,...</span></div></span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvteXX3GMd6gVQOEFm_IFtgZyGKoCriNoWLAq3nOgzT75VlMoxYAdCH6WY2bXJZElROYHufd-dhE1nvO3YeFeLBZkv7dohxtQ1OGPKRPAeeHfeJH9yEK3ySA10U8K-UwZTEACl5sNw4NnapwleWjpXOLD2sylUlPzXxpYz3O0JzB0FDUKpM-74_5kGynd5/s4264/DSC_0417.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4264" data-original-width="2842" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvteXX3GMd6gVQOEFm_IFtgZyGKoCriNoWLAq3nOgzT75VlMoxYAdCH6WY2bXJZElROYHufd-dhE1nvO3YeFeLBZkv7dohxtQ1OGPKRPAeeHfeJH9yEK3ySA10U8K-UwZTEACl5sNw4NnapwleWjpXOLD2sylUlPzXxpYz3O0JzB0FDUKpM-74_5kGynd5/w426-h640/DSC_0417.JPG" width="426" /></a></div></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;">... přicházíme do bývalého lomu a s údivem zíráme:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqA9adrvEqzQ6c2Uiv9bbVXFVKANxDmlT9Xtvy6w92YCPpQmF1o9SdxoxLCi9WUPMAi3ojFNMypjQMNU6Mgzjpb6RncfP5fLSz49pL6SFz7nh5l9D1CeT1ITgicZy1OdDIR2nyQio8ntaxnZSDsCjJa5KZAbJdn2MqJayJ5BDiSOBAcG1sjeeQzj-ran72/s4608/DSC_0418.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqA9adrvEqzQ6c2Uiv9bbVXFVKANxDmlT9Xtvy6w92YCPpQmF1o9SdxoxLCi9WUPMAi3ojFNMypjQMNU6Mgzjpb6RncfP5fLSz49pL6SFz7nh5l9D1CeT1ITgicZy1OdDIR2nyQio8ntaxnZSDsCjJa5KZAbJdn2MqJayJ5BDiSOBAcG1sjeeQzj-ran72/w640-h426/DSC_0418.JPG" width="640" /></a></div>Prudkým svahem stoupáme k finálce a máme radost nejen z toho, že jsme její souřadnice dobře spočítali a kešku našli, ale i z toho, že se na chvilku prodralo sluníčko:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_IiOLjJFmglrKfSUEfegrmhWO_ZBYpjmBkICs98fY-0gLs0C8Es9dMomF8iu4f3i-leWVc3HYT9AG2TvDqP8GwNBWqugYw2BWNkz8W05mxo78NHIFVykrGF_B8NEaZCGe-GIHKsor1tGFkpDOgw4lwyQiU7fZf21sU2TRhm7DcKYA_8gzaxV98E9jr-1r/s4608/DSC_0421.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_IiOLjJFmglrKfSUEfegrmhWO_ZBYpjmBkICs98fY-0gLs0C8Es9dMomF8iu4f3i-leWVc3HYT9AG2TvDqP8GwNBWqugYw2BWNkz8W05mxo78NHIFVykrGF_B8NEaZCGe-GIHKsor1tGFkpDOgw4lwyQiU7fZf21sU2TRhm7DcKYA_8gzaxV98E9jr-1r/w640-h426/DSC_0421.JPG" width="640" /></a></div>Vracíme se na naučnou stezku Údolím Dalejského potoka a obdivujeme další a další geologické lokality, jako bývalý vápencový <b><i>lom Mušlovka</i></b>, <b><i>Černý lom</i></b> a především ovšem <b><i>Červený lom</i></b> s vápencem bohatým na oxidy železa:</span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpaJ-tVXWjj7eb06WNLAgH40tF7Kv5Ur9wc9CHqPKACEBJfHaR6IKxa8S6y0o8TilH8U9cbFjpz7Mv7upZXjYRhRdsdS_AYhSQtwZ-84MpTCnGCDpj9NarEtPMHkjqV5mwD5GToR-hRsQeiQfr0q0nRytxcwsQhK7aBMHCZ0m4cUISpMY405V0Tx5A4i0B/s4369/DSC_0435.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2912" data-original-width="4369" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpaJ-tVXWjj7eb06WNLAgH40tF7Kv5Ur9wc9CHqPKACEBJfHaR6IKxa8S6y0o8TilH8U9cbFjpz7Mv7upZXjYRhRdsdS_AYhSQtwZ-84MpTCnGCDpj9NarEtPMHkjqV5mwD5GToR-hRsQeiQfr0q0nRytxcwsQhK7aBMHCZ0m4cUISpMY405V0Tx5A4i0B/w640-h426/DSC_0435.JPG" width="640" /></a></div></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;">Ve svazích na levém břehu Dalejského potoka probíhalka od začátku 19. století těžba vápence, který sloužil k výrobě vápna i jako stavební kámen pro místní usedlosti. Tak vznikl nejen Červený lom, ale i další menší lomy v západní části území. Za druhé světové války byl v prostoru Červeného lomu zřízen malý trestanecký tábor pro budovatele podzemních prostor v Prokopském lomu vzdáleném asi půl druhého kilometru po proudu Dalejského potoka.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: right;">Nedaleko soutoku Dalejského a Prokopského potoku, v místě zaniklé železniční zastávky Praha-Klukovice, odbočujeme doleva do <b><i>Prokopského údolí</i></b>, čímž se dostáváme takřka až k místu, kde jsme minulou sobotu Prokopské údolí opouštěli. Asfaltovou silničku vedoucí podél potoka záhy opouštíme a <b><i>ulicí K Jihu</i></b> prudce stoupáme – k severu! Pokračujeme kolem retenční <b><i>nádrže Asuán</i></b>, postavené v 80. letech 20. století v souvislosti s výstavbou sídlišť Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada, a dál po cyklostezce až do cíle pochodu v restauraci Mlýn.</span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3QutHZ-rfZjaLc7ASh3Zy56DSzfwLW3Y5hOrIKkP6XETLk1AE8_0DjydEiAmg056btyBgT9A4XkhsWNjZIciJzsuT4H9URmin0MReWfV3MtCobtlFvAgZpsbVB-LeUH_1AxfYXPilezoyH0zow5cFgG8u1Q9RtJ4HKvAbfKHBa9weZB-e5UNjy5nQq5Oy/s1919/Mapka.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="918" data-original-width="1919" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3QutHZ-rfZjaLc7ASh3Zy56DSzfwLW3Y5hOrIKkP6XETLk1AE8_0DjydEiAmg056btyBgT9A4XkhsWNjZIciJzsuT4H9URmin0MReWfV3MtCobtlFvAgZpsbVB-LeUH_1AxfYXPilezoyH0zow5cFgG8u1Q9RtJ4HKvAbfKHBa9weZB-e5UNjy5nQq5Oy/w640-h306/Mapka.png" width="640" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px;">Po vyřízení formalit se tam už dál nezdržujeme, protože se chceme podívat k <b><i>pramenu Prokopského potoka</i></b> a dojít ke stanici metra B Stodůlky.</span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOOizLT5sovlbAxuOIAZqaJVXd5bnaFs-1Bf6qS2iDW7rRDH9Zcu3kg2gt0qZE6sVzo9XUx-KsiGLt4tJOz0lI-vP0qjKCIoSvV9608Sq60zAcUFWd85Ql5tNEw8tHrSs_A3bpvjzNJPInlrIFE6o0JZ_ZT69mnPeMnZYyqAPxICCxNzBr5mAFVtpnSBiq/s4435/DSC_0440.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2957" data-original-width="4435" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOOizLT5sovlbAxuOIAZqaJVXd5bnaFs-1Bf6qS2iDW7rRDH9Zcu3kg2gt0qZE6sVzo9XUx-KsiGLt4tJOz0lI-vP0qjKCIoSvV9608Sq60zAcUFWd85Ql5tNEw8tHrSs_A3bpvjzNJPInlrIFE6o0JZ_ZT69mnPeMnZYyqAPxICCxNzBr5mAFVtpnSBiq/w640-h426/DSC_0440.JPG" width="640" /></a></div></div></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-63694441472206413462024-02-15T19:56:00.001+01:002024-02-23T21:29:20.142+01:00Co jsem také přečetl_______________ _______________Drsná krása Albánie<div style="text-align: justify;"><b><span style="font-size: 14.6667px;">V bohatě ilustrované publikaci (560 stran křídového papíru, 1632 fotografií) se autor se čtenáři podílí o příběhy a postřehy, které spolu se svou ženou při výpravách po Albánii prožili</span></b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXWOzctfGn7kUySV_l6aQ0_47irZ9L-PYRgVOp3Ggfzw3RGsE7BdQruw2A6soRoxftTB_ayTwHyYDUmvw20sp2usH9XW9koWeiFbb9B_MhZDHyAi0BmbbmPBgJRrPvJVwNprBmIbFVbNtYeVqvVVKMQr1Uuvf-ToxMZGFZWqYm4Fi27Gcah3172yzUCVGJ/s2748/Vr%C3%A1nek,%20Lubo%C5%A1%20-%20Drsn%C3%A1%20kr%C3%A1sa%20Alb%C3%A1nie.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2748" data-original-width="1918" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXWOzctfGn7kUySV_l6aQ0_47irZ9L-PYRgVOp3Ggfzw3RGsE7BdQruw2A6soRoxftTB_ayTwHyYDUmvw20sp2usH9XW9koWeiFbb9B_MhZDHyAi0BmbbmPBgJRrPvJVwNprBmIbFVbNtYeVqvVVKMQr1Uuvf-ToxMZGFZWqYm4Fi27Gcah3172yzUCVGJ/w279-h400/Vr%C3%A1nek,%20Lubo%C5%A1%20-%20Drsn%C3%A1%20kr%C3%A1sa%20Alb%C3%A1nie.jpg" width="279" /><br /></a></div>Autor na svých stránkách o knize píše:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><i>„Albánie mne nadchla. Nádherná příroda často téměř nedotčená civilizací, báječní lidé, výborná káva i z(a)tracené cesty jsou zážitky, na které se nezapomíná. O ně a své dojmy se pokusím s vámi podělit. Albánií projedeme skok za skokem, šokem za šokem. Přiblížím vám Evropu daleko od Evropy a určitě objevíte zemi, která za návštěvu stojí.</i></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><i>Cestopis Drsná krása Albánie je vyprávěním o našich albánských cestách v rozpětí osmi let. Nejde o průvodce, který by čtenáře zahltil podrobnými údaji o oblasti a její historií, nicméně některé příběhy jsem přeci jen doplnil o stručné faktografické informace, které mohou poskytnout ucelenější obrázek o navštíveném místě. Tahle země je neuvěřitelná v tom, kolik krásných míst se tu dá na tak malém území najít. Druhé aktualizované vydání jsem proto doplnil o nové fotografie a hlavně rozšířil o další zajímavá místa včetně kapitoly o plážích a různé formy pobytů.</i></span><i style="font-size: 14.6667px;">“</i></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><b><i>Luboš Vránek</i></b> (* 1957) je grafik, fotograf a cestovatel. Sám o sobě píše: </span></div><div style="text-align: justify;"><i><span style="font-size: 14.6667px;">„Mým největším koníčkem jsou výpravy a poznávací cesty do blízkých i dalekých zajímavých zemí. Držím se osvědčené filozofie, že úsměv na tváři, slušné a přátelské chování bez arogance a přezíravosti otevírá cestu k lidem, hezkým zážitkům i vlastnímu bezpečí. Při svých výpravách se snažím vstřebat místní zvyklosti, pochopit je nebo aspoň přijmout a cesta s otevřenou myslí je pak mnohem zábavnější, laskavější a bezpečná. Rád se stýkám a diskutuji s místními obyvateli a nezřídka se stávám jejich hostem.</span><span style="font-size: 14.6667px;">“</span></i></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-33050306030612187362024-02-10T21:55:00.001+01:002024-02-14T12:33:40.089+01:00Valentýnský pochod<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Nebývale teplé počasí nás v únoru opět zlákalo do Prahy, tentokrát na pochod pořádaný KČT Barrandov. Trasu jsme si trochu přizpůsobili s ohledem na umístění některých lákavých earthkeší </b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: left;"><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Start pochodu je z nádraží v Braníku, kde využíváme – jako mnozí jiní – otevřené nádražní restaurace, abychom nebyli bez ranní dávky kofeinu. Teprve potom jdeme na start, který je na zastávce u tramvajové točny.</span></div><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuyl2XrJq_Xz2PrbfGX3B55qsxr1aP6xrSOJnFGponXgH_-245uXa0MQ47N2pS7fCRcHdflbqtFpiL4K-MURGrXZiCA5ZeeLtenyV6NmzEhDI8jpANlyoXFa3WRfw8910B635t5NckQ6GP15FnQ1yCpfIujbmYXdGBWO63n7MV0i007_M_VVN8Yerw-EXs/s1662/00%20Absolventsk%C3%A1%20vizitka.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1168" data-original-width="1662" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuyl2XrJq_Xz2PrbfGX3B55qsxr1aP6xrSOJnFGponXgH_-245uXa0MQ47N2pS7fCRcHdflbqtFpiL4K-MURGrXZiCA5ZeeLtenyV6NmzEhDI8jpANlyoXFa3WRfw8910B635t5NckQ6GP15FnQ1yCpfIujbmYXdGBWO63n7MV0i007_M_VVN8Yerw-EXs/s320/00%20Absolventsk%C3%A1%20vizitka.jpg" width="320" /></a></div><div style="text-align: justify;">Podchodem se dostáváme pod čtyřproudou <b style="font-style: italic;">Modřanskou výpadovku </b>a pokračujeme kolem pozdně secesního areálu <b><i>Branických ledáren</i></b>, které v minulosti sloužily jako sklad přírodního ledu těženého ze zamrzlé Vltavy. Tady se celoročně uskladňoval a následně se podle potřeby koňskými povozy rozvážel do jednotlivých hospod k chlazení piva. Areál, v jehož severní části se nachází vila správce, pochází z let 1909–1911, kdy vznikl podle návrhu architekta Josefa Kovařoviče. Provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Vltavské vodní kaskády.</div></span><span style="font-size: 14.6667px;"><div style="text-align: justify;">Znovu podcházíme Modřanskou a dostáváme se na cyklostezku A12, která nás přivádí na <b><i>Barrandovský most</i></b>, jenž je nejrozsáhlejším mostním dílem v Praze. Je součástí Městského okruhu, má čtyři pruhy v každém směru a je přístupný i chodcům a cyklistům. Byl postaven ve stylu brutalismu v letech 1978–1988 podle návrhů inženýrů Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a architekta Karla Filsaka (1917–2000), autora např. hotelu Intercontinental v Pařížské ulici. Jižní polovina mostu byla otevřena 20. září 1983, severní v roce 1988, do roku 1990 nesl název Most Antonína Zápotockého.</div><div style="text-align: justify;">Z mostu sestupujeme na jeho konci k <b><i>Dalejskému potoku</i></b>, zdoláváme všechny podchody včetně dvou pod železničními mosty. Vycházíme u točny tramvají v <b><i>Hlubočepech</i> </b>a po necelých dvě stě padesáti metrech se zastavujeme před <b style="font-weight: bold;"><i>přírodní památkou Pod Žvahovem</i></b>. Skalní výchoz vznikl v důsledku těžby v dnes již zaniklém lomu Švagerka. Když jej pak přeťal železniční zářez, místo se stalo významným nalezištěm zkamenělin. Pracoval zde např. slavný Joachim Barrande (1799–1883). Lze tu pozorovat odkryv vrcholu jedné z menších vrás ve tvaru antiklinály:</div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgomFC8HF3yx6u96et6OJ66gsUDUFDXHv1HWuiPinRfNdFoTpCYcer7rO4rdTqnp22KFdNCsGuQCYAhX2e5yBez0OLeCuDkIXjxA-6b3NmGxIVeW0nXBJj5tYomueV-w6-lto7y4d-C-6-VZF7w89FGDSf5QaVlHPBwOywsqkHdLZMFlYFX3GA1th686INV/s3927/02%20Pod%20%C5%BDvahovem.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2618" data-original-width="3927" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgomFC8HF3yx6u96et6OJ66gsUDUFDXHv1HWuiPinRfNdFoTpCYcer7rO4rdTqnp22KFdNCsGuQCYAhX2e5yBez0OLeCuDkIXjxA-6b3NmGxIVeW0nXBJj5tYomueV-w6-lto7y4d-C-6-VZF7w89FGDSf5QaVlHPBwOywsqkHdLZMFlYFX3GA1th686INV/w640-h426/02%20Pod%20%C5%BDvahovem.JPG" width="640" /></a></div>Co je to vrása, potažmo antiklinála? Vrása je geologický útvar, který vzniká jako výsledek orientovaného napětí na boční strany kůry. Jedná se o nejčastěji vlnovitě přehnutou část zemské kůry, při kterém dochází k porušení původně horizontálního uložení vrstev. Každá vrása je složena ze dvou základních částí – antiklinály (místa vyklenutí) a synklinály (místa poklesnutí).</div><div style="text-align: justify;">Kvůli tradiční kešce stoupáme ke <b><i>kostelu sv. Filipa a Jakuba</i></b> a pak se vracíme kolem <b><i>rodného domu Karla Hašlera</i></b>...</div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCQN01DD0w6otYFzJejHqY0kmcUfb0HtmtAiVb_UvcE7r2VDkKOgo0E0AkEwHd4pIKF9-YcTRa1jhFRuYYuTVW-KrN3l-G6Q3DtWghOvjIWFiIkRcmE88wcIIFDfL8BXeB2VxzzxM167On28O26Xx34o9udev5hqjhM2bSflIDfw3x-uqbf1iXz0kqVc2A/s3567/04%20Rodn%C3%BD%20d%C5%AFm%20Karla%20Ha%C5%A1lera.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3567" data-original-width="2378" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCQN01DD0w6otYFzJejHqY0kmcUfb0HtmtAiVb_UvcE7r2VDkKOgo0E0AkEwHd4pIKF9-YcTRa1jhFRuYYuTVW-KrN3l-G6Q3DtWghOvjIWFiIkRcmE88wcIIFDfL8BXeB2VxzzxM167On28O26Xx34o9udev5hqjhM2bSflIDfw3x-uqbf1iXz0kqVc2A/w426-h640/04%20Rodn%C3%BD%20d%C5%AFm%20Karla%20Ha%C5%A1lera.JPG" width="426" /></a></div>... ulicí <b><i>Na Zlíchově</i></b> do ulice <b><i>Nad Zlíchovem</i></b> a strmou ulicí <b><i>Pod Žvahovem</i></b> stoupáme do <b><i>vilové čtvrtě Žvahov</i></b>. Míjíme pomník obětem první světové války a odbočujeme vlevo na pěšinu klesající lesíkem k <b><i>přírodní památce Pod školou</i></b>. Jde o bývalý lom, v němž se těžily šedé kalové vápence chotečského souvrství a břidlice dalejsko-třebotovského souvrství, které v průběhu těžby poskytly sběratelům velké množství zkamenělin – schránky mlžů, hlavonožců, trilobitů a dalších. </div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmKBaYnnZpbvQagi-wf8zMlDTadKwtAD_YWT249hHtEwQwJsHiwDf70fG5T_kvGRH3D5q0izMiG-QFYY7rgOm4dG-_2kc_ZCpeLc20Ibi5pHLptniBg3ddoPacPXKm9gGcZDWezXJaGHLbspsRiIifzKjIBpaYtDSv4C7Nh-iAtWTZSQAt5WIEGYmHhJVb/s4608/05%20Lom%20Pod%20%C5%A1kolou.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmKBaYnnZpbvQagi-wf8zMlDTadKwtAD_YWT249hHtEwQwJsHiwDf70fG5T_kvGRH3D5q0izMiG-QFYY7rgOm4dG-_2kc_ZCpeLc20Ibi5pHLptniBg3ddoPacPXKm9gGcZDWezXJaGHLbspsRiIifzKjIBpaYtDSv4C7Nh-iAtWTZSQAt5WIEGYmHhJVb/w640-h426/05%20Lom%20Pod%20%C5%A1kolou.JPG" width="640" /></a></div>Typické pro tento lom jsou skalní sesuvy větších či menších desek způsobené střídáním vápencových desek s tenkými polohami břidlic, které se snadno rozpadají a vytvářejí tak kluzkou plochu.</div></span><span><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Dostáváme se pod <b><i>Pražský Semmering</i></b>. Tak je označován malebný úsek železnice z Prahy-Smíchova přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic. Název byl odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering mezi zeměmi Niederösterreich (Dolní Rakousy) a Steier (Štýrsko) a vyznačuje se smyčkou vracející se o více než 180°. Podobně i tato trať prochází hlubokými zářezy ve vápencových skalách Děvína. Úsek trati postavený v letech 1868–1972 je dlouhý osm kilometrů a překonává výškový rozdíl 93 m. Součástí jsou i dva kamenné viadukty přes Hlubočepské údolí a trať Praha-Smíchov–Beroun.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><b><i>Jihovýchodní viadukt</i></b> na Pražském Semmeringu je dlouhý 115 m a vysoký 25 m. Celkem sedm kamenných oblouků je doplněno jedním ocelovým polem. Zajímavostí také je, že zde v jednom místě dochází ke křížení dvou železničních tratí, cesty pro pěší a toku Dalejského potoka. </div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIHCA_Wu8gLZlWnLh5jdRhQle2Tai2cWg85lVKq0pNhNZoD35bR2_f1uD7fQxEqljNYF7WszR3PTeA3wnC6K_MhbqfAsPS5Ae8BpDOAQ9hdDW3qsHT2T03DggKFvOkna8-QaYEPAW22HbydJTs55PrFHf6hqeR6nxrdetktDaWqpfGtIiPY4c1F4-XFbw4/s4269/08%20Viadukt%20Pra%C5%BEsk%C3%A9ho%20Semmeringu.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2846" data-original-width="4269" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIHCA_Wu8gLZlWnLh5jdRhQle2Tai2cWg85lVKq0pNhNZoD35bR2_f1uD7fQxEqljNYF7WszR3PTeA3wnC6K_MhbqfAsPS5Ae8BpDOAQ9hdDW3qsHT2T03DggKFvOkna8-QaYEPAW22HbydJTs55PrFHf6hqeR6nxrdetktDaWqpfGtIiPY4c1F4-XFbw4/w640-h426/08%20Viadukt%20Pra%C5%BEsk%C3%A9ho%20Semmeringu.JPG" width="640" /></a></div></div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Po zelené turistické značce míjíme <b><i>zastávku Praha-Hlubočepy</i></b> a zastavujeme se v restauraci U Ritschelů. Po krátkém posezení pokračujeme v cestě, podcházíme <b><i>Severozápadní viadukt</i></b> Pražského Semmeringu a odbočujeme doprava k vyhlídce na <b><i>Hlubočepské plotny</i></b>:</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBYn9U_AKNYc1S2mX5XbXBmzClFyJwA7KjdDSouCqzLKTleIAnyddD25o4EIUxbhwdHwptBH57EOwxd9qZvTK9UHZDWc1laGmSVQXEqRxT2t9pqhLNfEu4gA4sCvI7Nat3aQQgZyEYlizGHn1p9bw15hIX1D2IqRPCPJmYPbQvfrlF8NcJuMQmw996W5cL/s4608/14%20Hlubo%C4%8Depsk%C3%A9%20plotny.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgBYn9U_AKNYc1S2mX5XbXBmzClFyJwA7KjdDSouCqzLKTleIAnyddD25o4EIUxbhwdHwptBH57EOwxd9qZvTK9UHZDWc1laGmSVQXEqRxT2t9pqhLNfEu4gA4sCvI7Nat3aQQgZyEYlizGHn1p9bw15hIX1D2IqRPCPJmYPbQvfrlF8NcJuMQmw996W5cL/w640-h426/14%20Hlubo%C4%8Depsk%C3%A9%20plotny.JPG" width="640" /></a></div>Tak se nazývají mohutné kolmé skály, které jsou stěnami bývalého vápencového lomu. Nejvyšší ze tří ploten je označovaná jako <b><i>Levá </i></b>nebo <b><i>Velká stěna</i></b> a dosahuje výšky přibližně 40 metrů. Doplňují ji plotny <b><i>Malá </i></b>(spojená s Levou) a <b><i>Pravá </i></b>neboli <b><i>Železniční </i></b>vzdálená několik desítek metrů a vysoká asi 30 m. Plotny patří k velmi oblíbeným horolezeckým terénům na území hlavního města, po všech třech vede údajně dohromady téměř 60 lezeckých cest s obtížností 4 až 9.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8nZP4Br1Vl2YpBV9n20VjvysI34xXW9RygjpOfAEuHUpxzy99JEIX-XyUZ0ksL6mJ4T9KzWzpLcEuBzYhx6wNCpfs-ZkQ83T-JqgVYwSZ1JjESu7CbcpfIqXmBxUq74G2mCDdZukQpv9QbSHOzyJt0QN0EJPDCi6AWsEDcwW8LJb-TsP6yGO9K94YLMW8/s1200/pod-skolou-mapa.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="849" data-original-width="1200" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8nZP4Br1Vl2YpBV9n20VjvysI34xXW9RygjpOfAEuHUpxzy99JEIX-XyUZ0ksL6mJ4T9KzWzpLcEuBzYhx6wNCpfs-ZkQ83T-JqgVYwSZ1JjESu7CbcpfIqXmBxUq74G2mCDdZukQpv9QbSHOzyJt0QN0EJPDCi6AWsEDcwW8LJb-TsP6yGO9K94YLMW8/w640-h452/pod-skolou-mapa.jpg" width="640" /></a></div>Vracíme se na zelenou značku a vstupujeme do <b><i>Prokopského údolí</i></b>, jedinečné přírodní lokality na území hlavního města. Jedná se o hluboce zaříznuté skalnaté údolí Dalejského potoka dlouhé asi čtyři kilometry. Údolím vede zelená turistická značka, naučná stezka a cyklostezka, takže je vyhledáváno pro odpočinek, procházky a sportovní odreagování. Zároveň je pro své unikátní prostředí přírodní rezervací.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Brzy odbočujeme k <b><i>Prokopskému jezírku</i></b>. Říká se mu také Rusalčino nebo Hlubočepské a jedná se o zatopený vápencový lom z roku 1905. O vzniku jezírka se traduje legenda, že při odstřelu se uvolnila puklinová zvodeň a lom se velice rychle začal plnit vodou. Dělníci prý jen tak tak utekli a těžební vybavení zůstalo ležet na dně. Jde však opravdu jen o legendu, jezírko bylo napuštěno cíleně a potápěčský průzkum v roce 2007 odhalil, že na dně není nic než kamení a sem tam nějaký odpad.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Jak je jezírko napájeno, bylo předmětem mnoha diskuzí. Skutečnost je taková, že je napájeno podzemní vodou čerpanou z prostor nedalekého vojenského areálu. V minulosti jezírko sloužilo i jako zdroj vody a byla zde čerpací stanice s několika systémy trubkového vedení uloženými v cestě od jezírka k silnici.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdhfDCOfGNBXQraAr7vY8gs6wx11rRPRKPBeNe8BEgGkcbHuaQ25on_oyWzkJTUWZkh0fDAwNxlKGwv4olTnznhIqCpdyhOp4fYwD5JCfxVItjLi2iAO8tsF_bq1cVWsmCc_EFXcCHdUbI2F4og3DVKRyVYoVGbzeaaWXD4yCCzZmXHDF0yoXbCibV0E0W/s4608/17%20Revitalizace%20Jez%C3%ADrka%20v%20Prokopsk%C3%A9m%20%C3%BAdol%C3%AD.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdhfDCOfGNBXQraAr7vY8gs6wx11rRPRKPBeNe8BEgGkcbHuaQ25on_oyWzkJTUWZkh0fDAwNxlKGwv4olTnznhIqCpdyhOp4fYwD5JCfxVItjLi2iAO8tsF_bq1cVWsmCc_EFXcCHdUbI2F4og3DVKRyVYoVGbzeaaWXD4yCCzZmXHDF0yoXbCibV0E0W/w640-h426/17%20Revitalizace%20Jez%C3%ADrka%20v%20Prokopsk%C3%A9m%20%C3%BAdol%C3%AD.JPG" width="640" /></a></div>Špatný stav systému napouštění a mnoho neodborných zásahů v minulosti způsobilo těžkosti s udržováním konstantní optimální hladiny. Přítok a odtok byly různě propojeny, šachty netěsné a všechna šoupata nefunkční, a tak byl zpracován projekt rekonstrukce nátoku a odtoku z jezírka. V současné době probíhá revitalizace jezírka...</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Naštěstí tu nejsem poprvé, takže neodcházím zklamán jako mnozí jiní. Vracíme se znovu na zelenou značku, ale už po tři čtvrtě kilometru ji opět nakrátko opouštíme a vstupujeme do <b><i>tunelu</i></b>. Jedná se o bývalou dopravní štolu z Prokopského lomu, kterou se přepravoval vytěžený vápenec do blízkých pecí:</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguz5eiF6005sk3ow3sDbPiGD3Aprd7XxdveIcz6eOlPotrUiOF_uHWmlt2I1Md78TyWAOISpxFLIkmaW_QmrrUWPgmkWruTO0vHuus7TBiBp51K0cwZfq7UGUi8Wu-Y7YC0VfOFE56VgLZPjSLcfVzlg-9alVcp7V9u9hZyBhl2Wy7BByeTlbxpJC2Pdut/s4220/20%20%C5%A0tola%20v%20Prokopsk%C3%A9m%20%C3%BAdol%C3%AD.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2814" data-original-width="4220" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguz5eiF6005sk3ow3sDbPiGD3Aprd7XxdveIcz6eOlPotrUiOF_uHWmlt2I1Md78TyWAOISpxFLIkmaW_QmrrUWPgmkWruTO0vHuus7TBiBp51K0cwZfq7UGUi8Wu-Y7YC0VfOFE56VgLZPjSLcfVzlg-9alVcp7V9u9hZyBhl2Wy7BByeTlbxpJC2Pdut/w640-h426/20%20%C5%A0tola%20v%20Prokopsk%C3%A9m%20%C3%BAdol%C3%AD.JPG" width="640" /></a></div>Procházíme <i><b>Prokopským údolím</b></i> až k rozcestníku, od něhož pokračujeme po žluté turistické značce:</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEsx5S-4RRD41H5n-yRtblQ5XMV9A1833ML5ecE8w1ReewHfFIpV6lBgKl-xUj9r-fqjpTdINhTLd5zcf7_yfBRC0ZrE6A-4mtOJ4A5fZBCp8qQ3V2bZuBXYa_DSXTryjNEEwZij6q16NHlrO6qB27MRzKUHnUE3SSLTYWqC2vQjH_PJHpqRT_RO2hTzjJ/s3423/IMG_6690.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3423" data-original-width="2567" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEsx5S-4RRD41H5n-yRtblQ5XMV9A1833ML5ecE8w1ReewHfFIpV6lBgKl-xUj9r-fqjpTdINhTLd5zcf7_yfBRC0ZrE6A-4mtOJ4A5fZBCp8qQ3V2bZuBXYa_DSXTryjNEEwZij6q16NHlrO6qB27MRzKUHnUE3SSLTYWqC2vQjH_PJHpqRT_RO2hTzjJ/w480-h640/IMG_6690.JPG" width="480" /></a></div>Podcházíme železniční trať a strmě stoupáme na hranu nad údolím a pokračujeme po cestě vedoucí podél lesa. Díky další earthkeši se krátce se zastavujeme v opuštěném <b><i>lomu Kační</i></b>. Jeho stěna odkrývá žílu tvořenou vulkanickou horninou nazývanou bazalt, která pronikla do nezpevněných usazenin na dně prvohorního silurského moře v době před asi 425 miliony let a to v přímé souvislosti se vznikem podmořské sopky.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Na okraji <b><i>Starých Butovic</i></b> žlutou značku opouštíme a <b><i>Butovickou ulicí</i></b> míříme k restauraci U Majerů, kde je cíl pochodu. Naše cesta tady ale nekončí, po obědě pokračujeme přes <i><b>Jinonice</b></i> na <b><i>Vidouli</i></b><i><b> </b></i>(371 m). Jedná se o tabulovou horu, která je pozůstatkem rozlehlé plošiny tvořené druhohorními usazeninami. Jako přírodní památka byly vyhlášeny tři samostatné plochy na úbočí hory. V severní části se nacházejí těžbou odkryté až 30 metrů vysoké pískovcové stěny. Také východní část má geologický charakter – zde však na povrch vychází především slínovce (opuky), které tvoří i vrcholovou plošinu hory:</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglxFThg0OmvUcj_VEIWk3aHKHxmgJm7xIc-pc0U57Mxd2ucEumwXD_Qrkh_4Kgf9I8mlPW32-I2nd5F7iJZS9bXGRYiXdhPoT_qg5vP7QFXSVc0k51hzceijmryH70MmX2bUjrQO5u_b2ZTU7lmLRmE2zQfOv6-w4CYR_tyKrfd7exBcunsRX9wrFcBsnf/s4160/27%20%20Vidoule.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2774" data-original-width="4160" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglxFThg0OmvUcj_VEIWk3aHKHxmgJm7xIc-pc0U57Mxd2ucEumwXD_Qrkh_4Kgf9I8mlPW32-I2nd5F7iJZS9bXGRYiXdhPoT_qg5vP7QFXSVc0k51hzceijmryH70MmX2bUjrQO5u_b2ZTU7lmLRmE2zQfOv6-w4CYR_tyKrfd7exBcunsRX9wrFcBsnf/w640-h426/27%20%20Vidoule.JPG" width="640" /></a></div>Jižní část chráněného území na svahu k Novým Butovicím má význam především botanický a entomologický neboť jde o zachovalý fragment bývalých teplomilných mezí a pastvin. </div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;">Původní název Vidoule byl Vidova hora. V roce 1680 v době řádění moru byli na úpatí hory pohřbíváni ti, kteří nemoci podlehli. Až do roku 1948 byly jeskyně vyhloubené ve skále obývany pražskou chudinou:</span></div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqP8MVtk57BgqLD9HD0NszIH2dbycyq-LPGIuKAGG1jwkCLKtjdUbUILIbG5j6k3PZ2EqdI-HJiGGDTL6C1W1qmy9Oqs7o4Wr0VodzxQGU8lYBUcRhsVSkVgci4vHJhPKckGD9ImvCHTX0zVpZA75WQX8DXZXVzHFoTH0s8L8Mxs85KZDjvQwG4THotxJl/s777/777px-Vidoule_Inhabited_Caves_1887.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="777" height="494" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqP8MVtk57BgqLD9HD0NszIH2dbycyq-LPGIuKAGG1jwkCLKtjdUbUILIbG5j6k3PZ2EqdI-HJiGGDTL6C1W1qmy9Oqs7o4Wr0VodzxQGU8lYBUcRhsVSkVgci4vHJhPKckGD9ImvCHTX0zVpZA75WQX8DXZXVzHFoTH0s8L8Mxs85KZDjvQwG4THotxJl/w640-h494/777px-Vidoule_Inhabited_Caves_1887.jpg" width="640" /></a></div>Na vrcholu kopce se kromě vodárny a školního areálu nacházejí zbytky komplexu bývalé protivzdušné obrany státu v podobě rozpadlých budov, podzemních chodeb, silnic a plotů, které směřují na západ.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3EqV-7EESXWOXLQmZdHVj8hyGmHjoVrkt4G1LX8npdYRpFHZxf8msMl8CMfkaoTECa6E3-qjrGWPEbBHeo9sR-3mAEsek3NPStEpspiCkP-bBDVM8R-3sEkWwzg3iU7r4By0v_lJC9lHRFFaGv04onIU90_F0Y3T4eSLmKJCTeh9dkL6K2aYtvymFbmAE/s4152/24%20Na%20vrcholu%20Vidoule%20(371%20m).JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2768" data-original-width="4152" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3EqV-7EESXWOXLQmZdHVj8hyGmHjoVrkt4G1LX8npdYRpFHZxf8msMl8CMfkaoTECa6E3-qjrGWPEbBHeo9sR-3mAEsek3NPStEpspiCkP-bBDVM8R-3sEkWwzg3iU7r4By0v_lJC9lHRFFaGv04onIU90_F0Y3T4eSLmKJCTeh9dkL6K2aYtvymFbmAE/w640-h426/24%20Na%20vrcholu%20Vidoule%20(371%20m).JPG" width="640" /></a></div>Vidoule je jednou z posledních tabulových hor v Praze, která zůstala víceméně nezastavěná. Jako taková tvoří významnou krajinnou dominantu a patří k nejvýše položeným místům v Praze. Z politického hlediska byla Vidoule v posledních letech místem ostré diskuze ohledně možné zástavby v jejím okolí.</div><div style="font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjY7HFEy2Bj0k6DWnqjVJt-82EpPo6PLEpC709C3ihF8s2x35RbcFLaOHdD5-nqOVlhqx1seKgFkyzCBpkVNvRgYAkmgZm8OQ7A2h2OffWWcjOC6HeR4H7nHQ7BV7MqJIpDwSjnZeGkZt-3u9-P2uRjPdMziCnRX-AX2RdzwLA7pDLQjFuiMPNokfr2_0D/s1214/Mapka.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="809" data-original-width="1214" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjY7HFEy2Bj0k6DWnqjVJt-82EpPo6PLEpC709C3ihF8s2x35RbcFLaOHdD5-nqOVlhqx1seKgFkyzCBpkVNvRgYAkmgZm8OQ7A2h2OffWWcjOC6HeR4H7nHQ7BV7MqJIpDwSjnZeGkZt-3u9-P2uRjPdMziCnRX-AX2RdzwLA7pDLQjFuiMPNokfr2_0D/w640-h426/Mapka.png" width="640" /></a></div></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-89582969123601511932024-02-03T22:10:00.007+01:002024-02-08T18:14:15.848+01:00Žižkův palcát – Vítkov<div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><b>Žižkův palcát je souhrnný název pro šest geocachingových setkání na památných místech českého husitského vojevůdce Jana Žižky coby připomínka 600. výročí jeho úmrtí v roce 2024</b></span></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;">Projekt si nedává za úkol přesně mapovat historii, ale chce připomenout význam osobnosti Jana Žižky v dějinách naší země, bez ohledu na to, jak byl vykládán dříve a jak je chápán dnešní společností. Projekt je symbolicky zahájen u pomníku Jana Žižky na Vítkově, na místě, kde dne 14. července 1420 husité pod jeho vedením porazili vojska první křížové výpravy. Pořadatelem akce je KČT, odbor GeoCesty Štoky společně s KČT, odbor Praha Město jako součást seriálu Prahou turistickou.</span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtNJS-Tl8d32pH3Jskq59gYX5n4w7Qo104Tlkk66tcPMstATrfgpZB0pfnc6IOAV6zA35X0N9_eiiAoTdd4rEXbtZg0OG-0W9wzohUxuAs8XZS_N0R775qfW4PYyeaw3XpfqB_cmjTT8VQcIN7-NlqnRwARM97VfdvtTZm1zDT7Sv2zLO8VOZfKPj8lTlo/s1628/01%20%C5%BDi%C5%BEk%C5%AFv%20palc%C3%A1t%20-%20V%C3%ADtkov,%20logo.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="1628" height="99" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtNJS-Tl8d32pH3Jskq59gYX5n4w7Qo104Tlkk66tcPMstATrfgpZB0pfnc6IOAV6zA35X0N9_eiiAoTdd4rEXbtZg0OG-0W9wzohUxuAs8XZS_N0R775qfW4PYyeaw3XpfqB_cmjTT8VQcIN7-NlqnRwARM97VfdvtTZm1zDT7Sv2zLO8VOZfKPj8lTlo/w400-h99/01%20%C5%BDi%C5%BEk%C5%AFv%20palc%C3%A1t%20-%20V%C3%ADtkov,%20logo.jpg" width="400" /></a></div>Start akce je z železniční stanice Praha-Kyje, cíl u Národního památníku na Vítkově. Jelikož ale rychlík zastavuje buď v Libni, nebo na Hlavním nádraží, museli bychom přesednout na osobní vlak a vrátit se do Kyjí, ale mohlo by se stát, že o pár minut už nezastihneme pořadatele. Proto jsme se rozhodli, že se na trasu připojíme za libeňským nádražím. Bude to sice trochu kratší, ale já si to vynahradím několika odbočkami ke keškám...</span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;">Hned tu první v parku <b><i>Pod Balkánem</i></b> se mi však ani s pomocí kolegy nedaří najít. Nevadí, není první, ani poslední. Záhy poté se rozcházím s ostatními a plynule přecházím do <b><i>Krejcárku</i></b>, nevelkého lesíku (jediného v Praze 3) ležícího na severním svahu žižkovského hřebenu, který se táhne až na Vítkov. </span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;">Zvědavost mě nutí opustit na chvíli danou trasu a podívat se na <b><i>Střed Prahy</i></b>. Velké S není překlep, ale název patníku na místě, kde se nachází průsečík spojnice východního a západního pólu se spojnicí severního a jižního pólu Prahy. Nejedná se tedy o geometrický střed metropole. </span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaQGaQj3j8QXAF6ifWzEIA-T3BfQPUtKS1S1ZACbYqFszAVMiL8Kkk1jLHo-YdE8-xFHTqYuDvyybxmw3cKxPF3D_1J-cqZqgWUvXGufvKiMmCrFKb-QX9BzxkCXJ2zKA46gJtmVzgImnE9exP5COiDRFs-lct4E0x16cx9JlsPxYn7U6Y0DLcMElCejOF/s4453/DSC_0353.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2968" data-original-width="4453" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaQGaQj3j8QXAF6ifWzEIA-T3BfQPUtKS1S1ZACbYqFszAVMiL8Kkk1jLHo-YdE8-xFHTqYuDvyybxmw3cKxPF3D_1J-cqZqgWUvXGufvKiMmCrFKb-QX9BzxkCXJ2zKA46gJtmVzgImnE9exP5COiDRFs-lct4E0x16cx9JlsPxYn7U6Y0DLcMElCejOF/w640-h426/DSC_0353.JPG" width="640" /></a></div>Těmito póly jsou myšleny nejvzdálenější body území hlavního města ve směru jednotlivých světových stran. Jsou určeny hranicí mezi Prahou a Středočeským krajem a označil je koncem listopadu 2020 reportér, moderátor a youtuber Janek Rubeš spolu s Ondřejem Boháčem, ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Mají podobu betonových patníků kuželovitého tvaru s půlkruhovým zakončením, červeno-černým popisem a váží 180 kilogramů. Střed Prahy leží na území městské části Praha 3 a byl osazen a slavnostně nasprejován dne 4. června 2021 za přítomnosti starosty městské části Praha 3 Jiřího Ptáčka a zmíněných pánů Boháče a Rubeše.</span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3hJ494Iw5IKdHJ1LQw2vFP_cG_Sk64jgT1Llx3NKaYEHPRTpC1k0FCKhP1xendax57RjVCus0_9HracVv-mpQ_njn3MtUwoPa1z0Rd8xR8r1ImujLu1Fa1HoEQkxbHZLO4LF9qisbKy6BkeX25GjQLLjeE-_An3bZVBDEyFOVRoSgV-MyDnE9D6hTaD5U/s4449/DSC_0354.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4449" data-original-width="2966" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3hJ494Iw5IKdHJ1LQw2vFP_cG_Sk64jgT1Llx3NKaYEHPRTpC1k0FCKhP1xendax57RjVCus0_9HracVv-mpQ_njn3MtUwoPa1z0Rd8xR8r1ImujLu1Fa1HoEQkxbHZLO4LF9qisbKy6BkeX25GjQLLjeE-_An3bZVBDEyFOVRoSgV-MyDnE9D6hTaD5U/w426-h640/DSC_0354.JPG" width="426" /></a></div>Vracím se na místo, kde jsem odbočil z trasy, která vede dál po <b><i>cyklostezce A 25</i></b>, což je páteřní trasa z centra Prahy východním směrem, tedy ze Starého Města přes Žižkov, Hrdlořezy, Kyje, Hostavice, Dolní Počernice a Běchovice do Újezdu nad Lesy a dále na Úvaly. Lávkou pro pěší přecházím nad frekventovanou ulici <b><i>Pod Krejcárkem</i></b> na ulici <b><i>Pražačka</i></b> pojmenovanou po zaniklé usedlosti zbořené v roce 1947 při výstavbě nových komunikací.</span></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Z bujnosti fotím dvě poněkud podivné betonové plastiky...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiciC0lkmSVAopzaBHuT4GwPyDX1uPbmarj4R8qtftyX9UsMs8WsLJhBTzEV441xGACHtZTFdbUki-iscyca-7Lf8Ca-yH5u05y-XCN5UEE9_ufYgtU6jEN0opDXaPaaypl6Gi-oZNko8dkRmipH4cA7ZxzwMlHSa6V40K0xRlDhFr0K-OgrD9Mlmmtwdi/s4106/DSC_0355.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2738" data-original-width="4106" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiciC0lkmSVAopzaBHuT4GwPyDX1uPbmarj4R8qtftyX9UsMs8WsLJhBTzEV441xGACHtZTFdbUki-iscyca-7Lf8Ca-yH5u05y-XCN5UEE9_ufYgtU6jEN0opDXaPaaypl6Gi-oZNko8dkRmipH4cA7ZxzwMlHSa6V40K0xRlDhFr0K-OgrD9Mlmmtwdi/w640-h426/DSC_0355.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Noc, autor Matěj Lipus, 2014</td></tr></tbody></table></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXkFgN9_qSiWJTWV0T3fbFne__OdM878Uy8VMmnlw9_-1SrneCkXhYw-0D4Bj3l-PetsfPJ0lDAQnpFj93jEAVaWWspBzN6DxqYHBLEr6ZwycF7UOonOX3OGx6nRJqOWEicGUIJ8mtf1El1INvl_T-0mJ6a5Hnys0WZ6ROzdcrUtIggK9JfJwk_nN1TXl-/s4366/DSC_0356.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2911" data-original-width="4366" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXkFgN9_qSiWJTWV0T3fbFne__OdM878Uy8VMmnlw9_-1SrneCkXhYw-0D4Bj3l-PetsfPJ0lDAQnpFj93jEAVaWWspBzN6DxqYHBLEr6ZwycF7UOonOX3OGx6nRJqOWEicGUIJ8mtf1El1INvl_T-0mJ6a5Hnys0WZ6ROzdcrUtIggK9JfJwk_nN1TXl-/w640-h426/DSC_0356.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Oltář, Martina Hlavsová, 2014</td></tr></tbody></table><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">... a sestupuji do <b><i>Hartigovy ulice</i></b>, pojmenované po staviteli Karlu Hartigovi (1833–1905), starostovi Královských Vinohrad a po jejich rozdělení prvním starostovi Žižkova Z Hartigovy ulice se průchodem dostávám na bývalou jednokolejnou <b><i>Vítkovskou trať</i></b>, která byla částí Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Její součástí byl <b><i>Starý Vítkovský tunel</i></b> mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Vysočany v letech 1870–1872.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzs4twTfmBvjn4oI-VCYx0Mg9fezxasoMKInt4SMeFuz7d_YW7KsySp0Jkj44dPUKnMzW1iPxJ6Ttp8fy37aGYuBuHLSYD5elXazByfdJT0f-LeTuba_hYOlmcu7JGuWhuIN3mct6QQOt8dDfWBoy8Xjh47svv97ezwzHpN4oBFmuqGjDHfGgGZREVK6V5/s3986/DSC_0360.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3986" data-original-width="2657" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzs4twTfmBvjn4oI-VCYx0Mg9fezxasoMKInt4SMeFuz7d_YW7KsySp0Jkj44dPUKnMzW1iPxJ6Ttp8fy37aGYuBuHLSYD5elXazByfdJT0f-LeTuba_hYOlmcu7JGuWhuIN3mct6QQOt8dDfWBoy8Xjh47svv97ezwzHpN4oBFmuqGjDHfGgGZREVK6V5/w426-h640/DSC_0360.JPG" width="426" /></a></div>Dne 1. září 2008 byla otevřena přeložka trati s <b><i>Novými vítkovskými tunely</i></b> a do roku 2010 byla většina staré trati včetně tunelu přebudována na cyklostezku.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf96t1jXOdZ1jx5Sn34nmyOCVw6VO2RaYxiIkw1Lpg4SU8021diHgfQugQ8SCziWgVAtfwzoJMmg6BEViMPtt1d-P1nnNJxs3L5O7J1DaxMUEUjlSp7uHSlG89PxBQHKi_lSTHmg8p9nnFaJ1tUtAyOOGaQ9dSxWqXJbJq9j1N83MhOPzOS2mSerFzs-zu/s4608/DSC_0358.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhf96t1jXOdZ1jx5Sn34nmyOCVw6VO2RaYxiIkw1Lpg4SU8021diHgfQugQ8SCziWgVAtfwzoJMmg6BEViMPtt1d-P1nnNJxs3L5O7J1DaxMUEUjlSp7uHSlG89PxBQHKi_lSTHmg8p9nnFaJ1tUtAyOOGaQ9dSxWqXJbJq9j1N83MhOPzOS2mSerFzs-zu/w640-h426/DSC_0358.JPG" width="640" /></a></div>Procházím celým tunelem...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhTzzqupf1IYmcsUXP4er-dqMfZ9-i4m4KMyw2yXdASHolmMldwBnjTSuUVlVJ1-g97lUZLeYDPgYTeAZlbEr67KU0odco1aRWc7Iit2vJDVos1pxVUVz0lcX-nNviPwkZzLMM0JQltEWyc5xMcvPTqFrZ-5MwXKOpx5AsPEdMcV5z5RHQ52yi2zeZUmdY/s4608/DSC_0361.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhTzzqupf1IYmcsUXP4er-dqMfZ9-i4m4KMyw2yXdASHolmMldwBnjTSuUVlVJ1-g97lUZLeYDPgYTeAZlbEr67KU0odco1aRWc7Iit2vJDVos1pxVUVz0lcX-nNviPwkZzLMM0JQltEWyc5xMcvPTqFrZ-5MwXKOpx5AsPEdMcV5z5RHQ52yi2zeZUmdY/w640-h426/DSC_0361.JPG" width="640" /></a></div>... a strmým svahem stoupám znovu na <b><i>Pražačku</i></b>. </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Kvůli dalšímu zápisu na www.vrcholovka.cz se nechávám vyfotit u vrcholového patníku a pokračuji už přímo k památníku na Vítkově. Ještě jeden výhled na 216 metrů vysokou <b><i>Žižkovskou telekomunikační věž</i></b> postavenou v letech 1985–1992...</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXKgEtBgDKhSwL8xYcaW5nn5sbtpPCWTGyP5Mdh1pHGQ-4c60Vb1VLhfjOXkkUZ2EvTQze9G4aZ6E8JcfSQgji-afyE7Jylo9mwKdpDnKrDMl9sZtAghzd1qmmGSo8X1WUCyfSCVSpk-jOqvT3P3h-Si0t-TCMG7N_flo-7J9QJZkoGJFbOC7QUoCA-VF0/s4608/DSC_0364.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXKgEtBgDKhSwL8xYcaW5nn5sbtpPCWTGyP5Mdh1pHGQ-4c60Vb1VLhfjOXkkUZ2EvTQze9G4aZ6E8JcfSQgji-afyE7Jylo9mwKdpDnKrDMl9sZtAghzd1qmmGSo8X1WUCyfSCVSpk-jOqvT3P3h-Si0t-TCMG7N_flo-7J9QJZkoGJFbOC7QUoCA-VF0/w426-h640/DSC_0364.JPG" width="426" /></a></div>... a jsem v cíli pochodu,</span></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> kde Martin Pluhař, hlavní pořadatel, vykládá o Žižkovi a bitvě na Vítkově:</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><span><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUfpf9JmfvFV7ScinMIoXv4-jWT57pYosmjmRFU14RI8X2bsOZhmu39QUz4Annhzwq6Yc5P_YsvWwlWry3g7gN7pmQG185GRRdtpU_ktkK4osABu3MrhS1cPjy-jjRcYnMCWqBwrEY8KwBkoH-acPzuXzLAIs4oYW7c_20rBcXt7NlurMciRrx0B4T5lzR/s4015/DSC_0365.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4015" data-original-width="2677" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUfpf9JmfvFV7ScinMIoXv4-jWT57pYosmjmRFU14RI8X2bsOZhmu39QUz4Annhzwq6Yc5P_YsvWwlWry3g7gN7pmQG185GRRdtpU_ktkK4osABu3MrhS1cPjy-jjRcYnMCWqBwrEY8KwBkoH-acPzuXzLAIs4oYW7c_20rBcXt7NlurMciRrx0B4T5lzR/w426-h640/DSC_0365.JPG" width="426" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Dějištěm jedné z nejváznamnějších husitských bitev se Vítkův kopec stal 14. července 1420. S kališníky se zde utkala ohromná přesila vojsk katolického krále Zikmunda Lucemburského, který se postavil do čela křížové výpravy proti husitským Čechám. Jeho plánům na ovládnutí Prahy stál v cestě právě tento strategický vrch, z něhož bylo možno kontrolovat zásobovací cesty a kde obránci vybudovali tvrz z dřevěných srubů, kamenné zdi a tři příkopy. Celého tažení se zúčastnilo okolo 30 000 křižáků, proti nimž mohli husité postavit přibližně třetinu mužů. Na Vítkově byla převaha ještě větší, proti třem desítkám kališníků se hnalo několik stovek křižáků. Zdánlivě ztracený boj rozhodl nečekaný manévr. Pomocnému oddílu vedenému knězem s monstrancí v ruce se po strmém jižním úbočí podařilo vpadnout nepříteli do boku a tento překvapivý tah uvedl křižáky v totální zmatek. Obrátili se na útěk a Zikmundovi nezbylo než výpravu rozpustit.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><span style="text-align: left;">* * *</span></div>Po převzetí pamětního listu a orazítkování záznamníků IVV sestupuji nejprve po schodišti a pak prudkou cestou k earthkeši týkající se skalky s krásnými ukázkami vrstev křemence a prachovce, které vznikaly v průběhu prvohor:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyl-REYPLUqq3HXNU_lfuMMIp_u6a6zjAiXrSv27gRzNHFsYxxtOW9hXnaIKdcjhXeW9ueXX7Gkqwx4KmBldY9hia4gLnJjhIsjwb1N6BykLSEgbY7ZTTgvsvn3E-m9iQ_e_7LZh0DXHVQz9sITYcAlnId-7y6el61SnHqU8g4Db_umynSndwKrE_7AKH3/s4000/20240203_122701.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyl-REYPLUqq3HXNU_lfuMMIp_u6a6zjAiXrSv27gRzNHFsYxxtOW9hXnaIKdcjhXeW9ueXX7Gkqwx4KmBldY9hia4gLnJjhIsjwb1N6BykLSEgbY7ZTTgvsvn3E-m9iQ_e_7LZh0DXHVQz9sITYcAlnId-7y6el61SnHqU8g4Db_umynSndwKrE_7AKH3/w640-h480/20240203_122701.jpg" width="640" /></a></div>Od skalky je to už jen pár desítek metrů ke chodu do Armádního muzea Žižkov, které je součástí Vojenského historického ústavu Praha. Je umístěno na úpatí Vítkova v historických budovách Památníku osvobození, které byly vybudovány na přelomu 20. a 30. let 20. století. Jejich muzejní část byla za přítomnosti prezidenta republiky T. G. Masaryka slavnostně otevřena v červenci roku 1932, při 15. výročí bitvy u Zborova. Komplex prošel mezi roky 2018–2022 náročnou generální rekonstrukcí a slavnostní otevření muzea pro veřejnost se konalo 28. října 2022, tedy v den 104. výročí založení Československa.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixNVI7ZpuVYDGMqY2l8eaKDcaCbB6RYQFSuHhc12otnDtuq5EuKDK60W01wU8JyJdoNq5a362_IadxDRYP9kGC_ZBK4ajS6Hx6__ofZW-Ifd5Y0M1toMp0RKSqLKrNuB3H1fTEjWEFl06x-fqGVpVMJ6wTMJKVGajuyLghjrxx9rT0h1ypzvyyDT1kdCYI/s1651/VH%C3%9A,%20logo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="654" data-original-width="1651" height="159" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixNVI7ZpuVYDGMqY2l8eaKDcaCbB6RYQFSuHhc12otnDtuq5EuKDK60W01wU8JyJdoNq5a362_IadxDRYP9kGC_ZBK4ajS6Hx6__ofZW-Ifd5Y0M1toMp0RKSqLKrNuB3H1fTEjWEFl06x-fqGVpVMJ6wTMJKVGajuyLghjrxx9rT0h1ypzvyyDT1kdCYI/w400-h159/VH%C3%9A,%20logo.jpg" width="400" /></a></div>Výraznou změnou oproti minulosti je zcela nový návštěvnický vchod do muzea. Původně se do areálu vstupovalo po širokém schodišti, mezi vysokými sloupy, tzv. propylajemi. Tento vchod bude nyní využíván pouze pro speciální účely. Pro běžný provoz a návštěvníky muzea byl vybudován nový vchod, a to na severozápadní straně, pod již zmíněným schodištěm u propylají. Tímto vchodem se návštěvníci dostanou do vstupní recepce a odtud mohou zamířit do jednotlivých expozic, přednáškových sálů atd. Celkovou proměnou prošel i prostor před muzeem, původní asfaltová plocha byla nahrazena stylovější kamennou dlažbou.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8d33nfr6s1aQf7f5vD39jImwvEn4UpfLBLvxXST6K7_zXhvcjamP7GmtvfzJH0VTnvdEHi0SmjzJHNN0gLLKvv-hpJgnEHFjbFJx9owZcGZfBBWi1CWNuJUYBd6iwP_NhqfweJp-Some8g62Gs_TsEPUgyZ89k_VWVnQyDdrXczIIkAYqfgWLCbGeQYzk/s4480/DSC_0373.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2987" data-original-width="4480" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi8d33nfr6s1aQf7f5vD39jImwvEn4UpfLBLvxXST6K7_zXhvcjamP7GmtvfzJH0VTnvdEHi0SmjzJHNN0gLLKvv-hpJgnEHFjbFJx9owZcGZfBBWi1CWNuJUYBd6iwP_NhqfweJp-Some8g62Gs_TsEPUgyZ89k_VWVnQyDdrXczIIkAYqfgWLCbGeQYzk/w640-h426/DSC_0373.JPG" width="640" /></a></div>Armádní muzeum Žižkov nabízí zcela novou expozici zachycující vojenské dějiny českého prostoru od počátků až po dnešek, a to na ploše třikrát větší, než jakou disponovalo původní muzeum. V nejvyšším patře jedné z budov je unikátní kavárna <b><i>Café Kupka</i></b>, pojmenovaná po světoznámém českém umělci Františku Kupkovi (1871–1957), jednom ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Původně zde byl ateliér, v němž pracovali výtvarníci Památníku osvobození, meziválečného předchůdce nynějšího Vojenského historického ústavu Praha. Dokladem této éry je rozměrné okno zabírající velkou část jedné ze stěn. Je ve své horní části zaoblené, přechází do linie stropu, je orientováno severovýchodním směrem a poskytovalo tak výtvarníkům dostatek měkkého, nekontrastního světla. Posezení uvnitř kavárny je zpestřeno kopiemi děl Františka Kupky a sochaře Otto Gutfreunda, významného představitele kubismu. František Kupka za první světové války bojoval na západní frontě, stal se příslušníkem roty Nazdar, v hodnosti kapitána francouzských legií se vrátil na jaře 1919 do Československa a ihned se zapojil do vedení Památníku odboje. Vytvořil i první návrhy stejnokrojů rodící se československé armády. Otto Gutfreund za první světové války také prošel válečnou vřavou, na jaře 1915 se účastnil těžkých bojů na řece Sommě. Další české výtvarné umělce, kteří zobrazovali válečné události z let 1914–1918, nebo byli legionáři a přímými účastníky bojů, připomínají jejich jména vyražená velkými písmeny ve spodní části obložení pultu kavárny.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><span style="text-align: left;">* * *</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Po krátkém posezení u kafíčka se vydávám o patro níž na prohlídku expozic. Jsou vytvořeny v moderním duchu, kombinují předměty, dokumenty či fotografie s filmovými ukázkami. Mnoho exponátů je zde vystaveno vůbec poprvé. Celkem je v téměř třech stovkách vitrín i na otevřeném prostoru umístěno na 7 500 historických exponátů. Vizuální představení artefaktů včetně nasvícení bylo vytvořeno v duchu nejmodernějších trendů a díky nejvyspělejší osvětlovací technice.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Expozice muzea je koncipována chronologicky od nejstarších dob po současnost, a to tak, že návštěvník prochází muzeem odshora dolů. </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Expozice je rozčleněna na sedm základních částí.</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">První část – tedy expozice pravěku, středověku a ranného novověku – </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">zachycuje období od počátků osídlení našeho území Slovany po rok 1740. Divácky atraktivní je scéna před bitvou u Kresčaku (1346), v níž padl český král Jan Lucemburský:</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWV1hBlp49X-RjT8iU_VGDeMbPbcPVGcWa48UA-vzjzzRw7VazATHOa40Tt0tKTp9x-F79UK-06gYEh9cwRu6zP_D-u8FxW_jRJlQtVLqsQnFKaVFSbhnW6BBbldSmoAhe9q60onn2nmCze-7djNAFuR6_MlOvv7Xalb1BOi4t5I-B-djURb2H8cfr6Twh/s3858/20240203_132938.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2894" data-original-width="3858" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWV1hBlp49X-RjT8iU_VGDeMbPbcPVGcWa48UA-vzjzzRw7VazATHOa40Tt0tKTp9x-F79UK-06gYEh9cwRu6zP_D-u8FxW_jRJlQtVLqsQnFKaVFSbhnW6BBbldSmoAhe9q60onn2nmCze-7djNAFuR6_MlOvv7Xalb1BOi4t5I-B-djURb2H8cfr6Twh/w640-h480/20240203_132938.jpg" width="640" /></a></div>Rozsáhlým tématem je počátek 15. století a boje v období husitství, které je ilustrováno i scénou s husitským vozem vytvořeným v reálné velikosti:</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrsMii85B2S91dElWuqqLb8311R5dYjTNHmtbVKqHLvPrQgCrBqY_489GI4UrZQCPLyAPPwkdYJAKFDMgEmUWzGnitXfuVmF7TSLr8Q4fC11EzjNLrDgdYQCHzAELYkvcWcbMX7dL0QKBscqTevdMGV1j_jpXJsqLji_H6stvpDJ3KqfKGSC4pzNw3vCod/s3864/20240203_133130.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2576" data-original-width="3864" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrsMii85B2S91dElWuqqLb8311R5dYjTNHmtbVKqHLvPrQgCrBqY_489GI4UrZQCPLyAPPwkdYJAKFDMgEmUWzGnitXfuVmF7TSLr8Q4fC11EzjNLrDgdYQCHzAELYkvcWcbMX7dL0QKBscqTevdMGV1j_jpXJsqLji_H6stvpDJ3KqfKGSC4pzNw3vCod/w640-h426/20240203_133130.jpg" width="640" /></a></div>Nekonvenčně řešené je celé mezipatro věnované období třicetileté války:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRWwadtP4V8PaVnvFlteKQwml-EyfEO5XgRakV2JAcrJ4uG0ESJY1g0UAfKfxO6GYjsOE2ctdA-1ddGhkDCKqmFV-WFD5i4MGcTZESzsBMSHZqC-aSYmyCmj3jUxKJ4eewRjWGtpTNGWK20VIpkieDVZzAlHUUXcF-I77SKqVdJHdr7Ip_txEARzpHo15R/s3801/20240203_134518.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3801" data-original-width="2851" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhRWwadtP4V8PaVnvFlteKQwml-EyfEO5XgRakV2JAcrJ4uG0ESJY1g0UAfKfxO6GYjsOE2ctdA-1ddGhkDCKqmFV-WFD5i4MGcTZESzsBMSHZqC-aSYmyCmj3jUxKJ4eewRjWGtpTNGWK20VIpkieDVZzAlHUUXcF-I77SKqVdJHdr7Ip_txEARzpHo15R/w480-h640/20240203_134518.jpg" width="480" /></a></div>Druhá část je zaměřena na roky 1740</span><span style="text-align: left;">–</span><span style="text-align: left;">1914. Úvodu expozice dominuje dřevěný lékárenský vůz z druhé poloviny 18. století se scénou ošetřování raněného:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlq7Bysf6XkPRxOzQLxOTopNiqBMH6EhLHUyQcBUv4iqVs-GJie2g6mnIbIFzC40lZXFlVw_hvwkzfjdWeVkENiTQJ59vVaacNARI-86ha9Kxt8QUOGhsuO8wGGnPYMELsHvGlyWneKFpOBouWJP8wBur28BotcZ3uTDU2ccbYC-jf6szN78B7ZRavWIvN/s4000/20240203_125840.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlq7Bysf6XkPRxOzQLxOTopNiqBMH6EhLHUyQcBUv4iqVs-GJie2g6mnIbIFzC40lZXFlVw_hvwkzfjdWeVkENiTQJ59vVaacNARI-86ha9Kxt8QUOGhsuO8wGGnPYMELsHvGlyWneKFpOBouWJP8wBur28BotcZ3uTDU2ccbYC-jf6szN78B7ZRavWIvN/w640-h480/20240203_125840.jpg" width="640" /></a></div>Dalšími výraznými tématy jsou napoleonské války a prusko-rakouská válka v roce 1866. Vyvrcholením této části a jedním z nejkrásnějších výstavních míst v celé nové expozici je tzv. klenotnice. V ní jsou na speciálně vytvořeném dvoupatrovém prostoru efektně umístěny a nasvíceny vybrané ruční palné zbraně od 16. století do roku 1914. Jedná se o nejcennější exponáty historických palných zbraní ze sbírky VHÚ – zbraně zejména civilní, včetně loveckých.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNKx6E3pxZdKdleNi540Wx7yX3nP7PbzAgy44VSnZpMx51gF_UDWBp1HmzRXatXFP-dUKDrmTKaxYgAUHTdRjvvrqXGTzfdr9L7AKrpjLaxNyhmaTb7LytIfl4HOwN3XQKsw68I4BuNM0D108NC9p04nAdyj-gp8Chf1I9ZzKtrYj6JFIVioqv-tVKXaAz/s2965/20240203_132107%20Zbran%C4%9B%20americk%C3%A9ho%20Z%C3%A1padu.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2965" data-original-width="2224" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNKx6E3pxZdKdleNi540Wx7yX3nP7PbzAgy44VSnZpMx51gF_UDWBp1HmzRXatXFP-dUKDrmTKaxYgAUHTdRjvvrqXGTzfdr9L7AKrpjLaxNyhmaTb7LytIfl4HOwN3XQKsw68I4BuNM0D108NC9p04nAdyj-gp8Chf1I9ZzKtrYj6JFIVioqv-tVKXaAz/w480-h640/20240203_132107%20Zbran%C4%9B%20americk%C3%A9ho%20Z%C3%A1padu.jpg" width="480" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zbraně amerického Západu</td></tr></tbody></table>Expozice 1740</span><span style="text-align: left;">–</span><span style="text-align: left;">1914 nabízí návštěvníkům také obrazovou galerii, v níž jsou portréty panovníků českých zemí počínaje císařovnou Marií Terezií až po Františka Josefa I.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><span style="text-align: left;">* * *</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Po prohlídce dvou zmíněných expozic sestupuji do prvního patra. </span><span style="text-align: left;">Třetí část je věnována období 1. světové války a následně vzniku Československé republiky v roce 1918. Válečné části dominují dřevěné nákladní železniční vozy coby symbol tehdejší doby – vlaky přepravovaly vojáky na frontu. K první světové válce se vztahuje i část čtvrtá, kterou je rozsáhlý a důmyslně se vinoucí frontový zákop, kterým procházím:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8gj8zt0_wWG8LoNVVeZo__OlYW8B6N_4lgpqaGf93dUFUWYaLPVoS8mBkJCLCR3buOZ_LmX3SRU3hXwBT7fDzPv5T9_Ct2yoPd2SFO-3ZdSUlfZdN8y2r1UlRgrSEhh4exyjN4lvjO8z0vK3TwYfqUTGOSEDBFiNBxmz76GSRkOCoQs6owWX6P5I48l91/s4000/20240203_140242.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4000" data-original-width="3000" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8gj8zt0_wWG8LoNVVeZo__OlYW8B6N_4lgpqaGf93dUFUWYaLPVoS8mBkJCLCR3buOZ_LmX3SRU3hXwBT7fDzPv5T9_Ct2yoPd2SFO-3ZdSUlfZdN8y2r1UlRgrSEhh4exyjN4lvjO8z0vK3TwYfqUTGOSEDBFiNBxmz76GSRkOCoQs6owWX6P5I48l91/w480-h640/20240203_140242.jpg" width="480" /></a></div>Dokonalá iluze zákopů je tvořena dřevěnými stěnami, nasvícením a zvukovými efekty. První světovou válku ale dokumentují i velké exponáty jako děla, námořní torpédo, je zde sekce věnovaná chemické válce atd. </span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwkcY2DS3nzeQsSV7LRRbFdkG0X03FhqLneCOFAFTyPQzoWV6wPFqAFQnKx3N5TVlUt20i32mkx5NhCy2v3mP1untOlNyxOugG36c_KXkXcUXFcO49rrPzsj1tBI1aViRP7i1Hr8latP_IqAH4y_UT7bBYWmNX0Y83W5fND4mILW7E3oY0PNToqnyn9CuI/s3707/20240203_140516.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2780" data-original-width="3707" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwkcY2DS3nzeQsSV7LRRbFdkG0X03FhqLneCOFAFTyPQzoWV6wPFqAFQnKx3N5TVlUt20i32mkx5NhCy2v3mP1untOlNyxOugG36c_KXkXcUXFcO49rrPzsj1tBI1aViRP7i1Hr8latP_IqAH4y_UT7bBYWmNX0Y83W5fND4mILW7E3oY0PNToqnyn9CuI/w640-h480/20240203_140516.jpg" width="640" /></a></div>Pátá část se obrací k meziválečnému období 1918–1938. Bohatě je dokumentována existence samostatné Československé republiky, jejích armádních složek, zmíněn je i důraz na brannost a brannou výchovu především v období druhé poloviny 30. let. Vedle toho je zde také představena početná výroba zbraní z československých průmyslových závodů, mnohé z pušek, pistolí atd. jsou zde doloženy v podobě desítek exponátů.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeqiDtqSHEDdx9f-tol_y046_jq4KD5ux5Nv-PGmTntRCKzoazk_hyphenhyphenl_Y_TgDnqRLBVGDgjXwpYPYwPKMEfpNa6bKES_e84O9dHOgbzsmfIqGM42LNlWiI6c-YdtXEl8ml9uHsKfqWD0PsSeUOlzWpKf-920qDwWHaeuN-DDLKEVDel4ilzj5TphoJEiAH/s3859/20240203_142415.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2573" data-original-width="3859" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeqiDtqSHEDdx9f-tol_y046_jq4KD5ux5Nv-PGmTntRCKzoazk_hyphenhyphenl_Y_TgDnqRLBVGDgjXwpYPYwPKMEfpNa6bKES_e84O9dHOgbzsmfIqGM42LNlWiI6c-YdtXEl8ml9uHsKfqWD0PsSeUOlzWpKf-920qDwWHaeuN-DDLKEVDel4ilzj5TphoJEiAH/w640-h426/20240203_142415.jpg" width="640" /></a></div>K tomuto období se vztahuje také početná řada vystavených osobních předmětů čelných představitelů státu a armády. Jsou zde exponáty patřící prezidentu Edvardu Benešovi, generálům Aloisi Eliášovi, Stanislavu Čečkovi, Rudolfu Medkovi aj. Jedinečný je také soubor řádů a vyznamenání, kterým dominuje kolekce Řádu Bílého lva ve všech variantách. Celé období končí zobrazením mobilizace v roce 1938, a to jak v podobě předmětů, dokumentů, fotografií, filmových záznamů, tak prostřednictvím věrné makety těžkého vojenského pohraničního opevnění, konkrétně střelecké části betonového srubu s kanónem.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><span style="text-align: left;">* * * </span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Scházím do přízemí, kde je recepce, a ještě o patro níže, kde se nachází šestá část – prostorově velkorysá expozice Druhé světové války v dvoupatrově řešeném prostoru bývalého archivu.</span><span style="text-align: left;"> Je uvozena mimořádným exponátem: kovovým pohraničním sloupem, který byl z našich hranic odstraněn po mnichovské dohodě na podzim roku 1938. Celá expozice je svojí šíří mimořádně bohatá a ukazuje boje druhé světové války na všech frontách, kde se vyskytovali českoslovenští vojáci. V mnoha vitrínách je vystavena široká škála zbraní, stejnokrojů, předmětů osobní potřeby, dokumenty, listiny, fotografie atd.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Vedle frontových bojů je zde také ilustrován domácí odboj v protektorátu, přičemž mimořádný prostor je pochopitelně věnován atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942. Jsou zde vystaveny předměty vztahující se k aktivitám Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, také vše, co se týká bojů československých vojáků v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici v červnu 1942. </span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8kZO5GH5aY1uOp3cw9SgrCucvfHUX0BzqUDmKFf0b0Y0gOrHucb2xOgeIdgb0MicbeiZRFRQg8cq__GwRCeHJwP0aB20yFhLIL-eN8LTCZAq1jJVnmEn7WVcMhoIdsVWv_H_PHHTq9-WjrmaYselYayBNmCQvbQW3gXHuF0RWy__0RXBStGDrhjFSYpZN/s3685/20240203_150501.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2457" data-original-width="3685" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8kZO5GH5aY1uOp3cw9SgrCucvfHUX0BzqUDmKFf0b0Y0gOrHucb2xOgeIdgb0MicbeiZRFRQg8cq__GwRCeHJwP0aB20yFhLIL-eN8LTCZAq1jJVnmEn7WVcMhoIdsVWv_H_PHHTq9-WjrmaYselYayBNmCQvbQW3gXHuF0RWy__0RXBStGDrhjFSYpZN/w640-h426/20240203_150501.jpg" width="640" /></a></div>Speciální část této expozice je věnována obětem holocaustu, která důstojným způsobem uctívá památku československých Židů, kteří během druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech. Závěrečná část se pak soustředí na jaro roku 1945 a povstání českého lidu, zachyceno je i období let 1945–1948, kdy došlo k obnově Československa, ale zároveň se rozhodovalo zda bude nadále demokracií či se vydá vstříc nesvobodě.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;"><span style="text-align: left;">* * *</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Znovu vcházím do přízemí s recepcí, kde jsou přímo naproti východu z expozice Druhé světové války dveře vchodu do sedmé části expozice zachycující období od roku 1948 až po současnost. Ukazuje armádu lidovědemokratického Československa, která byla od roku 1955 součástí Varšavské smlouvy. Představena je zde historie bipolárního uspořádání světa během studené války a existence železné opony v letech 1948–1989:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiidGb57xZfFGpLq2xBIFGBbocfjmfusBpUOTpvMbisREkgkct0ErDSmCT7T5HJUE9IDiTbOL9PboKW_DhaUq4ITrB60I45_nmow9i0fKmJ6pA8c5qdqhbGBgzV6K340fjH4zKJbJgZri3I1IfOqnsBOqQK8OQTOGKZXH1bmfXYJ-alaisqfThvGbHMNUvt/s3034/20240203_152600.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2275" data-original-width="3034" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiidGb57xZfFGpLq2xBIFGBbocfjmfusBpUOTpvMbisREkgkct0ErDSmCT7T5HJUE9IDiTbOL9PboKW_DhaUq4ITrB60I45_nmow9i0fKmJ6pA8c5qdqhbGBgzV6K340fjH4zKJbJgZri3I1IfOqnsBOqQK8OQTOGKZXH1bmfXYJ-alaisqfThvGbHMNUvt/w640-h480/20240203_152600.jpg" width="640" /></a></div>Nechybí obrazy komunistických vůdců, četné předměty ilustrující šeď a zároveň přebujelost socialistické armády. A také její postupný úpadek v době normalizace a omezující orientaci na sovětský vzor. Následuje rozsáhlá závěrečná samostatná část ilustrující vývoj vojenských složek České republiky po roce 1993. Je zde ukázána cesta armády k efektivní součásti NATO a také proměna její výzbroje. Široce jsou zde představeny zahraniční operace našich vojáků, včetně téměř dvacetiletého nasazení našich jednotek v Afghánistánu od počátku 21. století až po rok 2021.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Končím u skříňky s odloženým batohem a vracím se k <b><i>Národnímu památníku na Vítkově</i></b>, kde se koná event:</span><span style="text-align: left;"> </span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvGfac5u34QJoh3KaETQhncg59swRP6cVbNKLtdQk5RqtIQHlngWcL3y6DoMHmuRSn7m9hZup0-z6EUrWrVPr9qbAAfT2AEnshWD-F7DiN796obVVE8y1nQupBdmnYCvF5mUPnlthwKjvKlje2ooz27OZPjfDa7Jxm32Ppk7gMdgB2AyX5UrR1gbpnGCtz/s4443/DSC_0366.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4443" data-original-width="2962" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvGfac5u34QJoh3KaETQhncg59swRP6cVbNKLtdQk5RqtIQHlngWcL3y6DoMHmuRSn7m9hZup0-z6EUrWrVPr9qbAAfT2AEnshWD-F7DiN796obVVE8y1nQupBdmnYCvF5mUPnlthwKjvKlje2ooz27OZPjfDa7Jxm32Ppk7gMdgB2AyX5UrR1gbpnGCtz/w426-h640/DSC_0366.JPG" width="426" /></a></div>Základní kámen památníku byl položen u příležitosti 10. výročí vzniku republiky za účasti prezidenta T. G. Masaryka, ale hrubá stavba podle projektu architekta Jana Zázvorky (jeho dcera Stella byla populární divadelní a filmovou herečkou) vznikla až v letech 1929–1933. Hlavním účelem mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje v období první světové války. Slavnostního otevření, plánovaného na výročí založení státu v roce 1938, se však památník nedočkal. V období Protektorátu Čechy a Morava byl obsazen Němci, kteří zde vytvořili sklad wehrmachtu. V současné době se zde nacházejí ostatky neznámého vojína od Zborova, Dukly a také hrob generála Aloise Eliáše a jeho manželky.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimVuNbBmzlqdK70AeQ2UulZD3YeZ7dyTLTSam8Jus7Fi5LFfTqzDiDgRlApIe70jYBkES14pE7FftCR0CBUtiHVMXYe3lHGB5dmGYxJv54O2E52Rn9iYf7Sjqu1YEf9-bm5YT1Lzw45PdabAaHCVLZ6FSFUqyFKyYRfFuxa7I39pU48zM9Q5aEkr8avCiw/s4527/DSC_0367.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3018" data-original-width="4527" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimVuNbBmzlqdK70AeQ2UulZD3YeZ7dyTLTSam8Jus7Fi5LFfTqzDiDgRlApIe70jYBkES14pE7FftCR0CBUtiHVMXYe3lHGB5dmGYxJv54O2E52Rn9iYf7Sjqu1YEf9-bm5YT1Lzw45PdabAaHCVLZ6FSFUqyFKyYRfFuxa7I39pU48zM9Q5aEkr8avCiw/w640-h426/DSC_0367.JPG" width="640" /></a></div></span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">V roce 1948 byl Památník předán do rukou státu. Náplň původní funkce se však změnila a od roku 1951 zde byli pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. O dva roky později zde bylo vybudováno mauzoleum prvního „dělnického“ prezidenta Klementa Gottwalda. Přístupné bylo do roku 1962, poté bylo balzamované tělo zpopelněno. Po roce 1989 byly veškeré ostatky vráceny rodinám zesnulých, či uloženy do společného hrobu Komunistické strany na Olšanském hřbitově. V roce 2000 se Národní památník na Vítkově stal součástí programu rehabilitace památek spjatých s dějinami 20. století, o rok později se stal součástí Národního muzea a od října 2009 je po několikaleté rekonstrukci opět otevřen pro veřejnost (od 1. 11. 2023 do 31. 3. 2024 je uzavřen).<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgV1gY6ZJ3q8cirVk9iuvQkSXf2lO7AvfyilTfhmkMpcQ45J0aMUVJ-Xu6G0u2c-jqJY9ZPapExHaO9btnvIyQEfS5Rf1iwAfAbW5Na1Lh5moIPAIxotJNQLJa2QeqSEB9IJQqihsKjc56HQUrC7HE8XcMUpQL05HIztHOq57930Z8k6T7mlNZ3GVttIQr/s4608/DSC_0369.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgV1gY6ZJ3q8cirVk9iuvQkSXf2lO7AvfyilTfhmkMpcQ45J0aMUVJ-Xu6G0u2c-jqJY9ZPapExHaO9btnvIyQEfS5Rf1iwAfAbW5Na1Lh5moIPAIxotJNQLJa2QeqSEB9IJQqihsKjc56HQUrC7HE8XcMUpQL05HIztHOq57930Z8k6T7mlNZ3GVttIQr/w426-h640/DSC_0369.JPG" width="426" /></a></div></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Nedílnou součástí Památníku je jezdecká plastika Jana Žižky z Trocnova od sochaře Bohumila Kafky, největší ve střední Evropě a až do roku 2006 i na světě (dnes je třetí). Jako model koně byl vybrán ryzák Theseus z tlumačovského státního hřebčína, Kafka spolupracoval také s mnoha historiky, kteří pomáhali při sestavování Žižkovy výzbroje. Sádrový model dokončil Kafka již roku 1941, ale až v roce 1946 mohla karlínská slévárna V. Mašek sochu odlít. Slavnostního odhalení, ke kterému došlo až na výročí bitvy na Vítkově 14. července 1950 za přítomnosti předsedy vlády Antonína Zápotockého a ministra obrany Alexeje Čepičky, se autor nedožil, zemřel 24. listopadu 1942. Socha je vysoká 9 metrů, dlouhá 9,6 m, široká 5 m a její hmotnost je 16,5 tuny. Je tvořena 120 bronzovými díly spojenými šrouby, její zmenšený model stojí v Přibyslavi, socha hřebce Thesea je v parku slatiňanského zámku. </span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Podrobnosti lze dohledat v kapitole Těžce zkoušený památník v knize Toulavá kamera 35, o bitvě na Vítkově se dočtete více v knize Patra Čorneje a Pavla Běliny Slavné bitvy naší historie.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW0jSMTxG2DoKhPiMEn37x8JCOHVOOw-4QAgu-Oj1WNPe7Gh9c_juAD-A33OJOPfGJSrF6C7LojFwRRQk3m8SYVW3KP0XrClF8vBJ_DH8srxUzR9hM6LpeCWyJB3frJjBIYakKZsKA3kj_wuOPDMiXYJokTrEzu1TBqFvIY4mDtg88WoIZKG-FTVrwY9qD/s1140/230203_Zizkuv_palcat_Vitkov_Popis_trasy_1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="248" data-original-width="1140" height="88" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW0jSMTxG2DoKhPiMEn37x8JCOHVOOw-4QAgu-Oj1WNPe7Gh9c_juAD-A33OJOPfGJSrF6C7LojFwRRQk3m8SYVW3KP0XrClF8vBJ_DH8srxUzR9hM6LpeCWyJB3frJjBIYakKZsKA3kj_wuOPDMiXYJokTrEzu1TBqFvIY4mDtg88WoIZKG-FTVrwY9qD/w400-h88/230203_Zizkuv_palcat_Vitkov_Popis_trasy_1.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><br /></div></span></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-8624421279294965392024-01-29T09:11:00.038+01:002024-01-30T11:29:38.199+01:00Co jsem také přečetl_______________ ______________Právě narozené blues<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Opravdu jsem ji přečetl – než ji odnesu do knihobudky...</b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpdb2pq9rKW5AobjwQVjir7uNBRdUg4bVJ5gzcQfg1T7gAI9nYQi1UMMqiPp9E-vSRoMreeFhm0FG5eW_hUyNPWyaSlTiGjesO0pFy_C2eVfhz-pcatf0taiAYTkPpPBKXLZ2PtI3geqAZ9TU4yumJvVyCtLgGQ4fPCeFfGn7svvxokCNZF93hnuOyQ0EO/s2266/Ondys%20-%20Pr%C3%A1v%C4%9B%20narozen%C3%A9%20blues.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2266" data-original-width="1410" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpdb2pq9rKW5AobjwQVjir7uNBRdUg4bVJ5gzcQfg1T7gAI9nYQi1UMMqiPp9E-vSRoMreeFhm0FG5eW_hUyNPWyaSlTiGjesO0pFy_C2eVfhz-pcatf0taiAYTkPpPBKXLZ2PtI3geqAZ9TU4yumJvVyCtLgGQ4fPCeFfGn7svvxokCNZF93hnuOyQ0EO/w249-h400/Ondys%20-%20Pr%C3%A1v%C4%9B%20narozen%C3%A9%20blues.jpg" width="249" /></a></div>Autor situoval svou prvotinu, kterou mu v roce 1984 vydalo nakladatelství Mladá fronta (v nákladu 5000 výtisků, což o něčem svědčí), do intelektuálského prostředí a zachytil v ní ve snové, a přitom zcela reálně komponované poloze příběh mladého muže Tomáše Kováře, který podlehl na čas vidinám po snadném a bezpracném životě a který „po neuváženém mladistvém provinění hledá a také nachází cestu zpátky k poctivým lidem a vrací se tak do společnosti jako její plnohodnotný a životem poučený člověk“.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Zkrátka blablabla. Po vyjití románu kritik, editor a publicista Jan Lukeš (*1950) napsal ve Svobodném Slově recenzi s vtipným názvem názvem Právě narozený kýč. Sice jsem ji nečetl, ale předpokládám, že bychom se v hodnocení této knihy shodli...</span></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">* * *</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><b><i>Vladimír Ondys</i></b> (*9. 3. 1951 v Rumburku). dělník z Teplic</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">. V sobotních přílohách novin a v časopisech publikoval necelé dvě desítky povídek. V knize <b><i>Příchod Vodnáře</i></b> (vydané vlastním nákladem v roce 2000) vyprávějí čt</span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">yři povídky o každodenním boji obyčejných lidí v normalizačním Československu, o hledání smyslu života v nesvobodné zemi a důvodech, proč člověk zůstává. </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">V roce 2005 vyšly novější povídky v knize <b><i>Kalné vody</i></b> a sborníku <b><i>Intelektuál</i></b>. Autor publikoval také v časopise pro současnou poezii <b><i>Psí víno</i></b>.</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-77737132458827907652024-01-27T23:14:00.001+01:002024-01-30T08:47:57.109+01:00Turistický pochod Klánovice_________ _________aneb Cesta tam a zase zpátky<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Pořadatelem je KČT, odbor Praha-Karlov, odd. TurBan (neboli Turistická banda)</b></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Start je v nádražní hale Praha-Klánovice, odkud vyrážíme směrem na <b><i>Běchovice</i></b>, ovšem nikoli podle propozic po červené turistické značce, ale po neznačené cestě <i><b>Klánovickým lesem</b></i> po druhé straně kolejí. Důvodem je keška u pomníku z roku 1880, který dala postavit lesní správa:</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTq4Ps3jCwcSLDv_TNDB815qL62gH-AAGuae7yDeH-mo6-dsxSgUG0pcQL0g3PKhnq0v3q74meICeoE_fQE-H_OJvmKamMQkU9eJxbyw5PxRo-SQzmRVFSMXWf8UOyM_b_A2HZz2UF3H8AnciLfAbG3xS8-FUygiwuNzDvGeZyPTLIJtt1jQIp8xfcS7rs/s4608/01%20K%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20trati.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTq4Ps3jCwcSLDv_TNDB815qL62gH-AAGuae7yDeH-mo6-dsxSgUG0pcQL0g3PKhnq0v3q74meICeoE_fQE-H_OJvmKamMQkU9eJxbyw5PxRo-SQzmRVFSMXWf8UOyM_b_A2HZz2UF3H8AnciLfAbG3xS8-FUygiwuNzDvGeZyPTLIJtt1jQIp8xfcS7rs/w426-h640/01%20K%C5%99%C3%AD%C5%BEek%20u%20trati.JPG" width="426" /></a></div>Bývala na něm deska s nápisem „Hubert Diviš, 5. února 1880“, jméno je dodnes čitelné také na zadní straně. Lesního adjunkta Huberta Diviše totiž 5. února 1880 zavraždil v lese Fidrholci známý pytlák Václav Škorpil z Blatova. Trest smrti mu byl změněn na 20 let těžkého žaláře, v němž ale po dvou letech zemřel.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Zhruba po půl kilometru podcházíme trať a napojujeme se na červenou turistickou značku, ale záhy z ní odbočujeme doleva zlákáni symbolem označujícím v mapě <b><i>Občerstvení U Čížků</i></b>. Předpokládáme, že bude zavřeno, ale škoda nezkusit to. A ono je otevřeno! S radostí usedáme, objednáváme si kafko a chvíli posedíme, než se vydáme na další cestu.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJAj5zWzz3ASQKjcgMa38RdXl7r4gXrgkapOK4Mew-xjBjsJQc6uDETp4zhLNFgCgYioLYF3gjL_g3lDuBqQNyHqWMo6_9IJqu3GG6i5NYau_DmiG-LhKV1TcOOV6TPWP7IteeeHxX0IF-Bs8PF1bRXegVDzVxJ6McywiEq9rTXBMkcOXgNQkrF3eqHPIR/s4000/20240127_111421.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJAj5zWzz3ASQKjcgMa38RdXl7r4gXrgkapOK4Mew-xjBjsJQc6uDETp4zhLNFgCgYioLYF3gjL_g3lDuBqQNyHqWMo6_9IJqu3GG6i5NYau_DmiG-LhKV1TcOOV6TPWP7IteeeHxX0IF-Bs8PF1bRXegVDzVxJ6McywiEq9rTXBMkcOXgNQkrF3eqHPIR/w640-h480/20240127_111421.jpg" width="640" /></a></div>Vracíme se na červenou a pokračujeme na severní okraj <b><i>Běchovic</i></b>, kde ji u Požárního rybníku opouštíme. Hned za podjezdem se dáváme doprava na cyklotrasu A 259. Za posedem stojícím na vrcholu mírného stoupání opět nakrátko opouštíme trasu pochodu a odbočujeme po úzké pěšince vyšlapané v trávě značně zamokřeným terénem k <b><i>Zelené studánce</i></b></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">:</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmZGaUCd06NXTwQjbWqff-4UCQ6yAX1TcPyUYczkgEnae7jM0or5o3GUhKgy4RzPZP7rYknub2CW1ylVfcfUkelY0pZYRHhhMtEbdjesy7O3pfn9kBWsxwevmW92vQinMaSVwFPnk7prL_pUgGPZbLRE_PqLrFg4d5FnlTg5ByUxfax_b6FBMrqX4csGqr/s4608/13%20Zelen%C3%A1%20stud%C3%A1nka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmZGaUCd06NXTwQjbWqff-4UCQ6yAX1TcPyUYczkgEnae7jM0or5o3GUhKgy4RzPZP7rYknub2CW1ylVfcfUkelY0pZYRHhhMtEbdjesy7O3pfn9kBWsxwevmW92vQinMaSVwFPnk7prL_pUgGPZbLRE_PqLrFg4d5FnlTg5ByUxfax_b6FBMrqX4csGqr/w640-h426/13%20Zelen%C3%A1%20stud%C3%A1nka.JPG" width="640" /></a></div>Je výjimečná hned z několika důvodů, nemá žádný odtok, ale nevysychá a prý je hluboká přes jeden metr. Podle listingu je okolní louka nejhezčí na podzim, kdy na ní vykvétají desítky ocúnů.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Na nátlak kolegů musím chtě-nechtě udělat samospouští společnou fotku. Ale nechci to zadarmo – jako úplatek později požaduji pár snímků z jejich fotosnažení.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8DIHec0XouisAVtr_7psS9Sx2vOoUNl6kbEsUs8cgQRAKOURZu3QRJgdGa1-r4kRQCQL_0LAX0V67J9nbbO7QbZAJS8IMVnpwUIetkDcgK7jTx2ZEY01WTal_LZKQ6zg-ByuYWAS97R6ZoiDqJDvsaXEGQbSuqLxl-TQCuYVmx8om7_cvFGPj6k7OkOmk/s3929/16%20%20Zelen%C3%A9%20stud%C3%A1nky.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2619" data-original-width="3929" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8DIHec0XouisAVtr_7psS9Sx2vOoUNl6kbEsUs8cgQRAKOURZu3QRJgdGa1-r4kRQCQL_0LAX0V67J9nbbO7QbZAJS8IMVnpwUIetkDcgK7jTx2ZEY01WTal_LZKQ6zg-ByuYWAS97R6ZoiDqJDvsaXEGQbSuqLxl-TQCuYVmx8om7_cvFGPj6k7OkOmk/w640-h426/16%20%20Zelen%C3%A9%20stud%C3%A1nky.JPG" width="640" /></a></div>Pokračujeme po cestě podél <b><i>Klánovického lesa</i></b> a snažíme se nemyslet na to, co se tu nedávno událo.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">* * *</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">V pátek 15. prosince 2023 v odpoledních hodinách byla v okolí Klánovického lesa slyšet střelba, na místě pak policie našla dvě oběti, muže a dvouměsíční holčičku. Byla zahájena rozsáhlá pátrací akce, policie pátrala nejen po vražedné zbrani.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Ve čtvrtek 21. prosince 2023 odpoledne došlo v budově Filozofické fakulty na Palachově náměstí v centru Prahy ke střelbě. Policie oznámila těsně před 16. hodinou, že pachatele zneškodnila. Celá budova na náměstí Jana Palacha byla evakuovaná a okolí uzavřeno. Při střelbě zemřelo 15 lidí včetně útočníka, dalších 25 bylo zraněných. </span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">V pátek 22. prosince policejní balistická expertiza prokázala propojení střelce z univerzity s vraždou v Klánovickém lese.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj1qN_uNwivXJ6AhqE-lyZu7mwUkevbnIlX4Rhx0yX_Zt1GE1V3Df8Ka_8Z4cLant43pk6nRMB8SYs8Im9fURcSZ2abM2VDlOomXmKWZVvlMav1HNhWG7oYm81IFig-Vx1Dn4KIcNiN2Oo1OgAjpzMBVc9y5A6rvizzgUwKU5vLvACbeCTSxUQWm_AX1C4/s5184/20%20Kl%C3%A1novick%C3%BD%20les.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3456" data-original-width="5184" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj1qN_uNwivXJ6AhqE-lyZu7mwUkevbnIlX4Rhx0yX_Zt1GE1V3Df8Ka_8Z4cLant43pk6nRMB8SYs8Im9fURcSZ2abM2VDlOomXmKWZVvlMav1HNhWG7oYm81IFig-Vx1Dn4KIcNiN2Oo1OgAjpzMBVc9y5A6rvizzgUwKU5vLvACbeCTSxUQWm_AX1C4/w640-h426/20%20Kl%C3%A1novick%C3%BD%20les.JPG" width="640" /></a></div>V Klánovickém lese se ovšem nevraždilo poprvé. V létě 2014 zde zloděj Oldřich Konrád zastřelil hledače pokladů v domění, že mu šel vykrást skrýš plnou cenností, které si nakradl. Během podzimu 2005 se v oblasti schovával vrah Michala Velíška, David Lubina. Střihač TV Nova zemřel na následky střelného zranění poté, co se snažil pomoci napadené ženě. 28. října 2005 Michal Velíšek obdržel medailí Za hrdinství in memoriam.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="font-size: 14.6667px;">* * * </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Po cyklotrase A 259 se dostáváme k litinovému <b><i>Novodvorskému kříži</i></b> z druhé poloviny 19. století. Stojí na pískovcovém podstavci, na kterém jsou pozůstatky nápisu:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiygN3Pwz6VpE1PXv_NWXvOVpUp0B_coBrfO_culDPFll1NdORJrriXppSjiMORZwe_BQu3TqDjCqONoQQ1r9EufcxJmR8vG3Sez2DfnAGW6KRqZa1MOADLd8o4Tapy621_se2Jsw_GCbZtsFnl36qUkLLcBBhvwgrqeuSoRTJscTfyp8JI-FWS9ufMI3uj/s4608/21%20Novodvorsk%C3%BD%20k%C5%99%C3%AD%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4608" data-original-width="3072" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiygN3Pwz6VpE1PXv_NWXvOVpUp0B_coBrfO_culDPFll1NdORJrriXppSjiMORZwe_BQu3TqDjCqONoQQ1r9EufcxJmR8vG3Sez2DfnAGW6KRqZa1MOADLd8o4Tapy621_se2Jsw_GCbZtsFnl36qUkLLcBBhvwgrqeuSoRTJscTfyp8JI-FWS9ufMI3uj/w426-h640/21%20Novodvorsk%C3%BD%20k%C5%99%C3%AD%C5%BEek.JPG" width="426" /></a></div>Odbočujeme na neznačenou cestu, která nás přivádí na modrou turistickou značku. Pár desítek metrů vlevo od ní se nachází další kříž:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikKuVl8qAk60UXPc2zbM-ReyACv4dgPO0Hl086NOowbSf5e65KQ9ef1H0RPSMUsnjf7D8ON23yEKUoC7fTO31Mu7u_-KTcAQdH04Vel4kzcbQbTpKBI2xohAVDWgO6NXqpgtAljzppONfUxMHbtchcZfxrP4AZ0oLVvgtB3PzTb86b4MWEyz2ukX4y4ain/s4608/22%20Z%C3%A1zrak%20v%20Kl%C3%A1novick%C3%A9m%20lese.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikKuVl8qAk60UXPc2zbM-ReyACv4dgPO0Hl086NOowbSf5e65KQ9ef1H0RPSMUsnjf7D8ON23yEKUoC7fTO31Mu7u_-KTcAQdH04Vel4kzcbQbTpKBI2xohAVDWgO6NXqpgtAljzppONfUxMHbtchcZfxrP4AZ0oLVvgtB3PzTb86b4MWEyz2ukX4y4ain/w640-h426/22%20Z%C3%A1zrak%20v%20Kl%C3%A1novick%C3%A9m%20lese.JPG" width="640" /></a></div>Na ceduli stojící vedle je text: <i>„V těchto místech uprostřed lesa se v srpnu 2007 objevil na jen velmi krátký čas zcela nový železný kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem, obklopený hustým porostem. Tato svatá událost dala podnět k postavení tohoto dřevěného kříže, který má připomínat, co se zde stalo. Pán Bůh může použít své moci, aby nám připomenul svoji existenci a přítomnost. Tak tomu bylo i v těchto místech.“</i></span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Po nálezu další kešky pokračujeme k samotě, někdejší myslivně <b><i>Nové Dvory</i></b></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHLXG475rnQSygEt_QFG2mPuR6-pdAzCXmrW4imr1Xw6PRBSb3tkoqWkdb7G6UFUpa7H5AjdWHEgDmUNcywUvLngwVzrniGoPLiskrM27CVEDUyA5Id8qcgRDl7t4tUKfAsn24psIDKzFkmZUjLJN9BfTBs2-ZcSG5APTHGD2MQUJ5sUJlvR5vUO0-1LFs/s4608/30%20Nov%C3%A9%20Dvory.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHLXG475rnQSygEt_QFG2mPuR6-pdAzCXmrW4imr1Xw6PRBSb3tkoqWkdb7G6UFUpa7H5AjdWHEgDmUNcywUvLngwVzrniGoPLiskrM27CVEDUyA5Id8qcgRDl7t4tUKfAsn24psIDKzFkmZUjLJN9BfTBs2-ZcSG5APTHGD2MQUJ5sUJlvR5vUO0-1LFs/w640-h426/30%20Nov%C3%A9%20Dvory.JPG" width="640" /></a></div>Na zahradě se producírují pávi,...</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhnufGSm3JrRKK0B2lGmWKA2U72yj1LgV9C1BmCColh2gSY0r2B2FywOCINDLU71bpNwbyh73_URgCYRghY_SO2_VhbTx7PovKpTDQ3nfIDFo05KfF79pdwre425TN2mloOI3wyVb7hCCCOsFjeH-JD9vXx-Cg5lN5Afffq8kQNCtqi7ckpzvIKheIvNte/s4608/33%20Nov%C3%A9%20Dvory.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhnufGSm3JrRKK0B2lGmWKA2U72yj1LgV9C1BmCColh2gSY0r2B2FywOCINDLU71bpNwbyh73_URgCYRghY_SO2_VhbTx7PovKpTDQ3nfIDFo05KfF79pdwre425TN2mloOI3wyVb7hCCCOsFjeH-JD9vXx-Cg5lN5Afffq8kQNCtqi7ckpzvIKheIvNte/w640-h426/33%20Nov%C3%A9%20Dvory.JPG" width="640" /></a></div>... fotíme o překot, jako bychom byli japonský zájezd:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhV6KRpOuLWpXrxzCoW4svgywxDBBbOOH5vFj5RFOl2od14m5k9Fp-i5R8JuojbLPs-m_csN33AmN1BDb2ky_qfJQ9XXeC9vbH5QyRr9tZZSAGPovTEELSukr1MCiHZA1cXSJp9ZPPvGdDqoat3NFZMfURmA6rN-sUWpjrSCIObOJxWOqYJH3AylP9J78P/s4080/32%20Nov%C3%A9%20Dvory.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4080" data-original-width="3060" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhV6KRpOuLWpXrxzCoW4svgywxDBBbOOH5vFj5RFOl2od14m5k9Fp-i5R8JuojbLPs-m_csN33AmN1BDb2ky_qfJQ9XXeC9vbH5QyRr9tZZSAGPovTEELSukr1MCiHZA1cXSJp9ZPPvGdDqoat3NFZMfURmA6rN-sUWpjrSCIObOJxWOqYJH3AylP9J78P/w480-h640/32%20Nov%C3%A9%20Dvory.jpg" width="480" /></a></div>Vracíme se k rozcestníku a absolvujeme krátkou odbočku po zelené značce k rybníkům <b><i>Na Placinách</i></b>. Jsou tu dva, <b><i>Dolní rybník</i></b>...</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbmwPED_u1mtkWLM3CqaYalIDKTZ0Z8ldwQNcttPB5eoxACU94XZHLzjvOPd8qO09ZfOnGA8FD0q7cTUgSkPgmtKHkyGlKrUv84eygpYKe8O3blnXxS0G600tFUO0YbffOkNt0eaedB6zzgfex0KItbxIavTDalOJIG6HfHFqSWyr7Q9-a_zFfBLTW9qcz/s4608/38.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbmwPED_u1mtkWLM3CqaYalIDKTZ0Z8ldwQNcttPB5eoxACU94XZHLzjvOPd8qO09ZfOnGA8FD0q7cTUgSkPgmtKHkyGlKrUv84eygpYKe8O3blnXxS0G600tFUO0YbffOkNt0eaedB6zzgfex0KItbxIavTDalOJIG6HfHFqSWyr7Q9-a_zFfBLTW9qcz/w640-h426/38.JPG" width="640" /></a></div>... a momentálně vypuštěný <b><i>Horní rybník</i></b>:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguQXgVs7G4zWl6OkZoMLWGeqAOw1nWYApl8O2Fa9UhK2X8xLkZXRm3NK_nI_r7_EV-piGnHw9jk5-IWO9hP9aR0fNxvPRJzzcj95WFuEgSbLtXOK569xaG-HsKSNUzTP5KND3rd7Pl1K3NgCqjl4arwrmNdD1r8Pgccc3on3Lcmplcl0ArAPCncqb2ysWe/s4608/39.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguQXgVs7G4zWl6OkZoMLWGeqAOw1nWYApl8O2Fa9UhK2X8xLkZXRm3NK_nI_r7_EV-piGnHw9jk5-IWO9hP9aR0fNxvPRJzzcj95WFuEgSbLtXOK569xaG-HsKSNUzTP5KND3rd7Pl1K3NgCqjl4arwrmNdD1r8Pgccc3on3Lcmplcl0ArAPCncqb2ysWe/w640-h426/39.JPG" width="640" /></a></div>Vracíme se na modrou značku, ale pak z ní odbočujeme doprava kvůli kešce věnované někdejšímu golfovému hřišti, prý jednomu z nejkrásnějších u nás. V roce 1950 byl Golf Club Praha zrušen a roku 1952 vzali soudruzi pluhy, hřiště rozorali a zalesnili, protože golf byl z oficiálních českých sportů vyloučen a označen za buržoazní přežitek. </span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Kolem čistírny odpadních vod přicházíme k nádraží, podchodem se dostáváme na druhou stranu trati a končíme v restauraci Smolík, kde je cíl pochodu:</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: medium;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_Nc-c66utrnL8MuVJZWVCTS6F_PUJp59rg8IAmmLveI7kqIijaLJqeyFee3r_ud_IUoAVwNQtZj36ECP18vmUKEo-bCXXQc7f1i3ETdsO3rajpvbSejY-u29C3RU8RP_ocKgqYIvESBRPK0-1bpwfCSidkvuQiGpwCDPuWMXKMDW9T1XmqxYH_dOHUzDY/s4608/48%20Kl%C3%A1novice,%20restaurace%20Smol%C3%ADk.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_Nc-c66utrnL8MuVJZWVCTS6F_PUJp59rg8IAmmLveI7kqIijaLJqeyFee3r_ud_IUoAVwNQtZj36ECP18vmUKEo-bCXXQc7f1i3ETdsO3rajpvbSejY-u29C3RU8RP_ocKgqYIvESBRPK0-1bpwfCSidkvuQiGpwCDPuWMXKMDW9T1XmqxYH_dOHUzDY/w640-h426/48%20Kl%C3%A1novice,%20restaurace%20Smol%C3%ADk.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivtUA945HY26lTVePK9Vi-cR9asImi2f86GpPG6bURTAlbUmY9HoWSezMurKbkFEa_TsyhWxr51HUbBXYi61g7gjI-P70MNRlFcUzgrmb1Gkcj7JTr_z_aFHHzP_n4Og4eDGCTWwNZ6GzKkOJZJFueEzm5oMG0b_0GzshH4KzduIqmrJ2amJNkdIMLSeUO/s1476/Mapka.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="916" data-original-width="1476" height="398" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivtUA945HY26lTVePK9Vi-cR9asImi2f86GpPG6bURTAlbUmY9HoWSezMurKbkFEa_TsyhWxr51HUbBXYi61g7gjI-P70MNRlFcUzgrmb1Gkcj7JTr_z_aFHHzP_n4Og4eDGCTWwNZ6GzKkOJZJFueEzm5oMG0b_0GzshH4KzduIqmrJ2amJNkdIMLSeUO/w640-h398/Mapka.png" width="640" /></a></div></div></span></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-23797826418792172602024-01-26T22:55:00.003+01:002024-01-27T06:45:37.437+01:00Co jsem také přečetl_______________ _____________Okrouhlice včera a dnes<p style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Díky dobovým černobílým fotografiím a současným barevným snímkům Jaroslava Loskota nabízí publikace vedle zajímavých informací proměny, jakými obec během posledního století prošla<span></span></b></p><a name='more'></a><p></p><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">V předmluvě starosta obce Ing. Lubomír Pospíchal píše:</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><i><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">„Otvíráte první stránky knihy, která Vás přenese i o několik generací nazpátek a zároveň Vás propojí do současnosti. Projděte se s touto knihou v ruce po našich obcích Okrouhlicka, zastavte se a zavzpomínejte, jak některá místa vypadala v minulosti a jak je na těchto místech dnes. Zavřete oči, nasajte atmosféru, staré fotografie, které se nám podařilo nashromáždit, Vám připomenou některá zajímavá místa, tváře... Určitě nebylo naším cílem a ani nešlo zdokumentovat vše. Staré fotografie jsou doplněny novými fotografiemi Jaroslava Loskota a jsou z míst v Okrouhlici včetně místních částí Babice, Olešnice, obou Chlístovů a Vadína.“</span></i></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFXMZA1eDy_DxFd32kswBQKZ-n_uoEmlFmYKjszQzIxnKfOrOykE9JgyMoP41Lv1UwNuc1Yu1XgPzP4z7B_P43hV9TZbtsg4hrx91xKchl7IhIS4AvVvvKysAspirXFKKEa8M8A0fhEBN5AB6k4wURoELEAygaHyzlFbpmcSnOTzZVU7pMYQyIutaTOljX/s2784/Okrouhlice.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1982" data-original-width="2784" height="456" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFXMZA1eDy_DxFd32kswBQKZ-n_uoEmlFmYKjszQzIxnKfOrOykE9JgyMoP41Lv1UwNuc1Yu1XgPzP4z7B_P43hV9TZbtsg4hrx91xKchl7IhIS4AvVvvKysAspirXFKKEa8M8A0fhEBN5AB6k4wURoELEAygaHyzlFbpmcSnOTzZVU7pMYQyIutaTOljX/w640-h456/Okrouhlice.jpg" width="640" /></a></div></span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Knihu vydalo v roce 2022 nakladatelství Tváře, s r. o., v Polničce, které má za sebou už celou řadu podobných publikací, např. Dačice, Havlíčkův Brod, Herálec, Jihlava, Velké Meziříčí, Vepřová.</span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Už snad jenom Světlá nad Sázavou podobnou knihu nemá...</span></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0Okrouhlice, Česko49.629913599999988 15.49083321.319679763821142 -19.665416999999998 77.940147436178833 50.647083tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-24186502146506447182024-01-24T20:44:00.001+01:002024-01-27T06:44:42.038+01:00Co jsem také přečetl_____Pozdní doznání<div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><b>Sympatický obhájce dr. Fox řeší vraždu manželky lékaře</b></span></div><a name='more'></a><p></p><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Sáhl jsem po letité detektivce z edice Kapka (Knihovna pro každého), která tehdy stála sedm korun! Příběh ze soudní síně, v originále Das späte Geständnis (1962), se odehrává v Německu na počátku roku 1960. Sledujeme nerovný souboj mezi státním aparátem, jenž se v té době opíral o zastaralé právo z doby císaře Viléma, ve kterém měl obhájce naprosto minimální prostor, aby mohl chránil důstojnost a lidská práva svých klientů. </span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8_9_wq8I5VsnyJrfaQ6hE-7_b_sP0zYHZmWX62Wfizr4bdxj32g9bfGQLI1S5ttPJXIicpiGKsKfC54lxvSd9xXfCDsWU0sIl3fTQD4Us_PdJOSpo1Z3ZG6JfjIN4-v5mVpu0GqVrjnOHDFJcgdF7WI-csuEcfw9LTOcobCPGJX4THUuNIv_Xuut8wvt2/s2239/Vernberg%20-%20Pozdn%C3%AD%20dozn%C3%A1n%C3%AD.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2239" data-original-width="1342" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8_9_wq8I5VsnyJrfaQ6hE-7_b_sP0zYHZmWX62Wfizr4bdxj32g9bfGQLI1S5ttPJXIicpiGKsKfC54lxvSd9xXfCDsWU0sIl3fTQD4Us_PdJOSpo1Z3ZG6JfjIN4-v5mVpu0GqVrjnOHDFJcgdF7WI-csuEcfw9LTOcobCPGJX4THUuNIv_Xuut8wvt2/w240-h400/Vernberg%20-%20Pozdn%C3%AD%20dozn%C3%A1n%C3%AD.jpg" width="240" /></a></div><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Lékař velké hamburské kliniky dr. Gerhus je jednoho dne zatčen pro podezření z vraždy své manželky. Všechny důkazy svědčí jednoznačně o jeho vině a především je zde pádný motiv: dr. Gerhus má už tři roky milenku, jeho manželství existovalo jen formálně.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Případu se ujímá mladý advokát dr. Fox a jeho obhajoba dr. Gerhuse přerůstá v boj proti zkostnatělým metodám německého soudnictví a zákonodárství, zacházejícím s obžalovaným už předem tak, jako by byl vinen. V závěru dr Fox odhalí pachatele v dokonale zakukleném válečném zločinci – osvětimském lékaři – a vrátí čest obžalovanému lékaři mechanicky a nelítostně drcenému vyšetřovacím i soudním aparátem.</span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">Poklidné tempo vyprávění si v ničem nezadá s díly Vernbergova zřejmého učitele Erle Stanley Gardnera (1889–1970)</span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-26974896712590194322024-01-21T21:15:00.001+01:002024-01-22T19:33:50.359+01:00Co jsem také přečetl_ Vražda v zastoupení<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Po „Vraždě pro štěstí“ a „Vraždě se zárukou“ třetí a závěrečný případ Dr. Pivoňky z detektivní kanceláře Ostrozrak</b></div><div style="text-align: justify;"><a name='more'></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Odehrává se v období protektorátu, kdy detektivní kancelář Ostrozrak Toma Lomaly dostává německého správce a stává se tzv. informačním ústavem omezeným jen na „říši Amorovu“. Přesto je Dr. Pivoňka pověřen, aby vypátral vraha šéfredaktora kolaborantského deníku, jenž byl během večírku otráven jedem podaným ve víně. Podle dostupných informací pocházelo cyankáli z ampulky, jaké byly přidělovány pouze význačným nacistickým pohlavárům.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeomzeiec0UTZS3CIoYE5K3OXE7gfFmtSBlhm57Rbagsp7NjFZR5weQOXUfle2o1fyCLmtamwmByMExTWbxYqHSoWYs7qpQD-I0A6xHwNaAOl_9D4cguF4w3begZbeGSDdxDNgTWALUooUwRfUAs56Uaf65L4BdPj9bdYx7xLdbYGIVO_PEonns9LWbB1u/s2245/Z%C3%A1brana%20-%20Vra%C5%BEda%20v%20zastoupen%C3%AD.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2245" data-original-width="1439" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeomzeiec0UTZS3CIoYE5K3OXE7gfFmtSBlhm57Rbagsp7NjFZR5weQOXUfle2o1fyCLmtamwmByMExTWbxYqHSoWYs7qpQD-I0A6xHwNaAOl_9D4cguF4w3begZbeGSDdxDNgTWALUooUwRfUAs56Uaf65L4BdPj9bdYx7xLdbYGIVO_PEonns9LWbB1u/w256-h400/Z%C3%A1brana%20-%20Vra%C5%BEda%20v%20zastoupen%C3%AD.jpg" width="256" /></a></div>S pátráním detektivovi pomáhá jeho přítelkyně Boženka, swingová zpěvačka Bunny de Scampolo, která už si získala renomé na pražské jazzové scéně a je zároveň velmi zdatnou luštitelkou hádanek, křížovek a hlavolamů. S případem souvisí jeden záhadný inzerát, tajná schránka na neznámém místě a také známá česká herečka Lída Forstová, která se kvůli kariéře zaprodala nacistům. I přes tíživou atmosféru doby (rok 1941) nepostrádá detektivka humor a ironický nadhled. A když si seřadíte k sobě první písmena kapitol od první po třicátou druhou včetně, dostanete akrostich <b><i>Škvorecký et Zábrana fecerunt ioculum</i></b>, neboli že Š. a Z. si dovolili žertík (viz J. Škvorecký: Jak to bylo s Prezydentem Krokadýlů, Literární noviny, č. 21, 22. 5. 1996).</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both;">Kdo tedy knihu napsal? Respektive celou detektivní trilogii: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967)? Byl to Josef Škvorecký, či spíše Jan Zábrana? Anebo trilogii napsali společně, jak se uvádí na přebalech detektivek v nových vydáních po roce 1989? Spisovatel Patrik Ouředník se pokusil s důkladností sobě vlastní odpovědět v knize Svobodný prostor jazyka (Torst, 2013). Do sametové revoluce byla detektivka připisována jen Zábranovi, ten však zesnul již v roce 1984 a Škvorecký začal po roce 1989 o sepsání trilogie vypouštět rozporuplné informace. <i>„Josef Škvorecký je autorem s výhradou,“</i> navrhuje diplomaticky Ouředník. Autorství je zkrátka bez záruky.</div></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Podle knihy Vražda v zastoupení byla v roce 1987 natočena televizní inscenace se Zdeňkem Černínem a Natálií Mukařovskou v hlavních rolích, podle celé trilogie natočil v roce 2000 režisér Karel Smyczek televizní seriál Případy detektivní kanceláře Ostrozrak s Ondřejem Vetchým a Barborou Srncovou v hlavních rolích.</div></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-3589158896831220312024-01-20T07:15:00.463+01:002024-01-23T07:25:25.441+01:00Zimním Polabím<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">aneb Jak jsme škobrtali na Oškobrh</b></div><div style="text-align: justify;"><a name='more'></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Turistický pochod pořádaný KČT Kostomlaty nad Labem má dva starty a tři trasy. Start kratších tras je v Poděbradech, delších v <b><i>Libici nad Doubravou</i></b>. My jsme se už doma rozhodli pro Libici, protože trasu Poděbrady–Libice jsme šli loni na konci září, byť v opačném směru (což najdete na tomto blogu <a href="https://jardavala.blogspot.com/2023/09/z-libice-nad-cidlinou-do-podebrad.html" target="_blank">zde</a>). Kromě toho nás lákalo množství kešek, ať již tradiček, nebo multinek.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Libici opouštíme po zelené turistické značce vedoucí podél Cidliny, před obcí Kanín se dostáváme na levý břeh Cidliny a přicházíme do vsi. První zmínka o ní je z roku 1227, kdy byla majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Název obce je pravděpodobně odvozen od vlastního jména Káně či Káň – Káňův dvůr. Býval to <b><i>Kánín</i></b>, ale jednoho dne byl přejmenován na <b><i>Kanín</i></b>. Protéká jím Cidlina se zajímavým jezem vyrobeným z několika dřevěných odklopných karetek, které při velké vodě umožňují snadnější průtok. Při nižším stavu vody bývá otevřená jen jedna.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLuXmDzHQ2AqKtgiBqfqiYoUg1B0YrPSQzGFnC6bGMWlBG1FpPJFHrOB4eibIUw154B69jMfMW9l13jFXWVyfz2gZENd6AjlSqlyh7hCtc1mBjg2ZD5gbSlZNrOl0EUDw5lsrGNbYHHLTb8noU6TNajn2z35eMn8HTRAAyiMJN-DQYZcj6yh4uh9XUCC8r/s5184/01%20Kan%C3%ADn,%20jez%20na%20Cidlin%C4%9B.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3456" data-original-width="5184" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLuXmDzHQ2AqKtgiBqfqiYoUg1B0YrPSQzGFnC6bGMWlBG1FpPJFHrOB4eibIUw154B69jMfMW9l13jFXWVyfz2gZENd6AjlSqlyh7hCtc1mBjg2ZD5gbSlZNrOl0EUDw5lsrGNbYHHLTb8noU6TNajn2z35eMn8HTRAAyiMJN-DQYZcj6yh4uh9XUCC8r/w640-h426/01%20Kan%C3%ADn,%20jez%20na%20Cidlin%C4%9B.JPG" width="640" /></a></div>Poté, co jsme vyluštili multikeš Památné stromy, jdeme pro finálku ukrývající se poblíž obrovského „mnohostromu“,...</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjls-x3C_RK1yhbO79hMOB5voTgl3KEMCX2ejWo0YOUlo1RZJw3Mmj5E2fMtasnh_qLsaYqkJEBtOXzMbr-NJeZ0GT3n3s8diLK2vOQSua3BES1l2O-qgXGrDB3AAS77ZxkjlnzcYxbpTrsUVy4RsK_KgCmx67TlXXMAYYrzHmwBZvwXEPXpZoh73oYrqNn/s5184/02%20Mnohostrom.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3456" data-original-width="5184" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjls-x3C_RK1yhbO79hMOB5voTgl3KEMCX2ejWo0YOUlo1RZJw3Mmj5E2fMtasnh_qLsaYqkJEBtOXzMbr-NJeZ0GT3n3s8diLK2vOQSua3BES1l2O-qgXGrDB3AAS77ZxkjlnzcYxbpTrsUVy4RsK_KgCmx67TlXXMAYYrzHmwBZvwXEPXpZoh73oYrqNn/w640-h426/02%20Mnohostrom.JPG" width="640" /></a></div>... na němž roste pořádný trs dřevokazné houby. To by byla smaženice, kdyby byla jedlá:</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4w4EyjXThN_6jrlsLJ2MwA_FoPe4bax-j38D_AJFlCtMZ3AMNDx70uZVpamux8gOSqdUx1Dj54hJNHs8fV2uCtn0apvNziaaqUPAVEp8oDs-S_Afc5XolPkr30jSEa9v5rTBaLzsb5H4m423Ul6OUKsNSEhq9pfY7OSHxfmOnb7-TVu2NyBefuG3_lVWL/s4159/03%20To%20by%20byla%20sma%C5%BEenice%20(kdyby%20byly%20jedl%C3%A9).JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="4159" data-original-width="2773" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4w4EyjXThN_6jrlsLJ2MwA_FoPe4bax-j38D_AJFlCtMZ3AMNDx70uZVpamux8gOSqdUx1Dj54hJNHs8fV2uCtn0apvNziaaqUPAVEp8oDs-S_Afc5XolPkr30jSEa9v5rTBaLzsb5H4m423Ul6OUKsNSEhq9pfY7OSHxfmOnb7-TVu2NyBefuG3_lVWL/w426-h640/03%20To%20by%20byla%20sma%C5%BEenice%20(kdyby%20byly%20jedl%C3%A9).JPG" width="426" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus)</td></tr></tbody></table>Vracíme se na silnici a přes most pokračujeme do <b><i>Opolan</i></b>. Také tady nás čeká multikeš, tentokrát nazvaná Tři věže. To je trochu zavádějící, protože jednou věží je „zámeček“,...</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr-IcQedbPy6Okf7AfK0OJqJZbpKuHeSdWhpSpP96UVgSq6B9teYhePVsV0VSR2Okrud6XLcgRe3b6Gh0x2FIbsAFkRlcrnOcAKtfqpVskUTgaqbQT3dX8VLNheJwW4VbXeHnsFeFYi_EdleE6fPNsHXEtX1t1CXAnhXZVm-NWIOaWWYfql3gwtnLKgq6M/s3936/DSC_0304.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2951" data-original-width="3936" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr-IcQedbPy6Okf7AfK0OJqJZbpKuHeSdWhpSpP96UVgSq6B9teYhePVsV0VSR2Okrud6XLcgRe3b6Gh0x2FIbsAFkRlcrnOcAKtfqpVskUTgaqbQT3dX8VLNheJwW4VbXeHnsFeFYi_EdleE6fPNsHXEtX1t1CXAnhXZVm-NWIOaWWYfql3gwtnLKgq6M/w640-h480/DSC_0304.JPG" width="640" /></a></div>... druhou evangelický kostel sv. Vojtěcha, postavený v roce 1893...</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsgJ04vVOhULUCUW_3YsoJTFMYNXSNvOZBhml54QbD_Gb65N85AAtg5x6CPX59udtqUbPqOruK2wE-gczddsX4FFz2MnwpNkM5g7LJDcJxPdEyGy6qnef17Uv06VBVmkniETUdbhA0nbhpsKJ7eseVlAEg9-7wOyTT97VfNETd-mlRoHgtkYr802g39y5X/s4432/DSC_0308.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4432" data-original-width="2954" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsgJ04vVOhULUCUW_3YsoJTFMYNXSNvOZBhml54QbD_Gb65N85AAtg5x6CPX59udtqUbPqOruK2wE-gczddsX4FFz2MnwpNkM5g7LJDcJxPdEyGy6qnef17Uv06VBVmkniETUdbhA0nbhpsKJ7eseVlAEg9-7wOyTT97VfNETd-mlRoHgtkYr802g39y5X/w426-h640/DSC_0308.JPG" width="426" /></a></div>...a třetí? Transformátor!</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjip4egtIIJU0EAerSI8Md43zwspJOwDOd7uTruvzYUuTQ4tNkW99_EjdWm1XAztxBUu7Surj2zrC0smEX4IZ0LGEmXiUpUU8q3gNu03QD0GZPRtFjeCQR-BzVxnUUm70-qp7wjhB-mta-nCfNf3dw-0-foZgj8bVVFNeDf_PO_74ZJvNLlHrGk2jwPIn4h/s4127/DSC_0309.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4127" data-original-width="2751" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjip4egtIIJU0EAerSI8Md43zwspJOwDOd7uTruvzYUuTQ4tNkW99_EjdWm1XAztxBUu7Surj2zrC0smEX4IZ0LGEmXiUpUU8q3gNu03QD0GZPRtFjeCQR-BzVxnUUm70-qp7wjhB-mta-nCfNf3dw-0-foZgj8bVVFNeDf_PO_74ZJvNLlHrGk2jwPIn4h/w426-h640/DSC_0309.JPG" width="426" /></a></div>Na východním okraji obce navštěvujeme <b><i>evangelický hřbitov</i></b>. Jeho vznik a podobu inicioval první opolanský evangelický farář h. v. (1887–1898) Ladislav B. Fikejz (1862–1898), neboť nestačil hřbitov v Sánech. Sám tam však byl ještě po své předčasné smrti pohřben. </div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgC0KFoMXKrJlu4zuxYEinFgIZvPpPCwTWRu_440jtAXi5DR2CMcLSuSCsLTdO5ESLyd6Bee4JgVoL-_GUQtUJcCBvokLTCQVFnMnj6_vD6J8SqzosO2pOOJ3x3L9zPobTugwZxGH3IFBcZMjYVKzy1N-2T8FcVX-Eude3neT81mRlybXyvxafXrxm2_DSr/s4608/DSC_0312.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3072" data-original-width="4608" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgC0KFoMXKrJlu4zuxYEinFgIZvPpPCwTWRu_440jtAXi5DR2CMcLSuSCsLTdO5ESLyd6Bee4JgVoL-_GUQtUJcCBvokLTCQVFnMnj6_vD6J8SqzosO2pOOJ3x3L9zPobTugwZxGH3IFBcZMjYVKzy1N-2T8FcVX-Eude3neT81mRlybXyvxafXrxm2_DSr/w640-h426/DSC_0312.JPG" width="640" /></a></div>Evangelický hřbitov v Opolanech byl otevřen až roku 1899 za faráře (1898–1910) Františka Šustra (1868–1933). Vzorem pro uspořádání a vzhled celého hřbitova je hřbitov Jednoty bratrské (Unitas fratrum) v Ochranově (Herrnhutu) v německé Horní Lužici. Jednotná podoba náhrobků je mezi našimi, a nejen evangelickými hřbitovy, unikátní. Víceméně je po celou dobu existence hřbitova dodržována, třebaže náhrobky vznikající cca od 70. let 20. století nalevo od vstupu na hřbitov, mají trochu pozměněnou podobu. Nenarušují však jednoduchý a jednotný vzhled celého hřbitova.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;">* * *</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Po necelých stopadesáti metrech odbočujeme ze silnice doleva na cestu, která překonává <b><i>Sánský kanál</i></b>, dříve zvaný Lánská strouha, což je patnáct kilometrů dlouhý vodní kanál spojující Cidlinu s Mrlinou. Zřízen byl za Jiřího z Poděbrad jako přívod vody zdejším rybníkům. Dříve se na kanálu nacházely tři mlýny a ještě poměrně nedávno byl sjížděn vodáky. V současnosti je považován za vodácky nepříliš zajímavý a sjízdný jen pracně kvůli umělým i přírodním překážkám v korytě.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Stoupáme k převážně zalesněnému <b><i>vrchu Oškobrh</i></b> (285 m)...</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFlL4GFZwK_Oj8B9jw5jEmhrRQtUHkjUGIB0e6qs68O3sKr16CWn8IJD0YhZ4tigL7qscJcPPkf6fQ_STqomjyJVfcLd7vv645bObY_LO8aIfnPi7bIoJ8tYrQbI3qt-pmIkYzULdfzGuFG2nLOZ-t2vXzJdKZOL6Niyi10QqIz420PthQInAHe_F1ilDc/s4262/DSC_0315.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2841" data-original-width="4262" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFlL4GFZwK_Oj8B9jw5jEmhrRQtUHkjUGIB0e6qs68O3sKr16CWn8IJD0YhZ4tigL7qscJcPPkf6fQ_STqomjyJVfcLd7vv645bObY_LO8aIfnPi7bIoJ8tYrQbI3qt-pmIkYzULdfzGuFG2nLOZ-t2vXzJdKZOL6Niyi10QqIz420PthQInAHe_F1ilDc/w640-h426/DSC_0315.JPG" width="640" /></a></div>... zdvíhajícímu se před námi svým lesostepním svahem. V rovinaté Polabské nížině je nepřehlédnutelnou dominantou:</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji97ruTgHn2zYY9Fu-U1gBy_rLlziVMd_EuX66CmWNAuPKdl_BVZ-KdHK0fRrWRgntbgLf-PLflb_tDRysvcDlrPNu0kTRsK_ErbklObucJjH5ENd-w41ox17AJbVXEb3-huEeFWMBua_KSE1PseCPnhUbR4aqqmtE4l9uWtoQ0JQqIqiPuJJttrAMqWBx/s4335/DSC_0316.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2890" data-original-width="4335" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji97ruTgHn2zYY9Fu-U1gBy_rLlziVMd_EuX66CmWNAuPKdl_BVZ-KdHK0fRrWRgntbgLf-PLflb_tDRysvcDlrPNu0kTRsK_ErbklObucJjH5ENd-w41ox17AJbVXEb3-huEeFWMBua_KSE1PseCPnhUbR4aqqmtE4l9uWtoQ0JQqIqiPuJJttrAMqWBx/w640-h426/DSC_0316.JPG" width="640" /></a></div></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Kopec je sedlem rozdělen na dva vrchy, na vyšším jihozápadním leží pozůstatky hradiště zvané <b><i>Na Hřebínku</i></b>, silně poškozené v 50. letech 20. století stavbou vodojemu. Obvod vrcholové části byl pozměněn příležitostnou, avšak dlouhodobou těžbou opuky. V roce 1974 proběhl záchranný archeologický výzkum, při němž bylo prozkoumáno opevnění na západní straně. Byly nalezeny stopy husté vnitřní zástavby tvořené kůlovými a srubovýmí stavbami a zahloubenými objekty převážně z pozdní doby halštatské a časné doby laténské. Další archeologické nálezy jsou z doby bronzové a ze starší doby halštatské.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Na severovýchodním vrchu bylo hradiště v poloze <b><i>Na Kostelíčku</i></b> a pod ním, na jihozápadním svahu se nachází areál zaniklé středověké vesnice. Při archeologickém průzkumu kopce v roce 1960 byly zde odkryty základy středověkého kostelíka ve třech vrstvách nad sebou, nejstarší z 12. až 13. století. Pozdější kostel se v 17. a 18. století stal poutním místem – z jižního svahu, kde byla Kalvárie se sochami a kapličkami, sem chodívala procesí. V roce 1707 však byl kostelík zničen, vnitřní zařízení odvezeno do sakristie kostela sv. Jiří v Libici nad Cidlinou a křížová cesta s Kalvárií zanikly beze zbytku. Na návrh královského stavebního písaře J. H. Dienebiera bylo rozhodnuto o obnovení poutního kostelíka. Pro neuspokojivý stav zdiva byly nové základy posunuty několik metrů jihovýchodně. Stavba nového kostela sv. Petra a Pavla probíhala v letech 1734–1736 podle dochovaného návrhu stavitele Jakuba Schödela. V roce 1782 byl ale z příkazu císaře Josefa II. kostel zrušen a roku 1787 jej spolu s parcelovými pozemky poděbradského panství u Odřepské pastviny koupil rolník z Vlkova. V roce 1798 přešel pustý kostel opět do majetku poděbradského velkostatku a byl přeměněn na hájovnu. Po pozemkové reformě počátkem 20. století byla hájovna spolu s oborou Vlkov odprodána a upravena na vilu (obytný trakt hospodářské usedlosti). Dočasně zde také bylo umístěno pracoviště Archeologického ústavu ČSAV. Teprve po první světové válce vznikla myšlenka využít původního oplocení k založení obory pro chov zvěře. Roku 1923 podlehl lesní majetek záboru a v následujících letech rychle měnil majitele. Byl zakoupen Josefem Barthem, speditérem z Prahy, který ho zanedlouho prodal bratrům Kořanovským, uzenářům rovněž z Prahy. Za druhé světové války byl les v majetku pražského továrníka Eduarda Baumgartnera, který ho roku 1939 koupil jako zbytkový statek. Po válce, roku 1945, byla zavedena na majetku národní správa a roku 1948 jej převzal podnik Státní lesy a statky, ředitelství státních lesů v Nymburce, polesí Libice. K&nbspchovu mufloní zvěře je obora využívána až od roku 1964. Od roku 1992 je obora opět ve vlastnictví rodiny Baumgartnerových. </div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Na oficiálním webu Vlkova pod Oškobrhem se píše: <i>„Pro dobré podmínky byla obora Vlkov určena jako specializační objekt pro chov muflona s úkolem sloužit myslivecké reprezentaci, což se s vynikajícími výsledky v hodnocení chovu děje až do současné doby.“ </i></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Vrch byl uzavřen 1. října 2019. Nakolik stála za jeho uzavřením snaha chránit přírodu a nakolik komerční důvody, to se těžko dá zjistit. Na stromě je připevněna cedule s nápisem „Obora, Vlkovská myslivecká a. s., soukromý pozemek, vstup zakázán“.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;">* * *</div><div class="separator" style="clear: both;"><span style="font-size: 14.6667px;">Že se na vrchol nedostaneme, víme díky internetu už z domova, ale máme tu čtyři kešky, a tak <b><i>škobrtáme kolem Oškobrhu</i></b>. Konkrétně podél vysokého oplocení... Kešky jsme odlovili, ale nebylo to nic příjemného, neboť se skrývaly v hustém, témeř neproniknutelném trní.</span></div><div class="separator" style="clear: both;"><span style="font-size: 14.6667px;">Stejnou cestou se vracíme do <b><i>Opolan</i></b>, po cykostezce č. 4334 pokračujeme do <b><i>Kanína </i></b>a po silnici do <b><i>Libice nad Cidlinou</i></b>. Do cíle v restauraci Kulturní dům přicházíme před 17. hodinou a vzhledem k tomu, že vlak nám jede v 17.15 hod., máme naspěch.</span></div><div class="separator" style="clear: both;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1JoQjhS-4nx-k9AyNOxv2-oqzbuWpSUDHv_4yXNwvBuqy3lMeqrsM3th39rQfrSL90MYp0YAdCri1LiCsnHAJoj3je7dGPwBF56ozTw6tCz-4FFHFkPBM6Z0KAvheIzc3iIa_dVyNRGqQUUJLqitb6bGddPd7heMUsH5YQLgwimNL3bd65-6c1m_74vS/s1097/Mapka.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1097" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1JoQjhS-4nx-k9AyNOxv2-oqzbuWpSUDHv_4yXNwvBuqy3lMeqrsM3th39rQfrSL90MYp0YAdCri1LiCsnHAJoj3je7dGPwBF56ozTw6tCz-4FFHFkPBM6Z0KAvheIzc3iIa_dVyNRGqQUUJLqitb6bGddPd7heMUsH5YQLgwimNL3bd65-6c1m_74vS/w640-h426/Mapka.png" width="640" /></a></div></div></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-23694548675023752522024-01-17T10:17:00.010+01:002024-03-10T07:28:26.560+01:00Co jsem také přečetl__________Dracula<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Klasické dílo literárního vampyrismu a první zpracování upírské legendy do románové podoby z roku 1897. </b><b><span style="font-size: 14.6667px;">Legendární kniha, která definovala jeden celý žánr, ze kterého čerpají spisovatelé a scenáristi dodnes</span></b></div><div style="text-align: justify;"><a name='more'></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Autor umístil děj příběhu do kulis Anglie devatenáctého století. Román je rozdělen na dvě části, začíná deníkovými zápisky Jonathana Harkera, anglického právníka, který odjíždí do Transylvánie za hrabětem Drákulou, aby s ním projednal koupi několika domů v Londýně. Ovšem po několika dnech zjistí, že s hrabětem není něco v pořádku. Drákula je velmi podivný, obléká se jen do černého, neodráží se v zrcadle a spí v rakvi na betoně.</div><div class="separator" style="clear: both;"><span style="font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAPPxky_zcJ5rnu_2PoeSIiCsI-hhd-55iNhnqDVWoK8lUlyh1oTFT4nPlGE_I9s3r4rAW3ZTMUAP45ss9HTM-U8wa6t07punlPTh98qG2xQw-7hvD2I2U3HR0aEKwrjloNdHp0Cytgqy7JNZP1L4YD7Rv9nY2tuO0A7gYUwdIg9VbsxGIb6VKYEoTuiJI/s2372/Stoker%20-%20Dracula.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2372" data-original-width="1589" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAPPxky_zcJ5rnu_2PoeSIiCsI-hhd-55iNhnqDVWoK8lUlyh1oTFT4nPlGE_I9s3r4rAW3ZTMUAP45ss9HTM-U8wa6t07punlPTh98qG2xQw-7hvD2I2U3HR0aEKwrjloNdHp0Cytgqy7JNZP1L4YD7Rv9nY2tuO0A7gYUwdIg9VbsxGIb6VKYEoTuiJI/w268-h400/Stoker%20-%20Dracula.jpg" width="268" /></a></div><span>Transylvánský vstup je mistrovské dilo, ale další děj ve formě deníkových záznamů a dopisů se mi už tolik nezamlouval, čekal jsem to trošku jinak. Drákula se ze svého tajemného sídla v Transylvánii vydává do Londýna, kde se proti němu postaví skupinka neohrožených, vedená lékařem Van Helsingem a začíná boj. Napínavý a čtivý román, který ani řadu let od jeho vydání nějak zvlášť neztratil na atraktivitě. V závěru knihy je poznámka: Přeložil a upravil Jozef Kot. A k tomu „vysvětlivka“: <i>„... nie vždy sa autor vyhol dobovým manieram. Miestami svoje rozprávanie zaťažil nepríjemným nánosom sentimentality a banalit, miestami v ňom neúnosne prevažuje sklon didaktizovať a naivne filozofovať. Preto prekladatel musel </i></span></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">(sic!)</span><i style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> siahnúť k niektorým nevyhnutným </i><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;">(sic!)</span><i style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"> </i><i style="text-align: left;"><span style="font-size: 14.6667px;">úpravám a stlmiť – i keď nie celkom vylúčiť – momenty, které by pri dnešnom čítaní tohoto románu mohli pôsobiť rušivo.“</span></i></div></div></span></div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"></span><span style="font-size: 14.6667px;">Mezi recenzemi čtenářů jsem objevil jednu, která mě zaujala, neboť se týkala vydání z roku 1990, které jsem právě dočetl:</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><i>„</i></span><i style="font-size: 14.6667px;">S legendárnym Stokerovým románom som sa prvý raz stretol v puberte. Žiaľ, v súvislosti so slovenským vydaním od Tatranu z roku 1990, ktoré bolo reedíciou z roku 1969 (takisto Tatran). Prečo „žiaľ“? Jednalo sa totiž o vražedne scenzurovanú verziu. </i></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><i>Slovenský prekladateľ/vydavateľ si vtedy totiž povedal,</i></span><i style="font-size: 14.6667px;">, že táto pasáž sa mu nepáči, tamtá mu pripadá nudná, ďalšia zas príliš sentimentálna, banálna, či nevhodne popisná... a tak to vymazal! Téměř neuvěřitelné – vzal knihu cizího autora a vyřadil z ní všechno, co se JEMU osobně nelíbilo. Len pre poriadok dodám, že cenzurovaná verzia je o desiatky (!) strán kratšia. Nečudo, že sa mi nikdy nepáčila. Stratil som akúkoľvek chuť a motiváciu vrátiť sa do ponurého sveta grófa Draculu. Situácia sa zmenila v roku 2022, kedy som si prečítal prequel Dracul od Stokerovho praprasynovca... a bol som uchvátený. Skvelá kniha. Tak som si povedal, že je načase skúsiť to ešte raz s originálom. Zadovážil som si kvalitné slovenské vydanie od Európy z roku 2003. Nejenže disponuje neskrátenou Stokerovou verzí, ale též šťavnatými dodatky Petra Uličného, ediční poznámkou venujúcej sa o.i. aj práve kontroverzným cenzurovaným vydaniam, ďalej tu nájdete vysvetlivky, dobovú recenziu a dokonca poviedku Draculov hosť, ktorú Bram Stoker pôvodne plánoval použiť ako prológ Draculu, ale napokon z toho nič nebolo a poviedku pustila do obehu až jeho vdova. Dracula je v necenzurovanej, klasickej verzii parádna hororová jazda (ehm, let nočnou oblohou). Týmto sa mu hlboko ospravedlňujem za to, že som mu krivdil, aj keď to tak úplne nebola moja vina. Román má stovky strán, ale je svižný nielen vďaka tomu, že neustále strieda postavy, ale tiež štýly. Denník, zápisník, listová korešpondencia, zápisníky kapitána lode. Je toho tak veľa, až sa natíska otázka, kedy postavy vôbec stíhajú bojovať proti Draculovi, keď neustále niečo vypisujú. Kapitánov denník každopádne patrí (spolu s mrazivým transylvánskym začiatkom) k vrcholom knihy. </i></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: 14.6667px;"><i>V románe ma každopádne rušilo zopár vecí: nelogické správanie postáv (matka vyhodí cesnak), patetickosť (Van Helsing emotívny zdĺhavý preslov uprednostní pred okamžitým skontrolovaním pacientky), medicínske hlúposti poplatné dobe svojho vzniku (všetci chlapi v okolí Lucy mali rovnakú krvnú skupinu, alebo to do nej prali hlava-nehlava?), v mužských postavách (s výnimkou radikálneho Van Helsinga) je ťažké (a asi aj zbytočné) orientovať sa (proste sú to </i></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><i>„</i></span><span style="font-size: 14.6667px;"><i>nejakí chlapi</i></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><i>“</i></span><span style="font-size: 14.6667px;"><i>). Áno, trochu ma to nudilo, čo bolo dané tým, že som videl množstvo filmových adaptácií. Najmä v druhej polovici už to na mňa pôsobilo zdĺhavo a nekonečne. Rozpaky vo mne vyvolali i veľmi emotívne postavy, ktoré neustále plačú, zviera im srdcia, rozprávajú v patetických temer už až veršoch a dávajú sľuby na život a na smrť. Inak klasika a absolútna povinnosť pre každého hororového fanúšika. Len preboha fakt nečítajte tie hnusné cenzurované vydania.</i></span><span style="font-size: 14.6667px; text-align: left;"><i>“</i></span></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: center;">* * *</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><b><i>Abraham „Bram“ Stoker</i></b> (1847–1912) – irský spisovatel a divadelní kritik, svým nejznámějším románem Dracula na dlouhou dobu ovlivnil příběhy o upírech a dal vzniknout mnoha filmových adaptacím. Téma románu není zcela fiktivní, postava Drákuly totiž vychází z reálného, historicky doloženého knížete Vlada III. (1431–1476), který si kvůli zálibě v popravách narážením na kůl vysloužil přezdívku Ţepes (čti Cepeš = rumunsky Napichovač). Transylvánii Stoker nikdy osobně nenavštívil. </div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-21722553141795951282024-01-14T21:49:00.066+01:002024-01-23T07:46:45.901+01:00Zimní Prahou 2024<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">26. ročník turistického pochodu pořádaného KČT, odbor Kobylisy</b></div><div style="text-align: justify;"><a name='more'></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Start od stanice metra C <b><i>Střížkov</i></b>, proplétáme se čtvrtí <b><i>Kobylisy</i></b>, kolem kubistické zdi <b>Ďáblického hřbitova</b> a pak po zelené turistické značce k <b><i>Ďáblické hvězdárně</i></b>:</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXybr9Lf2EgJ9mGrWx1w89lC-HqGU_orGDmbisf96vUNsgl5-TOohDhfco7vS3U_1URNzPkAqMJOF17qNqNeFgJzl_lFWE7avbt_5VM0xq9KzuzhD2_UbxBGYXvTrBAZ11479L64LepQj0VuKemnrbLEMuFmjSzusSESN6zxyN1I17rky1dlzL23VGBtV0/s2845/01%20Hv%C4%9Bzd%C3%A1rna%20%C4%8E%C3%A1blice.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2134" data-original-width="2845" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXybr9Lf2EgJ9mGrWx1w89lC-HqGU_orGDmbisf96vUNsgl5-TOohDhfco7vS3U_1URNzPkAqMJOF17qNqNeFgJzl_lFWE7avbt_5VM0xq9KzuzhD2_UbxBGYXvTrBAZ11479L64LepQj0VuKemnrbLEMuFmjSzusSESN6zxyN1I17rky1dlzL23VGBtV0/w640-h480/01%20Hv%C4%9Bzd%C3%A1rna%20%C4%8E%C3%A1blice.jpg" width="640" /></a></div>Po výstupu na skalku, z níž bývá někdy větší, někdy menší dohlednost, se vracíme k rozcestníku (322 m) a pokračujeme po žluté značce kolem <b><i>Ďáblické skládky</i></b>. Ta byla vybudována a uvedena do provozu v roce 1993 a v naprosté většině se na ni vozil odpad z Prahy, nešlo ale o domovní odpad, ale o odpad z firem, například ze supermarketů nebo z hotelů. Skládka byla postavena v souladu s rakouskými normami a splňovala tedy evropské standardy pro skladování komunálního odpadu. Byla to první skládka ve východní Evropě, která využívala skládkového plynu k výrobě tepelné a elektrické energie. Původně ji provozovala firma .A.S.A., jejímž majitelem je od roku 2006 španělská společnost FCC. V relativně krátkém období se FCC stala jednou z nejvýznamnějších evropských firem, zabývajících se nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb. Dnes působí ve 30 zemích. V roce 2019 bylo v Ďáblicích aktivní skládkování ukončeno, proběhla rekultivace a dále je areál využíván jako třídírna a překladiště odpadu.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Na okraji <b><i>Zdib </i></b>podchodem překonáváme hlavní silnici, <b><i>Průběžnou ulicí</i></b> procházíme spolu se žlutou turistickou značkou obcí Zdiby a její částí zvanou <b><i>Veltěž</i></b>. Postupně míjíme křížek, zvoničku...</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-8g8vio2YNjlXUeLPeWUmc4373hRC8xH-uD3Of-o8E1DI1y8ij1slrG8qdtVtqmEJ4mzQKqvzyyreVwvduYqbD-rrCNi4-L7MBvMnZOvveOb5HdE9f0-yPTMZ_eWQqOivFPCqmLR5J7rWn17PrAU6I2JsZgSypM98MEkzFn4P4IELTXS8cmjfpLO6MnzP/s4437/04b%20Velt%C4%9B%C5%BE,%20zvoni%C4%8Dka.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4437" data-original-width="2958" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-8g8vio2YNjlXUeLPeWUmc4373hRC8xH-uD3Of-o8E1DI1y8ij1slrG8qdtVtqmEJ4mzQKqvzyyreVwvduYqbD-rrCNi4-L7MBvMnZOvveOb5HdE9f0-yPTMZ_eWQqOivFPCqmLR5J7rWn17PrAU6I2JsZgSypM98MEkzFn4P4IELTXS8cmjfpLO6MnzP/w426-h640/04b%20Velt%C4%9B%C5%BE,%20zvoni%C4%8Dka.JPG" width="426" /></a></div>... a pomník obětem světových válek. Záhy žlutou značku opouštíme a na okraji obce se dostáváme na křižovatku několika ulic, z nichž název jedné nás nutí udělat si společnou fotku:</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIKcWW74oWIlSkoKw1gVDyxSb0WU4Pw5k7DLa7Tu80ZcxUwhAI5n7I0lT_CcMqGxHnk6hOZVHZAoi2IdaVNVKt6PcMK92exi3fupL1_7t0YdTCcfS-UcjCZYPVK97_mvGXLSpcWO-b65IVOGf6DZVOk-PKuJTPatjOu69CmYVa3kWueGhBuTFcgR4VE1cD/s3709/03%20Turist%C3%A9%20v%20ulici%20Turist%C5%AF.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3709" data-original-width="2782" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIKcWW74oWIlSkoKw1gVDyxSb0WU4Pw5k7DLa7Tu80ZcxUwhAI5n7I0lT_CcMqGxHnk6hOZVHZAoi2IdaVNVKt6PcMK92exi3fupL1_7t0YdTCcfS-UcjCZYPVK97_mvGXLSpcWO-b65IVOGf6DZVOk-PKuJTPatjOu69CmYVa3kWueGhBuTFcgR4VE1cD/w480-h640/03%20Turist%C3%A9%20v%20ulici%20Turist%C5%AF.jpg" width="480" /></a></div>Odtud nás zelená turistická značka přivádí do <b><i>Dolních Chaber</i></b>. Nejprve klesáme podél hřbitova do údolí Drahanského potoka, z něhož zase stoupáme na malé návrší s románským <b><i>kostelíkem Stětí sv. Jana Křtitele</i></b>. Zastavujeme se před barokním statkem s dekorativním průčelím a bránou ve zdi, na níž stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Chvíli koketujeme s myšlenkou občerstvení v tamější kavárně Pod pavlačí, ale množství lidí – a přiznejme si, že i ceny – nás od tohoto záměru odrazují.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Ulicemi <b><i>V Americe</i></b> a <b><i>V Kratinách</i></b> opouštíme <b><i>Horní Chabry</i></b>, otevřeným terénem se dostáváme k sídlišti <b><i>Nové Chabry</i></b>, které obcházíme po společné stezce pro pěší a cyklisty. Po hlavní <b><i>Ústecké ulici</i></b> přicházíme k vozovně Kobylisy, míjíme restauraci Na Zlaté vyhlídce, dnes – nebo snad trvale? – uzavřenou a míříme do cíle pochodu, kterým je jako obvykle <b><i>restaurace U Blekotů</i></b>.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIpKXK94WJqxNJSye5Rf8ThE5tHHyjfNasjH4oFBDmpGXwLnpp-iXSCgWFROEOkWWVkZ9Ojy5hRUDxdIktvlmMBQcUTeJPcq9iCUSDchKGbt29ho3UGsDWgEWfV_7RRJLzIbWCGg_ztwqfmq3ES3hCb11Xb3j7ATz2r3q7tPMKOXX-ByqrsTWntWW50H_1/s3602/05%20Restaurace%20U%20Blekot%C5%AF.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2702" data-original-width="3602" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIpKXK94WJqxNJSye5Rf8ThE5tHHyjfNasjH4oFBDmpGXwLnpp-iXSCgWFROEOkWWVkZ9Ojy5hRUDxdIktvlmMBQcUTeJPcq9iCUSDchKGbt29ho3UGsDWgEWfV_7RRJLzIbWCGg_ztwqfmq3ES3hCb11Xb3j7ATz2r3q7tPMKOXX-ByqrsTWntWW50H_1/w640-h480/05%20Restaurace%20U%20Blekot%C5%AF.jpg" width="640" /></a></div>V roce 2004 ji koupili dva bratři, tehdy se v ní ani nevařilo. Její název převzali, když se od štamgastů dozvěděli, že hospoda byla pojmenována po bývalém majiteli, který v řeči zadrhával, prostě blekotal. Restaurace prošla v roce 2020 rekonstrukcí interiéru včetně zázemí a kuchyně, posezení je zde příjemné a ceny snesitelné.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtARET1TV2uHmJ8hRi5UwHxjZ0BGvega8buIbqrZJyA8c3XXKdcNqcPZJwpGn8Ei6nVz5K24faa5PKljrFDTicFv3VCj7_DQJAEVipk4MYC2jid99uD8INvq8SjJ2VklK5B1GU4o2RNuhQfsScXnFGb5GvcQ3hNjvUZN8N2o_TiRlBzXRVBBOY5Hu156dI/s907/mapy.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="907" data-original-width="907" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtARET1TV2uHmJ8hRi5UwHxjZ0BGvega8buIbqrZJyA8c3XXKdcNqcPZJwpGn8Ei6nVz5K24faa5PKljrFDTicFv3VCj7_DQJAEVipk4MYC2jid99uD8INvq8SjJ2VklK5B1GU4o2RNuhQfsScXnFGb5GvcQ3hNjvUZN8N2o_TiRlBzXRVBBOY5Hu156dI/w640-h640/mapy.png" width="640" /></a></div>Máme za sebou 13 a půl kilometru, po obědě odcházíme ke stanici metra C Kobylisy a odjíždíme na <b><i>Florenc</i></b>. Stejně jako každý rok máme i tentokrát připravený kulturní zážitek – výstavu „Mařákovci“ v Galerii Kooperativy v <b><i>Karlíně</i></b>.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Budova pojišťovny z roku 2012 nabízí kromě kancelářských prostor i veřejně přístupná místa určená pro běžné návštěvníky, jako jsou právě galerie nebo kavárna, které se nacházejí ve třetím patře. Galerie každoročně připravuje dvě tematické výstavy ze svých uměleckých sbírek i zápůjček jiných galerií a soukromých sbírek. Je otevřena od úterý do neděle a vstup je zdarma.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6eqflPeQq-k3nI7cKMVtQZmX3eY-kGCkzrztZ8Px8H6L1plOoAE-BHPle1zwu2ugwX9s4OeXrUUzojhNc7veZtQUaV_rPClgkJfeFxXD3vtrjTdu6cSOB02OzJuax9DAr3EURjm5ta50SYEz5M2CESoLlAr8radQ0sXS6IqcVhb9MmwUe6A_GRzhVto5s/s548/384w.webp" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="548" data-original-width="384" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6eqflPeQq-k3nI7cKMVtQZmX3eY-kGCkzrztZ8Px8H6L1plOoAE-BHPle1zwu2ugwX9s4OeXrUUzojhNc7veZtQUaV_rPClgkJfeFxXD3vtrjTdu6cSOB02OzJuax9DAr3EURjm5ta50SYEz5M2CESoLlAr8radQ0sXS6IqcVhb9MmwUe6A_GRzhVto5s/w224-h320/384w.webp" width="224" /></a></div>Výstava Mařákovci se ohlíží za významnou krajinářskou školou prof. Julia Mařáka (1832–1899), která se odvíjí od jeho působení na pražské Akademii v letech 1887 až 1899. Pod jeho pedagogickým vedením zde vznikla silná generace malířů, již moderně nazírajících na téma krajiny. Patřili mezi ně zvláště František Kaván, Antonín Slavíček, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Ferdinand Engelmüller, Antonín Chittussi, Jaroslav Panuška, Josef Holub, Bohuslav Dvořák, Jan B. Minařík, Jan Honsa, Josef Ullmann, Stanislav Lolek a celá řada dalších včetně jeho přítele z figurální školy Antonína Hudečka, jehož zcela pohltilo malování na Okoři.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Pro co nejvěrnější zachycení jedinečné atmosféry české krajiny pořádal Mařák pro své žáky exkurze v plenéru, ve školním ateliéru pak vznikala rozměrná plátna určená pro reprezentaci školy i prezentaci na výstavních salonech, které přitahovaly mnohé sběratele umění. Za dobu svého působení se mu podařilo vychovat téměř 40 žáků. Mnoho z nich následně dokázalo povýšit krajinomalbu na úroveň do té doby oceňovanější figurální malby a zároveň položit základy českého moderního malířství.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3Dwi0VuNoCEREwmDOINWuYRA8mTM9iiVZ6L2Sx4bxqshrG90fWRPHj4UC8Wt_tZLQrEeHFQdVZ8UeFk0iXE0krXybFzR-IPRxxzLfk6SsVwG1IicZ7YkupqU9cvd2q-6Ymmd1Cks-LRmB1RMz7BhAz6Gnw-I-N82j4u5rnIcu-QHIICNXBRAZ9AtgNwbU/s3283/12%20Julius%20Ma%C5%99%C3%A1k%20(1832-1899)%20-%20D%C4%9Bti%20v%20lese%20(1880).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2189" data-original-width="3283" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3Dwi0VuNoCEREwmDOINWuYRA8mTM9iiVZ6L2Sx4bxqshrG90fWRPHj4UC8Wt_tZLQrEeHFQdVZ8UeFk0iXE0krXybFzR-IPRxxzLfk6SsVwG1IicZ7YkupqU9cvd2q-6Ymmd1Cks-LRmB1RMz7BhAz6Gnw-I-N82j4u5rnIcu-QHIICNXBRAZ9AtgNwbU/w640-h426/12%20Julius%20Ma%C5%99%C3%A1k%20(1832-1899)%20-%20D%C4%9Bti%20v%20lese%20(1880).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Julius Mařák – Děti v lese (1880)</td></tr></tbody></table>Výstava je reprezentativní přehlídkou obrazů slavné krajinářské školy a představuje 124 kvalitních děl od 32 autorů, přičemž obrazy ze sbírky Kooperativy doplňují význačná díla zapůjčená například Západočeskou galerií v Plzni, Alšovou jihočeskou galerií na Hluboké, Galerií moderního umění v Roudnici nad Labem, dalšími korporátními institucemi a soukromými sběrateli.</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-O4jwvMzLwDmFmXvEQWGmaTSnDlFLzT0GWglnPKCj-Tjkd_zDGA4qj2o9jv5R6KOxfSyzMctsLSIkLWXySD6a3WsbwiPVh7cvGPlgaXI5yiR8ZOv911D8SZUMnKz_HMMNbB4IKl-U9Wmzrn47vWr6YtbNdUt_e0ZwUIAQ2U-K1dK22d21a8FgL3vWJpX5/s3761/13%20Julius%20Ma%C5%99%C3%A1k%20(1832-1899)%20-%20P%C5%99i%20m%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dku%20-%20Zabloudili%20(1880).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3761" data-original-width="2821" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-O4jwvMzLwDmFmXvEQWGmaTSnDlFLzT0GWglnPKCj-Tjkd_zDGA4qj2o9jv5R6KOxfSyzMctsLSIkLWXySD6a3WsbwiPVh7cvGPlgaXI5yiR8ZOv911D8SZUMnKz_HMMNbB4IKl-U9Wmzrn47vWr6YtbNdUt_e0ZwUIAQ2U-K1dK22d21a8FgL3vWJpX5/w480-h640/13%20Julius%20Ma%C5%99%C3%A1k%20(1832-1899)%20-%20P%C5%99i%20m%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dku%20-%20Zabloudili%20(1880).jpg" width="480" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Julius Mařák - Při měsíčku zabloudili (1880)</td></tr></tbody></table></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSr0UIdD1CPSEMq-jTpiJ315tMA2cj9sq3k_3mtzP1xopC9ZmhR8ud2MnS2-iigq93r57r13C78P3CNjC7_jBWKT5NIPi7Pjdgl_lHOdDSl3Cn9FwfH8u4bj-3fd54SEnQqM5e3PWXLpmZTyigzFqh3kB5MHGMzt9DbFuupGbfidUC4rqFX5ZCeiBrU6dM/s3594/16%20Franti%C5%A1ek%20Kav%C3%A1n%20(1866-1941)%20-%20Na%20Star%C3%A9%20ho%C5%99e%20(1894).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3594" data-original-width="2696" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSr0UIdD1CPSEMq-jTpiJ315tMA2cj9sq3k_3mtzP1xopC9ZmhR8ud2MnS2-iigq93r57r13C78P3CNjC7_jBWKT5NIPi7Pjdgl_lHOdDSl3Cn9FwfH8u4bj-3fd54SEnQqM5e3PWXLpmZTyigzFqh3kB5MHGMzt9DbFuupGbfidUC4rqFX5ZCeiBrU6dM/w480-h640/16%20Franti%C5%A1ek%20Kav%C3%A1n%20(1866-1941)%20-%20Na%20Star%C3%A9%20ho%C5%99e%20(1894).jpg" width="480" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">František Kaván – Na Staré hoře (1894)</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="font-size: 14.6667px; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJKqDWKZ7nBRqV48SNmxjaPicpK0h3cRtoJ31CiJ6nobCm4joTnM8AZ-4of748QyVaozZkXNCA2mH8LE8fG1OGiU-Czq1ciONSP_iQC2976x-TU-xeT5vv_WOCgbeWWxMUsFURhhTdsbb7xupszqXlHPe0i5W0w4kfJLZq-uU66xOOrp8SsrbY8vllt-Lw/s3348/30%20Bohuslav%20Dvo%C5%99%C3%A1k%20(1867-1951)%20-%20Na%20Zlat%C3%A9m%20potoce%20u%20T%C5%99emo%C5%A1nice%20(1896).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2511" data-original-width="3348" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJKqDWKZ7nBRqV48SNmxjaPicpK0h3cRtoJ31CiJ6nobCm4joTnM8AZ-4of748QyVaozZkXNCA2mH8LE8fG1OGiU-Czq1ciONSP_iQC2976x-TU-xeT5vv_WOCgbeWWxMUsFURhhTdsbb7xupszqXlHPe0i5W0w4kfJLZq-uU66xOOrp8SsrbY8vllt-Lw/w640-h480/30%20Bohuslav%20Dvo%C5%99%C3%A1k%20(1867-1951)%20-%20Na%20Zlat%C3%A9m%20potoce%20u%20T%C5%99emo%C5%A1nice%20(1896).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bohuslav Dvořák – Na Zlatém potoce (1896)</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="font-size: 14.6667px; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWJr1BHnNjFCy5OsVDU0nreHV_C6pSHWB2dU2AG5MBPhR4-Ge7D2S18fh-lKx5JGjhkbUUkA2GCFEza0PO08lQX5HML4QH6yN0zO4LAF4WPB7T50UUcahyBtGpLgGfDKNAECF30IwihVLoLdui7tGCwUKDcTbmMiMOInnDpsqLyNlHDBjL8nNB62nqcex/s2896/26%20Jaroslav%20Panu%C5%A1ka%20(1872-1958)%20-%20Zima%20(1915).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2346" data-original-width="2896" height="518" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWJr1BHnNjFCy5OsVDU0nreHV_C6pSHWB2dU2AG5MBPhR4-Ge7D2S18fh-lKx5JGjhkbUUkA2GCFEza0PO08-lQX5HML4QH6yN0zO4LAF4WPB7T50UUcahyBtGpLgGfDKNAECF30IwihVLoLdui7tGCwUKDcTbmMiMOInnDpsqLyNlHDBjL8nNB62nqcex/w640-h518/26%20Jaroslav%20Panu%C5%A1ka%20(1872-1958)%20-%20Zima%20(1915).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jaroslav Panuška – Zima (1915)</td></tr></tbody></table></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="font-size: 14.6667px; margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghLVIzlmD3OrEbjafci2SztrArB5urJfo1hu2TK4MLTOzGSdfy6xU3cNeZbTTbDIJEWZSW2cqfSeqojMU6KmUWWW4I_VwdYQmMRZexHxx1weFR_260cEW0cjfx05Fi_U4qATuoQJxQXv8DtvR1pRU1gvBLv8KluCUDvqXLgLfWcK0ntSYZACLJ9s7Bj9kF/s3207/19%20Ota%20Buben%C3%AD%C4%8Dek%20(1871-1962)%20-%20Zima%20v%20hor%C3%A1ch%20(1919).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2405" data-original-width="3207" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghLVIzlmD3OrEbjafci2SztrArB5urJfo1hu2TK4MLTOzGSdfy6xU3cNeZbTTbDIJEWZSW2cqfSeqojMU6KmUWWW4I_VwdYQmMRZexHxx1weFR_260cEW0cjfx05Fi_U4qATuoQJxQXv8DtvR1pRU1gvBLv8KluCUDvqXLgLfWcK0ntSYZACLJ9s7Bj9kF/w640-h480/19%20Ota%20Buben%C3%AD%C4%8Dek%20(1871-1962)%20-%20Zima%20v%20hor%C3%A1ch%20(1919).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ota Bubeníček – Zima v horách (1919)</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;">Prohlídku obrazů končíme posezením v kavárně sousedící s výstavní síní. V rohu stojí socha Niké od akademického sochaře Ladislava Janoucha (*1944),...</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitiyIYXJUSIbxwduKdQBvWtrEtMb9eXu4jwCdA_k5zicdJ0CIDlfX8KiBZldlSgEbap7KQ0wa748sZveRE2Birg1JMuWnfniosu9l2UOGZU5bQMhRvhuzFAch4Xgs3u7AUFS5QC1C8rBXZsOLTX5GpWqAQCTLYZoLqevJt-op40oBbulfAA9Q6Q7Te_icZ/s3634/31%20Ladislav%20Janouch%20(1944)%20-%20Nik%C3%A9.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3634" data-original-width="2423" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitiyIYXJUSIbxwduKdQBvWtrEtMb9eXu4jwCdA_k5zicdJ0CIDlfX8KiBZldlSgEbap7KQ0wa748sZveRE2Birg1JMuWnfniosu9l2UOGZU5bQMhRvhuzFAch4Xgs3u7AUFS5QC1C8rBXZsOLTX5GpWqAQCTLYZoLqevJt-op40oBbulfAA9Q6Q7Te_icZ/w426-h640/31%20Ladislav%20Janouch%20(1944)%20-%20Nik%C3%A9.jpg" width="426" /></a></div>... o jehož výstavě v této galerii jsem psal <a href="https://jardavala.blogspot.com/2023/03/vystava-v-galerii-kooperativy.html#more" target="_blank">zde</a>. Ve Světlé nad Sázavou se v roce 2010 konala výstava 4 generace Janouchů, o které naleznete článek na tomto blogu <a href="https://jardavala.blogspot.com/2010/04/vystava-4-generace-janouchu.html#more" target="_blank">tady</a>. Stojí jistě za zmínku, že na měšťance ve Světlé vyučoval v letech 1899 až 1923 Láďův děd František (1869–1955) a v letech 1923 až 1926 otec Jaroslav (1903–1970), oba také literárně činní.</div><span style="font-size: 14.6667px;">* * *</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;">Doma jsem zapátral v paměti (samozřejmě v té externí), abych zjistil, kolikrát už jsem pochod Zimní Prahou absolvoval. Sám jsem pak byl překvapený: 2000, 2001, 2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010 a další ročníky už mám na tomto blogu:</div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2012/01/zimni-prahou.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2012</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2013/01/zimni-prahou_6.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2013</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2014/01/zimni-prahou.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2014</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2016/01/zimni-prahou.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2016</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2017/01/zimni-prahou-2017.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2017</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2018/01/zimni-prahou.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2018</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2019/01/zimni-prahou-2019.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2019</a></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px;"><a href="https://jardavala.blogspot.com/2020/01/zimni-prahou-2020.html#more" target="_blank">Zimní Prahou 2020</a></div></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0Kobylisy, 182 00 Praha 8, Česko50.1243947 14.454581321.814160863821158 -20.7016687 78.434628536178849 49.6108313tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-68597941802270858522024-01-03T12:01:00.004+01:002024-01-17T11:31:59.719+01:00Co jsem také přečetl_______Modrá krev<div style="text-align: justify;"><b style="font-size: 14.6667px;">Název knihy i její podtitul Po stopách českých šlechtických rodů prozrazuje, že se jedná o knižní rozšíření první řady stejnojmenného unikátního cyklu České televize</b></div><div style="text-align: justify;"><a name='more'></a></div><div style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; font-size: 14.6667px; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Sáhl jsem po ní v městské knihovně hned jak se objevila, protože se zájmem jsem v televizi sledoval každý díl včetně už třetí řady, která se vysílala loni. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1SBWFkKejglhAafhBQ1CaqyoUGSHDYrAANXDruLG7WjHHtSGfhc4TC330gU94CvOD5JQczloCphIX1fGpaNEcKDxWpz0yKggjK0106bnEtCjF9E-FrYjzAMi8CP7jEnRrQbqojVeSadavBOJiVbngc1U7NnWuwsJMXeKf4NTU8wp6ctx1JZH41JuUSL7K/s2958/%C4%8Cin%C4%8Deraov%C3%A1,%20A.%20-%20Kinsk%C3%A1,%20B.%20J.%20-%20Modr%C3%A1%20krev.jpg" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="2958" data-original-width="2480" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1SBWFkKejglhAafhBQ1CaqyoUGSHDYrAANXDruLG7WjHHtSGfhc4TC330gU94CvOD5JQczloCphIX1fGpaNEcKDxWpz0yKggjK0106bnEtCjF9E-FrYjzAMi8CP7jEnRrQbqojVeSadavBOJiVbngc1U7NnWuwsJMXeKf4NTU8wp6ctx1JZH41JuUSL7K/w335-h400/%C4%8Cin%C4%8Deraov%C3%A1,%20A.%20-%20Kinsk%C3%A1,%20B.%20J.%20-%20Modr%C3%A1%20krev.jpg" width="335" /></a></div>Se vznikem samostatného Československa byly oficiální šlechtické tituly zrušeny. Přesto aristokraté žijí stále mezi námi. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. V televizi jsme s průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, měli možnost nahlédnout za brány památečných sídel. František Kinský představoval jednotlivé aristokraty, kladl otázky, rozplétal příbuzenské vazby a naslouchal neskutečným životním příběhům, historii dávné i nedávné, ale řeč přišla i na současnost, která je téměř neznámá. Mnozí z nejmladší generace aristokracie totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Kniha i seríál nechávají čtenáře či diváka nahlédnout do pohnutých osudů české aristokracie a poznat sídla, která bývala jejich domovem. Potomci osmi známých šlechtických rodů, jejichž kořeny sahají hluboko do historie české země, v rozhovorech s Františkem Kinským výjimečně poodhalují své soukromí, dávají nahlédnout do mnohdy pohnutých osudů svých předků a také rodových sídel, jež bývala jejich domovem. Bylo jejich dětství jiné než u ostatních dětí? Kdo je oblíbeným předkem Kolowratů? Co je typická vlastnost Czerninů? Jaké bylo pro knížete Schwarzenberga vrátit se na Orlík? Co měla hraběnka Nostitzová společného s Bohumilem Hrabalem? Proč mají Sternbergové v erbu hvězdu? </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Kniha také přináší názorné rodokmeny šlechtických rodů a galerie předků i rodových sídel.</div></div></span></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3435843414133830506.post-36076635672042304072024-01-01T00:01:00.008+01:002024-01-01T11:15:59.016+01:00PF 2024<div style="text-align: justify;"><br /><span><a name='more'></a></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5ttpk4qYUxq4cI4if9sQvs-3KXRdNOWuuJE5Cej2xJXEg04bS1rbfj2HvkZvKjjC7AvZdqIDFxfHSA7nweVaSZelCiOkPiyQ-h8J1VepMKAZiUabNG2u9wqlykGBRxc_l-3m3y9dMP4dnqpNq03orSGJG-Z2B2bvZsYr1z51h45IYNME76er3eoTyc3Ds/s4368/pf%202024.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2912" data-original-width="4368" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5ttpk4qYUxq4cI4if9sQvs-3KXRdNOWuuJE5Cej2xJXEg04bS1rbfj2HvkZvKjjC7AvZdqIDFxfHSA7nweVaSZelCiOkPiyQ-h8J1VepMKAZiUabNG2u9wqlykGBRxc_l-3m3y9dMP4dnqpNq03orSGJG-Z2B2bvZsYr1z51h45IYNME76er3eoTyc3Ds/w640-h426/pf%202024.jpg" width="640" /></a></div></div>Jarda Válahttp://www.blogger.com/profile/01297249116041668094noreply@blogger.com0