Co jsem také přečetl_______Žádné stopy

Povídková sbírka je důkazem schopnosti britského spisovatele Fredericka Forsytha vyprávět dramatické a vrušující příběhy

Staré vydání v edici Smaragd z roku 1972 jsem objevil v knihobudce. Až doma jsem zjistil, že se jedná o povídky – a ty já moc rád nemám, raději se začtu do delšího příběhu. Ale tohle? Byl jsem naprosto nadšený, na každou další povídku jsem se těšil, jak asi zase dopadne.

Sbírka obsahuje rovných deset próz značného námětového rozpětí – od případu nájemné vraždy přes příběhy o vydírání, kruté „orientální“ odplatě či pašování zbraní pro irské republikány až po vyprávění o dramatickém rybolovu či o podivných karbanících. Děj se odehrává v londýnských ulicích, na španělském pobřeží, francouzském venkově, ale také třeba na ostrově Mauritius v Indickém oceánu... Ať však už hledal Frederick Forsyth inspiraci pro své psaní v krajích všedních nebo exotických a mezi lidmi obyčejnými nebo výstředními, jasně dokázal, že je stejně tak dobrým povídkářem jako romanopiscem a že i na omezené ploše krátké prózy dokáže se svými postavami rozehrát výjimečně napínavou literární partii.

Sbírka obsahuje povídky: Žádné stopy, V Irsku přece nejsou hadi, Císař, Někdy přijdou dn, Peníze pod pohrůžkou, Jako důkaz proti vám, Výsada, Povinnost, Pečlivý člověk a Profíci. Každá povídka je z trochu jiného soudku, ale všechny mají nenapodobitelnou atmosféru, vzrušující zápletku i překvapivé řešení.