Výstava děl neprofesionálních výtvarníků Světelska

Po dvouleté přestávce vynucené covidovou pandemií

Co jsem také přečetl_______________ ___sborníky Havlíčkobrodsko 32, 33 a 34

Výraz „přečetl“ nelze v tomto případě brát doslova, protože ve sbornících se vesměs jedná o texty vysoce odborné s množstvím odkazů a vysvětlivek, nemluvě o tom, že některá témata nespadají do okruhu mých zájmů...

Jihlavské kostely

Současně s putováním po stopách Gustava Mahlera v rámci 31. Zahájení jarní turistické sezóny navštěvujeme několik jihlavských kostelů

Zahájení jarní turistické sezóny 2022

Po dvouleté přestávce způsobené epidemií koronaviru se uskutečnilo 31. Zahájení jarní turistické sezóny v oblasti KČT Vysočina společně s dálkovým pochodem Ježek Vysočiny

Co jsem také přečetl ____Láska po řecku

Podle názvu jsem tušil, že jde o moderní červenou knihovnu, ale zvědavost mě nutila alespoň nahlédnout. A nakonec jsme knihu přečetl celou

Keškování u Golčova Jeníkova

Nějakou dobu už jsem pokukoval po sérii kešek nazvané Tanková brigáda. Ti, kteří ji odlovili, nešetřili chválou, a tak bylo jen otázkou času, kdy se o tom půjdu přesvědčit

Co nového ve Světlé? (XXVIII)

Ve věznici byla otevřena nová ubytovna a na náměstí Trčků z Lípy pokračují práce na jeho revitalizaci (jak je dnes moderní říkat)

Čistá řeka Sázava

Sedmnáctý ročník tradičního jarního úklidu

Čerpací stanice ve Světlé

Stojí už šedesát let se v cípu pozemku mezi ulicemi Dolní a Sázavskou

Josef Jahoda a jeho dílo

Jahodova (nikoli Jahodová) ulice na Letné v Havlíčkově Brodě, která sousedí s ulicemi Nerudovou, Havlíčkovou, Pujmanové a Vrchlického, nese také jméno literáta. Tento brodský rodák zvěčnil ve svých dílech atmosféru Německého Brodu.

Havlíčkobrodský hotel Slunce

Budoucnost největšího hotelu v Havlíčkově Brodě je nejistá

Co jsem také přečetl_______________ ______dvě publikace Ladislava Janoucha

Obě vydal akademický sochař a keramik v Rabasově galerii Rakovník, jednu v roce 2020, druhou 2021

Kniha o díle významného českého akademického sochaře volně navazuje na předchozí knihu „Sochař Ladislav Janouch“, vydanou v téže galerii v roce 2002. Její koncepce je založena na barevné celostránkové fotodokumentaci prací, která je rozdělena do jednotlivých kapitol, uváděných krátkým autorovým slovním doprovodem. Představuje převážně díla vytvořená po roce 2002, ale také práce starší, které nebyly v předchozí knize vůbec uvedeny, nebo byly publikovány v jiném záběru. Přesto to není úplný výčet, ale opět jenom výběr, neboť rozsah publikace to nedovolil.

Autor pro přehlednost rozdělil svoje díla do několika oddílů: Skicy a návrhy, Keramika, Žena-torza, Portréty, Realizace v architektuře a veřejném prostoru. Kniha také obsahuje přehled Janouchových samostatných výstav a účastí na výstavách kolektivních. Závěrečný text napsal ředitel Rabasovy galerie Václav Zoubek (*1953).

Knihu o životě (1967–2019) a tvorbě akademického sochaře a restaurátora, který tragicky zemřel, napsal jeho otec Ladislav. Není to klasická monografie, ale připomenutí jeho lásek, ke kterým patřili jeho rodiče, kamarádi z osady a samozřejmě jeho práce restaurátorská a sochařská. David odešel nečekaně a nešťastně...

Kniha představuje jeho bohatou restaurátorskou činnost i volnou tvorbu, několik básní ze sbírky „Básně z notesu“ i ukázky fotodokumentace trampské činnosti, která byla nedílnou součástí jeho života. Jednotlivé kapitoly nesou název Život, Tramping (kam patří i Davidův esej Tramping v muzeích a vzpomínka trampa Jiřího Sedláčka–Pidloha Kamarádi z osady), Restaurátor (se seznamem restaurátorských a sochařsko-kamenických prací) a Sochařská tvorba. Následuje výčet autorských a kolektivních výstav, symposií a seminářů. Stejně jako u předchozí publikace je autorem závěrečného textu ředitel Rabasovy galerie Václav Zoubek.

Při podrobném prohlížení fotografií jsem objevil jedno dílo, které jsme viděli vloni při prohlídce starého hřbitova v Kamenickém Šenově, aniž jsme samozřejmě tušili, že je restauroval David Janouch.

*  *  *

Autor obou publikací Ladislav Janouch (*1944) je český sochař a keramik, ale také vydavatel, editor a ilustrátor. Vystudoval SPŠ keramickou v Bechyni a po základní vojenské službě abcolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Působí jako akademický sochař ve svobodném povolání, uspořádal více než čtyřicet samostatných výstav a zúčastnil se mnoha výstav kolektivních. V roce 2010 vystavoval (spolu se synem Davidem) ve Světlé nad Sázavou v Galerii Na Půdě. O vernisáži jsem psal na tomto blogu zde.

Vydal několik publikací, především pohádky svého otce, Jaroslava Janoucha (1903–1970), dvě knížky povídek svého dědy Františka Janoucha (1869–1955), který psal pod pseudonymem Jaroslav Choltický, a samozřejmě několik publikací a katalogů, které souvisejí s jeho uměleckou prací.

Měl bych také připomenout, že zmínění František a Jaroslav Janouchové působili část svého života ve Světlé nad Sázavou jako učitelé. Podrobně o nich Ladislav Janouch píše ve druhém díle Vlastivědného sborníku Světelsko.

Konec levného cestování vlakem

Ode dneška – pátku 1. dubna – budeme my senioři stejně jako děti a studenti jezdit za dvojnásobné jízdné. A není to apríl!