Letním Polabím

10. ročník pochodu pořádaného KČT Kostomlaty nad Labem. Zúčastnili jsme se loňského ročníku, ale to nevadí, protože letošní trasa vede úplně jinudy

Start pochodu je z nádraží v Lysé nad Labem, ale než se vydáme na trasu, míříme do zámeckého parku. Zastavujeme se před barokním kostelem Narození sv. Jana Křtitele z první poloviny 18. století. Byl postaven podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, na jeho dokončení se podílel Anselmo Lurago, český stavitel a architekt italského původu. Kostelní věž vysoká 55 metrů je dominantou celého města:

Barokní sochy z jemnozrnného pískovce stojící na ohradní zdi představují čtyři církevní otce, dva archanděly, tři svaté (Antonína, Františka a Josefa) a čtyři evangelisty (Matouše, Marka, Lukáše a Jana).

Chvíli zápolíme s bránou do parku, než se nám ji podaří otevřít:

V roce 1548, za vlády Ferdinanda I. Habsburského, bylo panství Lysá zakoupeno císařskou komorou a přičleněno do rozsáhlého loveckého revíru, který zahrnoval zámky Brandýs, Lysá a Benátky. V tomto období se v bezprostředním okolí zámku nacházely květinová zahrada neboli „květnice”, ovocný sad čili „štěpnice”, k pěstování šafránu jako koření „šafranice”. Po zkáze za třicetileté války vytvořil F. A. Špork okrasnou zahradu ve stylu francouzského libosadu, inspirovanou jeho cestami po Francii a po Čechách. Postupně ji doplnil o bohatý sochařský program – sochy dvanácti měsíců, ročních období, světadílů, živlů, sfing, lvů a dalších alegorií, které měly vyjadřovat vztah člověka a přírody. V úpravách pokračovala Šporkova dcera Anna Kateřina s manželem Karlem Rudolfem Sweerts-Šporkem, kteří park v roce 1744 rozšířili do dnešní rozlohy 21 hektarů a doplnili o sochy šesti antických bohů z dílny Ignáce Františka Platzera. Sweerts-Špork se později inspiroval anglickými parky a vedle francouzského libosadu vznikla přírodní část zvaná Bludnice. Další rozvoj parku nastal po roce 1851, kdy panství patřilo kněžně Štěpánce Viktorii Rohanové. Na konci 19. století nechal baron Leitenberger park upravit v anglickém stylu za pomoci zahradního architekta Eduarda Petzolda. Poslední výrazné úpravy proběhly za rodu Kinských, která park obohatili o cenné dřeviny. V části zvané Bludnice vzniklo první broukoviště v Česku – skládka dřeva ze starých pokácených stromů sloužící k ochraně ohrožených druhů, například roháče obecného. Později přibylo také houboviště a včeloviště, doplněné o informační panely a herní prvky pro děti. Dnes se v parku navíc nachází letní kino a areál je využíván pro kulturní i sportovní akce města.

Zámecký park zdobí jedinečný soubor barokních soch zaměřených na člověka a přírodu. Autory jsou Jan Dlouhý-Lang a František Václav Adámek z Benátek, kteří pracovali podle návrhů Matyáše Bernarda Brauna. Sochařská výzdoba se svou koncepcí řadí mezi evropské unikáty – obdobu lze najít pouze v Kuksu, avšak zdejší sochy se více zaměřují na přírodní cykly a živly než na lidské vlastnosti. Každá socha je originálním uměleckým dílem, které zrcadlí barokní symboliku a představuje jedinečné propojení člověka, přírody a duchovna.

V hlavní habrové aleji stojí ve dvou řadách proti sobě alegorie Dvanáct měsíců:

Březen

Duben

Na hranici prvního parteru se nacházejí Roční období (Jaro, Léto, Podzim, Zima), u prostředního schodiště Alegorie dne a noci (Den se sluncem, Noc s měsícem a hvězdou), na pravém schodišti Čtyři světadíly (Evropa, Asie, Afrika, Amerika) a na levém schodišti Živly (Vzduch, Voda, Oheň, Země). Ve druhém parteru jsou lvi, lvice a sfingy s kartušemi...

... a šest antických bohů – Zeus, Hefaistos, Artemis, Deméter, Gaia a Poseidon. V různých částech parku jsou pak rozmístěné Alegorie svobodných umění (Astronomie, Geometrie, Gramatika a Rétorika).

Obcházíme kolem dokola zámek. V minulých stoletích prošel složitým stavebním vývojem. První zmínky o Lysé nacházíme už v Kosmově kronice. Byla to strategicky důležitá strážní věž při Zemské stezce, která se pak za Přemyslovců postupně měnila v pevný čtyřkřídlý gotický hrad. Habsburkové nechali v 16. a 17. století hrad přestavět na renesanční lovecký zámek. První velké přestavby byly uskutečněny za císaře Rudolfa II., který objekt používal jako lovecký zámeček. V roce 1647 daroval císař Ferdinand III. Lysou generálovi hraběti Janu Šporkovi za vojenské zásluhy ve válce s Turky. Špork nechal zbořit jižní křídlo zámku a na východní straně zámku v roce 1696 položil základy zámecké okrasné zahrady – libosadu. 

Dnes zámek slouží jako domov seniorů. Jeho historie je bohatá a dlouhá stejně jako historie města. Když v roce 1938 prodávala tehdejší majitelka hraběnka Gabriela Thurn-Taxisová zámek s parkem a klášterem, koupilo jej Ministerstvo sociální péče. Ještě v témže roce, a to po dohodě Ministerstva národní obrany se Státním úřadem důchodového zabezpečení, byli v zámku umístění invalidé, účastníci I. světové války. V roce 1952 byli invalidé ze zámku přestěhováni do vhodnějších prostor a do zámku byl umístěn učňovský dorost národního podniku Konstruktiva. Tento stav ale netrval dlouho, zámek převzala Československá armáda a byly zde pořádány kuchařské kurzy pro armádní jednotky. V roce 1960 došlo k rozhodnutí využívat zámek jako domov důchodců.

*  *  *

Z parku se vracíme k nádraží a konečně vyrážíme na trasu pochodu. Protože se jmenuje Letním Polabím, není divu, že trasa míří nejkratším směrem k Labi. Podcházíme Hrabalův most postavený v roce 2002 firmou SDS Exmost Brno. Je dlouhý 208 metrů a jeho výška je 14 metrů nad terénem. Předchozí železobetonový most z roku 1926, navržený Widemannem a postavený firmou Lanna, byl v roce 2003 demolován.

Z červené turistické značky přecházíme na žlutou a po zhruba třech kilometrech odbočujeme do kempu Ostrá ležího na břehu stejnojmenného jezera. Jezero vzniklo povrchovou těžbou písku pro výstavbu pražského metra v 80. a 90. letech minulého století. Dno je velmi členité s hloubkami od dvou do deseti metrů.

Po krátkém občerstvení se vracíme se k Labi a pokračujeme po modré značce. Absolvujeme i krátkou odbočku ke zřícenině hradu Mydlovar:

Hrad pánů z Kostomlat stával na samém labském břehu mezi dnešními Kostomlaty a Ostrou, na třech vyvýšeninách porostlých nyní lužním lesem. Jednalo se o zcela ojediněle se v Čechách vyskytující celocihelný hrad s plášťovou zdí. První písemná zmínka o hradu je z 2. pol. 13. století a jeho zánik pak v 2. pol. 16. století. Do dnešních časů se zachoval pouze celý areál hradiště oválného půdorysu s několikanásobným systémem vodního opevnění a nepatrnými zbytky zdiva. 

Před ústím říčky Vlkavy do Labe odbočujeme na žlutě značenou stezku, která nás po dvou a půl kilometru přivádí na okraj Kostomlat nad Labem, kde je cíl v restauraci s podivným názvem Maso Na Place.