neděle 22. července 2007

Na kole kolem tvrzí Kolínska

Ve středověku stávala skoro v každé vesnici na Kolínsku tvrz. S jejich stavbou začala drobná šlechta již v průběhu ve 13. století, jejich zlatým věkem však bylo až století čtrnácté. To, že se některé tvrze dochovaly dodnes, lze považovat za malý zázrak, neboť když přestaly v 16. století vyhovovat zvýšeným nárokům na bydlení, šlechta se k nim také podle toho chovala. Většina jich úplně zanikla, některé byly přestavěny na hospodářské dvory, jiné na hrady nebo zámky a některé sloužily třeba jako sýpky. Přes tuto nepřízeň osudu stojí na Kolínsku několik krásných a většinou neznámých tvrzí. Ty nejvýznamnější lze objet na kole za jediný den.
Pokud by vás tento výlet inspiroval a chtěli byste jej realizovat, jednu věc byste měli vědět hned na začátku. Nevydávejte se na cestu s písní „Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině“ na rtech, nebudete pak alespoň překvapeni, že nešlapete krajinou nudně placatou, ale občas s docela „zadýchávacím“ stoupáním.
K dopravě na místo startu využíváme trati č. 230 Praha – Kolín a vystupujeme na nádraží v Úvalech u Prahy. Už první obce, kterými projíždíme, mají netuctové názvy Tlustovousy a Tuklaty a v průběhu našeho výletu se setkáme s dalšími – jako bychom listovali knihou Divnopis: Přišimasy, Lošany, Žabonosy,…
Hned na okraji obce Tuklaty máme vlevo na mírném návrší v sousedství hřbitova první věžovou tvrz. Věřím tomu, že to mnozí kolemjdoucí, natož kolemjedoucí, ani netuší, protože už v 17. století byla upravena na zvonici a dostala barokní fasádu, která zakryla zdivo z lomového kamene. Původní tvrz vystavěná na počátku 14. století sestávala z této třípodlažní věže a roubeného obytného stavení.
Z Tuklat jedeme mírně do kopečka, na okraji vsi Přišimasy odbočujeme doleva, v Tismicích doprava a ve Vrátkově sjedeme úzkou cestičkou mezi domky prudce dolů. Tam se napojíme na červenou turistickou značku a cyklostezku 0089 – a hned nás vítá příkazová dopravní značka Veď kolo 400 m. Ono to ale jinak ani nejde, leda že byste měli místo kola schodolez.
Nahoře opět nasedáme, párkrát šlápneme do pedálů a jsme u tvrze Tuchoraz. Na skále nad říčkou Šemberou ji na počátku 15. století postavil Petr z Klučova a když se jejím majitelem stal významný královský hodnostář Mikuláš z Landštejna, dočkala se v roce 1468 velkolepé přestavby na hrad. Od konce 70. let 16. století ale byl už jen sídlem vrchnostenských úředníků a postupně chátral. V roce 1770 byly z nařízení patrimoniální správy černokosteleckého panství všechny stavby kromě věže rozebrány a získaný materiál byl využit ke zpevnění hráze a jezů. Při pozemkové reformě v roce 1923 byl celý areál bývalého hradu svěřen majiteli zbytkového statku, později patřil zemědělskému družstvu a v 70. letech jej převzal Krajský ústav státní památkové péče, který věž opravil a zpřístupnil veřejnosti. V roce 1992 byl celý statek s dochovanou obytnou hranolovou věží vrácen v restituci a přístupný není. Dochovaná obytná hranolová věž je jednou z nejvýznamnějších stavebních památek z doby vlády Jiřího z Poděbrad. Je vybudovaná z velkých tesaných kvádrů, vysoká 20 metrů a krytá mansardovou střechou.
Postupně projedeme obcemi Přistoupim, Kšely a Vitice. Přijíždíme do Kouřimi, pěkného městečka, které si zasluhuje samostatnou návštěvu, takže se jen krátce zastavujeme ke krátkému odpočinku a na něco k snědku a pokračujeme v cestě.
Třetí tvrz najdeme v Maloticích. Byla postavena v průběhu druhé poloviny 14. století a je typem gotické vodní tvrze, neboť hlavní součástí jejího opevnění byly dva rybníky, jejichž vodou se plnily příkopy. Tvrz sestávala z mohutné obytné věže, paláce a několika dalších obytných a hospodářských budov. Když ji v roce 1557 získali Říčanští z Říčan, připojili ji k zásmuckému panství a využívali pouze k hospodářským účelům a jako obydlí panského úředníka. Tvrz postupně pustla, ve 2. polovině 17. století ji Šternberkové nechali opravit, ale od roku 1924, kdy připadla státu, dál sloužila jako součást velkostatku a hospodářského dvora. Po zrušení zemědělského družstva v roce 1994 zůstal celý areál opuštěný a budovy postupně chátrají. Z původní tvrze zůstala 12 m vysoká, valbovou střechou krytá dvoupatrová gotická hranolová věž z lomového kamene a obvodové zdi paláce. Ze dvou rybníků se dochoval jenom jeden, i ten však vytváří zajímavou kulisu, takže pohled na tvrz přes jeho hladinu vyvolává dojem, že jsme v jižních a nikoli středních Čechách.



Uprostřed Hradenína stojí další tvrz, z jedné strany chráněná rybníkem, z ostatních stran vodním příkopem. Byla vystavěna na začátku 14. století a postupnými přestavbami získala takřka vzhled hradu. A opět stejná písnička: po roce 1663 přestala tvrz sloužit jako panské sídlo, o dvě stě let později byl zbořen renesanční palác a věž přeměněna v sýpku. Rekonstrukce zahájená v 80. letech minulého století skončila po restituci statku a tvrz, která je jeho součástí, opět chátrá. Hranolová věž z lomového kamene a bosovanými nárožími je vysoká 24 metrů, za pozornost ovšem stojí i ve skále vylámaný a částečně vyzděný příkop s hradbou, parkánem a polygonální baštou.
Přes ves Poboří se dostaneme do Libodřic, kde rovněž stávala středověká tvrz. V roce 1750 byla přestavěna na zámek, ale v současné době je v žalostném stavu. Zato o několik desítek metrů dál stojí budova, která naprosto nesouvisí s naším tématem, ale zhlédnout někdy její interiéry by rozhodně stálo za to: kubistická vila postavená v letech 1912-1914 architektem Josefem Gočárem pro majitele místního velkostatku Adolfa Bauera.
Následují Lošany, jejichž původní název byl Německé Lošany – na rozdíl od sousedních Českých Lošan, které byly později přejmenovány na Lošánky. Ve zdevastovaném areálu bývalého poplužního dvora se do dnešních dnů dochovala zřícenina hospodářského stavení a 17 metrů vysoká čtyřpatrová hranolová věž z 1. poloviny 15. století, kterou po roce 1945 využíval Státní statek Kolín jako skladiště. V roce 1993 získal věž soukromý majitel a opatřil ji novou jehlancovou střechou. Věž je vystavěna z lomového kamene s nárožími zpevněnými pískovcovými kvádry, má zachované gotické portály a ostění oken. V suterénu a přízemí jsou valeně klenuté místnosti, obytné prostory byly v patrech oddělených dřevěnými stropy a propojených dřevěnými schodišti.
Po průjezdu Lošánkami už z dálky vidíme návrší s bíle omítnutým gotickým kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou věží a osmibokou patrovou zvonicí. Pod kostelem se rozkládá obec Kbel, ve které stávala tvrz, mezi jejímiž majiteli byl proslulý Mikuláš Dačický z Heslova. Při výjezdu ze vsi míjíme dlouhou kamennou zeď, zkraje pobořenou, ke konci opravenou včetně brány. Ta vede do zámeckého parku, ovšem zámek byste tu hledali marně – v roce 1983 byl zbořen.
Máme tedy za sebou Lošany, Lošánky a Kbel, a tak pokud čekáte Kbelík, jste jen těsně vedle, protože následující osada se jmenuje Kbílek.
Ratboři mineme uprostřed parku stojící zámek postavený Janem Kotěrou v letech 1911-1913 pro rodinu Mandelíkovu, majitele velkého místního cukrovaru. V letech 1947-1996 v něm byla základní škola, v roce 1992 byla budova navrácena potomkům původních majitelů, a tak je zde, cituji celý název, Zámecký hotel – restaurant Chateau Kotěra. Kromě toho v obci ještě Starý zámek, barokně přestavěný z pozdně gotické tvrze, kostel sv. Václava a před ním sousoší Apotheosy sv. Jana Nepomuckého s erbem rodu Věžníků z Věžník, majitelů zdejšího statku a statku Pašinka. A právě tam máme namířeno – za poslední tvrzí dnešního výletu.
Pašinka se původně jmenovala Pašiněves a bývaly zde dva vladycké statky. Když v roce 1384 získal Pašinku kolínský měšťan Václav Hamr, vystavěl u dolního dvora tvrz v podobě obytné kamenné věže s dřevěnými stropy. Z pozdější gotické přestavby se zachoval vstupní portál a ostění oken. V průběhu staletí se vystřídalo několik majitelů, v roce 1693 koupil tvrz bohatý pražský měšťan Vilém Arnošt Nigroni z Riesenbachu, který ke staré gotické věži, kterou nechal nově zastřešit, přistavěl barokní budovu s valbovou střechou. Od roku 1885 patřila tvrz kolínským měšťanům Václavovi a Janovi Radimským, kteří ji opravili a interiéry zmodernizovali. Po zestátnění zde byly postupně kanceláře, škola a internát Tesly Kolín. Po roce 1989 byla tvrz v restituci vrácena, roku 2005 získala nového majitele a prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Z tvrze se dochovala třípatrová věž čtvercového půdorysu vybudovaná z lomového kamene a krytá barokní cibulovou střechou s lucernou.
Z Pašinky již sjíždíme z mírného kopce do Kolína, kde náš výlet končí.

1 komentář:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětSmazat