Za kamennými kříži Pelhřimovska

Na dálkovém pochodu Safari–Zvičina ve Dvoře Králové jsem si zakoupil záznamník k získání tematického poznávacího odznaku Kamenné kříže Pelhřimovsko I, na jehož přípravě se podíleli Jana a Jiří Babovákovi z odboru KČT Dvůr Králové nad Labem. Kovových odlévaných odznaků se speciální úpravou má být postupně vydáno více než šedesát, takže budou tvořit unikátní sérii.

Ač mě smírčí kříže a smírčí kameny nadmíru zajímají, nemám ambice plnit podmínky oněch více než šedesáti odznaků. A to nejen pro časovou náročnost, ale také z důvodů finančních – jeden záznamník s odznakem přijde na sto až sto padesát korun. Rozhodl jsem se pro Pelhřimovsko, protože je blízko a splnění podmínek nebude velký problém. Také proto, že přímo v Pelhřimově je devět smírčích kamenů! Jsou totiž na jednom místě, u vchodu a v ambitu kaple Panny Marie Sedmibolestné.

Kaple stojí na místě, kde roku 1658 dal pelhřimovský purkmistr Jan Eusebius postavit boží muka. Poté, kdy ve městě údajně došlo k několika zázračným uzdravením, která byla dávána do souvislosti s obrazem Panny Marie na těchto božích mukách, byla na jejich místě v letech 1710–1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem postavena kaple. Je dílem italských stavitelů, bratrů Jana a Antonína Reverelliových a jako jediný církevní objekt ve městě si zachovala původní podobu. S výjimkou poutního ambitu, který byl přistavěn roku 1759, ale z větší části zbořen v roce 1896 kvůli stavbě silnice. Kupole centrální osmiboké svatyně a dvojice hranolových věží jsou kryté šindelem, v kryptě kaple byli pohřbíváni příslušníci pelhřimovských měšťanských rodin.

Zachovalá část ambitu a nejbližší okolí kaple jsou vyhledávány milovníky křížových kamenů a smírčích křížů, neboť – jak jsem už zmínil v úvodu – tady mohou na jednom místě zhlédnout hned devět exemplářů! Dvě pískovcové desky s kříži stojí před vchodem do kaple. Na desce po levé straně vchodu je pod levým ramenem kříže erb Říčanských s přilbou, klenotem a famfrnochem, pod pravým ramenem je kopí. Kolem okraje se vine nápis v gotické minuskuli, který je vpravo zdvojený. Deska po pravé straně má nad levým ramenem kříže erb se dvěma zkříženými šipkami, údajně Tluksů z Vokova, pravá polovina kamene a prostor pod břevnem je vyplněn devíti řádky textu psaného v gotické minuskuli.

V ambitu jsou umístěny čtyři křížové kameny, 

první zleva je deska s reliéfem jetelového kříže, který se dole rozšiřuje do stran. Líc desky je popsán devíti řádky textu v gotické minuskuli. V roce 1896 byl při výstavbě silnice převezen od cesty do Vlásenice.

Také druhá deska je s nápisem a reliéfem jetelového kříže. Pod jeho pravým ramenem je vryp soukenických paliček, vlevo je soukenická střela. Těsně pod horní hranou desky je vryp letopočtu 1538 a pod ním text „Tuto zabit Lukesch soukenik“. Zajímavostí je umístění kamenické značky nad pravým ramenem kříže.

Třetí deska je po okrajích orámována nápisem v gotické minuskuli, má poškozený reliéf křížkového kříže a čtyři řádky textu. Nad křížem je vyryt v ležaté poloze erb s helmicí a famfrnochy, obsahující dva zkřížené meče. V roce 1903 uvádí Josef Soukup v Soupisu památek historických a uměleckých v Království českém text: „Umrzel gest przed s. pavlem ... Saniemi s konie ...“ V tom roce ležel kámen vpravo při cestě k pelhřimovskému nádraží opřen o zeď bývalého hřbitova.

Čtvrtá žulová deska má na čelní straně nesymetricky umístěný křížkový kříž, pod jehož pravým břevnem je sedm řádků gotické minuskule, vlevo zahloubená ostrev. Dostál popisoval tento kámen v roce 1948 u Myslotína. Nápis na něm zní: „TUTO GEST ZABIT GIRA GINAK BLAHA Z MISLOTINA DEN 3 PRZED HROMNICEMI.“ Předmět vlevo má být sukovice, kterou byl Jíra Bláha ubit.

Další kámen stojí vlevo u zdi kaple. Jedná se o žulovou desku s odlomeným levým rohem a pozitivně vysekaným křížem stojícím na Golgotě.

U západní strany kaple je zabetonována žulová deska s horní polovinou opracovanou do oblouku a s vystouplým řeckým křížem na přední i zadní straně.

Devátý kámen se nachází v nedaleké opěrné zdi v ulici Třída Legií. Jedná se rovněž o žulovou desku s řeckým křížem, tentokráte vysekaným negativně.

Za dalšími smírčími kameny a kříži se vydáváme na jih, po silnici směrem na Jindřichův Hradec. Zastavujeme v Ondřejově a vyrážíme po žluté turistické značce k lesu. Na jeho okraji je o nakupené kameny opřena žulová deska, ve spodní části ulomená. Na čelní stěně má v zahloubené ploše reliéfy dvou latinských křížů o nestejné velikosti a sedm řádků nečitelného textu. Na současné místo byl kámen přemístěn koncem 40. let minulého století, patrně od dnes již zaniklé cesty z Ondřejova do Libkovy Lhoty.

Další zastávkou je sousední obec Ústrašín. Na hřbitově, vpravo před vstupem do kostela, se nacházejí dva smírčí kameny. První žulová deska má v horní polovině plochy devět řádků nápisu v latinské kapitále: „LETA PANE 1642 BETVSSKA CERA MATAUSSE MARKOWEHO VDAVENA IE OD KOL W ZNICH O PAN BVH RACN WECNAV RADOST DATI“. V pravé dolní polovině je latinský tlapatý kříž, v levé dolní polovině je klečící ženská postava v kroji a nad ní kolo s loukotěmi. Ke smrti malého děvčátka došlo při žních, kdy při návratu s rodiči z pole vypadla z žebřiňáku, jehož koly byla přejeta.

Druhá žulová deska s odlomeným levým rohem má reliéf křížkového kříže, pod jehož levým ramenem je meč s jednoduchou záštitou. Ke kameni se váže pověst o pánovi ústrašínského hrádku, který po návratu z války utopil svou nevěrnou manželku v tůni v Hejlovce. Hrádek stával asi dvě stě metrů na jih od mostu, zanikl někdy kolem roku 1400. Kámen stával u cesty z Ústrašína do Libkovy Vody, sto metrů za mostem přes Hejlovku.

Také v další vsi, Božejově, se nachází kámen s křížem. Stojí v areálu zemědělského závodu a nese jetelový kříž s málo čitelným nápisem. Vypráví se, že byl postaven na památku selského povstání, kdy správce Adámka lidé utloukli vidlemi a cepy. Nápis napsaný gotickou minuskulí uvádí: „LETHA 1579 TEN DEN PRZED HROMNICEMI ZAHYNUL GEST TUTI GAKUB MIKOLN Z BOZEJOVA OD ZRADNYCH SEDLAKU PA BUCH EC...“

Za posledním dnešním úlovkem, kamenem a křížem, které stojí vedle sebe, míříme do nedalekého Vratišova. Nacházejí se východně od obce na okraji lesa při žlutě značené cestě. Žulová deska s pozitivním reliéfem latinského kříže, z něhož plasticky vystupuje sekyra a neznámý předmět považovaný za nůž, je pokryta dnes již nečitelným nápisem. Pověst vypráví, že zde byl oloupen a zabit obyvatel Vratišova. V sousedství stojí latinský kříž se střechovitě zakončenými rameny, přenesený sem pravděpodobně ze zrušeného náhrobku.