Pochod pořádá TJ Sokol Jaroměř, start je od sportovního areálu s fotbalovým hřištěm, zimním stadionem a dalšími sportovišti.
Město opouštíme po žluté značce a když přicházíme k Lázním Velichovky, soudíme, že je čas na kafíčko. Zastavujeme se v kavárně Společenského domu a kromě kafíčka Jirka objednává fernety, neboť má dnes svátek.
 |
| Lázně Velichovky, Masarykův dům |
 |
| Kavárna tamtéž |
Historii zdejšího lázeňství mají na svědomí dvě majitelky panství, baronky Berta Bess Chrostin a Gabriela Spens Boden, které byly v úzkém styku s majitelem panství bělohradského, kde již byly slatinné lázně v provozu od roku 1885. Při návštěvách poznaly jejich blahodárné účinky a věděly, že v blízkosti jejich panství se nachází rovněž slatina s léčebnými účinky. Se svými nejbližšími příbuznými hledaly potřebný finanční kapitál, z příslušníků okolní šlechty utvořily akciovou společnost, přičemž velkou roli sehrál hrabě Harrach z Hrádku u Nechanic. Zjara roku 1897 byl položen základní kámen a začalo se stavbou lázeňských objektů. Byla postavena léčebná budova, lázeňská restaurace s tanečním sálem a klubovnou a dvě budovy pojmenované jmény zakladatelek Vojtěška (Berta) a Jela (Gabriela), nynější Slovenka a Domov. Následovaly budovy Jetty, dnešní Zátiší, Jenny, dnešní Čechie a Skal, dnešní Morava. Lázně se sice úspěšně rozjely, ale každoroční deficitu v jejich provozu vedl v roce 1907 k jejich prodeji MUDr. Josefu Moravcovi ze Dvora Králové nad Labem. Ten je po pěti letech prodal Ústředí nemocenských pojišťoven v Praze. Na podzim roku 1923 byla započata stavba nového léčebného pavilonu, dnešního Masarykova domu a v roce 1936 Společenského domu. V březnu 1942 přestaly lázně sloužit svému účelu, z Prosečnice nad Sázavou sem byla přemístěna plicní léčebna, která byla 28. března 1945 zrušena a všechny lázeňské budovy začaly být urychleně připravovány pro potřeby generálního štábu polního maršála Ferdinanda Schörnera, velitele armády Střed (Mitte). Se štábem přijelo do Velichovek na jeden tisíc německých vojáků, byla zabrána škola, hotel, bývalý hostinec a v mnohých rodinných domcích museli majitelé uvolnit byt pro německé vojáky. Maršál Schörner se ubytoval ve vile po řediteli sanatoria, hlavní lázeňská budova Masarykův dům sloužila jako kanceláře štábu. Celý objekt byl hermeticky uzavřen a střežen polním četnictvem a příslušníky SS. Ve školní zahradě byl zakopán lehký tank, pod zalesněnou strání severně od lázní bylo vybudováno polní letiště – maršál Schörner měl k dispozici osobní letadlo typu Storch (Čáp). 26. dubna 1945 byl zde na poradě říšský protektor v Čechách a na Moravě K. H. Frank, údajně ho měl doprovázet Konrad Henlein. 29. dubna přespal v místním hotelu generál Vlasov, přísně střežen německými vojáky. Objevil se zde ještě 4. a 5. května. Toho dne, po vypuknutí povstání, odjíždí z Velichovek německý oddíl k potlačení povstání ve Dvoře Králové nad Labem. Vrací se 6. května v ranních hodinách, přiváží si několik raněných a jednoho mrtvého, který je pochován v rohu školní zahrady. Přivážejí také čtyři členy revolučního národního výboru, kteří jsou vězněni až do 8. května. Potlačení povstání ve Dvoře Králové stálo 17 českých životů.
 |
| Památník US Army |
8. května v dopoledních hodinách přijíždí do Velichovek ozbrojený konvoj 23. průzkumné squadrony, která byla součástí 16. obrněné divize 3. armády USA generála George Pattona. Konvoj pod velením pplk. Roberta H. Pratta přivezl kurýra Dönitzova štábu plk. Majera Detringena k doručení kapitulace německé armády. Schörner před jejich příjezdem odlétá, a tak jednání probíhají s jeho zástupcem. V poledních hodinách německý štáb Velichovky opouští a vzápětí odjíždí i konvoj americké armády. Sovětská armáda ještě ve večerních hodinách 9. května sváděla úporný boj na přístupech k Náchodu z Polska. Jaroměře dosáhla 10. května v 7.10 hod. a teprve potom pokračuje v dalším postupu na západ. Velichovky byly osvobozeny 11. května 1945. V roce 1997 byl v lázeňském parku k této události vybudován památník. Každý rok 8. května je pořádána vzpomínková jízda historických vozidel 2. světové války z Prahy do Velichovek pod názvem Mise Velichovky.
Z Velichovek pokračujeme po modré značce a v nedalekém lese se necháváme zlákat tvarovou značkou ke zřícenině hradu Rotemberk. V některých materiálech je označován jako Rotmberk či Rothenberg nebo také podle blízké vsi Neznášov. První zmínka o Neznášovu je z roku 1370, kdy byl jeho majitelem Ješek z Neznášova. V roce 1494 je jako majitel uváděn Bavor z Hustířan, který v roce 1511 použil nový přídomek „na Rotemberce“ a když jeho syn Jan provedl v roce 1542 vklad svého majetku do zemských desek, uvedl jako příslušenství Neznášova i pustý hrad Rotmberk, což je vlastně první výslovná zmínka o hradu. Hrad byl postaven na protáhlém ostrohu vybíhajícím směrem k západu a svažujícím se k levému břehu říčky Hustířanky, která se nedaleko odtud vlévá do Trotiny a ta pak do Labe. Poměrně rozlehlý hradní areál byl obklopen dvojitým valem a ještě dnes je zde vidět několik terénních vln prozrazujících průběh zdí. Archeologický průzkum prováděný v roce 1978 odkryl zbytky kamenného i cihlového zdiva a byla také nalezena keramika ze  |
| Rotmberk - valy... |
 |
| ...a příkopy |
To byly dvě zajímavé lokality na pochodu, druhá polovina pětatřicetikilometrové trasy vedla po neznačených cestách, okrajem Josefova k lávce přes Metuji a podél ní do Jaroměře.
Žádné komentáře:
Okomentovat