Tak jak – Vánoce, nebo vánoce?

Až do roku 1993 jsme názvy svátků jako vánoce a velikonoce psali s malým počátečním písmenem a na některých pohlednicích se s ním setkáte ještě dnes. 

Podle pravidel z roku 1993 se však tyto svátky píší s velkým písmenem, tedy Vánoce a Velikonoce. Důvodem bylo zdůraznění významného postavení těchto svátků v naší kultuře, která v sobě nese křesťanské kořeny.

Přání z 80. let minulého století

Také v názvech jednotlivých svátečních dnů píšeme velké počáteční písmeno – tedy Štědrý den a Štědrý večer. U přídavných jmen utvořených od těchto názvů však píšeme písmeno malé, například: Ke štědrovečerní večeři bude smažený kapr.

První svátek vánoční, jak se v dobách budování socialismu označoval den následující po Štědrém dnu, je poněkud záludný, neboť jeho název má tři podoby: Boží hod, Hod boží či dokonce Boží hod vánoční. Ve všech těchto případech platí, že počáteční písmeno prvního slova píšeme velké. Chybná však není ani varianta Hod Boží s dvěma počátečními velkými písmeny. V tomto případě je totiž slovo Boží přivlastňovacím přídavným jménem k podstatnému jménu Bůh, které lze psát s velkým „B“, pokud chceme vyjádřit náboženskou úctu. Přídavné jméno vánoční však už píšeme pouze s malým počátečním písmenem, podobně jako přídavné jméno štědrovečerní. Pokud tedy někomu přejeme klidné prožití vánočních svátků, musíme napsat malé „v“. Nejedná se o žádný oficiální název, slovo vánoční zde plní funkci klasického přídavného jména, podobně jako ve spojení vánoční atmosféra či vánoční dárky.

S malým počátečním písmenem píšeme také slovo advent a spojení adventní neděle či adventní věnec.

Potíže mohou být se slovem Ježíšek, neboť záleží na tom, co jím označujeme. Slovo Ježíšek s velkým písmenem označuje malého Ježíše, Štědrý den či Štědrý večer a zastupuje tedy de facto vlastní jméno osoby či název významného svátku. Naopak slovo ježíšek s malým písmenem označuje vánoční dárek či nadílku pod stromečkem.

Podobně je to se slovem Betlém. Pokud mluvíme o městě Betlému, ve kterém se narodil Ježíšek, píšeme velké „B“. Když ale mluvíme o výtvarném zobrazení Ježíšova narození pomocí obrázků nebo figurek, jedná se o betlém s malým „b“.

A nakonec Nový rok x nový rok. Platí, že spojení Nový rok vyjadřuje pouze 1. leden, zatímco nový rok znamená všechny dny následujícího roku. V prvním případě se jedná o oficiální název významného dne, v druhém případě je slovo nový přídavným jménem ve významu jiný než letošní.

Také slovo Silvestr můžeme psát dvěma způsoby. Křestní jméno Silvestr píšeme stejně jako všechna ostatní vlastní jména s velkým počátečním písmenem. S malým „s“ píšeme silvestr pokud máme na mysli oslavy ukončení roku – a poněkud nelogicky i poslední den v roce. Proč, když je to pojmenování jednoho dne – jako Štědrý den, Boží hod či Nový rok? Nějak to nechápu...