sobota 7. května 2016

Výstup na Ještěd a po naučné stezce Terasy Ještědu

(předchozí článek Na Ořešník, Holubník a Ptačí kupy)
Krásný jarní slunečný den, na turistiku jako stvořený, využíváme k výstupu na nejvyšší horu Ještědského hřbetu.

Auto odstavujeme na placeném centrálním parkovišti v části Liberce zvané Horní Hanychov... 
... a z vrstevnice 520 metrů se vydáváme po modré značce vzhůru na Ještěd (1012 m).
Nebe je jako vymetené, sluníčko svítí a cesta vytrvale stoupá, naštěstí stále vede lesem. Překračujeme silnici a z křižovatky značených cest Nad Výpřeží si odskakujeme k mohyle letců. Vede k ní odbočky z červené značky. Na konci pěšiny ztracené v nízké kosodřevině je na malém palouku navršena kamenná mohyla, 
v níž je zasazena pamětní deska...
... a opodál dodnes leží část trosek rozbitého stroje. 
Dne 20. srpna 1948 zde tragicky havaroval dvoumotorový vojenský dopravní letoun C3 od Leteckého dopravního pluku s pěti muži na palubě. Byli mezi nimi i slavný československý předválečný letecký konstruktér Ing. Antonin Husník a Ing. Vladimir Karmazín, známý a vynikající odborník na letecké motory, autor mnoha článků v dobovém leteckém tisku a jeden ze zakladatelů tehdejšího Technického muzea. Onoho nešťastného dne letoun odstartoval z letiště Praha-Kbely s úkolem dopravit oba letecké konstruktéry na jednání do Liberce. Během letu se dostal do špatného počasí, osádka se podle všeho v obtížné situaci pokusila proletět naslepo pod mraky a její stroj se roztříštil o úbočí Ještědu. Ing. Husník havárii s těžkými zraněními, několika zlomeninami a popáleninami přežil. Vynesl z trosek letounu těla svých druhů, kterým už nebylo pomoci a ještě sám došel na silnici k autu a byl okamžitě dopraven do nemocnice. O svůj život bojoval ještě dalších šest dní a zemřel na následky popálenin 26. srpna 1948 ve věku 54 let.
Vracíme se na červenou značku a strmým stoupáním se dostáváme na silnici, po které přicházíme na vrchol. Už v roce 1850 zde byla postavena horská chata a vedle ní později vyhlídková věž. V roce 1889 ji nahradila věž nová, ale za 14 let ji strhla vichřice. Nová chata s kamennou vyhlídkovou věží byla otevřena v lednu 1907. Chata shořela při požáru v roce 1963, věž byla požárem silně narušena. V roce 1966 byl položen základní kámen televizního vysílače a hotelu ve tvaru rotačního hyperboloidu, zvolenému kvůli zdejším povětrnostním podmínkám. Navíc dokonale navazuje na svahy hory a opticky dokončuje Ještěd. Stavba je vysoká 94 m, anténa vysílače má 17 metrů.
Autorem projektu byl doc. Ing. arch. Karel Hubáček, dr. h. c. (19242011). Stavba, která je dominantou celého kraje, byla po značných průtazích dokončena v roce 1973. Později byla prohlášena kulturní památkou a je snaha zařadit ji do seznamu památek UNESCO.
Před stavbou vysílače zdobil Ještěd velký kříž. Kříže na Ještědu mají dlouhou historii a jejich výskyt se dokládá od roku 1737. Úplně první kříž byl z kamene a vydržel do svého povalení v roce 1812. Od roku 1834 tradice pokračovala, ale střídaly se tu jenom dřevěné kříže. Takhle jsem jej vyfotil v květnu 1979...
... a takhle moje dcera letos:
Současný kříž pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl tajně uříznut na pokyn dřívějšího komunistického předsedy libereckého národního výboru.
Procházíme se po vrcholu a kocháme se vyhlídkami dalekými...
... i blízkými. Tohle jsou například Vířivé skály složené z prvohorních a starších hornin kvarcitu, fylitu a zelené břidlice:
Na závěr si jdeme posedět do restaurace, kde se nám s velkým štěstím daří usednout k právě se uvolňujícímu stolu.
Po malém občerstvení v podobě točeného pěnivého moku vyrážíme na okružní naučnou stezku Terasy Ještědu. Stezku vytvořil Jizersko-ještědský horský spolek v roce 2001, je deset kilometrů dlouhá a má dvanáct zastávek s informačními tabulemi o geologii, ekologii, geomorfologii a historii Ještědského hřebene, historii lanovky, zdejších hotelů, chat a pomníčků.
Z vrcholu Ještědu vede značení naučné stezky nějakou dobu po silnici, což není zrovna nejpříjemnější, protože provoz je poměrně silný, hlavně mnotorkářů se dneska urodilo. Ale výhledy stojí zato:

Obcházíme Vířivé kameny, které zasahují až do silnice,...
... a z parkoviště Výpřež v Tetřevím sedle (769 m), kde přecházíme na žlutou značku, už šlapeme lesem. Krátkým výstupem se dostáváme ke skalnímu útvrau Kamenná vrata, nejzajímavějšímu místu celé naučné steky. Křemencová skála necelých dvacet metrů dlouhá a osm metrů vysoká disponuje skalním oknem vzniklým mrazovým zvětráváním.

Vracíme se na žlutou značku a těšíme se na další významnou skálu Červený kámenVlastní skála se nachází asi 100 m od turistického rozcestí a je nejvýraznějším kvarcitovým výchozem na jihozápadním svahu Ještědu. Plochy puklin jsou pokryty vrstvami červených oxidů železa  odtud název Červený kámen. Mrazové sruby a suťová pole zde vytvořená vznikla mrazovým zvětráváním především v dobách ledových. Z vrcholové skály se nabízí překrásný pohled na vrchol Ještědu i krajinu Podještědí.
Pokračujeme víceméně po vrstevnici a přicházíme na Pláně, což byla původně horská osada obydlená zemědělci a lesníky, dnes se jedná o středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky, který Němci pojmenovali Zum Böhmischen Franz. V roce 1938 podlehl ohni a nebyl již obnoven. V roce 1926 byla postavena chata KČT, kterému patří i dnes. Za okupace čeští turisté z Plání zmizeli. V roce 1938 zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) a později sloužila rekreaci Hitlerjugend.
Už před chatou jsme opustili naučnou stezku terasy Ještědu, která se odtud vrací k Ještědce, a pokračujeme po naučné stezce Ještědské vápence. Dlouhým klesáním nás přivádí ke starému opuštěnému lomu zvanému Panský, Hanychovský nebo také Michlerův. Lom je chráněnou přírodní památkou. V roce 1988 zde byla při těžbě odkryta puklinová Hanychovská jeskyně dlouhá asi 135 metrů a tvořená převážně těsnými kanály. Její výzdoba byla slaboduchými návštěvníky zničena, několik neporušených krápníků a záclon prý zůstalo v zadní těžko dostupné části. Jeskyně je významným zimovištěm netopýrů a z toho důvodu byla znepřístupněna.
Po zelené značce přicházíme na rozcestí Nad Hanychovem, odkud nás modrá turistická značka přivádí ke Ski areálu Ještěd a dál až k centrálnímu parkovišti.


(následující článek Rozhledny ve Frýdlantu a Liberci)


Žádné komentáře:

Okomentovat