Jára Cimrman ve Svatém Kříži

Dne 6. září bylo ve Svatém Kříži, který je součástí Havlíčkova Brodu, odhaleno sousoší věnované fiktivnímu českému géniovi Járovi Cimrmanovi

Autorem je havlíčkobrodský Radomír Dvořák, který o sobě napsal, že je „lokální sochař z VYSOCHINY (čti Vysočajny)“. Srandista. Když jsme ho před časem navštívili v jeho „ateliéru“ v lomu firmy Granit Lipnice (článek naleznete na tomto blogu zde), ukázal nám mimo jiné maketu budoucího díla...

... i Járu, zatím ležícího:

Slavnostního odhalení se zúčastnili Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner a Genadij Rumlena z Divadla Járy Cimrmana. Dílo je umístěno před starou rychtou a panskou hospodou (dříve čp. 1, nyní 51), kterou v roce 2005 v havarijním stavu koupil Jiří Plodík, který vznik sousoší inicioval a jeho realizaci financoval. Vzhledem k tomu, že na rychtě do 60. let 20. století provozovalo ochotnické divadlo, nese dnes název Divadlo u Janáčků a se svolením Zdeňka Svěráka tam amatérský soubor už několik let hraje hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. 

Podle legendy zde v roce 1895 pobyl i Jára Cimrman a když neměl na útratu, nezaplatil „na sekeru“, ale „na podkovu“. Právě tato legenda se stala námětem sousoší, které tvoří kamenné desky poskládané podobně jako stavebnice. Tři žulové postavy – Cimrman, Růženka a inspektor Trachta ze hry Hospoda na mýtince – sedí u stolu, který je rovněž ze žuly. kromě Cimrmana jsou všechny segmenty sousoší z lipnické žuly, jen Jára je ze žuly mrákotínské.

Jak jejich autor říká: „Návrh na pojmenování díla Jára v mrákotách neobstál, prý by můj geologický vtípek stejně nikdo nepochopil...“ Podobu sousoší autor od začátku konzultoval se Zdeňkem Svěrákem, který také vybral údajný Cimrmanův citát, jenž je součástí sousoší: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé.“ Nápis vytesal do desky stolu Milan Krpálek, podkovu dodal Jan Schwarz.

Fiktivní postava nedoceněného českého génia Járy Cimrmana se objevila v 60. letech minulého století, v roce 1966 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, které uvádí výhradně Cimrmanovy hry. Mezi jeho nejvýraznější postavy patří Zdeněk Svěrák nebo před deseti lety zesnulý Ladislav Smolijak. „Spoluobjevitelem“ Járy Cimrmana byl i Jiří Šebánek (1930–2007), který dal postavě s všestranným nadáním jméno. Ze souboru divadla ale odešel už po dvou letech.

Výše zmíněný Jiří Plodík je právěvenku před domem, a tak se dáváme do řeči. Starou rychtou s panskou hospodou koupil v roce 1654 rodem Wentzowsky (podobně jako rychty v Petrkově, Suché a Lípě). Tento šlechtický rod z Horního Slezska, potažmo Polska, je však českého původu, neboť vyženil erb rodu Poraj, který odvozuje svůj původ od Slavníkovce Pořeje, bratra sv. Vojtěcha. Jiří Plodík je pokračovatelem rodové tradice, jeho matka byla rozená Vencovská. Pískovcový erb je k vidění ve dvoře stavení.

Na závěr ještě zmíním, že Svatý Kříž má vlastní hymnu, kterou složil skladatel a dirigent Karel Tesař při příležitosti 100 let hasičů:

V Praze je blaze, 

ale i draze. 

Lepší je ve Kříži, 

asi jak v Paříži. 

Všude je hezky, 

Toť třesky plesky. 

Radši jdem do Kříže 

do stavu beztíže. 

Tak! Ať žije Kříž! 

Náš Svatý Kříž!