Zemřel Jaroslav Falta

Zemřela jedna z velkých legend československého motoristického sportu, konkrétně motokrosu

Letos na jaře si na Hrad za prezidentem Milošem Zemanem došel pro medaili Za zásluhy I. stupně.„Medaile je oceněním za moji celoživotní sportovní kariéru a úspěchy, kterých jsem jako československý reprezentant na českém stroji ČZ dosáhl a propagoval jimi i svoji vlast.

Narodil se v Rumburku 23. března 1951, ale vyrůstal v nedalekém Jiříkově. Po vzoru staršího bratra Jiřího a strýce Jaroslava Čermáka se vrhnul na motokros. Rychle bylo vidět, že má jednoznačně největší talent z celé rodiny. Začal závodit v jiříkovském Svazarmu a rychle se propracoval až na úplnou špičku světového motokrosu.

Za deset let svého působení v seriálu mistrovství světa skončil osmkrát v první desítce:

        1971   9. místo

        1972   9. místo

        1973   6. místo

        1974   2. místo

        1977   9. místo

        1978   9. místo

        1979 10. místo

        1980   7. místo

Jako jediný z českých závodníků se třikrát probojoval na první místo v průběžném hodnocení mistrovství světa jednotlivců. V letech 1974, 1975 a ještě jednou se vrátil do čela po závodech ve Španělsku a v domácích Holicích v roce 1980.

Nejpamátnějším rokem jeho kariéry je rok 1974. Rok jedné velké křivdy. V té sezoně Falta v královské třídě do 250 ccm celou sezonu bojoval o titul mistra světa s Genadijem Mojsejevem ze Sovětského svazu. Po posledním závodě se Falta stal mistrem světa, o titul ale nakonec přišel. Za jakých okolností? O tom se ovšem v Československu dlouhé roky nesmělo mluvit! Všechno se provalilo až po sametové revoluci, i když v motokrosovém světě o tom všichni věděli. „Raději nevzpomínat, někde mám schovaný program z Wohlenu z následujícího roku. Je tam fotografie, jak do mě najel z boku Popenko. Tomu se dá bez fotky těžko uvěřit,“ řekl v rozhovoru Falta. Ve světě ten rok vycházely články s titulky, jako: „Falta robbed“ (Falta okraden). V Československu nic. Sovětští jezdci, kteří stejně jako Falta startovali na značce ČZ, ho během rozhodujícího závodu blokovali. Popenko ho dokonce srazil k zemi. Dokonce i Mojsejev si na Faltu počkal celé kolo a pak ho k nelibosti místních diváků zdržoval. Falta i tak potřebné body k triumfu získal a v poslední rozjížďce zvítězil. Sovětská výprava pak ale podala protest za předčasný start. „Vím, že jsem do startovacího zařízení narazil a vtom padlo. Ale nepřeskočil jsem ho...,“ řekl k tomu sám Falta. O protestu rozhodovala jury závodu a ta ho přijala v poměru 3:2 v neprospěch československého reprezentanta. Pro přijetí protestu hlasovali vedoucí sovětské výpravy, švýcarský ředitel závodu, v civilu generální zástupce značky KTM pro Švýcarsko (na rakouské KTM právě startoval Genadij Mojsejev) a Rakousko, tedy země odkud pocházel Mojsejevův motocykl. Proti se postavilo Československo a Německo. Celá kontroverze se pak měla dohrát na podzimním kongresu FIM v San Marinu. Zastupovat Československo tam však odjeli jen prověření svazarmovští funkcionáři, kteří stáhli projednávaný bod z programu a titul mistra světa tak definitivně odevzdali do rukou Sovětského svazu. „Nevěděl jsem, že tam odjíždějí. Snad to věděli akorát oni. O tom, že jsem druhý, jsem se dočetl v novinách, nikdo mi nic neřekl,“ vzpomínal Falta. „Později se jezdilo po besedách, kam jsem přišel, tam se mě ptali. Měl jsem zakázáno o tom mluvit...“ Ve stejném roce dokázal senzačně ovládnout i velmi očekávaný závod Super Bowl, který se konal v Los Angeles před zraky 65 tisíc fanoušků. V závodě porazil nejlepší jezdce z celého světa. V jeho sbírce medailí z mistrovství světa družstev, tehdejší Trofeje národů třídy 250 ccm a Motokrosu národů třídy 500 ccm, najdete bronzový i stříbrný kov. Chybí mu jen ta nejcennější, kterou získalo československé družstvo v sezoně 1975. Jaroslav Falta musel odstoupit z dobře rozjetého mistrovství světa pro nemoc sleziny, která mu nedovolila vrátit se až do konce roku na závodní dráhu. 

O podrazu byla napsána i kniha Ukradený titul. V roce 2011 vznikl v České televizi i dokument Motokrosař století k Faltovým 60. narozeninám. Česká televize by zároveň měla 13. dubna uvést i 13. komnatu Jaroslava Falty. Dotočili ji v pátek, dva dny před náhlým úmrtím legendárního motokrosaře...

Zdroj: 

https://www.idnes.cz/sport/motorsport/jaroslav-falta-motokrosar-zemrel-pribeh.A220328_100431_motorsport_mt2

*  *  *

Zamlada jsem motokros sledoval a několikrát jsem vzal auto (= půjčil od táty) a s kamarády jsme vyrazili podívat se na závody. Dvakrát jsme byli v Holicích a 14. září 1975 na Motokrosu národů v Sedlčanech, který se jezdil od roku 1947 a poprvé v historii byl uspořádán v Československu. Naši jezdci (Velký - Baborovský - Churavý a Nováček) tehdy vybojovali titul mistrů světa čtyřčlenných družstev třídy do 500 ccm!

Závodiště v Holicích

4. května 1975 se v Holicích jel čtvrtý závod dvanáctidílného seriálu o titul mistra světa v motokrosu třídy 250 ccm. Závodu přihlíželo neuvěřitelných 40 000 diváků, a to přesto, že obě jízdy vysílala televize! Falta byl před závodem druhý v celkovém pořadí, v první jízdě však dvakrát upadl a odstoupil, zato ve druhé jízdě projel za ohromné bouře v hledišti vítězně cílem!

2. května 1976 se v Holicích jela Velká cena ČSSR, tentokrát jako třetí závod opět dvanáctidílného seriálu. V první jízdě končí Falta na 5. místě, ve druhé jízdě ale honí Švéda Thorleifa Hansena, který závodní pole vede. V devátém kole, přímo před námi, Hansen padá a všichni diváci jsou okamžitě na nohou! Falta jej mistrně objíždí a je v čele! Hansen se ovšem bleskově zvedá a v cíli je opět první.