Co jsem také přečetl_______________ _______________Hotel U Devíti koček

Po dlouhé době, kdy jsem četl jeden krimiromán za druhým, sáhl jsem na doporučení dcery-kočkomilky po něčem odpočinkovým

Kniha je o soužití lidí a koček pohledem čtyřnohých miláčků. Kdo prožil pár dní, týdnů nebo dokonce let s kočkami, ten nikdy nezapomene.

Vztahy se navazovaly, vyvíjely, kočky přicházely, odcházely, a zanechávaly stopu. Drobných příhod přibývalo, a aby neupadly v zapomnění, vznikl deníček kočičí dámy Rozárky. Stala se z ní kočičí spisovatelka, v jejímž deníčku figurují frajer Barbucha, zrzounek Tobiáš, vědátor Čeněk, černý Jája, světem protřelý Silver a samozřejmě ONI, manželé a majitelé koček a domku nazvaného Hotel U Devíti koček.

Kniha má pokračování s názvem Kočka, kam se podíváš.

*  *  *

Radmila Tomšů – Do malého městečka na sever od Brna, kde žije v současnosti, se dostala oklikou přes Telč a Jindřichův Hradec. Díky rokům stráveným v těchto dvou městech má slabost pro středověkou architekturu a historii vůbec. Celý profesní život pracuje s čísly, začínala jako účetní, později jako ekonomka. Odreagovává se výrobou vitráží technikou tiffany. Miluje toulky přírodou, které jí Moravský kras, na jehož okraji bydlí, poskytuje dosyta. Psát začala s heslem „pozdě, ale přece“. V roce 2016 zvítězila v soutěži Cena Karla Čapka v kategorii mikropovídek s příběhem o zakázaném ovoci s názvem Škvarky. V roce 2017 díky dobrému umístění čtyř prací obsadila první místo v Přeboru autorů fantasy. Souběžně se sci-fi a fantasy povídkami psala na jeden z „kočičích“" webů texty o soužití se svými kočkami. Příhody, psané humorným stylem, měly mezi čtenáři (tedy hlavně mezi čtenářkami) docela úspěch, takže se pokusila dát je dohromady, sladit, sjednotit a v roce 2020 tak vznikly hned dvě „kočičí“ knihy.