Od Mirka Doubravy přišel mail se smutnou zprávou a doprovodným textem
„Nachodili jsme s Ivanem na organizovaných akcích cca 25 tis. km a pěkných pár dalších tísícovek na vlastních akcích. Jen pro stovkaře – pamětníky: Zimazasto a Tunazasto s Honzou Zajíčkem, Brdy, Vřesová, Horolezecká..., Toulky po horách s Ivanou Vidímovou a Pepou Krejsou a řada dalších akcí... Ivan mi jako kamarád bude chybět. Nejen na pochodech.“
Právě na akci Toulky po horách jsem se s oběma nerozlučnými kamarády potkal. Například 1. července 1997 jsme se v pětičlenné skupince vydali od Slezského domu na Gerlachovský štít. Prvním náročnějším úsekem je Velická próba, cesta zde končí a začíná žleb, opravdová „próba“ – zkouška. Výstup vzhůru usnadňují řetězy a kramle. Ivanovi (60 let), přestože je stovkař zvyklý na namáhavé pochody, dává převýšení docela zabrat. Vysloužil si od našeho horského vůdce přezdívku Brzdár. Na první pohled se to zdá úsměvné, ale taktické to nebylo, protože sebevědomí to Ivanovi rozhodně nezvedlo...
![]() |
O den později (2. 7. 1997) na Rysech (2499 m), v popředí Ivan s Mirkem, já v pozadí |
Žádné komentáře:
Okomentovat