Zimním Polabím

Turistický pochod pořádaný KČT, odborem Kostomlaty nad Labem

Starty jsou tentokrát ze železničních stanic v Lysé nad Labem, Kostomlatech nad Labem, Nymburce a Poděbradech. Vybrali jsme si posledně jmenovaný – zejména proto, že Poděbrady a trasa s cílem v Libici nad Labem nabízely řadu kešek, které bychom mohli cestou odlovit...

První je na poděbradském nádraží jednoduchá multinka s jedinou stejdží, a tak se do ní pouštíme hned po vystoupení z vlaku.

Výpravní budova stanice byla postavena ve funkcionalistickém slohu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha a slavnostně zprovozněna 29. července 1931. Jedná se o první skutečně funkcionalistickou stavbu na českých železnicích, která byla dlouho považována za nejhezčí nádražní budovu v Československu. Od prosince 2010 je soubor nádražních budov chráněn jako kulturní památka. Výpravní budova postrádá jakékoliv dekorace či ornamenty. Mezi vstupy je umístěn žulový reliéf státního znaku od prof. Karla Štipla. V hale je umístěna socha Elektrifikace železnic od Jana Kodeta, okna zdobí sklomalby od Rudolfa Gajdoše přibližně z roku 1960.

Krále Jiřího z Poděbrad potkáváme i v podchodu:

Míjíme administrativní budovu skláren, což ve mně na chvíli vyvolá vzpomínky na dávné časy porad zásobovačů neboli nákupčích.

Okrajem parku míříme k mysterykeši, kterou jsme vyluštili už doma a jež se má ukrývat u funkcionalistické budovy kostela Církve československé husitské, postavené podle návrhu ing. Josefa Semeráda v roce 1937:

Přes mříž nahlížíme do interiéru...

... a pokračujeme k nedaleké atrakci na rohu ulic Dr. Horákové a Dr. Beneše:

V zahradě u domu milovníka železnice Pavla Kašpara stojí vyřazená tramvaj T3, kterou v roce 2020 získal od Dopravního podniku Ostrava v aukci za cenu levnějšího osobáku. Lidi vozila skoro 35 let a má naježděno dva miliony kilometrů.

Míjíme rehabilitační centrum Máj a přicházíme k reprezentativnímu hotelu Zámeček:

Ještě za svého života postoupil kníže Phillipp Ernst von Hohenlohe poděbradské panství svému mladšímu bratru Mořici, který po skončení první světové války jedno z největších panství ve středních Čechách postupně rozprodal. V roce 1922 koupil celý velkostatek včetně hospodářského dvora s neoklasicistní správní budovou z roku 1911 velkostatkář Josef Hyross ml. a roku 1923 si zde nechal zřídit své reprezentační sídlo, kterému se říkalo „Zámeček“. V roce 1932 Zámeček odkoupila Lázeňská společnost a upravila jej na Nový vyšetřovací a léčebný ústav s vodoléčbou a uhličitými koupelemi. Celý areál byl citlivě opraven a nově otevřen na jaře 2009.

Přicházíme na Jiřího náměstí a jdeme na kafíčko do Merhautova pekařství a cukrářství. Teprve poté se vydáváme na trasu pochodu, ovšemže trochu modifikovanou s ohledem na dosud nevylovené kešky. Jednu máme na zdymadle, tři v sadech S. K. Neumanna a na naučné stezce Skupice–Huslík jednu s názvem Zatoulaná, která je tu teprve od loňského Štědrého dne. Kolem soutoku Cidliny s Labem a Slavníkovského hradiště se dostáváme do Libice nad Cidlinou a obcházíme jednotlivé stejdže další multinky. Finálka je kdesi za Slavníkovským hradištěm, takže si ji necháme na jindy a jdeme do Kulturního domu, kde je cíl pochodu. Celková bilance nakonec činí 11 nalezených kešek!