Po absolvování turistického pochodu Zimní Prahou se z Kobylis přemísťujeme na Staré Město, abchom navštívili klášter minoritů stojící v sousedství kostela sv. Jakuba Většího. Kostel i klášter patří k nejzajímavějším památkám historické Prahy, ale vyjma edukativní a hudební činnost byly donedávna pro veřejnost uzavřeny. Přístupné jsou až od konce roku 2024.
Minorité neboli menší bratři sv. Františka se usadili na Starém Městě pražském patrně v roce 1232, když obdrželi od krále Václava I. (1230–1253) zde stojící dvorec. Ihned po usazení začal řád s budováním konventu, které probíhalo v několika etapách až do 70. let 14. století ve slohu gotiky v její rané a vrcholné fázi, a do kterého v roce 1316 zasáhl ničivý požár. Za husitských válek zůstal areál ušetřen plenění, avšak minorité byli nuceni z finančních důvodů část budov pronajmout či dokonce prodat a teprve v 80. a 90. letech 16. století uskutečnili některé úpravy ve slohu renesance. Po roce 1620 započala nová fáze výstavby a přestavby, a to ve slohu raného baroka, zakončená v 60. letech 17. století a motivovaná novými, především vzdělávacími a misijními úkoly řádu v procesu rekatolizace Čech. V roce 1622 bylo v klášteře zřízeno bohoslovecké studium, tzv. kolej sv. Bonaventury, která dle buly Řehoře XV. mohla udělovat akademické tituly bakalářství a doktorátu členům řádu. V roce 1689 část kláštera vyhořela, avšak vzápětí začala obnova, probíhající až do konce 18. století. V roce 1754 se však konvent stal opět obětí požáru, jehož stopy překryla pozdně barokní přestavba a úpravy, ukončené v roce 1767. V roce 1784 byla Josefem II. konventu zakázána almužna, což vedlo k postupnému odprodávání klášterních nemovitostí. I když nastaly těžké časy, minorité nikdy konvent neopustili. Setrvávali zde i po celou dobu komunistické éry. S restaurací zbylých budov se započalo ve 40. letech 20. století, významná část těchto prací pak proběhla koncem 80. let díky příspěvkům města a ministerstva kultury. Z původního rozsáhlého komplexu v sousedství chrámu sv. Jakuba zbyla pouze část, tvořená jedno a dvoupatrovými budovami, soustředěnými kolem téměř obdélného rajského dvora:
Části dvorních fasád tvoří v přízemí gotické arkády s hrotitými oblouky... ... a barokní arkády s oblouky půlkruhovými, v patře křídla při chrámu se mezi okny nacházejí pilastry, v patře východního křídla terasa. Velká část místností interiéru je klenuta barokními klenbami různého stáří. Patra jsou v podstatě plochostropá, pouze v jižní části prostředního křídla se nacházejí místnosti s renesanční klenbou. * * *
Od začátku roku 2025 je klášter otevřen – kromě pondělí – široké veřejnosti. Nabízí dva prohlídkové okruhy: základní – Sál Jana Lucemburského, románská sklepení, rajská zahrada s gotickým ambitem, bylinná zahrada Hortus Angelicus, a rozšířený – základní + Korunovační sál v prvním patře, Královský salonek a čtyři malé salonky. Kupujeme si vstupenky (100 Kč) na základní okruh a hned na jeho začátku obdivujeme zimní refektář, dnes nazývaný Sál Jana Lucemburského:
Je zdobený freskami na motivy života sv. Františka z Assisi z 30. let 18. století od F. Vogeta a štuky od A. Bolly z téže doby: Poté sestupujeme do románského sklepení, v němž je v současné době instalována výstava Příběh Vánoc. Jsou zde dva vánoční stromky – vlevo minoritský a vpravo františkánský: Na minoritském jsou originální vánoční ozdoby inspirované osmisetletou historií kláštera. Prostřednictvím originálních ilustrací s motivy panovníků z řad Přemyslovců a Lucemburků, symbolů jejich vlády, erbů a detailů z baziliky sv. Jakuba se přenáší jejich odkaz do současnosti. Na františkánském vánočním stromečku se nacházejí ručně vyráběné ozdoby z české řemeslné sklárny KOULIER, inspirované osobností svatého Františka z Assisi, patrona a ochránce zvířat a přírody. Firma se nachází v malé vísce Oflenda (dříve německy Hofland), která je dnes částí obce Mrákotín ležící pár kilometrů severně od Hlinska. Pracovní uplatnění v ní našli foukači a malířky z provozovny v Horním Bradle, uzavřené 30. dubna 2024. V samostatném sklípku jsou vystaveny Skleněné šaty od česko-slovenské módní návrhářky Jitky Klett:
Jde o jedinečný světový unikát propojující eleganci ručně tvořených šatů s tradičním sklářským uměním. Model byl vytvořen ve spolupráci s nejstarší fungující českou Sklárnou Harrachov. Kreativní proces výroby těchto šatů trval několik týdnů – harrachovští mistři skláři věnovali více než 120 hodin práci na skle, zatímco v ateliéru Jitky Klett se šaty kompletovaly a šily po dobu dalších 250 hodin. Výsledek je fascinující nejen svou estetickou hodnotou, ale i váhou, která dosahuje 18 kilogramů. * * *
V další části sklepení je výstava luminiscentních (světelných) objektů Lumia Frekvency Art. Jejich autorkou je Helena Kohoutová a popravdě musím přiznat, že mě její díla nijak neoslovila... V rohu stojí vlastenecký český vánoční stromeček s perníčky zdobenými tradičními lidovými technikami a skleněnými ozdobami (opět od firmy KOULIER) v národních barvách trikolóry:
Po prohlídce části kláštera nacházíme se chceme podívat do sousední baziliky sv. Jakuba Většího, ale už je bohužel zavřená. Tak snad někdy příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat