Co jsem také přečetl_______________ ___________ Vyvraždění rodiny Greenů

Klasická detektivka a la Agatha Christie – hodně nostalgické dílo, které milovníky starších detektivek jistě potěší. Ke mně se dostala z knihobudky – a zase v ní skončila... 

Dějištěm je rozlehlý starý dům, ve kterém někdo postupně vraždí jednotlivé členy podivínské bohaté newyorské rodiny Greenů, kterou její předkové dovedli ne zcela jasnými cestami k bohatství. Milionář Tobiás Green ve své podivínské závěti nařídil dědicům, že po dobu pětadvaceti let musí dům zůstat v původním stavu a všichni členové jeho rodiny tam musí po stejnou dobu žít, jinak ztrácejí nárok na velké jmění, které nashromáždil. Obyvatelé domu však žijí v nenávisti a neskrývaném nepřátelství. 

Prací zavalený a občas trochu nevrlý státní návladní Markham využívá přátelství s nesmírně inteligentním a trochu znuděným znalcem umění a lidské duše Philem Vancem, aby mu pomohl. S ním je zde i jeho zapisovatel a spisovatel Van Dine. 

V rodinném sídle došlo ke střelbě. Prvním výstřelem byla zabita Julie Greenová. Druhá oběť jménem Ada byla skoro zastřelena, ale tu se povedlo zachránit. Další obětí se stal Chester a Vance definitivně opouští teorii o vraždícím zloději. Následuje další vražda, tentokrát Rexe. Vance chce nechat přešetřit paraplegii paní Greenové, a také nemá důvěru v doktora Blooma, který hlásí ztrátu strychninu a morfia. Pak je nalezena otrávená mladá Ada a stará paní dostává jakýsi divný záchvat. Ada opět přežívá, ale matka ne. Z dědiců tedy zůstala jako jediná Ada a nesympatická Sibelle. A té Vance sděluje, že ví o její svatbě s doktorem Von Blomem, takže vše ukazuje jen na ně. Ale jako vždy v detektivkách – všechno je jinak!

*  *  *

S. S. van Dine (1888–1939), vlastním jménem Willard Huntington Wright se narodil ve Virginii, vystudoval Harvardovu univerzitu a snažil se o kariéru literárního a výtvarného kritika. Zprvu úspěšně, ale po nervovém zhroucení se na základě četby své obsáhlé sbírky detektivek pustil do psaní vlastní detektivky. Aby neupadl v opovržení u vzdělaných kolegů, vydal ji pod starým rodinným jménem, v němž změkčil Y. Nkonec se stal autorem dvanácti detektivek, jejichž slabinou je značná stereotypnost.