Ne, nebude řeč o starověkém Egyptě, v jehož dějinách se tyto pojmy objevují – Starou říši charakterizují gigantické královské hrobky ve tvaru pyramidy, zatímco Nová říše je dobou největšího územního rozmachu Egypta, kdy v jeho čele stáli nejslavnější vládci. V tomto případě jsou Nová Říše a Stará Říše dva malebné městysy ležící v Křižanovské vrchovině v Kraji Vysočina.
Stará Říše leží na důležité křižovatce cest z Brna do Jindřichova Hradce a z Jihlavy na Vídeň a proto se stala přirozeným středem kolonizace s historií sahající do roku 1257. V roce 1589 povýšil císař Rudolf II. obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Roku 1758 vypukl obrovský požár, kdy celé městečko postavené z roubených domů prakticky vyhořelo, zasvé vzal i původní gotický kostel, zůstala jen škola a dvě stavení.
* * *
Hned po příjezdu nás zaujala vrata jednotlivých usedlostí:
Ve Staré Říši se narodil Josef Florian (1873–1941), osobitý katolický myslitel, překladatel a vydavatel.
* * *
Kdo byl Josef Florian?Rod Florianů pochází z hájenky v blízkých Nepomukách, Josefův otec Jan však už žil ve Staré Říši, byl tesař a měl šest dětí. Josef studoval v Telči, pak absolvoval Karlovu univerzitu a nastoupil jako středoškolský profesor do Náchoda. Ještě mu nebylo třicet let, když se seznámil s radikální filozofií francouzského myslitele Léona Bloye (1846–1917), pod jejímž vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do Staré Říše a začal překládat a vydávat Bloyova díla. V roce 1902 se oženil s Františkou Stehlíkovou, měli dvanáct dětí, které dostaly katolickou výchovu. Přes potíže, které měl s úřady, neposílal děti do školy, učil je většinou domácí učitel. S pomocí rodiny a přátel začala z jeho vydavatelství vycházet díla vynikající grafické a typografické úrovně. Vydával několik edic bibliofilských tisků – Studium, Nova et Vetera, Archy a Dobré dílo, celkem 405 svazků (sám přeložil a vydal 68 titulů). Šlo o díla náboženská, filosofická, vědecká i poezii, jako první vydal Josef Florian Franze Kafku. Knihy v edici Dobré dílo měly krásnou grafickou úpravu s ilustracemi Josefa Váchala, Josefa Čapka, Bohuslava Reynka a jiných význačných umělců. Soustředil kolem sebe skupinu nábožensky orientovaných autorů – spolupracoval s již zmíněným Bohuslavem Reynkem a jeho ženou Suzanne Renaud, Otokarem Březinou, Jaroslavem Durychem, Janem Čepem, Jakubem Demlem, Josefem Čapkem, Vladimírem Holanem, Františkem Halasem a dalšími. Stálých předplatitelů však bylo málo a Josef Florian naprosto neměl obchodního ducha, takže často knihy spíše rozdával než prodával a jeho velká rodina byla někdy na pokraji bídy.
V rodu Florianů se po několik pokolení dědí láska k literární tvorbě a výtvarnému umění – malování, grafice, řezbářství. Vynikl grafik Michael, s Marií – také grafičkou – se oženil malíř Otto Strizko, jehož dcera Juliana si vzala Ivana M. Jirouse. Na rodinnou tradici navázal vnuk Václav Florian (*1951), který maluje velkoformátové obrazy ve stylu pop-art. Téměř všichni potomci hráli na varhany – Metoděj byl dokonce varhaníkem u sv. Markéty v Břevnově a Gabriel hrál ve staroříšském kostele. Jejich otec nebyl příliš nakloněn tomu, aby se ženili či vdávaly, proto vstoupily do manželství jen čtyři z dvanácti dětí.
* * *
Jdeme se podívat na starý dům Florianových, jehož nástavbu – holubník – vymaloval výše zmíněný Josef Váchal (1884–1969), malíř, grafik, řezbář, svérázný myslitel, přítel a spolupracovník Florianova nakladatelství.
Několikrát se musíme ptát, než se dostaneme k domu čp. 69, v němž někteří starší sourozenci bydleli až do roku 1940. Dnes zde žije Magdalena Křenková, malířka, restaurátorka a básnířka, která se věnuje olejomalbě, akvarelu, pastelu, grafice a restaurování. Do grafiky ji zasvětil strýc Michael Florian, restaurování se vyučila v ateliéru svého otce Jana Floriana (1867–1934), řezbáře, malíře, restaurátora. Vlídně svolila, abychom si objekt...
... i pamětní desku Josefa Floriana, kterou podle dřevořezby Jana Floriana zhotovil Jiří Landovský, vyfotili:
Zvenku na plotě má Magdalena vystaveno několik svých obrazů. Na jednom z nich je vila čp. 175 stojící na horním konci Staré Říše, ke které se poté jedeme podívat:
Vilu v roce 1933 navrhl pro bratry Josefa a Jana Florianových architekt Břetislav Štorm (1907–1960). Jan byl rolník a třicet let starosta v Hladově. Tam svůj majetek prodal a přestěhoval se v roce 1932 do Staré Říše a za získané peníze dal postavit tuto přízemní vilu s obytným podkrovím. Má obdélný půdorys, z něhož vybočuje půlkruhový vstup, který vybíhá až po hřeben střechy, kde je zakončen věžičkou. Až v roce 1957 se Josefovi synové Jan, Gabriel a Michael přičinili o zavedení elektřiny. Spor mezi dědici bohužel zapříčinil rozprodej unikátní knihovny a dům je dnes v soukromém vlastnictví.
Poslední naše kroky vedou na zdejší hřbitov, kde odpočívají Josef Florian s manželkou Františkou a jejich sedm dětí – Joachim, Marta, Metoděj, Eva, Michael, Františka a Anna a také Josefova sestra Antonie, která u nich žila a starala se o prodej knih:
Žádné komentáře:
Okomentovat