10. ročník pochodu pořádaného pražským KČT Klubem přátel a milovníků výletů
Start pochodu je pod Vyšehradem v Neklanově ulici. Protože jsem si propozice nepřečetl příliš pečlivě, podivuji se, že z hospůdky U Karla IV. se stal Namastaey India restaurant a start pochodu je o až kousek dál v kavárně a pražírně kávy s podivným názvem Merrybeans, což je česky Veselé fazole... Ale jak známo, angličtina má pro jedno slovo více významů – v tomto případě je „bean“ také zrno, takže je možné, že jsou tím myšlena kávová zrna... Nabízejí zde kávy především ze zemí Latinské Ameriky a Afriky.
Podcházíme železniční trať a Vyšehradskou ulicí se dostáváme k Botanické zahradě Univerzity Karlovy...
... a posléze k baroknímu kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské. V roce 1355 jej založil Karel IV, prý z vděčnosti za vyváznutí z nebezpečných válečných situací v severní Itálii a za vítězství v bitvě u San Felice v roce 1332, k němuž údajně přispěla přímluva sv. Kateřiny. Kostel býval součástí kláštera augustiniánek, který byl v roce 1420, tak jako mnohé jiné, vypálen husity. Kostel však fungoval nadále. Z původní gotické stavby se zachovala pouze štíhlá věž, v horní části osmiboká, k níž byl v letech 1737 až 1741 přistavěn nový chrám: Za architekta stavby byl dlouhou dobu pkládán František Maxmilián Kaňka, ale podle nejnovějších údajů jde o jedno z vrcholných děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Klenba je zdobená freskovou malbou od Václava Vavřince Reinera z roku 1741, na oltářích i v chrámovém prostoru jsou umístěny plastiky Františka Weisse z let 1741 až 1743.
Pokračujeme přes Slintáček neboli náměstí I. P. Pavlova, přicházíme na náměstí Míru a kolem neogotické baziliky sv. Ludmily... ... a Divadla na Vinohradech míříme Italskou ulicí na Vinohradskou třídu s budovou Českého rozhlasu. Kvůli několika virtuálním keškám pokračujeme kolem Národního muzea, ulicemi Žitná, Štěpánská a Ječná na Karlovo náměstí a ulicí Na Moráni na náměstí Palackého. Jeho dominantou je devítimetrový pomník Františka Palackého sochaře Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka z roku 1912: Resslovou ulici stoupáme k pravoslavnému kostelu sv. Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě se v roce 1942, po atentátu na Heydricha, ukrylo sedm parašutistů. Od roku 1969 působil v chrámu Jaroslav Šuvarský, který byl v roce 1992 ustanoven duchovním správcem (děkanem) a zasloužil se nejen o rozšíření víry, ale i rekonstrukci kostela a zrod Národního památníku hrdinů heydrichiády. Krypta tehdy neměla jiný vchod než z kostela. Při rekonstrukci chrámu proto došlo na vykopání nádvoří a postavení vstupní haly před kryptou, která slouží jako muzeum, které spravuje Vojenský historický ústav. Nejprve se jdeme podívat do krypty. Už jsem tu jednou byl, takže ji na tomto blogu naleznete zde. Současná expozice instalovaná na 80. výročí událostí 18. června 2022 sleduje dějinný vývoj od Mnichovské dohody přes vznik protektorátu Čechy a Morava, nástup Reinharda Heydricha k moci, k přípravám a provedení operace Anthropoid, až k boji v kostele a kryptě sv. Cyrila a Metoděje. Pozornost je ale věnována také sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve, kteří parašutistům aktivně pomáhali. Expozice je v českém a také anglickém jazyce a doplňují ji nejen unikátní sbírkové předměty, ale také dobové audiovize. Krypta má pietní charakter a uzavírá celou expozici. Nacházejí se v ní bysty všech sedmi československých parašutistů, kteří zde padli, a jejich životopisy. Autorem byst je akad. soch. Milan Benda. Po prohlídce krypty navštěvujeme i samotný kostel: V prosklené vitríně hned za vchodem jsou vystaveny památky na sv. novomučedníka vladyku Gorazda – biskupská roucha, biskupské žezlo, čapka, pás a žehnací kříž: Od kostela pokračujeme na most Legií a Petřínskými sady stoupáme ke Strahovskému klášteru. Procházíme jeho areálem a pokračujeme kolem tramvajové smyčky Dlabačov do ulice Šlikova, kde v restauarci Na Hrádku je cíl pochodu. Jsou zde přítomni císař Franz Josef I. v podání Rudolfa Krause, jeho manželka Sissi, milenka herečka Katharina Schrattová, Dobrý voják Švejk s paní Müllerovou a tajný policista Brettschneider.
Žádné komentáře:
Okomentovat