Inspirací k tomuto výletu byly zprávy z tisku
Mezi Žďárem nad Sázavou a Novým Městem na Moravě – za obcí Radňovice – odbočujeme doprava a míříme do Slavkovic. Ves vzdálená čtyři kilometry západně od Nového Města na Moravě je rodištěm akademického malíře Oldřicha Blažíčka (1887–1953), představitele moderní krajinomalby. Ale to není důvod naší návštěvy... V neděli 19. dubna totiž obec zažila jednu z největších událostí ve své historii: nejvyšší český církevní hodnostář, kardinál Miloslav Vlk celebroval ve zdejším kostele poutní mši a současně požehnal novou křížovou cestu. Přijeli jsme se na ni podívat.
Myšlenka postavit kostel ve Slavkovicích a zasvětit ho Božímu milosrdenství a svaté Faustyně Kowalské uzrála v jubilejním roce 2000. Autorem stavby je brněnský architekt Ludvík Kolek, nositel Řádu svatých Cyrila a Metoděje. Základní kámen pro stavbu kostela požehnal biskup Vojtěch Cikrle 14. 7. 2002 ve farním kostele v Jámách při příležitosti 750. výročí založení obce. 20. února 2008 při audienci v Římě požehnal pro kostel obraz Božího milosrdenství Svatý otec Benedikt XVI. Stavební práce byly zahájeny v květnu roku 2005, kolaudace proběhla 14. prosince 2007 a vysvěcení provedl v neděli 30. března 2008 brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Stavba, jejíž rozpočet dosáhl výše 9,5 milionu korun, byla financována výhradně z darů věřících z celé republiky. Kostel ve Slavkovicích je jediný v naší zemi zasvěcený Božímu milosrdenství a sv. Faustyně.
Na střeše kostela se nachází symbol Nejsvětějšího Ježíšova srdce, od něhož se celá střecha sklání tak, aby déšť a sníh stékaly do mělké mísy před vchodem a symbolizovaly tím nebeskou milost, která stéká na paténu – misku, na níž se při mši kladou hostie. Po straně stojí zvonice se symbolem Zvěstování Panně Marii. Celá dispozice kostela by měla připomínat Ježíšovu otevřenou náruč, proto je v čele zavěšen kříž s Ukřižovaným a nad oltářem svatostánek v podobě hostie, která představuje zpřítomnění Kristova těla mezi věřícími. Úzké vitráže kolem svatostánku připomínají biblická znamení Božího milosrdenství – vodu a krev, oheň a vánek. Další vitráže jsou ve zpovědnici a mezi sloupy, které podpírají střechu. Od vysvěcení kostela se ve Slavkovicích konají dvě hlavní poutě, a to k Božímu milosrdenství (první neděli po Velikonocích) a k uctění řeholnice sv. Faustyny (v neděli nejbližší 5. říjnu). A právě s první letošní poutí bylo spojeno zpřístupnění nové křížové cesty:
Je umístěná podél cesty klikatící se ve svahu nad kostelem a tvoří ji na výšku postavené opracované kameny, na jejichž čelní straně jsou umístěny kované reliéfy, dílo uměleckého kováře Pavla Tasovského. Ze Slavkovic pokračujeme v cestě k jiné zajímavosti – unikátní naučné stezce, která se věnuje životu mravenců pospolitých (Formica polyctena). Nachází se nedaleko Křižanova, konkrétně v lese Šebeň asi jeden kilometr západně od obce Dobrá Voda. Pro veřejnost byla otevřena 18. června 2006 a byl k ní vydán tištěný průvodce, který je k dispozici zdarma v informačním středisku ve Velkém Meziříčí a v ZO ČSOP Bory. Naučná stezka v délce tří kilometrů prochází po lesních cestách chráněným územím Přírodní památka Šebeň, které je lokalitou s největším výskytem lesních mravenců zmíněného druhu u nás – lze tu napočítat na 1200 mravenišť.
Stezka má deset zastavení a je vyznačena turistickými značkami k tomuto účelu užívanými – šikmým zeleným pruhem vedeným úhlopříčně z levého horního do pravého spodního rohu bílého čtverce. Trasa vede poměrně členitým terénem a není okružní, nýbrž tvoří jakousi osmičku, přičemž začátek a konec stezky spojuje půldruhého kilometru dlouhá lesní silnička. Mraveniště se nacházejí na prosvětlených stanovištích, to znamená podél cest, na okrajích pasek a průseků: Hustý porost, jeho stejnověkost či nevhodná druhová skladba mravencům nesvědčí, stejně jako obnova lesa holosečným způsobem. Z informačních panelů se dozvíte mnoho zajímavostí z mravenčí říše, například že mravenec je nejpočetnějším živočichem na Zemi, že je popsáno asi 10 tisíc druhů, v České republice jich známe více než sto druhů a z toho šest je jich řazeno k mravencům lesním. Jenom zde, na Šebeni, žije odhadem přes 900 milionů lesních mravenců. Základní organizační jednotkou mravenců je roj a když počet mravenců přesáhne 300 000 jedinců, rozdělí se na dva roje. Největší mraveniště obsahuje až šest rojů, ale za vhodných podmínek založí roj ve svém teritoriu dceřinné hnízdo zvané oddělek. Mateřskému hnízdu se závislými dceřinnými hnízdy se říká kolonie a právě tvorba kolonií a posléze federací je pro mravence pospolitého typická. Dozvíte se také jak vypadají dělnice, královny a křídlatci, či z oblíbené dětské knížky Ferda Mravenec známý mravkolev, který loví osamělé mravence a požírá jejich vajíčka, larvy a kukly. Svůj duševní obzor obohatíte o takové vědomosti jako: čím se mravenci živí, jak se rozmnožují, že mraveniště dokáží postavit za jeden až dva měsíce a že jich v jednom mraveništi žijí miliony. Věděli jste například, že větší část mraveniště je pod zemí, že velké mraveniště mravence pospolitého mívá až stovky královen nebo že za potravou putují mravenci až sto metrů daleko? A na závěr – jak se k naučné stezce dostanete? Její začátek najdete po levé straně staré silnice spojující obce Jívoví a Radenice.
Žádné komentáře:
Okomentovat