Cestou na akci Toulky po horách 2009

 Po více než pěti stech kilometrech a „mezipřistání“ v Červeném Kláštore jedu autem dál na východ už sám.

  Mezi Starou Ľubovňou a Bardejovem se zastavuji pod zříceninou hradu Plaveč, jehož malebné zříceniny se vypínají na nevysokém, do půli zalesněném návrší. Byl postaven kolem roku 1294 a střežil důležitou křižovatku dvou cest – údolím Torysy a údolím Popradu. V době husitských válek se hradu zmocnili bratříci v čele s Petrem Aksamitem, který jej držel až do své smrti v roce 1458. V 16. a 17. století byl hrad přestavěn a ztratil charakter středověké pevnosti. V 18. století jej Palocsayové doplnili obytnými budovami a upravili na pohodlné bydlení, avšak při adaptaci v roce 1830 byla narušena statika, Paloczayové hrad opustili a přestěhovali se do kaštela, který si postavili u Plavče. V roce 1857 rod vymřel, ale ještě rok předtím hrad postihl ničivý požár a od té doby pustl. V roce 1978 se tu začaly provádět zabezpečovací práce, které však ustaly a v 90. letech minulého století se hrad rychle rozpadl. Především se zřítila velká zeď paláce, která tvořila dominantní část zříceniny a známou siluetu hradu.

  Po důkladné prohlídce zřícenin se vracím do podhradí, sedím venku na lavičce před hospůdkou, labužnicky popíjím kafko a kochám se výhledem.

V polovině cesty mezi Stropkovem a Medzilaborcemi si dělám krátkou fotozastávku u cedule označující začátek obce s jedním z nejoriginálnějších názvů na Slovensku. Podle starého maďarského názvu ve smyslu Havajová Poruba lze usuzovat, že ves založil někdy ve 14. století šoltýs jménem Havaj (šoltýs byl ve středověkých Uhrách zakladatel vsí, který na základě smlouvy získával výsady zajišťující mu výhodné majetkové postavení ve vsi a dědičnou rychtu s určitou soudní a správní pravomocí, tedy něco jako náš rychtář). Před první světovou válkou zde stálo 22 obytných domů, v roce 1921 byla vybudovaná hájenka. Hajný chránil panské lesy a organizoval těžbu dřeva, pálení dřevěného uhlí a výsadbu nových lesních porostů. Jiná práce v okolí nebyla, a tak mnozí odcházeli za sezónní prací k Miškolci, Trebišovu, či Michalovcům, nebo na delší dobu do Ameriky a Kanady. Dnes má obec přes 400 obyvatel.