Jeníkova špacírka

11. ročník vycházky s podtitulem Pouť do Krásné Hory

Název vycházky upomíná na okrouhlického rodáka, malíře, grafika a ilustrátora Jana Zrzavého (1890–1977). Vycházka letos probíhala jako nezávislá akce občanů spojených ve spolku Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého a těch, kteří podporují kulturní odkaz tohoto velkého mistra českého výtvarného umění 20. století. Zahájení Jeníkovy špacírky se koná Na Skalce, jak se říká zahradě Saši Langpaulové, jejíž manžel Ladislav je prasynovcem Jana Zrzavého. K účastníkům promlouvá předseda zmíněného spolku Jaroslav Šoupal...

... a po něm náměstek ministra kultury ČR Vlastimil Ouroda.

Před odchodem na trasu si účastníci mohli v zahradním domku prohlédnout improvizovanou výstavku knih, které Jan Zrzavý ilustroval...

... a ilustrací Máchova Máje z roku 1924 a Erbenovy Kytice z roku 1927, které vydalo nakladatelství Aventinum:

Obec Okrouhlice sdílela myšlenku Domu Jana Zrzavého jedenáct let, v letošním roce však navzdory občanskému úsilí pronajala rodný dům ke komerčním účelům místní sklárně. Členové spolku prohlašují, že jejich občanská iniciativa rozhodně nekončí: „Plánovaná Galerie ilustrací Jana Zrzavého vznikne na jiném místě bez účasti dočasně volených úředníků.“

Dne 7. srpna 2020 vydal spolek tiskovou zprávu, aby vyjádřil své přání pokračovat v přípravě projektu Domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, kulturního a společenského centra v rodném domě tohoto význačného malíře. Přebírám ji v plném znění:

Jan Zrzavý – malíř domova bez domova

Na rok 130. výročí narození malíře Jana Zrzavého chystali v rodné Okrouhlici u Havlíčkova Brodu otevření jedinečné výstavy ilustrační tvorby tohoto evropsky ceněného umělce 20. století. V obci už 12 let působí spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého, který si společně s Obcí stanovil jako cíl vybudování trvalé připomínky jeho duchovního odkazu. Centrem se měl stát rodný dům, bývalá obecná škola, kde se Zrzavý 5. 11. 1890 narodil jako syn řídícího učitele. Objekt je téměř rok prázdný. Od začátku roku v něm se souhlasem Obce spolek zahájil rekonstrukci jedné z tříd, určené pro galerii Zrzavého 80 ilustrací, k nimž spolku poskytla za finanční poplatek licenci Národní galerie v Praze. Krajská knihovna Vysočiny s podporou Kraje Vysočina zase zapůjčila pro tuto expozici více než 6 desítek knih, které okrouhlický rodák ilustroval. Soubor doplňují díla jeho oblíbených autorů z dětství a další, jenž shromažďuje biografie Jana Zrzavého, vzpomínkové a podobné publikace, které se k místnímu rodákovi vztahují. Národní muzeum v Praze poskytlo zdarma jedinečný archiv fotografií, zachycujících malíře v různých obdobích života společně s rodinou, přáteli a na místech, která měl rád. Všechny finanční náklady spojené se stavebními pracemi a vlastní přípravou výstavy zajistil spolek ze svých zdrojů, převážně z příspěvků soukromých dárců. Jeho členové odvedli bezplatně desítky hodin práce. Výstava, jejíž otevření bylo plánováno na 1. prázdninovou sobotu, však zůstává nedokončena. Budova je od 31. března rozhodnutím Obecního úřadu nepřístupná. Její další osud je nejasný. V současné době probíhá řízení k jejímu prohlášení kulturní památkou.

Malíř, jehož obrazy se pyšní evropské galerie i soukromé sbírky, se tak v letošním roce svého výročí nedočkal zamýšleného ocenění přínosu české kultuře nejen ve svém rodišti, ale dokonce v zemi, jejímž hrdým příslušníkem byl. Svůj vztah k vlasti vyjádřil v závěti, která českému národu odkázala jeho celoživotní rozsáhlé dílo.

Rodná obec pocit dluhu k Zrzavému nijak nesdílí. A český národ? Dnes se k němu obracíme s prosbou o pomoc a podporu 12 let vedenému projektu za záchranu domu, který jako jediný v republice může reálně připomínat život, dílo a místo narození Jana Zrzavého. Přes mnohaleté úsilí teď může být práce spolku znehodnocena. Budeme vám vděčni, pokud přispějete k tomu, že se tak nestane.

*  *  *

Trasa vycházky vede zčásti po Naučné stezce Jana Zrzavého do Krásné Hory, kde je účastníkům zpřístupněn nejen kostel, ale i sousední zvonice a márnice.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele je jednoduchou jednolodní stavbou s obdélným presbytářem a dvěma kaplemi na severní a jižní straně lodi. Interiér kostela zdobí hlavní oltář z roku 1706 s obrazem Křest Krista v řece Jordán, pocházející pravděpodobně z malířského okruhu Karla Škréty.

Za zmínku rovněž stojí nově zrekonstruované barokní varhany z roku 1715:

Po strmých schodech stoupáme do barokní čtyřboké dřevěné zvonice se třemi renesančními zvony z let 1545, 1556 a 1571...

... a nevynecháváme ani přilehlou barokní márnici s malou expozicí o historii obce. Z Krásné Hory pokračujeme po silnici směrem k Okrouhlici, avšak nemáme v úmyslu tak brzy skončit a cestu si prodloužíme přes Volichov. Ještě předtím se ale zastavujeme u kapličky sv. Zdislavy, stojící nedaleko na břehu bývalé úvozové cesty. V minulosti u kapličky při svých cestách často odpočíval malíř Jan Zrzavý.

Kompletní opravu kapličky provedl akademický malíř Martin Findejs, finanční prostředky ve výši 70 % vynaložených a uznatelných nákladů obec získala formou dotace od Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Fondu životního prostředí, zbytek byl hrazen z pokladny místní samosprávy. Jak práce na renovaci sakrální památky probíhaly? Nejprve bylo třeba vyčistit okolí od náletových porostů a odstranit vzrostlý strom v těsně blízkosti stavby, která byla zpevněna a dostala novou vápennou omítku odolnou proti povětrnostním podmínkám. Na kapličce je nová šindelová střecha, uvnitř nová dlažba, oltář zdobí obraz svaté Zdislavy, který výtvarník namaloval na část původních starých dřevěných vchodových dveří, které byly odstraněny a místo nich je zde umístěna kovová mříž.

Nahoře pod střechou, při čelním pohledu na památku, přibyl v nice na vnější omítce obrázek s motivem anděla, jenž má chránit celý objekt i pocestné, kteří tudy půjdou a zastaví se zde ke krátkému zamyšlení. Poté kapličku po krátké bohoslužbě vysvětil P. Pavel Veith, duchovní správce lipnické farnosti, do jejíhož obvodu Krásná Hora spadá.

Martin Findejs zrekonstruoval také kapličku sv. Jana Nepomuckého, která stojí asi kilometr vpravo v polích a mě k ní nedávno přivedla nová keška:

Dnes k ní ovšem nejdeme, pokračujeme ke křižovatce, odbočujeme doleva směrem na Lipnici, ale záhy odbočujeme zase doprava a přicházíme do Volichova. Za ním odbočujeme z úzké asfaltky na polní cestu k Ředkováku, čímž se znovu dostáváme na Naučnou stezku Jana Zrzavého, která sem přichází od Broumovy Lhoty. Krátce se zastavujeme u studánky...

... a pokračujeme přes Babice do Okrouhlice. Do odjezdu vlaku nám zbývá necelá hodina, a tak nepohrdneme malým občerstvením u stánku v blízkosti sokolovny.