Turistika a geocaching v době koronavirové...
Auto necháváme v Podmokách, malé vsi ležící nedaleko Golčova Jeníkova takřka přímo na hranici Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Žije zde asi 120 obyvatel.
Jedním z našich dnešních cílů je Hrádek u Podmok zvaný také Hrádek u Kozohlod. Dostupný je z těchto dvou vsí lesními cestami vedoucími údolím podle potoka zvaného Brslenka a také Čáslavka, protože protéká Čáslaví.
Míjíme chatovou osadu tvořící jižní okraj Podmok a pokračujeme proti toku zmíněného potoka.
Asi po 300 metrech se vpravo nad potokem tyčí Děravá skála, oblíbená pro svoji tajemnost nejen dětmi. Musíme ještě kousek popojít, abychom na příhodném místě překročili potok, a pak se po jeho levém břehu vracíme ke skále. V 80. letech minulého století byla Brslenka hojně navštěvována „zlatokopy“ – převážně studenty vysokoškoláky, kteří se o výskytu zlata dozvěděli při vyučování a rýžovali zde zlaté šupinky. Namáhavě se drápeme do prudké stráně. Nahoře, na ostrožnovitém výběžku se nacházejí nepatrné zbytky hrádku. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů, kteří v té době sídlili v nedalekých Drobovicích a vlastnili a kolonizovali okolní území, kde se navíc přímo na potoce pod hradem rýžovalo zlato (jak dokládají historické zprávy).
Vzhledem k tomu, že o jeho existenci nejsou v historických pramenech k dispozici žádné zmínky a není tak známo ani jeho jméno, můžeme dobu jeho života datovat pouze na základě archeologických nálezů někam na přelom 13. a 14. století. Také se ví, že jeho zánik způsobil mohutný požár, ovšem jakékoli informace o historickém kontextu zcela chybějí. Malý jednodílný hrádek byl na čelní severní straně chráněn šíjovým příkopem. Méně mohutný příkop s valem opevňoval i nepříliš strmou východní stranu. Opevnění tvořila mohutná obvodová hradba, nabývající díky zesílení na čelní straně charakteru štítové zdi. Z této hradby se dochoval obnažený zbytek jihovýchodního nároží, část úseku na jižní straně a také zbytky zesílené čelní zdi, poškozené amatérskými výkopy a stavbou dřevěného přístřešku. Jedinou obytnou budovou hradu byl dvouprostorový palác, přiložený k obvodové hradbě v nejvíce chráněné jižní části. Velké množství mazanice a stopy po požáru v této části svědčí o tom, že velká část paláce byla postavena pouze ze dřeva. Sestupujeme zpátky k potoku a pokračujeme směrem ke vsi Kozohlody. naším dalším cílem je odlov mysterykeše Gold Rush s obtížností 3,5 a terénem rovněž 3,5. Založil ji owner, který v listingu vzpomíná, jak sem od začátku 80. let minulého století jezdili prožívat dobrodružství Londonových zlatokopů, a to včetně rýžování pravého zlata. Připomíná také, že na zdejším zlatonosném potoce byl v roce 1981 amatérsky natočen Mirkem Fíkem Angerem a Petrem Pedrem Čížkem na podnět Ivanky Angerové jeden z prvních trampských filmů Gold Rush. Jeho zhlédnutí (doma na internetu) bylo podmínkou k vyluštění souřadnic, ovšem jak jsme po delším hledání ve vykáceném lese zjistili. nikoli souřadnic keše, ale krabičky, která nás nasměrovala dál... Přitom jsme našli úžasný „nugget“:
Nález keše pak už byla hračka. Návrat stejnou cestou do Podmok jsme neplánovali ani kdyby se hledání kešky protáhlo, a tak míříme lesními cestami k Tisé skále. Cestou máme nejen zajímavou starou lesní chatičku,... ... ale především ještě jednu zajímavou mysterykeš nazvanou Překvapení v lese. Překvapení je to opravdu veliké, ale protože musí překvapením zůstat, žádné další podrobnosti nepřidám. Snad jenom to, že jsme se opravdu dobře bavili... Po zpevněných lesních cestách přicházíme pod Tisou skálu (394 m) a po žluté turistické značce stoupáme na její vrchol. Nespočítám už kolikrát jsem tady byl, poprvé to bylo o Vánocích 1987 v rámci dálkového pochodu Jeníkovská 33 a od té doby až na pár výjimek každé další Vánoce, konkrétně na Štěpána.
Vracíme se pod skálu a pokračujeme po žluté značce do Podmok. Na jejich okraji fotím kostel sv. Bartoloměje, abych pak doma mohl udělat srovnání:
Žádné komentáře:
Okomentovat