Velkou slávu zažila Lipnice, když bylo Spolkem pro oživení nesmrtelnosti Jaroslava Haška zorganizováno odhalení spisovatelovy bronzové sochy. Stalo se tak na prostranství při cestě ke hřbitovu, na němž je autor slavného románu o vojáku Švejkovi pochován.
Bronzová socha představuje spisovatele sedícího na kameni a pochází od akademického sochaře Josefa Malejovského (1914-2003), autora soch Aloise Jiráska v Hronově, Jana Žižky v Trocnově, Bedřicha Smetany v Praze či bratří Čapků ve Svatoňovicích. Haškova socha je v nadživotní velikosti a váží kolem jedné tuny.
Původně měla stát na Olšanském náměstí v Praze na Žižkově, kde byl v roce 1983, při příležitosti 100. výročí narození Jaroslava Haška, odhalen základní kámen budoucího památníku. Malejovský na soše začal pracovat, aby byla odhalena ke 105. výročí, jenomže – jak řekl spisovatelův vnuk Richard Hašek – po jejím dokončení zasedaly ideologické a další komise, které rozhodly, že socha je příliš symbolická. Hašek na ní sedí značně bohémsky, má nohy křížem a jednu ruku strčenou za kšandu, což nepřicházelo v úvahu. Soudruzi tenkrát rozhodli, že socha je ideově nevhodná a že nemůže být na Žižkově instalována. Skončila v depozitáři Galerie hlavního města Prahy a po čase byla přesunuta do hangáru letiště Raná u Loun. Ironií osudu se stalo, že po roce 1989 byly k Haškovým nohám sváženy pomníky Fučíka, Zápotockého, milicionářů a nakonec i Vladimíra Iljiče z dejvického „kulaťáku“.
Z vesměs krátkých projevů několika potentátů budiž připomenut Richardův oblíbený citát ze Švejka: „Aťsi bylo, jak si bylo, přece jaksi bylo, ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo!“
Žádné komentáře:
Okomentovat