K nové rozhledně na Kysucích

Nová rozhledna stojí v severovýchodní části pohoří Javorníky na Marťákovském kopci nedaleko osady Petránky nad obcí Zákopčie v nadmořské výšce 854 m. Je z ní kruhový výhled do dalekého okolí na Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Malou Fatru a za ideální viditelnosti i na Západní Tatry.

Stavbu rozhledny hradila ze svého rozpočtu obec za přispění dotace Žilinského samosprávného kraje a několika sponzorů. Například její autor architekt Ing. Stanislav Mikovčák zabezpečil přípravu projektu a bezplatně věnoval umělecké díla do objektu. Je to jeho již třetí rozhledna na Kysucích – první na Kamenité byla otevřena v roce 2005, druhé na Bobrovci nad obcí Stará Bystrica byla zpřístupněna v létě 2011. Rozhledna Zákopčie byla postavena v letech 2009-2011, slavnostně otevření se konalo 2. října 2011. Na její stavbu byl použit místní kámen a dřevo, čtyřhranná spodní část je kamenná, vyhlídkový ochoz je dřevěný. Vede na něj točité schodiště a při cestě nahoru i dolů si budete prohlížet autorovy kovové plastiky, které zde skončily jako dar a dělají z rozhledny malou galerii.

Přímo k rozhledně zatím nevede žádná turistická značka. Lze k ní odbočit z červeně značené hřebenové cesty nebo několika způsoby z obce Zákopčie – po modré z osady U Ruľcov do osady Petránky nebo po žluté z osady U Holých do osady Blažkovci.

Že z toho nejste ani trochu moudří? Není divu, obec Zákopčie se rozprostírá v nadmořské výšce od 470 do 875 m a slovo „rozprostírá“ je zcela na místě, neboť typické roztroušené kopaničářské osídlení zde představuje neuvěřitelných sedmdesát osad (a kdysi jich bylo kolem devadesáti!). To je výjimečné nejen v rámci Kysúc, ale celého žilinského kraje. Osady se rozkládají v pěti dolinách a jednotlivé samoty či osady se dodnes nazývají podle jmen osadníků – U Kľukov, Polievkovci, U Ruľcov, Kordišovci a U Holých.

Počátky zdejšího trvalého osídlení sahají do prvních desetiletí 17. století, kdy do té doby kočující Valaši začali přebudovávat svoje dočasné koliby na stálá obydlí. Jejich zaměstnáním byl salašnický chov ovcí a koz, výroba sýrů a brynzy z mléka a houní z ovčí vlny, později začal chov ovcí upadat.

Vyrubáním lesnatých a křovinatých ploch vznikaly kopanice s novou zemědělskou půdou využívanou k pěstování plodin nebo na nové pastviny. Málo úrodná země spolu s poměrně nepříznivými klimatickými podmínkami a zastaralou technologií výroby však v následujících dvou staletích nestačila uživit početné rodiny, a tak obyvatelé kopanic hledali východisko v sezónních pracích a doplňkových zaměstnáních, jako byl sběr lesních plodin a jejich prodej, výroba různého nářadí a později hlavně drátenictví a podomní prodej. Často také dojížděli za prací do Čech, v krajním případě docházelo i k vystěhovalectví do zámoří.

Do třetího tisíciletí vstoupilo Zákopčie s necelými 1800 obyvateli, což v porovnání s rokem 1940, kdy v 722 domech žilo 3635 obyvatel, je méně než polovina. Je to důsledek odlivu obyvatelstva do měst, zejména na Ostravsko. Z kopanic se postupně stávají víkendové chalupy, cesty a chodníky mezi jednotlivými osadami využívají turisté, cykloturisté a v zimě běžkaři k nepřeberným variantám výšlapů. K jejich cílům nyní přibyla rozhledna Zákopčie.

Od rozhledny se dá pokračovat po hřebeni Vysokých Javorníků směrem ke slovensko-polské hranici. Vzpomínám na výšlap před deseti lety (kdy tu samozřejmě žádná rozhledna nebyla).