První krátkou zastávku děláme v Ronově nad Sázavou. Koncem minulého roku zde vyrostla pět metrů vysoká a deset tun těžká betonová plastika, o které její autor, žďárský sochař Michal Olšiak prohlásil, že takhle si představuje českého draka z pohádek. Stojí uprostřed obce po pravé straně při cestě z Přibyslavi do Žďáru nad Sázavou a byla postavena na zakázku Josefa Křesťana, majitele místní společnosti Apoly, výrobce obalů z papíru, kartonu a lepenky. Drak trhající krabici s označením firmy má symbolizovat sílu, dynamiku a energičnost a ve spojitosti s krabicí nevtíravě upozorňovat na blízkou firmu.
Podruhé se zastavujeme v Novém Městě na Moravě. Auto necháváme na Komenského náměstí, kde stojí novorenesanční evangelický kostel pocházející z let 1897–1898. Jeho předchůdcem byla evangelická modlitebna postavená roku 1784, tři roky po vydání tolerančního patentu. Po jejím zboření zde byl roku 1898 odhalen pomník císaře Františka Josefa I., který byl 29. října stržen a roku 1920 jej na původním podstavci nahradila bysta Jana Amose Komenského od sochaře Julia Pelikána.
Historická část města byla v roce 1990 prohlášena městskou památkovou zónou. Dominantou Vratislavova náměstí je původně gotický kostel sv. Kunhuty ze 14. Století se zajímavou sgrafitovou výzdobou zhotovenou v letech 1928–1929 místním rodákem, malířem Karlem Němcem. V zámku za kostelem dnes sídlí Horácká galerie, na protější straně náměstí, v budově staré radnice se nachází Horácké muzeum. Centrum je současně jakousi galerií pod širým nebem, v níž najdeme díla novoměstských rodáků Jana Štursy a jeho žáka Vincence Makovského. Socha Vratislava z Pernštejna, umístěná na kašně, je dílem pražského sochaře Karla Dvořáka z roku 1872.
Z Nového Města na Moravě odjíždíme k Medlovskému rybníku, auto necháváme na parkovišti před hotelem a vyrážíme na Paseckou skálu. Rybník na horním toku Medlovky, která je přítokem Fryšávky, se rozkládá na ploše 22 ha a byl založen Vilémem z Pernštejna v polovině 16. století na pozemku zaniklé osady. Na břehu rybníka stojí hotel Medlov, jedno z největších rekreačních zařízení Orea s kapacitou 200 lůžek. Jeho historie sahá až do roku 1920, kdy byla vystavěna původní hotelová část s přibližně 15 pokojíky, dnešní podoba je z roku 1973, kdy byla přistavěna podstatná část hotelového traktu.
Pasecká skála je ve skutečnosti skupina skalních útvarů Pecen, Vyhlídka a Pernštejn, vysokých až 18 metrů a složených z pevné, jemnozrnné, různosměrně vrstvené a ostře vroubkované ruly. Stejně jako mnohé další skály v okolí jsou krásnou ukázkou mrazového zvětrávání. Od zábradlí na vrcholu ve výšce 819 m n. m. je krásný výhled na sever.
Po sestupu se vydáváme po zelené značce do Kadova, kde je takřka povinností zastavit se v hospůdce U Janečků na kadovánek, místní bylinný likér.
Po žluté značce vedoucí polními a lesními cestami se vracíme k Medlovskému rybníku a autem pak přejíždíme do nedalekých Milov. Zde se historie opakuje, auto necháváme na parkovišti a vydáváme se ke skalám.
Obec Milovy vznikla po obou stranách řeky Svratky v místech, kde řeka tvoří přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou. Odtud pochází pojmenování České Milovy a Moravské Milovy. České Milovy vznikly v 17. století na území rychmburského panství a dnes patří k obci Křižánky, zatímco Moravské Milovy, dnes běžně označované pouze jako Milovy, patří k obci Sněžné a vznikly v roce 1731 na území novoměstského panství, kdy tři poddaní dostali od vrchnosti svolení postavit si chaloupky na břehu Milovského rybníka. Ten má osm hektarů a byl založen již v roce 1610 majitelem novoměstského panství Vilémem Dubským z Třebomyslic. V roce 1935 postavil na břehu rybníka Alois Chocholáč turistický hotel, který po roce 1948 fungoval jako Zotavovna ROH Devět skal. V roce 1989 byl vedle původního hotelu postaven nový komplex OREA Hotel Devět Skal. Ano, všechna začáteční písmena velká a ještě se chlubí, že resort je vhodný pro outdoorové aktivity a je zařazen do programů Baby friendly a Pet friendly. Tak si to vemte, teta! Ještěže původní turistický hotel byl zrekonstruován a dnes je z něho Milovská restaurace a ne Meelow Hyper Super Ober Lauter Restaurant.
Zelená značka nás vede po břehu Milovského rybníka kolem autokempu a řady podnikových rekreačních zařízení k rozcestí Dráteničky, kde přicházíme na červenou značku. Nejprve se po ní vydáme doprava na Malínskou skálu, vrátíme se zpátky a půjdeme doleva na Dráteničky.
 |
| Stoupání na Malínskou skálu |
Malínská skála je výrazný, dvě stě metrů dlouhý rulový skalní útvar na hřebeni, který se táhne od Devíti skal, nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů, k Dráteničkám. Skupina čtyř větších útvarů se vypíná do 811 m n. m. a dosahuje výšky až dvaceti metrů. Z vrcholu se naskýtá vynikající výhled na Blatiny, Křižánky, Samotín, Sněžné, Buchtův kopec a Paseckou skálu.
Dráteničky, Drátník, nebo také Drátenická skála je nejvýraznější a bezesporu nejkrásnější ze všech skal v centrální části Žďárských vrchů. Dosahuje nadmořské výšky 776 metrů a to, že je snadno přístupná, způsobuje hojnou návštěvnost nejen turistů, ale také horolezců, o čemž jsme se přesvědčili i dnes.
Pokračujeme po červené značce do Blatin, abychom se za vynaloženou námahu ve známé kavárně HOFR odměnili kávou z její vlastní pražírny a domácímu buchtami.
Nejsme tu poprvé, podrobnosti naleznete na http://jardavala.blogspot.cz/2010/02/na-bezkach-ve-studnicich.html.
Mírně klesající asfaltovou silničkou se vracíme do Milov k autu.
Žádné komentáře:
Okomentovat