Zima, mráz, vítr a sněhová vánice –
letos nic takového. Teplo, slunečno a relativně sucho, to je letošní zima.
Rozkvetly
sněženky, bledule, ba i sedmikrásky a z teplých krajin přiletěly některé
druhy stěhovavých ptáků.
Nadprůměrné
teploty kolem deseti stupňů a svítící sluníčko vytáhly včely z úlů,
cyklisty a kolečkové bruslaře na cyklostezku a turisty do přírody. Na krátkou vycházku
kolem Světlé vytáhlo sluníčko i nás. Jdeme se podívat na Kadlečák, kde se letos
lyžovalo pouhých jedenáct dní, a to ještě díky tomu, že vlekaři mohutně
zasněžovali sněhovými děly a jak známo, technický sníh zůstává ležet na
sjezdovce déle.
Stoupáme
po travnatém svahu pod lyžařským vlekem k lesní cestě, po které za
„normální“ zimy jezdíme na běžkách.
Přes pole míříme k lomu Horka, a protože jsme tu již dost dlouho nebyli, s údivem hledíme do jámy, jak značně se zvětšila.
Přes pole míříme k lomu Horka, a protože jsme tu již dost dlouho nebyli, s údivem hledíme do jámy, jak značně se zvětšila.
V 90.
letech byl lom opuštěný a zdevastovaný, od roku 2002 se zde opět těží.
Muskovit-biotitická středně zrnitá dolnobřezinecká žula, jak zní její odborná specifikace, se zde láme ve dvou odrůdách: čerstvá je světle modrošedá až šedomodrá, zvětralá pak nažloutlá až žlutohnědá, oblíbená pro svůj teplý odstín. Zbarvení jednotlivých typů je způsobeno zvětráváním, hlavně biotitu.
Vytěžená surovina se zpracovává přímo v lomu na produkty hrubé kamenické výroby, ušlechtilá kamenická výroba probíhá středisku v Dolním Městě. V minulosti byla žula z lomu Horka použita v Praze při rekonstrukci Karolina a na obklad soklů Domu módy a hotelu Jalta, na podstavce pomníků Boženy Němcové a Aloise Jiráska, později na dlažby a stupně v Jiřském klášteře a na fontánu v Rajském dvoře, dlažby v Paláci kultury, dlažby a stupně v rekonstruované budově Národního divadla, na části dlažeb, obkladů stupňů i stěn stanic metra Budějovická, Kačerov, Dejvická, Můstek A i B a Želivského. V současnosti je tento materiál žádaný při revitalizaci center historických měst jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, kde se používají jak štípané výrobky, tak i řezané dlažby s protiskluznou tryskanou povrchovou úpravou.
Muskovit-biotitická středně zrnitá dolnobřezinecká žula, jak zní její odborná specifikace, se zde láme ve dvou odrůdách: čerstvá je světle modrošedá až šedomodrá, zvětralá pak nažloutlá až žlutohnědá, oblíbená pro svůj teplý odstín. Zbarvení jednotlivých typů je způsobeno zvětráváním, hlavně biotitu.
Vytěžená surovina se zpracovává přímo v lomu na produkty hrubé kamenické výroby, ušlechtilá kamenická výroba probíhá středisku v Dolním Městě. V minulosti byla žula z lomu Horka použita v Praze při rekonstrukci Karolina a na obklad soklů Domu módy a hotelu Jalta, na podstavce pomníků Boženy Němcové a Aloise Jiráska, později na dlažby a stupně v Jiřském klášteře a na fontánu v Rajském dvoře, dlažby v Paláci kultury, dlažby a stupně v rekonstruované budově Národního divadla, na části dlažeb, obkladů stupňů i stěn stanic metra Budějovická, Kačerov, Dejvická, Můstek A i B a Želivského. V současnosti je tento materiál žádaný při revitalizaci center historických měst jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, kde se používají jak štípané výrobky, tak i řezané dlažby s protiskluznou tryskanou povrchovou úpravou.
Moc pěkná vycházka. A musím říci, že mě velmi zaujala Vaše první fotografie lomu - ta je parádní!
OdpovědětVymazatFotka snad ano (díky:-), ale lom byl hezčí, když se v něm netěžilo a chodili jsme se tam koupat...
Vymazat