čtvrtek 17. prosince 2015

Cestopisná beseda Transsibiřská dráha

Odbor Klubu českých turistů Havlíčkův Brod uspořádal cestopisnou besedu na téma Transsibiřská magistrála. S cestou vlakem z Moskvy do Vladivostoku po nejdelší železnici světa seznámil posluchače při promítání svých snímků známý havlíčkobrodský turista a cestovatel Jiří Kočí. 

V úvodu zazněla překvapivá informace, že do Moskvy letěla jejich šestičlenná skupinka z Frankfurtu nad Mohanem, a pak už se před účastníky besedy začalo odvíjet vyprávění o cestě po kolejích dlouhé 9288 kilometrů. 
Začalo fotografií nultého kilometrovníku před Jaroslavským nádražím a snímky z vlaku s vysvětlením, že plackartnyj vagon je vlastně vagon třetí třídy, v němž jednotlivá lůžková kupé nemají dveře, že v každém vagoně je děžurnaja (jakási dohlížečka a průvodkyně v jedné osobě) a velký samovar se stále horkou vodou, kterou si cestující zalévají vlastní čaj, kávu či instantní polévku. Po celou dobu jízdy platí moskevský čas, což může během cesty přinášet komplikace, neboť se překračuje sedm časových pásem.
Vyprávění doprovázely snímky z měst Jekatěrinburg (dříve Sverdlovsk), Omsk, Novosibirsk,  Krasnojarsk, Irkutsk, Ulan-Ude, Čita, Chabarovsk a v nich se nacházejích pravoslavných kostelů, někdy i jejich interiérů, okázalých nádražních budov a dalších zajímavostí. Fotografie pořízené za jízdy z okna vlaku postupně představovaly pohledy na řeky Irtyš, Ob, Jenisej, Amur a mosty přes ně, samozřejmě nechyběly jezero Bajkal a Angara, jediná řeka, která z něj vytéká, a také snímky nekonečných březových hájů a borových lesů, jen tu a tam vystřídaných vesničkou s dřevěnými chalupami obklopenými pastvinami a políčky. A pak konečně Vladivostok a kilometrovník 9288, ale jak se ukázalo, ani to to ještě nebyl konec. Přenocování a krátký pobyt v Moskvě umožnil letmou prohlídku hlavního města Ruska, a tak se na promítacím plátně střídaly snímky chrámu Vasila Blaženého, obchodního domu GUM, Rudého náměstí a Kremlu se Spasskou věží, Sjezdovým palácem, dělem Car-puška a zvonem Car-kolokol.
Zhruba stovka účastníků besedy poděkovala Jiřímu Kočímu potleskem a při odchodu už mnozí říkali, jak se těší na další besedu, která bude v polovině ledna o Číně.

Žádné komentáře:

Okomentovat