DP Setkání v červenci

Akce pořádaná Klubem českých turistů Kolín s i ndividuálmmi starty a cílem v Bašteckém pivovaru ve Starém Kolíně

Z tras navrhovaných pořadateli jsme si vybrali tu se startem v Týnci nad Labem. Než se ovšem vydáme na cestu, máme v úmyslu podívat se do městečka a dát si předstartovní kafko.

Od nádraží jdeme po mostě přes Labe a hned za ním prudce stoupáme po schodech k pomníku padlým v první světové válce, který je dílem místní firmy J. Vinař z roku 1921 podle návrhu sochaře Maxima Zimance. Na monumentálním podstavci stojí poloreliéfní socha Vítězství s praporem v ruce a u jejích nohou leží figura umírajícího vojáka. Jména padlých byla dodatečně doplněna o oběti druhé světové války. Od pomníku je krásná vyhlídka do labského údolí. 

Kolem kostela Stětí sv. Jana Křtitele...

... přicházíme na Masarykovo náměstí. Na rohovém domě je ve výklenku sousoší sv. Anny s Marií:

Na budově čp. 87, kde sídlí pošta, se nacházejí dvě sochy a bysta (nevím čí, ale netrápí mě to):

Po zelené značce se vracíme na most přes Labe a přes Vinařice, které jsou součástí Týnce, pokračujeme do Záboří nad Labem. Obec leží pod severovýchodním výběžkem Železných hor a má dnes kolem 830 obyvatel. Původ názvu obce je odvozen od místa jejího založení – tedy za lesem Bor neboli v záboří. Dominantou obce je původně románský, později několikrát přestavovaný kostel sv. Prokopa. V horní části omítnuté věže jsou na každé straně sdružená potrojná románská okna, věž je krytá cibulovou střechou s lucernou. V těsné blízkosti kostela stojí dřevěná raně barokní zvonice čtvercového půdorysu s nízkým zděným přízemím, završená jehlancovou střechou s lucernou:

V jižním vstupním průčelí kostela je monumentální románský portál, který patří k nejvýznamnějším románským sochařským a stavebním památkám v České republice. V souvislosti s portálem se často zmiňují neorganické souvislosti s okolním pískovcovým zdivem lodi kostela, které vedou ke dvěma hypotézám. Podle starší teorie byl portál přenesen na současné místo z původního umístění na tomto kostele, kde byl před přístavbou „předsíně“ (lodi) – tato teorie není dosud jednoznačně odmítnuta. Podle druhé hypotézy byl portál (a další románské prvky zazděné v lodi) přeneseny do Záboří n. L. z jiné významné stavby, uvažuje se o zaniklém benediktinském klášteře v Opatovicích nad Labem z důvodu možné vazby na stavitele olomouckého paláce biskupa Jindřicha Zdíka.

Sloupky portálu spočívají na soklech z opukových bloků a nahoře jsou ukončeny hlavicemi. Původní jsou pouze tři sloupky, neboť ten ve východní části vpředu je betonovou kopií zhotovenou v roce 1898 podle protilehlého sloupku v západní části. Dříky sloupků jsou reliéfně zdobené, přičemž přední sloupky jsou ovinuty splétanými stvoly, mezi něž jsou vložené palmety, a zadní sloupky tvoří mělké výžlabky ve tvaru šroubovice. Její směr se v polovině výšky obrací a v tomto místě jsou do výžlabků vsazeny drobné akantové lístky a shluky bobulí, zřejmě vinných hroznů.

Hlavice předních sloupků mají tvarosloví klasické korintské hlavice, ale bez krycí desky, která nese rovnou římsu. Hlavice zadních sloupků mají nezvyklou formu, kdy je kalich zcela zakryt do dvou pater řazenými vychýlenými akantovými lupeny, které vyvolávají dojem vlnění ve větru; tento prvek je znám z byzantské architektury ve Středomoří, zejména v Turecku. Také zadní hlavice nemají krycí desky.

Záklenek portálu (archivolta) je tvořen jedenácti pruty s výžlabky s bohatou figurální, živočišnou i rostlinnou výzdobou, která je virtuózně koncipovaná a neobyčejně mistrně kamenicky provedená. První (radiálně kladené palmety) a druhý (pletenec) pás byly vymodelovány z hrubé malty při opravě a doplnění portálu v roce 1898, současný dekor však vychází z originálů, které se částečně dochovaly a jsou součástí obou pásů. Třetí pás tvoří figurální scény s loveckými motivy, dvě mužské postavy v dlouhých suknicích, osedlaný kůň, muž štvoucí chrty na zajíce a mimořádně dobře zachovaná postava ozbrojence se štítem a kopím (zcela vpravo) zřejmě při lovu lva (?). Čtvrtý a pátý pás tvoří vějířovité listy a stylizované palmety.

Šestý pás také tvoří zvířecí reliéfy, přičemž reliéf psa, druhý odspodu vlevo, je vůbec nejlépe zachovaný původní dekor. Zajímavý je i reliéf psa pod ním, vepře nad ním a dva trkající se berani na vrcholu prutu. Sedmý pás tvoří stylizované lupeny akantů, osmý radiálně kladené listy bodláků a devátý pás tvoří propletený provazec lana. Desátý pás tvoří radiálně kladené palmety, do této podoby byl upraven až v roce 1898, neboť původní dekor byl jiný (vpravo se dochovaly jeho fragmenty tvořené kolmo na pás posazenými špičky akantových listů – zajímavý doklad trojrozměrného ztvárnění rostlinné předlohy). Jedenáctý pás byl do roku 2004 zakrytý nadezdívkou současného barokního portálu, a proto není ve starší literatuře vůbec uváděn. Tento pás je velmi štíhlý, složený ze tří dílů a je až lukovitě prohnutý. Je z opuky s přísadou jemného písku, tedy z jiného materiálu, než zbytek portálu. Je na něm šest figur, oděných do dlouhých rouch. V románském portálu je osazeno neprofilované barokní ostění s rovným nadpražím s ušima. 

*  *  *

Už před příchodem ke kostelu jsme přešli ze zelené turistické značky na žlutou, po níž teď pokračujeme podél říčky Doubravy k jejímu soutoku s Labem a dál po jeho levém břehu až ke střelnici AVZO-TSČ-ČR, Starý Kolín. Že nevíte, co toje? Já to taky nevěděl, ale strejda Google poradil: Asociace víceúčelových základních organizací technických sportů a činností České republiky.

Cestou do Starého Kolína ještě stačíme ulovit dvě mysterykeše, které jsme včera doma úspěšně vyluštili. Po příchodu do cíle zjišťujeme, že když si rychle vyzvedneme diplomy a otiskneme razítka IVV a Dvoustovky, stihneme vlak, který odjíždí za deset minut!