Jarní putování se sv. Jakubem

Jubilejní 10. ročník poznávacího pochodu v Hlízově

Start všech tras v délce od 8 do 20 kilometrů byl v kulturním domě v Hlízově,...

Foto Jitka Šimková

... odkud se záhy přemísťujeme do pivovaru Holanďan:

Teoreticky by měli mít ještě zavřeno, ale darmo se neříká „líná huba – holý neštěstí“, takže za chvíli už sedíme u kafíčka:

Vydáváme se na cestu a obloha má do azura daleko. Počítáme s tím, že nás krátká přeháňka nemine, ale netušíme, že bude krápat, mrholit a pršet téměř celý den. Procházíme napříč celým Hlízovem...

... a pak i Malým Hlízovem,... 

... kde nás z malého podkrovního okénka pozoruje černá kočička:

Pokračujeme do Starého Kolína, kde navštěvujeme kostel sv. Ondřeje. První písemná zmínka o raně gotickém kostele je z roku 1267. V roce 1739 byla zahájen a již o rok později dokončena jeho barokní přestavba.

Kolem kostela je ohradní (bývalá hřbitovní) zeď, prolomená třemi branami a doplněná dvěma nárožními výklenkovými kapličkami:

Zařízení kostela je pseudogotické:

Krátce se zastavujeme také v zrekonstruovaném Obecním domě na výstavě obrazů místní rodačky Jaroslavy Antošové: 

U Vorařské hospody, což je nejstarší hospoda na českém venkově, připravil Starokolínský okrašlovací spolek (SOS) výklad a občerstvení, na volném prostranství tesá sochař z pískovce znak Starého Kolína, který bude umístěn přímo na této hospodě. 

Novinkou pochodu je plavba přívozem přes Labe ze Starého Kolína do Veletova, o kterou se postaral spolek Veletovská zátoka. Přívoz je zprovozněn výhradně pro dnešní pochod, plavba stojí dvacet korun:

Přívoz pendluje, takže nečekáme dlouho a za chvíli jsme na pravém břehu Labe a míříme ke kostelu Veletově:

Název vsi má slovanský původ, je odvozen od rodového jména Velet a znamenal Veletův dvůr. Od roku 1309 patřil až do husitských válek cisterciáckému klášteru v. Sedlci. V roce 1625 získalo Veletov město Kutná Hora a v jeho majetku zůstal až do roku 1848. Dnes je samostatnou obcí s 252 stálými obyvateli.

Dominantou obce je novogotický kostel Zvěstování Panny Marie s vysokou hranolovou věží, dnes pro účastníky pochodu mimořádně otevřený. První písemná zmínka o zdejším kostele pochází z roku 1306. Jenže 24. března 1616 celý Veletov vyhořel, kostel v následujících letech kostel chátral a nakonec byl v roce 1895 zbořen. Již v témže roce byl ale položen základní kámen kostela nového, který podle plánu Jana Krcha postavil za pouhé dva roky kutnohorský stavitel Bohuslav Moravec. Zařízení interiéru je skromné, ale původní. Na první pohled upoutají příchozího původní výrazná pseudogotická výmalba a okenní vitráže:

Po prohlídce kostela...

... míjíme křížek z roku 1882, obnovený nákladem obce v roce 2013, a památkově velmi hodnotný areál kompletně dochované polabské usedlosti z let 1830–1840, jejíž památková obnova proběhla v letech 2015–2016.

Po pár desítkách metrů přicházíme k Námořnímu muzeu, jedinému námořnímu muzeu v Česku a možná i ve střední Evropě. Na počátku bylo několik nadšenců, kteří na svých lodích brázdí řeku Labe a tak trochu sní o tom, co je na jeho konci, tam, kde se vlévá do Severního moře. Vždyť přece Labe spojuje Kolínsko s mořem jak pupeční šňůra. Založili proto neziskovou organizaci Česká lodní společnost, z. s., a kromě vzdělávací činnosti si do vínku dali připomenout historii naší námořní plavby.

Ke vzniku muzea mohl spolek využít díky vstřícnosti vedení obce již léta nevyužívanou budovu prodejny. Před vchodem je umístěna 300 kg těžká kotva, která se v říjnu 2012 během námořní bouře z lodi utrhla a následně byla vylovena z mořského dna u španělského přístavu Marbella.

Námořní muzeum ve Veletově je zaměřené na bohatou historii Československé námořní plavby, se kterou nás seznámuje zakladatel muzea Martin Bednář. 

Ve své době byla druhou největší flotilou na světě z vnitrozemských států po Švýcarsku. Celkově bylo ve flotile 44 lodí a některé nákladní lodě dosahovaly úctyhodné velikosti, v naší flotile bylo kolem 3500 námořníků. Najdete zde tedy nejenom 44 panelů s fotografiemi a popisem všech námořních lodí, které naše plavba vlastnila,...

... ale samozřejmě i nepočítaně exponátů od různých uniforem, záchranných prostředků, vysílaček, lan, přístrojů, vlajek, navigačních pomůcek, dokumentů ze studií našich námořníků, několik typů námořních knížek, které sloužily jako pasy, kompletní porcelánový servis s logem Československé námořní plavby, skleničky nebo jídelní lístky.

Speciální vzpomínka s několika zachráněnými originálními předměty je věnována lodi Pionýr, která jako jediná z celé československé námořní flotily ztroskotala. Stalo se to 6. srpna 1969 při návratu z Kuby, kdy uvízla na korálových útesech u ostrova Mayaguana v souostroví Bahamy. Její vrak leží dodnes na mořském dně. Tři záchranné vesty ze zmíněné lodě a lodní zvon z lodě Republika patří k největším zajímavostem muzea.

V muzeu najdete nejen připomínky těchto lodí, ale i příběhy lidí, kteří na nich sloužili a. mnohdy svému řemeslu obětovali celý život. Naleznete zde také suvenýry, které si tehdy námořníci z cest vozili, jako jsou preparovaní mořští živočichové nebo vzácné korály. Největší aktivitou muzea je aktuálně projekt na záchranu částí poslední československé námořní nákladní lodě Třinec, která nyní kotví v Rotterdamu a hrozí jí sešrotování. Do projektu „Třinec jede domů“, se zapojila řada partnerů, je mezi nimi i. statutární město Třinec, které má zájem například o kotvu. Ve Veletově by měla skončit část kapitánského můstku a příď.

*  *  *

Z muzea se vracíme opět k přívozu a stejnou cestou šlapeme do cíle pochodu. Mírné krápání postupně přechází v déšť, a tak jsme rádi, že se můžeme znovu uchýlit do areálu pivovaru Holanďan. Pochodníky zde čeká beseda s Pavlem Kamenářem, který v. roce 2024 putoval Svatojakubskou cestou Španělskem posledních 500 kilometrů do Santiaga de Compostela, beseda s redaktory (a redaktorkou) časopisu NaCestu a koncert kapely SkLenka.

Já musel posezení s kolegy trochu zkrátit, neboť jsem se chtěl v Kutné Hoře zúčastnit setkání se spolužáky z průmyslovky. Zejména proto, že minule jsem chyběl, protože jsme byli se ženou na dovolené v Egyptě.