Co jsem také přečetl_______________ ______Nelegendy o malých inkvizitorech

Vzpomínky českého básníka a překladatele vyprávějí hlavně o době normalizace, kterou autor prožíval na malém městě – konkrétně v Havlíčkově Brodě

Příběh „Podpaměti“ Josefa Mlejnka líčí šedesátá až osmdesátá léta minulého století z pohledu člověka, který je – vinou politické situace, ale i kvůli rodinným poměrům – prožíval na malém městě, ve zdánlivém závětří, ale také v izolaci, vydán na milost a nemilost nejrůznějším „malým inkvizitorům". Knihu vydalo v roce 2005 havlíškobrodské nakladatetví Hejkal a vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Josef Mlejnek (*3. 12. 1946 v Žatci) – básník, literární a divadelní kritik, překladatel polské a francouzské literatury. Maturoval v roce 1964 na SVVŠ v Karlových Varech, poté studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (tehdy UJEP). Studium oboru filozofie–čeština ukončil státní zkouškou v roce 1970. V následujícím dvacetiletí pracoval úpstupně jako kulturní referent, knihovník, ošetřovatel skotu, pomocný dělník v chladírnách holešovických jatek a topič. Redigoval samizdatové časopisy Střední Evropa a Komunikace. V roce 1985 podepsal Chartu 77. Po listopadu 1989 pracoval jako redaktor v Institutu pro středoevropskou kulturu a politiku, který vydával revue Střední Evropa. Významnou měrou se v letech 1990–1993 podílel na vydávání časopisu Souvislosti. V letech 1996–1998 byl redaktorem kulturní rubriky Lidových novin, v letech 1998–2003 pracoval v Mf Dnes. V letech 2004–2006 svobodné povolání, od roku 2006 v předčasném důchodu. V současnosti žije v Lípě u Havlíčkova Brodu. Kritiky, překlady, poezii publikuje průběžně v Revue politika, Proglasu, MF Dnes, 51 PRO, Týdeníku Rozhlas, Divadelních novinách, A2 a dalších.

Po sbírkách Pastvina, Naprosté motivy a Zcestymluv se autor ve své čtvrté knize Sklepní okénko vrací k prvotním iniciacím, ke krajině dětství (Žatecko), k postavám a situacím, které básnicky „prosvětluje“ jako filmový negativ. Nejde však o zveršované vzpomínky. Sklepní okénko je průhled do suterénů, k punkevní paměti, ke zdánlivě zasypaným místům. Pátá sbírka Nechráněný přejezd navazuje svou poetikou i tématy na předchozí knihy. I zde autor ve verších od kratinkých haiku po básně v próze (či dokonce v eseji) čelí naléhavým otázkám spjatým s přebýváním člověka víry v současném světě a vydává hluboce osobní svědectví o zvláštní nechráněnosti lidské existence