Zemřel Honza Zajíček

Legenda české turistiky, průkopník dálkových pochodů, značkař, Mistr turistiky a Zasloužilý mistr turistiky

Jan Zajíček se narodil 31. října 1926 v Sedlčanech, v mládí se často s rodiči stěhoval. Mnoho let žil v Dobříši, kde také 19. února 2007 zemřel. Pracoval jako tavič v Kovohutích v Mníšku pod Brdy a k turistickým trasám okolní přírodou měl vřelý vztah. Od mládí cvičil v Sokole, chodil na sokolské výlety a cyklistické výjezdy. V roce 1963 se shlédl v tehdy začínajících dálkových pochodech, které ho plně zaujaly. Založil pochod Stezkou brdských partyzánů a zároveň i odbor turistiky při TJ Kovohutě Mníšek pod Brdy. V roce 1967 se stal značkařem a tuto dobrovolnou činnost vykonával aktivně až do svých 75 let. Za více než 30 let vyznačil 1735 km turistických cest. 

Brdská padesátka, Okolo Mníšku nebo ZIMAZASTO, což byla zkratka Zimní mandel zašmodrchaných stovek, TUNAZASTO (Tucet nádherně zamrzlých stovek) – to je jen zlomek pochodů, u jejichž zrodu stál. Zorganizoval jich 72 a na dalších 103 se podílel coby spolupracovník ve štábech. Zúčastnil se 854 veřejných pochodů, zvláště DP. Z toho bylo 82 DEP a 228 „stovek“. Celkem tak nachodil 132 618 kilometrů.

Tehdejší Československo obešel podél hranic hned třikrát a dvakrát naši republiku přešel od Aše až k Čierne nad Tisou. Celkem na pochodech nachodil více než 132 tisíc kilometrů. Ve Státním oblastním archivu v Praze po něm zůstalo 20 krabic, v nichž jsou medaile, upomínkové předměty, pamětní knihy, popisy tras i základní desatero pro pořadatele dálkových pochodů.

Jan Zajíček je spoluautorem metodické příručky Dálkové pochody a spolu s Jirkou Caletkou autorem brožurky „Dálkové pochody, naše láska“, kterou mi Zajda podepsal.

*  *  *

Kdy přesně jsem Honzu osobně poznal, nevím. Byl pořadatelem několika pochodů v Mníšku pod Brdy a já se zúčastnil v roce 1984 pochodu Hledáme brdského ducha Fabiána (kde jsem bez problémů ušel 108 kilometrů), roku 1994 pochodu TUNAZASTO a v letech 1995 a 1999 pochodu Brdská stezka. Jednou byl také Honza na našem pochodu Cestami Jaroslava Haška, ovšem nikam tehdy nešel, ale klábosil s námi na startu, tehdy ještě na zimním stadionu.

Kuriózní zážitek však mám z června 1996. S předstihem jsem se přihlásil na 3. ročník dálkového etapového pochodu Toulky po horách, které pořádal KČT Mníšek pod Brdy. Šlo o putování Veľkou Fatrou, což byl můj dlouholetý sen. Při vstupu do vestibulu Středního odborného učiliště textilního, kde budeme ubytovaní, se představím dvěma pořadatelům, kteří s halekáním „Je tady ten Vála“ utíkají do společenské místnosti, v níž je prezence. Pořadatelé sedící za stolem se řehtají, až se za břicha popadají a já se nechápavě se rozhlížím kolem. Jde o to, že sedmdesátiletý Honza Zajíček byl před akcí celý nervózní, že nejstarším účastníkem nebude on, ale nějaký o rok starší J. V., ročník 1925! Při vyplňování přihlášky (na elektrickém psacím stroji) jsem totiž v datu narození přehodil číslice a místo 52 jsem napsal 25!

Zajda si oddychl, že jsem ho nepřipravil o primát!

Hrob v Dobříši