Zemřel Milan Paumer

Milan Paumer, který se v padesátých letech prostřílel s bratry Mašíny do Západního Berlína a poté bojoval jako voják US Army v Koreji, zemřel po těžké nemoci v Praze. Bylo mu 79 let.

Narodil se 7. dubna 1931 v Kolíně, po ukončení národní školy mezi roky 1942 až 1946 absolvoval měšťanskou školu v Poděbradech, vyučil se strojním zámečníkem u firmy Volman v Čelákovicích a pokračoval na průmyslové škole v Kolíně. Po maturitě pracoval nejdříve jako úředník a posléze jako dělník na stavbě. Po nástupu základní vojenské služby koncem roku 1952 byl přijat do důstojnické školy pro tankisty v Martině na Slovensku.

Od dětství jej pojilo přátelství se Ctiradem (*1930) a Josefem (*1932) Mašínovými, s nimiž se setkal v roce 1940, kdy byla Mašínova rodina vystěhována z pražského bytu a přistěhovali se do Poděbrad. Paumer s Mašíny podnikl po únoru 1948 několik protikomunistických akcí. Společně sdíleli úctu a obdiv k odvaze a statečnosti generála Josefa Mašína (1896-1942), příslušníka československých legií a v prvorepublikové armádě důstojníka dělostřelectva. Po okupaci generál Mašín organizoval protinacistický odboj, prováděl sabotáže a vyvíjel zpravodajskou činnost. Při zatýkání gestapem byl těžce zraněn a v průběhu stanného práva po atentátu na Heydricha zastřelen.

Dva roky prováděla odbojová skupina bratří Mašínů různé záškodnické akce, přepadávala stanice SNB a další objekty za účelem opatření si zbraní, střeliva a výbušnin. Začátkem října 1953 se rozhodli s dalšími dvěma kolegy odejít na Západ. Paumer v té době vykonával základní vojenskou službu ve slovenském Martině, ale byl kontaktován a v Poděbradech se ke skupině přidal.

Po dramatickém, 29 dnů trvajícím útěku přes východní Německo, kdy je honilo dvacet tisíc ozbrojených mužů u nás i ve východním Německu, se Paumerovi a bratrům Mašínům podařilo dostat do amerického sektoru Berlína. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli po těžkém zranění dopadeni, vydáni do Československa a popraveni. Milan Paumer byl u Berliner Ringu postřelen do břicha.



Dne 17. ledna 2008 navštívil Milan Paumer

Světlou nad Sázavou. Beseda, která byla spíše

přednáškou, se konala v prostorách

Uměleckoprůmyslové akademie .



Po vyléčení zranění Milana Paumera všichni tři vstoupili do americké armády a prodělali náročný výcvik u jednotek Special Forces předchůdců Zelených baretů. Milan Paumer pak sloužil i v Koreji v době tamního válečného konfliktu. Když se po roce 1956 ukázalo, že Západ nezamýšlí vojenskou akci na pomoc obyvatelům střední Evropy, odešel Milan Paumer po skončení svého vojenského závazku z armády do civilního života. Usadil se na Floridě, kde pracoval jako dělník v leteckých opravnách, taxikář a později majitel taxislužby. Svůj pobyt v USA však celý život považoval za dočasný, nikdy v USA nezaložil rodinu, protože si přál mít za ženu Češku.

Po roce 1990 se Milan Paumer začal zabývat myšlenkou, že důvody, pro které odešel do zahraničí, částečně pominuly, několikrát navštívil Českou republiku, navštěvoval příbuzné i přátele a začal připravovat svůj návrat domů. V roce 1998 odešel do důchodu a roku 2001 se natrvalo vrátil do ČR, kde se aktivně účastnil politického dění. Postupně byl zván k přednáškám na školách, konferencích i od dalších společenství.

Mašínové a Paumer nebyli nikdy v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo.

Názory veřejnosti na odboj bratří Mašínových se různí. Někteří je považují za hrdiny protikomunistického odboje, jiní pochybují o tom, zda byly oprávněné jejich ozbrojené akce, při kterých zemřelo šest lidí.