čtvrtek 17. října 2019

Cestou do Kytlic na setkání toulkařů (I)

Po výpadku v loňském roce letos opět vyrážíme na tradiční setkání účastníků Toulek po horách

Cestou na sever máme naplánováno několik zastávek, tou první jsou Svijany nacházející se na okraji Českého ráje, nedaleko sjezdu z dálnice D10. Okolí Svijan bylo osídleno již v době bronzové, první zmínka o nich pochází z roku 1345, kdy zde cisterciáčtí mniši z kláštera Hradiště založili hospodářský dvůr. Svijanský zámek vystavěl v letech 1567 až 1578 Jaroslav z Vartemberka. Po jeho smrti získal Svijany Jáchym Ondřej Šlik, v roce 1621 první z 27 popravených na Staroměstském náměstí. V roce 1623 získal panství Albrecht z Valdštejna. Zámek byl přestavěn a stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar.
V roce 1820 koupil svijanské panství kníže Karel Alain ze šlechtického rodu Rohanů. Rohanové jsou bretaňský šlechtický rod, který se postupem času rozštěpil na několik větví. Jedna z nich v době Velké francouzské revoluce emigrovala a v roce 1820 si vybudovala venkovské sídlo v Sychrově. Svijanský zámek včlenili k sychrovskému panství a sloužil jako sídlo vrchnostenského úřadu a k ubytování úředníků.
Po roce 1945 byl zámek i pivovar Rohanům zkonfiskován a později znárodněn. Zámecké prostory byly necitlivě přestavěny na byty zaměstnanců pivovaru a zámek postupně chátral. Pivovar připadl Severočeským pivovarům, v roce 1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, jehož součástí je i celý areál. V roce 1997 se stal součástí a. s. Pražské pivovary, dostal se do odbytové krize a hrozilo jeho uzavření. Změna rovnající se téměř zázraku přišla v roce 1998, kdy vznikla společnost Pivovar Svijany, s. r. o., která se stala novým vlastníkem. Díky usilovné práci a víře v tradiční způsob vaření piva se pivovaru začalo blýskat na lepší časy. Ve Svijanech se pivo stále vaří dvourmutově, zlatý mok tu kvasí v otevřených kádích na spilkách a pomalu zraje v ležáckých sklepech při nízkých teplotách.
Pohled na část pivovaru ze zámecké zahrady
Zámek v roce 1996 koupil podnikatel Milan Rýdlo pro sídlo Rytířského řádu sv. Václava. Měl se stát jeho reprezentativní rezidencí, ale nestal. „Nepodařilo se nám sehnat peníze, ale projekt na celkovou rekonstrukci je hotový a předal jsem ho novému vlastníkovi. Jsem rád, že se toho ujal pivovar, protože zámek k němu historicky patří,“ řekl k prodeji Milan Rýdlo tisku.
V roce 2013 zakoupila chátrající zámek a. s. Pivovar Svijany a rozhodl se jej zachránit, což se mu za přispění grantu z EHP a Norských fondů podařilo. Od poloviny roku 2016 je zámek přístupný veřejnosti, a tak si zde můžeme prohlédnout unikátní archeologické nálezy z doby bronzové, které pocházejí z okolí Svijan, zámeckou kapli, expozici o historií zámku a okolí a o historii pivovarnictví a lazebnictví. Zámek také nabízí ubytování v 17 pokojích s kapacitou 41 lůžek. Pokoje se nacházejí ve třetím a čtvrtém nadzemním podlaží a jsou pohodlně dostupné výtahem.
Expozice historie pivovarnictví a lazebnictví
Hlavní část archeologické expozice se nachází ve velké tmavé místnosti s pódiem a stěnami potaženými černým sametem. Pod pódiem jsou pod pochozími skly vymodelovány jámy žárových hrobů, přesně ve tvaru a orientaci tak, jak je archeologové v letech 2005–2006 objevili na pohřebišti v nedalekých Příšovicích.
V replikách jam jsou umístěny originály pohřebních nádob, které byly v některých případech nalezeny v hloubce pouhých osmadvaceti centimetrů! Nádoby vytvořené v ruce, bez pomoci hrnčířského kruhu, mají podobu okřínu, mísy a koflíku, velkou zajímavostí z doby bronzové jsou štěrchátka neboli chrastítka. Byla nalezena nejen v dětských hrobech, ale i v hrobech šamanů.
V okenních nikách jsou zasazeny velkoformátové kresby, rozdělené stejně jako exponáty před nimi do čtyř fází, které dokumentují průběh pohřebního rituálu v pozdní době bronzové, tedy v 10. až 9. století př. n. l.
Za místností s pohřebištěm je velký model pravěkého osídlení ukazující, jak mohlo v pozdní době bronzové vypadat pohřebiště v lokalitě Na Cecilce ve zmíněných Příšovicích a přilehlá vesnice. Pohřebiště mělo ve skutečnosti kolem tisíce žárových hrobů, na modelu jsou některé před zasypáním a část jich má po obvodu kamenný kruh. Vesnice se skládá z několika jednoprostorových domků, mezi nimiž jsou ohrady pro dobytek, uprostřed stojí velký shromažďovací dům a vidět jsou i obilné jámy, chlebové pece a pece na vypalování keramiky.
V další malé místnosti je umístěn bronzový poklad nalezený ve Svijanech 14. ledna 1854. Ve Vaníčkově lomu na pravém břehu Jizery bylo objeveno 23 bronzových předmětů identifikovaných později jako součásti kultovního vozíku. 
Díky obětavosti rolníka Buriánka z Loukova a hostinského Žáka z Podolí, kteří tyto předměty od nálezce odkoupili a věnovali Národnímu muzeu, byl pro vědu zachráněn jeden z nejvýznamnějších nálezů z českého pravěku. Součástí pokladu je přes 3000 let stará bronzová jehlice nalezená v roce 2015 v zámecké zahradě.
Prohlídka zámku pokračuje návštěvou Velké zámecké kaple. Původně se jednalo o velkou dvoranu, nazývanou také Rytířský sál, která byla dostavěna v roce 1578. Z té doby se dochovaly dva typy renesanční výmalby objevené v roce 2005 při rekonstrukci zámku. Obnovena byla mladší, tzv. šlikovská výmalba z let 1612–1621. 
Okna mají orámování v podobě svazku černozelených vavřínových listů a ve vrcholu klenebních polí jsou čtyři erby. První je Šlikovy matky Anny Marie Ungnad ze Sunecku, následují erby manželek Anny Marie Libštejnské z Kolowrat, Voršily ze Smiřic a Voršily Žofie z Oppersdorfu. 
Znak samotného Jáchyma Ondřeje Šlika se nedochoval a předpokládá se, že byl odstraněn v roce 1768 při přestavbě Rytířského sálu na kapli sv. Jana a Pavla poté, co původní kaple Nalezení sv. Kříže již svou velikostí nepostačovala. Z původního barokního vybavení kaple je k vidění oltář s obrazem drženým anděly.
Ze Svijan odjíždíme do pár kilometrů vzdálených Příšovic, abychom si prohlédli několik tamějších roubených památek. Tou první je Holánův statek čp. 23:
Podle prvního dochovaného zápisu z roku 1559 zakoupil statek Jiřík Nohýnek. Po rodu Nohýnků se majitelem stal rod Žďárských, z něhož Josef se zasloužil o připojení statku k zámku Sychrov, kde pracoval jako praktikant u lesního. V roce 1879 se ujal živnosti Václav Žďárský, jehož vnučka se provdala za Emila Holána z Paceřic, který zde hospodařil od roku 1922 a pod jehož jménem vstoupil tento vpravdě historický objekt do širšího povědomí. V současné době je statek státem chráněnou památkou.
Druhou zdejší pamětihodností je Bičíkův statek čp. 11Tento statek byl postaven před rokem 1600 a již v této době na něm hospodařil Bičíkův rod. Posledním hospodářem byl od roku 1923 Václav Bičík, který statek v roce 1984 prodal obci Příšovice a jeho syn Ing. Václav Bičík nemaje dědiců, daroval závětí v roce 1999 polnosti příslušející ke statku rovněž obci.
Statek je jednou z dominant obce, státem chráněnou památkou se zvýšenou pozorností a velmi cennou historickou a kulturní památkou, zejména pro zachování svého původního vzhledu. Zajímavá je také bývalá kovárna Šťastných, kaple sv. Václava i některé „obyčejné“ domy:

Žádné komentáře:

Okomentovat