Po jedenácti letech po stejné trase, což si můžete přečíst na tomto blogu zde, a tak se budu snažit, abych se neopakoval... Start je jako vždy v hale kolínského násdraží, odkud jdeme na nový most přes Labe, dál kolem tepelné elektrárny a přes železniční přejezd tratě Kolín–Nymburk. Stále po zelené turistické značce pak pokračujeme až na rozcestí se žlutou a po ní k Výrovně, což je jedna ze zastávek Kolínské řepařské dráhy. Ještě než k ní dojdu, zastavuji se u potůčku s tabulkou Výrovna-řepařská dráha. Místní nadšenci se tady o adventu zjevně vydováděli:
V roce 2000 byl v Kolíně založen „Klub pro obnovu Kolínské řepařské dráhy“, jehož hlavním cílem byla obnova zaniklé dráhy a vybudování muzea všech polabských řepařek. V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí a již 23. června 2007 byl zahájen provoz dráhy s dopravou osob na změněném rozchodu 600 mm do stanice Výrovna (2,35 km) a bylo otevřeno muzeum v nově vystavěné staniční budově Kolín-Sendražice. Dne 25. června 2011 pak byla dráha prodloužena o dalších 900 metrů do nové konečné stanice Mlejnek (3,27 km) a 4. dubna 2015 byl zahájen pravidelný provoz až do cílové stanice Býchory (4,2 km). Ve středu Býchor je hostinec U Kalinů, kde máme kontrolu. V obci v letech 1888–1889 působil jako učitel František Flos (1864–1961), dramatik, spisovatel (zakladatel dobrodružné literatury pro mládež), překladatel z francouštiny, představitel tzv. žánrového realismu. Majitelem zdejšího zámku byl Jan Evangelista Kubelík (1880–1940), významný český houslista a hudební skladatel, ve své době považovaný za nejlepšího houslistu světa. Na zámku žil s celou svou rodinou v letech 1904–1916, narodilo se mu zde šest z jeho osmi dětí. Syn Rafael Jeroným (1914–1996) byl významným, světově proslulým českým dirigentem a hudebním skladatelem a houslistou. Již jako devatenáctiletý dirigoval Českou filharmonii a od roku 1941 se stal jejím uměleckým vedoucím. Po roce 1945 stál u zrodu hudebního festivalu Pražské jaro, po únorovém komunistickém puči emigroval v létě 1948, žil střídavě v USA a Švýcarsku. * * *
Za Býchorami odbočuji ze silnice doprava, protože na takřka souběžné lesní cestě jsou nedaleko od sebe tři kešky, které ownerka GeoPopelka nazvala Bludičkovník, Bubákovník a Studánkovník a jeho lesní víly. Všechny jsem bez problémů nalezl, a tak míjím bezejmennou lesní studánku...
... a přicházím opět na silnici, po níž šlapu do osady Jelen, která je součástí Konárovic. Namísto po modré značce pokračuji víceméně souběžnou lesní a později polní cestou (kde mám další kešku) do Konárovic. V průběhu třicetileté války byla ves několikrát vydrancována vojáky, a protože nový majitel Humprecht Račín z Račína (1652) neměl o vydrancovaný majetek zájem, prodal ho v roce 1661 Adamovi Schofmannovi z Hamrlesu, který okamžitě přistoupil k obnově vsi. V roce 1772 koupila panství hraběnka Alžběta, rozená Netolická z Eisenberga, provdaná za italského šlechtice Alessandra Quasco de Claviers, tehdejšího vojenského velitele Prahy. Konárovice si velmi oblíbila, často zde pobývala a velmi se zasloužila o jejich rozvoj – v roce 1810 byla například otevřena první škola a dala zakládat morušové sady; největšího rozkvětu ale dosáhlo místní hedvábnictví až po její smrti (†1813) kolem roku 1820. Na návsi stojí betlém,...
... ale já chci – stejně jako před lety – vidět hlavně zámek, v němž zamlada sloužila moje babička: 
V roce 1996 zámek koupila Barbora Černá se svým německým partnerem Theodorem Steinem, v září 2001 však záhadně zmizela, spekulovalo se o vraždě, tělo však nebylo nikdy nalezeno. V roce 2004 zámek koupil americký herec a producent s českými kořeny (po matce) Crispin Hellion Glover, který ho využívá k soukromým obytným účelům a jako sídlo své společnosti It Incorporated. Podrobnosti s mnoha úžasnými fotografiemi zájemce nalezne na internetu zde. * * *
Z Konárovic vede trasa pochodu do obce Tři Dvory. Na jaře roku 1690 obec zcela vyhořela a jak se později ukázalo, oheň založil najatý žhář Martin Švejda, tiskař plátna. Poté byla ves znovu od základu vystavěna blíže k Labi a místu, kde stály původní domy se dodnes říká „Na spáleništi“.
Také ve Třech Dvorech máme kontrolu, tentokrát ve Staré hospodě. Po krátkém posezení odcházíme po modré turistické značce kolem koupaliště a pak podél Labe do Kolína. Cíl pochodu je jako vždy v restauraci U Červených, rohovém domě na křižovatce Vávrovy ulice a Královské cesty.
Žádné komentáře:
Okomentovat