Slavnostní otevření zrekonstruovaného__ ____________ nádvoří v klášteře Želiv

Po dlouhých měsících práce bylo v sobotu 8. srpna 2026 oficiálně otevřeno obnovené nádvoří želivského kláštera – místo, které získalo novou podobu a historickému prostředí navrátilo jeho původní charakter

Obec Želiv leží na soutoku řek Želivky a Trnavy asi 11 km západně od Humpolce a asi 14 km severně od Pelhřimova. Na slavnostní otevření zrekonstruovaného nádvoří kláštera přijíždím s předstihem, a tak se jdu poohlédnout po nejbližším okolí kláštera. Začínám na hřbitově, uprostřed něhož stojí kostel sv. Petra a Pavla v jádru románský z 12. stol., přestavěný v 15. stol. a v letech 1712–1719 zbarokizovaný za dozoru J. B. Santiniho. Jedná se o jednoduchou stavbu s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem, k jehož východní stěně byla později přistavěna pětiboká sakristie.

Na hřbitově se nachází místo posledního odpočinku populární zpěvačky a pětinásobné Zlaté slavice Nadi Urbánkové, která v Želivi našla v roce 2005 útočiště. Zemřela ve věku 83 let.

V jihozápadním rohu hřbitova stojí původně středověká válcová bašta z 15. století, po přestavbě v letech 1714–1719 přetvořená do osmiboké podoby v duchu gotizujícího baroka s hrotitými okny. Je kryta stanovou mansardovou střechou:

Za severním koncem hřbitova je vidět válcová bašta z lomového kamene, pozůstatek středověkého opevnění kláštera z 2. poloviny 15. století. Koncem 18. století byl k baště přistavěn zahradní domek:

U severovýchodní hřbitovní zdi se nachází mramorový náhrobek premonstrátů,...

... na němž je k vidění erb želivské kanonie:

Obcházím hřbitov směrem k válcové baště...

... a kolem bývalého klášterního mlýna, který je sice chráněný jako kulturní památka, ale je v havarijním stavu. Míjím barokní dvoupatrovou sýpku z let 1705–1707 a po louce přicházím k soutoku Želivky a Trnavy:

Průchodem se dostávám na nádvoří a v klášterním „íčku” se dozvídám, že oficiální otevření nádvoří a jeho požehnání se bude konat až ve 12.30 hod. 

Mám tedy stále ještě dost času, a tak se půjdu podívat na zahradní domek s bohatě členěným průčelím. Budova patrně sloužila jako stání pro kočáry opatů a později byla přestavěna na obytný dům pro zaměstnance kláštera:

Pokračuji k pozdně barokní Staré prelatuře. Budova se sice tak nazývá, ale prelát tady pavděpodobně nikdy nesídlil. Bývaly zde třídy šlechtického gymnázia a později byla budova využívána pro ubytování vyšších úředníků lesního a rybářského hospodářství. Od roku 1950 sloužila k nájemnímu bydlení, v posledních letech však byla v havarijním stavu a její stavební rekonstrukce byla pro kanonii prioritou. Cílem projektu bylo rozšíření přístupnosti kláštera návštěvníkům o nové doposud nepřístupné prostory, a tak si dnes lze projít celkem devět místností, kde jsou – často poprvé – vystaveny vzácné předměty, které obklopovaly tehdejší představené: obrazy a grafiky, nábytek, knihy, běžné zařízení, ale i liturgické oblečení a šperky. V přízemí se nachází nová expozice zásadních archeologických objevů učiněných v areálu kláštera i v jeho nejbližším okolí.

Klášter byl založen v roce 1139 knížetem Soběslavem I., po požárech několikrát obnoven a v letech 1713–1720 významně přestavěn podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela ve stylu barokní gotiky. Od 90. let minulého století, po návratu do rukou premonstrátů, se postupně obnovuje. Dosud se pozornost soustředila především na rekonstrukci budov, nyní se však výrazných změn dočkaly také dlouhá léta opomíjené venkovní prostory. Dříve zanedbané prostranství, které sloužilo jako parkoviště (foto z roku 2014),...

... se proměnilo v důstojný veřejný prostor odpovídající historickému významu jednoho z nejznámějších turistických cílů Vysočiny:

Obnovený prostor bude sloužit nejen turistům, ale zpříjemní pobyt také obyvatelům Želiva a okolních obcí. Nabídne bezpečnější prostředí pro chodce a zázemí pro kulturní, společenské a církevní akce. Součástí úprav byla nová vodopropustná kamenná dlažba, která pomáhá vsakovat dešťovou vodu a lépe hospodařit s přírodními zdroji. V momentě, kdy srážkovou vodu podloží už nepojme, je sváděna do akumulačních nádrží v Opatské zahradě a následně využívána pro závlahu.

Přímo před klášterním kostelem Narození Panny Marie si šlápnete na unikát – původní historickou dlažbu, která byla v prostoru nádvoří nalezena při rozkrývání terénu.

Významnou součástí proměny nádvoří bylo restaurování soch sv. Cyrila a sv. Metoděje, na kterou přispěl Kraj Vysočina i obec Želiv. Na sochách je nyní vidět každý detail – záhyb v plášti, každá vráska či výraz obličeje:

Proměnou prošla rovněž okolní zeleň a přibyl nový mobiliář. Celkové náklady na rekonstrukci dosahují přibližně 94 milionů korun, přičemž Evropské fondy přispěly částkou ve výši necelých 64 milionů korun.

Stavební ruch v želivském klášteře však tímto krokem zdaleka nekončí. Byly zahájeny práce na druhé části nádvoří, kde vzniknou parkovací místa pro osobní automobily, motocykly, kola a také tři pro autobusy. Další fází je obnova Opatské zahrady, kde přibude nový altán a vzniknou květinové záhony i dlážděný prostor určený pro pořádání kulturních a společenských akcí. Také nedaleký Panský rybník a jeho okolí se změní k lepšímu. Práce budou ukončeny na podzim příštího roku, ale do budoucna klášter plánuje zregenerovat i dosud zakonzervované hospodářské stavby s barokními chlévy.

*  *  *

Při slavnostním představení obnoveného nádvoří pronesl úvodní slovo projektový manažer Mgr. Radek Veselý a po něm promluvil želivský opat P. Tadeáš Robert Spišák, O. Praem., který pak nové nádvoří požehnal. 

Opat v rozhovoru s redaktorkou Blankou Poulovou pro ČT

V rámci slavnostního otevření zrekonstruovaného nádvoří mohli zájemci v malých skupinkách vystoupit na věž kostela a potěšit se výhledem na nádvoří z výšky, dalším zajímavým zážitkem byl vstup na kůr (s průvodcem) s ukázkou varhanní hry a návštěva expozic v Trčkově hradu. Ale to už je námět na samostatný článek, který bude následovat.