neděle 2. srpna 2015

Sázavafest potřetí ve Světlé nad Sázavou

Jubilejní 15. ročník populárního festivalu se v zámeckém parku ve Světlé nad Sázavou koná potřetí.

Multižánrový hudební festival se původně konal v Sázavě, později v Kácově, potom v Benešově v areálu Zelený ostrov v prostorách bývalých vojenských kasáren, a od roku 2013 ve Světlé. Letos mohli pořadatelé díky novému investorovi, kterým se stala jihlavská společnost Xanadu-Catering, rozšířit program i zázemí. Ke třem standardním pódiím (dvěma hlavním a jednomu akustickému) přibyla nová Rock´n´more stage a dva taneční stany Party spot a White House. Podrobnosti smlouvy s novým spolumajitelem však pořadatelé nesdělili, stejně jako tají informace o návštěvnosti a rozpočtu akce. Jisté je jen to, že je v řádu desítek miliónů korun a že bude vyšší než loni.
Vstupenky na letošní ročník se v turistickém informačním centru začaly prodávat už loni před Vánocemi, na celý třídenní festival stály 400 korun, ale postupně se zdražovaly až na konečných 990 korun. Za 600 korun bylo možné koupit jednodenní vstupenku na sobotu, ovšem pouze v síti Ticketportal.
Nedlouho před festivalem přišli pořadatelé se zprávou, že ve čtvrtek bude vstup zdarma, což byl marketingový tah, který se jim určitě vyplatil.
Za parkem na sklizeném poli, tedy vlastně na strništi, vyrostlo během čtvrtka a pátku stanové městečko a parkoviště, podle ohlasů na Facebooku letos s nedostatečným hygienickým zařízením.
Z důvodu pracovního zaneprázdnění jsem se mohl festivalového dění účastnit vždy až navečer, což víceméně stačilo, neboť je samozřejmé, že ne všechny interprety a všechny hudební žánry mám v oblibě.
Xanadu stage
Óčko stage
Muzikus unplugged stage
Stánek s oblíbeným Tatranským čajem
Ve čtvrtek mířím nejprve do Muzikus unplugged stage, kde vystupuje Jiří Dědeček (*1953), písničkář, básník, textař, překladatel a spisovatel, autor mnoha rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973 až 1988 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem (*1952), synem avantgardního divadelníka E. F. Buriana. Narodil se v Karlových Varech, ale od roku 1964 žije v Praze, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor knihovnictví a vědecké informace, a později ještě FAMU, obor scenáristika a dramaturgie. Jeho manželkou je spisovatelka, novinářka, scenáristka a překladatelka Tereza Brdečková (*1957), dcera Jiřího Brdečky (1917–1982), autora scénáře nezapomenutelného filmu Limonádový Joe. Kromě jiných písniček zazněly Žalozpěv pro lehký holky ze stejnojmenného CD s písněmi Georgese Brassense z roku 1998, Zabili trafikantku z dalšího stejnojmenného alba z roku 1990, a na závěr Vraťte mi nepřítele, která vyšla rovněž v roce 1990 na SP desce a tiskem v útlé knížečce Oběžník.
Na poslední chvíli stíhám závěr koncertu pražské folk-country skupiny Jelen. Stejně jako loni hraje na Sázavafestu první den, tentokrát ovšem už nikoli jako velká neznámá, nýbrž jako objev loňského roku na domácí scéně.
Skupina Jelen (foto MM)
Loni na jaře vydala debutové album Světlo ve tmě, následně uspěla na festivalech a na podzim absolvovala společné turné se skupinou Divokej Bill. V listopadu se pak radovala z nominace na objev roku v anketě Český slavík a letos v dubnu se stala objevem roku v anketě odborníků Ceny Anděl. V poslední době skupina křižuje republiku a vystupuje v hospodách, na poutích a jarmarcích, majálesech, ale i rockových, countryových a multižánrových festivalech. S diváky se loučí, jak jinak, než písní Jelen, jednou z prvních, které dali společně dohromady a jež jim dala jméno.
Do areálu se vracím po 20. hodině na koncert skupiny Keks. Kapela byla založena v roce 1981, zpočátku hrála jen v okolí Benešova a kopírovala své vzory, jako Deep Purple, Sweet, Slade a podobně. Anglické texty se tehdy zpívat nesměly, a tak kytarista a zpěvák Štěpán Kojan psal na jejich muziku texty české. Z těch známých dnes hrají například Podívej se, podívej.
 Basový kytarista Václav Šobíšek ze skupiny Keks (foto MM)
Po celá 80. léta se členové kapely věnovali hudbě pouze amatérsky a hráli především na tanečních zábavách. Svých 30 let nepřetržitého působení skupina oslavila v roce 2011 výročním koncertem ve zcela vyprodané Lucerně, kam se vrátila v roce 2015 jako speciální host na pozvání legendární skupiny Smokie.
Po skončení koncertu spěchám k Muzikus unplugged stage, kde se mi daří zastihnout závěr koncertu skupiny Blue Effect. Stan je narvaný k prasknutí, spousta lidí se tísní venku a mnozí si pobrukují slova písně. Legenda české rockové scény už od 60. let používala v průběhu své existence různé varianty svého názvu: The Special Blue Effect, The Blue Effect, v době zákazu anglických názvů Modrý Efekt, M Efekt či M. Efekt. Hlavním a jediným členem od založení kapely do současnosti je kytarový mág Radim Hladík (*1946). Začal v bigbeatové skupině Komety, hrál s Matadors a v roce 1968 byl u zrodu Blue Effectu. Od té doby je považován za nejlepšího československého kytaristu, publikum udivoval různými jevištními triky jako hraním na kytaru za hlavou a jako první u nás používal technické vymoženosti jako booster a kvákadlo.
Vracím se ke stage Óčko na vystoupení poprockové formace UDG. Na častou otázku odpovídají, že název vznikl ještě na gymnáziu, kdy hodně poslouchali kapelu Manic Street Preachers, která měla v jedné písničce Useless Generation a v jiné Generation Demi Gods. Z toho vzniklo Useless Demi Gods jako Nepoužitelní zbyteční polobozi. Kapela vznikla v roce 1998 v Ústí nad Labem, dnes má na svém kontě už čtyři cédéčka.
Bicí souprava skupiny UDG (foto MM)


Bubeník Tomáš Staněk z UDG (foto MM)

V pátek v 19 hodin na stage Xanadu hraje skupina Škwor. Vznikla v roce 1998, začala vystupovat na různých festivalech a jako předskokan na koncertních turné skupin Arakain, Harlej a Kabát. Na svém kontě má už deset cédéček, některým hudebním kritikům se nelíbí jejich nespisovné texty. Dnes mimo jiné hrají Svaz českých bohémů.
Tomáš Kmec a Petr Hrdlička ze skupiny Škwor (foto MM)
Škwor Petr Hrdlička (foto MM)
Přesouvám se k nové stage Rock´n´more, která je novinkou Sázavafestu. 
Rozšíření počtu scén ze tří na čtyři bylo zapotřebí nejen z hlediska diváků, ale i pořadatelů  dvě stage jsou v provozu, na druhých dvou se připravují další kapely nebo interpreti. 
Automobil kategorie Hot Rod, populární především v Americe
Na této nové stage postavené až za parkem nad stanovým městečkem, se bude hrát rock a jeho odnože, konkrétně 20:20 hod. liberecká skupina Krucipüsk
Tomáš Hájíček, frontman skupiny Krucipüsk
Při jejich vystoupení probíhá slavnostní křest nové stage, jehož se vedle ředitele a dramaturga Sázavafestu Pavla Kloupara účastní také starosta města Jan Tourek.
Ve 22 hod. se vracím do parku k Óčku. Říkám si, že Ewa Farna není marná a jdu se podívat. Ewa Farna (*1993) je polské národnosti, ale státní občanství má naše. Zpívá česky i polsky, v Česku i Polsku. V roce 2006, tedy ve svých třinácti letech, získala v anketě Český slavík ocenění Objev roku. O dva roky později skončila v této anketě na třetím místě, stejně jako pak v letech 2009 a 2010. Dnes má jedenáct vydaných cédeček.
Ewa Farna (foto MM)


V sobotu vystupuje od 19 hodin na Óčku pardubická skupina Vypsaná fixa. Vznikla v roce 1998 a od roku 2002 hraje ve stejném složení. Její muzika má základy v rocku obohaceném o prvky jiných žánrů, sama kapela se označuje za pop-punkovou. Natočila sedm cédéček, básnické, surrealistické texty píše frontman Michal Márdi Mareda.
Hned poté, co je Fixa vypsaná, spěchám k Rock´n´more stage, kde The Cell hrají jižanský blues-rock. Skupina vznikla v roce 2002 a od té doby prodělala několik personálních změn zejména na postu kytaristy, kterých se vystřídalo pět, a také zpěvaček.
Uprostřed Michal Cerman, zpěvák The Cell
Skupina vystupuje v klubech a na festivalech po celé republice, v Polsku a Německu, ale byla i v Itálii, Španělsku, Nizozemí a na malém turné v Luisianě v USA. Nahrála dvě cédéčka a dělala předskokana světoznámým kapelám ZZ Top, Sweet a Smokie.
Ve 21 hodin se vracím před Óčko na skupinu Wohnout. Vznikla v roce 1996 a její základ tvoří bratrská dvojice Jan a Matěj Homolovi. Skupina sází na pestré, tvrdé, ale melodické kytary, české texty a koncerty plné energie. Zaznějí tu písně Ó, gramofón, Gastrosexuál a mnohé další, ve stánku si mohou fanoušci koupit cédéčka a fanynky navíc třeba tričko s nápisem Chci Wohnout.
Matěj Homola, kytarista a zpěvák skupiny Wohnout (foto MM)
Hned po Wohnoutech začínají  po efektním úvodním dlouhotrvajícím ohňostroji  přecházím k sousední Xanadu na koncert německé skupiny Alphaville. Byla založena už v roce 1982 v tehdejším Západním Berlíně a jméno si zvolila podle názvu domu, v němž vznikly její první nahrávky. Ze zakládajících členů zůstal už jen zpěvák Marian Gold (*1958). Skupina má za sebou několik studiových i koncertních alb a DVD, jejich největším hitem je bezpochyby věčně mladá skladba Forever Young, která na Sázavafestu samozřejmě nemohla chybět.
*  *  *
Pár dní před Sázavafestem se jeho ředitel a dramaturg Pavel Kloupar holedbal, že pěkné počasí je objednáno a zajištěno  a ono mu to vyšlo! Jak to v průběhu festivalu vypadalo, dokumentují fotky, z nichž některé pořídil kolega Jirka a některé jsem si vypůjčil z Facebooku...




Žádné komentáře:

Okomentovat