sobota 3. února 2018

TP Memoriál Ladislava Dymáčka

Po osmi letech jsme se vydáváme do Sobíňova na akci, kterou pořádají místní obecní úřad a havlíčkobrodští turisté. Letošní ročník je už čtyřiadvacátý, na výběr jsou trasy 15 a 20 kilometrů

Po prezenci, která je stejně jako start i cíl v hostinci U Štefana, vycházíme na trasu 15 km. S údivem  si prohlížíme cyklo láhev připevněnou speciálním držákem na rám kola opřeného u vchodu.
Vracíme se k zastávce ČD, kde jsme téměř před hodinou vystupovali z vlaku, a místní částí Sopoty pokračujeme po červené turistické značce kolem barokního kostela Navštívení Panny Marie k lesu. Jeho okrajem se blížíme k bývalému vojenskému prostoru Bílek. Zastavujeme se u jednoho z pěchotních bunkrů postavených v roce 1938 za účelem obrany zdejšího muničního skladu. Podrobnosti můžete najít na tomto blogu v článku z roku 2015.
V Bílku přecházíme na zelenou značku, ale po pár stech metrech ji opouštíme a pokračujeme po lesní asfaltové silničce do obce Dolní Sokolovec. Míjíme poněkud netradiční výklenkovou kapli...
... a krátce se zastavujeme v penzionu Mikeš, kde máme kontrolu. Vracíme se na hlavní silnici, po které šlapeme do Bezděkova. Procházíme jím a poté míjíme pozdně barokní zámek Štěpánov ukrytý vlevo ve svahu. Byl postaven v polovině 18. století na místě zbořené renesanční tvrze a v roce 1858 přestavěn podle návrhu Františka Schmoranze st. (1814–1902), autora neogotické přestavby zámku ve Žlebech. Po roce 1948 byl zámek Štěpánov zestátněn a využíván jako internát středního odborného učiliště, po vrácení původnímu majiteli v roce 1993 prošel v letech 1997–2001 rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je využíván pro nejrůznější společenské i firemní události s možností ubytování.
Nudná cesta po silnici končí v Podmoklanech, obci ležící na mírném svahu v hlubokém rozšiřujícím se údolí říčky Cerhovky. V těsné blízkosti obce se nacházejí přírodní rezervace Zlatá louka a Mokřadlo s celou řadou chráněných druhů rostlin a živočichů. Obec je bohatou zásobárnou kvalitní pitné vody, je zde devět pramenišť, která jsou rovněž přísně chráněna. 
V minulosti byla obec rozdělena na dvě části – Podmoklany a Odraneč, dnes k ní náležejí dvě menší osady Branišov a Hudeč a samoty Sychrov a Na Hrázi. V centru obce stojí dvě stě let starý křížek, který je národní kulturní památkou, a přibližně stejně stará dřevěná zvonička s šindelovou střechou.
kde přecházíme na modrou značku, po okraji přírodní rezervace Zlatá louka se dostáváme k lesu a stoupáme na hřeben. Z lesa vycházíme u rozcestníku, kde se k modré značce přidává Naučná stezka Sobíňov a po jejich souběhu klesáme do Sobíňova.
Akce se zúčastnilo 210 turistů, většina zvolila pěší túru, cyklistů bylo jen několik. Na běžkách to – jako často v posledních letech – nešlo.
Po krátkém posezení v cíli odcházíme na vlak s předstihem, protože se ještě chceme zastavit u zdejší atrakce – tří pestrobarevně pomalovaných chaloupek stojících na návsi nad zamrzlým rybníčkem. Chaloupky svou extravagancí rozdělily místní obyvatele do dvou skupin. Jedné skupině se líbí, ta druhá je považuje za kýč.
Jejich majitel, pražský amatérský malíř Petr Medo, koupil v květnu 1998 staré pobořené stavení, které tu stálo od roku 1850, a na jeho místě postavil Chaloupku u rybníčka. Je namalovaná na téma „Voda a tvorstvo, co žije ve vodě“. O rok později postavil menší Perníkovou chaloupku, která je namalovaná na téma „Ježibaba, Jeníček a Mařenka“. Chaloupku číslo tři postavil „aby chaloupkám číslo jedna a dvě nebylo smutno“. Nazval ji Chaloupka pro trpaslíky a je namalovaná na téma „Sněhurka a sedm trpaslíků“. Je evidentní, že se Petr Medo nechal inspirovat Josefem Ladou a kdo byl u něj na návštěvě ví, že chaloupky jsou vymalované i uvnitř. V Sobíňově malíř žije vždy od 15. března do 1. prosince, kdy se vrací do Prahy a tam maluje. Už nějakou dobu chce chaloupky z důvodu vysokého věku a chatrného zdraví za dva miliony prodat. Kupce ale zatím nenašel.

3 komentáře:

  1. Ahoj Jardo, díky za info o malovaných chaloupkách v Sobíňově, a taky za upozornění na kapličku u Dolního Sokolovce. :-) Letos jsme Sobíňov pojali jako cíl, startovali jsme z Polničky, byla to fajn cesta.
    Zdravím a přeju krásné cesty a zajímavé články, Míša

    OdpovědětSmazat
  2. Tedy - to zabezpečení mi dalo zabrat! Jsem ráda, že mi nakonec bylo dovoleno komentovat :-)
    Tak ještě jednou dokola :-)

    OdpovědětSmazat
  3. Dík za návštěvu mého blogu, Tvůj článek o Sobíňově (a všechny další) jsem četl.

    OdpovědětSmazat