Letní road movie z dob socialismu, chtělo by se říct
Je parné léto v Československu osmdesátých let a dvacetiletá Róza se bláznivě zamilovala. Natolik, že se za svým milým vydává až do vzdálené Ostravy. Navzdory akutním příušnicím Petry, malé nevlastní sestry, kterou bere s sebou, umírající tetě i vztahu s jiným chlapcem.
O žádnou lovestory s happyendem se však nejedná. Nezapomínejme, že je rok 1985, vládne tuhý režim nějak deformující každého z nás, režim, který implicitně, ale nezpochybnitelně stojí za vším: za tím, že hromadná doprava nejezdí tak, jak má, číšníci jsou nevrlí, muži chlípní, lidi otrávení atd. Vzhledem k tomu, že protagonistka kvůli nedostatku peněz a jiných možností cestuje autostopem, protáhne se výlet na několik dní a „postaviček“ dokreslujících takřka stereotypní normalizační kolorit potká celou plejádu. Kromě toho nám Dousková na epizodních postavách nezapomene připomenout, že mnozí lidé museli emigrovat, že museli plnit nesmyslnou povinnou vojenskou službu, že ne každý mohl studovat školu, jakou chtěl apod. Otázkou je, co má být tím hlavním „účelem“ knihy, co nám má přinést, co nového se z ní máme či můžeme o Husákově normalizaci – a hlavně o sobě – dovědět.
O žádnou lovestory s happyendem se však nejedná. Nezapomínejme, že je rok 1985, vládne tuhý režim nějak deformující každého z nás, režim, který implicitně, ale nezpochybnitelně stojí za vším: za tím, že hromadná doprava nejezdí tak, jak má, číšníci jsou nevrlí, muži chlípní, lidi otrávení atd. Vzhledem k tomu, že protagonistka kvůli nedostatku peněz a jiných možností cestuje autostopem, protáhne se výlet na několik dní a „postaviček“ dokreslujících takřka stereotypní normalizační kolorit potká celou plejádu. Kromě toho nám Dousková na epizodních postavách nezapomene připomenout, že mnozí lidé museli emigrovat, že museli plnit nesmyslnou povinnou vojenskou službu, že ne každý mohl studovat školu, jakou chtěl apod. Otázkou je, co má být tím hlavním „účelem“ knihy, co nám má přinést, co nového se z ní máme či můžeme o Husákově normalizaci – a hlavně o sobě – dovědět.
Róza, rozená Růžena, totiž rozhodně není nová Helenka Součková z Douskové úspěšné knihy Hrdý Budžes. Spisovatelka ji neobdařila tak sympatickou bezprostředností, kterou si před lety získala tisíce čtenářů. Přesto obě dívky něco spojuje: tvrdohlavost, s jakou jsou schopné rozhodovat o svém životě, a budoucnosti a přesvědčení, že právě jejich pravda je ta nejpravdivější. Bohužel stojí na vratkých základech, které jsou ohrožovány obavami z dospělosti, nepřítomností biologického otce a odporem k otčímovi.
* * *
Irena Dousková (*1964) pochází z Příbrami z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. V roce 1976 se rodina přestěhovala do Prahy. Autorka vystudovala gymnázium, pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala a získala titul Mgr. Později působila jako novinářka, například pro Mladou frontu. V současnosti je spisovatelkou na volné noze. Její knihy byly přeloženy do jednácti jazyků.
Žádné komentáře:
Okomentovat