Zemřel Jaroslav Velinský

Český spisovatel, textař, trampský písničkář, hudebník a nakladatel, známý pod přezdívkou Kapitán Kid

 

Narodil se 18. prosince 1932 v Praze, kde prožil i mládí. Pocházel z divadelního prostředí a byl členem skautského oddílu, který vedl Jaroslav Foglar. Během života vystřídal řadu zaměstnání, byl horníkem, soustružníkem, nočním hlídačem v zoo i opravářem sportovního nářadí. Později působil jako umělecký pracovník libereckého Divadla hudby jako reklamní grafik a typograf. V 50. letech napsal své první trampské písně aktivně se zapojil do trampského hnutí a v roce 1967 se v Ústí nad Labem podílí na vzniku hudebního festivalu Porta, kterého se pak dlouhá léta aktivně účastnil a získal na něm řadu trofejí jako autor i jako hudebník (banjo a swingová kytara). Po „vyhnání“ Porty z Ústí nad Labem jako ideologicky nepřijatelné kultury byl – tak jako ostatní zakladatelé – propuštěn ze zaměstnání a nesměl se v oblasti kultury angažovat. Proto jeho některé romány vycházely pod pseudonymy. Složil více než sto trampských písní, z nichž mnohé zlidověly. Své první profilové album „No to se ví“ vydal v roce 1983. V roce 1969 mu vyšla první kniha, science fiction Zápisky z Garthu / Leonora. Kromě tohoto žánru psal také dobrodružné romány (v roce 1990 vyšel jeho Mrtvý z Olivetské hory jako první svazek znovuobnoveného Rodokapsu), ale především detektivní romány, jejichž děj se odehrává v 50. a 60. letech 20. století. 

Říká se, že „bezděčný detektiv“ Ota Fink, který je občanským povoláním soustružník, je úsoěšný díky tomu, že svůj detektivmí bystrozrak opírá současně o hluboké profesní znalosti a také o znalost drobných českých lidiček. Čtenáři se s hlavním hrdinou snadno ztotožňují, protože se v jeho příbězích pohybují známými místy a profesní dovednosti a triky v nich hrají stejně důležitou roli jako psychologie a akce. Autor chápe detektivku jako „pohádku pro dospělé“, umí patřičně nadsadit, zašmodrchat a potom logicky rozuzlit řadu záhad, umí čtenáře udržet ve stálém napětí.

Postupně vyšly tituly Tmavá Studnice v jednom svazku s novelou Lidožrout (MF, 1984), Našeptavač (Severočeské nakladatelství, 1989), Čenž se smrtí v jednom svazku s povídkou Smrt komára (Naše vojsko, 1989), Zmizení princezny (1999), Dáma se zeleným slonem (2001), Strašidlo minulosti (2002), Velice dlouhé schody (2003), Volání odnikud (2003), Cesta pro vraha (2004), Dívka s copem (2005), Přibližné řešení (2005), Zahrádka smrti (2006), Bouda (2007), Případ výjimečné klibny (2008), Mosazná postel (2008), Studená sprcha (2009), Mistrova smrt (2010), Země Thugů (2010), Krásná vyhlídka (2011) a Kočičí princ (2012). Od roku 1995 psal Velinský i detektivní příběhy ze současnosti, jejichž hrdinou je také Ota Fink, jako kriminalista v penzi a majitel soukromé detektivní agentury Discret: Konec perského prince (1995), Bestie z Tamberku (2000), Osud motýlka (2001), Posel neštěstí (2002), Kletba rodu Cajthamlů (2004), Labutí píseň (2006) a Vlčí zub (2009). 

4. a 5. finkovka Čenž se smrtí a Smrt komára vyšly pod společným názvem Čenž se smrtí v nakladatelství Naše vojsko v roce 1989. Dobře vystižená atmosféra 50. let pohledem mladého soustružníka. Vyprávěno krásným polospisovným českým jazykem se spoustou speciálních i dobových výrazů, hezkých dialogů i nezapomenutelného popisného textu a vzpomínek, mnoho dobových reálií a běžných životních scének tehdejších obyvatel hlavního města. vtipné hlášky vzbuzující občas i hlasitý smích. Například: „Lokálem se posunovala servírka, která vypadala, že včera pohřbila celou rodinu. Měla ucouraný bezbarvý vlasy, pohled vyhaslej jak Milešovku a třískala pivama o stoly, jako když je nenávidí...“ nebo „... na vařiči stopy po všech polívkách, co se tu ohřejvaly od znárodnění klíčovýho průmyslu“, taky se tam objevuje „ženská, která připomínala zchátralýho D'Artagnana“. No prostě paráda!

Druhý příběh je mnohem slabší než předchozí díly. Začátek knihy je hodně nezáživný, děj se odvíjí skoro pořád v továrně a mezi soudruhama a jejich pracovním nasazením. V druhé polovině knihy se to rozjede a konec je dobrý. Kapitán Moldánek využije příležitosti, že v noci nachytá Otu Finka před domem se svou dcerou Radkou. „Pojedeš se mnou,“ řekne mu. „Potřebuju, aby se na to podívalo oko objektivního odborníka.“ „Na co…?!“ ptá se Ota. A kapitán mu odpoví: „To právě nevím.“ Ví, neví… Tak či onak jde o vraždu veskrze soustružnickou, což Otu v klidu nenechá. Vzápětí se vynoří řada otázek: Co má s vraždou společného krásná Lolobrigida z Karlína? Kde bral peníze zavražděný, známý spíš jako poloviční imbecil? Viděla babka odnaproti skutečně jeho ducha – a jakou roli v tom hraje půlměsícovité mateřské znaménko, údajně na velice intimním místě jisté dámy…?! Nakonec má Ota jedinou možnost: riskovat vlastní život… 

*  *  *

Jaroslav Velinský byl také průkopníkem nové a zajímavé cesty v českém uměleckém podnikání. V roce 1999 založil „jednomužné“ nakladatelství Kapitán Kid, které se opírá o Klub kamarádů Kapitána Kida. Tento klub a těsný kontakt se svými čtenáři a posluchači umožňuje optimální plánování tvorby, a to nejen nákladů vydávaných knih a CD, ale také výběru témat a poměru hudební a literární tvorby.

Od počátku své tvorby napsal Velinský více než 60 románů a 6 divadelních her. V oblasti hudební kromě vlastních více než sto písní otextoval mnoho melodií jiných autorů, vydal 13 zvukových nosičů a řadu zpěvníků.