V úterý 20. března v 6 hodin 14 minut středoevropského času se střed slunečního kotouče ocitl přesně nad rovníkem – nastala jarní rovnodennost a na severní polokouli oficiálně začalo jaro.
Stalo se tak – na rozdíl od toho, co nám říkávali ve škole, nikoliv 21., ale už 20. března – a bude tomu tak i v dalších letech a desetiletích.
Podle astronomů začíná jaro v ten okamžik, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. A to se v posledních letech děje někdy 21., někdy 20. března. Každý rok se tento okamžik odehrává o necelých šest hodin později (v přestupném roce o více než 18 hodin dříve). A zároveň dochází k ještě jednomu posouvání – každé čtyři roky tento cyklus nastává o tři čtvrtě hodiny dříve.
Naposledy začalo jaro podle času v České republice 21. března minulý rok, do roku 2047 se bude držet na 20. březnu a v roce 2048 se začátek jara dokonce posune na 19. březen. Na 21. březen se první jarní den vrátí až v roce 2102.
Mohou za to přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut. Zařazováním přestupných roků se opoždění „předbíhá“, proto je v současném řehořském kalendáři zaveden čtyřsetletý cyklus, který „předbíhání“ vyrovnává. Rokem 2000 začal nový cyklus a na jeho začátku budou největší rozdíly.
Žádné komentáře:
Okomentovat