Budova radnice ve Světlé nad Sázavou

Radnice všeobecně bývá reprezentativní budova a sídlo městské správy. Na radnici zasedají radní, což je pojem vzniklý ze slovesa radit se.

Budova radnice ve Světlé nad Sázavou stojí na náměstí Trčků z Lípy od roku 1795. Původně byla obdélníkového půdorysu s valbovou střechou, v roce 1912 byla opravena a přestavěna nymburským architektem Emilem Prücknerem.

Soutěž na přístavbu radnice vyhrál ing. architekt Ladislav Beran, který byl sice zaměstnán v Praze, ale jeho ženou byla Anna Podpěrová ze Světlé. V roce 1926 byl zbourán starý domek čp. 19 v sousedství radnice, k níž byla přistavěna třípodlažní budova s podkrovím, která má vzhledem k půdorysným rozměrům a sklonu střechy tvar věže. Ač tehdy vznikly různé kritiky na budovu přístavby, nedá se jí upřít, že byla provedena s maximální šetrností k původní budově. Atika na přístavbě navazovala na původní styl okolních měšťanských domů, jejichž ozdobné štíty byly později bohužel zbourány.

V následujících desetiletích docházelo pouze k dílčím úpravám interiéru s výjimkou závažného a značně necitlivého zásahu do vzhledu budovy, kdy byly v přízemí na místo oken vloženy výkladce. V roce 1968 byla z radnice přemístěna pobočka Státní spořitelny a uvolněné místo bylo proměněno v obřadní síň.

K razantnímu kroku došlo na přelomu tisíciletí, kdy se začala zvažovat další přístavba radnice pro zhruba padesát nových zaměstnanců. K realizaci tohoto návrhu naštěstí nedošlo:

Přístavba k jižnímu štítu směrem ke kostelu byla provedena ve stejném duchu, jako přístavba z 20. let 20. století, tedy rovněž třípodlažní budova s podkrovím identického vzhledu, čímž došlo k vytvoření symetrie. Navíc byla do podkroví osazena střešní okna a bylo využito stávajících půdních prostor, v přízemí původní budovy byly vyměněny výkladce za okna, která korespondují s okny v horních patrech. Druhá přístavba vznikla prodloužením a částečným rozšířením severního křídla radnice. Byl také vyřešen bezbariérový přístupu do jednotlivých pater.

Rekonstrukcí vznikly nové prostory pro kanceláře městského úřadu, který se v rámci reformy veřejné správy stal obecním úřadem obce s rozšířenou působností a spravuje území 32 obcí Světelska a Ledečska.

Moderní netradiční interiér dostala také nová obřadní síň. Nejednalo se pouze o nábytek, ale také o atypický portál, skupinky umělé zeleně včetně truhlíků a další drobné interiérové doplňky. Tvůrci byli manželé arch. Jiří a Ilona Šteklovi z firmy Design, s. r. o., Chotěboř, asambláže vyjadřující symboliku svatby (láska – štěstí – strom života) vytvořila Ilona Šteklová pracující pod značkou Art Studio Chotěboř. Atypické nástěnné osvětlení vytvořili skláři z firmy Caesar Crystal Bohemiae v Josefodole, vitráže v okenních otvorech zhotovil světelský výtvarník Miloš Jírovec (*1954). První svatební obřad se v nové obřadní síni konal 17. června 2003.

Kromě obřadní síně jsou v objektu radnice další asambláže, jedny připomínají významné mezníky ve vývoji města, jiné vyjadřují symboliku Světelska (sklo – kámen – kov).

Asambláž Symbolika Světelska - sklo

Asambláž Symbolika Světelska - kámen

Termín asambláž pochází z francouzského assemblage a doslovně znamená sestavit, nakupit, nahromadit. Asambláž je výtvarná technika, která dává dvojrozměrnému obrazu třetí, prostorovou dimenzi. Dalo by se říci, že je třírozměrnou obdobou koláže. Byla vynalezena dadaisty a používali ji kubisté, surrealisté i další umělecké proudy 2. poloviny 20. století. Plocha obrazu není pojednána pouze malířsky, ale jsou na ní navíc různými technologickými postupy, například lisováním, vázáním, svářením, nýtováním apod., fixovány další předměty a materiály, jako textilie, dřevo, sklo, písek atd.

Asambláž Symbolika Světelska - kov