Po letech jsme
opět navštívili humpolecké turisty a zúčastnili se 39. ročníku jejich dálkového
pochodu pojmenovaného po místním značkaři a pozdějším dlouholetém předsedovi
turistického oddílu. Zemřel v roce 1979 ve svých třiašedesáti letech a humpolečtí
turisté původní pochod Zálesím za opečeným špekáčkem na jeho počest přejmenovali.
Start je jako obvykle v sokolovně, obvyklé je i
kafíčko před odchodem na trasu. Humpolec opouštíme po modré značce, která míjí
zříceninu hradu Orlík a na silnici vedoucí z Kejžlice do Krásné Hory
křižuje zeleně značenou Cestu Gustava Mahlera. Ta vede od podlipnického
Wolkerova památníku až do Želivi, my po ní půjdeme jen do Kališť.
Přicházíme
k Orlovské myslivně, která patří k nejvýznamnějším místům
spojeným s počátky českého skautingu a s A. B. Svojsíkem (1876–), který tu
každoročně pobýval se svou ženou u jejích rodičů Stránských. V roce 1911
zde z angličtiny překládal Baden-Powelovu knihu Scouting for boys. O rok
později zde napsal Základy junáctví a v lese poblíž myslivny zorganizoval první
junácký tábor.
V roce
120. výročí narození A. B. Svojsíka inicioval br. Miroslav Plachý–Miki, bývalý
vůdce střediska Junáků ve Světlé nad Sázavou, takzvanou první světelskou výzvu
k odhalení pamětní desky na Orlovské myslivně. Došlo k němu 14. září
1996 po ukončení slavnostního pochodu z Kejžlice do Orlovských lesů
za velké účastí českého junáctva a byla při tom i Česká televize.
Zastavujeme
se na chvíli v Kejžlici. Kromě sympatické hospůdky zde vždy obdivuji srubový dům na křižovatce:
Znak obce má podklad v podobě historického mírně oválného pečetního
rychtářského znamení, které má nahoře po obvodu nápis Panstwy Lipnicz,
uprostřed perlovcem orámovaný nápis Richta Keyschlitz a mezi nápisy tradiční
zemědělské nástroje – dvě kosy, hrábě a srp, zatímco v dolní části
pečetního pole dvojici převázaných obilných snopů. Ve znaku použité vlnité
zúžené břevno symbolizuje vodu, konkrétně historické kejžlické rybníky a
Pstružný potok.
Zelená značka nás vede mezi poli do Řečice, kde stojí jeden
z památných podlipnických kostelů. Věnujeme mu, stejně jako předtím
nádhernému výhledu na Lipnici, jenom letmý pohled, o to častěji vzhlížíme
k zatahující se obloze. Pršet začíná, když přicházíme k tvrzi na
kraji Proseče, takže s povděkem mizíme v autobusové
čekárně. Po krátké přeháňce pokračujeme do Kališť, ale cestou ještě jednou
použijeme deštníky. V Kalištích se pro zpestření nedržíme propozic, které
nás posílají po silnici do Holušic, ale jdeme polními a lesními cestami kolem
osady Háj na silnici vedoucí podél dálnice a po ní do Humpolce.
Při návratu domů nemohu nezastavit za Kamennou troubou a neudělat snímek Lipnice.
Nádherné fotky a skvělé povídání - radost zajít!
OdpovědětVymazatDíky, já také rád zajdu. No, to jsem ale napsal blbost, vždyť to zní jako opak spojení "bídně zašel." Tak znovu. Díky, já také rád zabrousím.
Vymazat