středa 24. března 2021

Ze Smrčné přes tři vrcholky

Vycházka do blízkého okolí

Po vystoupení z vlaku na zastávce ČD Smrčná obhlížíme přestavbu někdejšího domova důchodců a kolem kapličky a studánky stoupáme k lesní cestě, která vede k několika rekreačním chatám. Na ně zvědaví nejsme, ale prý je tu nový stromhouse, jak se hezky česko-anglicky říká poslednímu hitu inzerovanému jako „nevšední romantika v korunách stromů“. No, nic proti tomu, když se to někomu líbí...
Vracíme se na modrou značku, která stoupá úzkou asfaltkou do Leštinky, míjíme kapličku pokračujeme polní cestou stále vzhůru. V příhodném místě, které „konzultujeme“ s GPSkou, odbočujeme vlevo na louku a později do lesa. Jak jinak, než postiženého těžbou kůrovcového dřeva a tudíž rozbrázděného těžkou technikou a s množstvím větví a odřezků povalujících se všude kolem.
Díky těžbě je už zdálky vidět obnažený skalnatý hřebínek U Skály (547 m)...
... a o pár desítek metrů dál ještě jeden:
Sestupujeme mírným svahem a musíme dávat pozor na to, kam šlapeme – pod zbytky sněhu se ukrývají větve, oloupaná kůra a kameny. Přicházíme na širokou cestu vedoucí od Mezilesí k Pavlíkovu, ale když vidíme v jakém je stavu, překračujeme ji a volíme lesní cestu, která je na ni kolmá. Asi po dvou stech metrů ji opouštíme a kličkováním mezi stromy sestupujeme přímo k mniškovému kameni. Je to přesně sto let, kdy zdejší lesy padly za oběť bekyni mnišce stejně jako nyní kůrovci.
Kámen stojí přímo u cesty, která je sice zpevněná, ale i tak je na ní vrstva bláta. A navíc právě proti nám přijíždí náklaďák naložený až po okraj dřevem...
Ze zpevněné cesty brzy odbočujeme doleva na obyčejnou, tedy nerozježděnou lesní cestu, překračujeme silničku stoupající z Vilémovic do Benetic a před sebou máme druhý dnešní kopeček. Jmenuje se Kopeček a má 582 metrů.
Na vrcholku nic není, tedy kromě mladého a značně hustého bukového porostu:
Vracíme se na silničku, která nás přivádí do Benetic, odkud stoupáme po žluté turistické značce na Žebrákovský kopec (601 m). Značka nás provází i při sestupu a kolem sjezdovky na Kadlečáku, kde se ještě drží zbytky sněhu. Na Rozkoši odbočuje do Dolní Březinky, zatímco my míříme domů.

2 komentáře:

  1. Krásné fotky, díky kůrovcové kalamitě se objevují skály, které dříve většinou kryl hustý les. Rovněž jsem byl překvapen tím, jak ční na vrcholu Melechova tzv. "Rozhledna", rovněž práce kůrovce. Netuším zda byla takto vidět i v době jejího vzniku. Díky tobě vidím místa, která už patrně nikdy neuvidím. Opatruj se mv

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Martine, díky za návštěvu mého blogu. Přestáže si říkám, že to píšu především pro sebe, každá reakce čtenářů (moc jich ovšem není) mě potěší!

      Vymazat