Výraz „přečetl“ nelze v tomto případě brát doslova, protože ve sbornících se vesměs jedná o texty vysoce odborné s množstvím odkazů a vysvětlivek, nemluvě o tom, že některá témata nespadají do okruhu mých zájmů...
Sborníky příspěvků o historii regionu Havlíčkobrodsko vydává Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Havlíčkův Brod.
Jeho již 32. číslo má 235 stran, na nichž se nachází 14 článků pestrých témat týkajících se Havlíčkova Brodu i jeho bezprostředního a širšího okolí.
Jeho již 32. číslo má 235 stran, na nichž se nachází 14 článků pestrých témat týkajících se Havlíčkova Brodu i jeho bezprostředního a širšího okolí.
O založení kláštera cisterciaček v Pohledu píše Josef Šrámek, o nálezech středověkých kovových artefaktů u Stříbrných Hor Jaroslav Havlíček, o nedobytí Německého Brodu v roce 1618 Aleš Knápek, o zaniklé sklárně v Rozsochatci Pavel Rous a a v dalším článku Martin Benda, o díle Františka Slámy Michal Rozhoň, o lékaři Janu Karasovi Filip Plašil, autorkou článku Komunisté v Německém Brodě ve 30. letech 20. století je Alena Jindrová, o územním rozrůstání Golčova Jeníkova píše Jaroslav Holý ml. a o periodickém tisku v Golčově Jeníkově Jaroslav Holý st. O nálezu ztraceného křížového kamene v Havlíčkově Brodě podávají zprávu tři autoři – Igor Votoupal, Miloš Tajovský a Pavel Rous, zatímco článek Karel Janáček devadesátníkem je podepsán pouze šifrou -mk-. Závěr sborníku tradičně tvoří zprávy o činnosti Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a Státního okresního archivu Havlíčkův Brod za rok 2017.
33. číslo sborníku obsahuje jedenáct článků (Havlíčkův) Brod za Rajmunda z Lichtenburka (Tomáš Somer), Panství Maleč – osudy majitelů a jejich poddaných (Pavel Vilím), Historie advokacie v Polné (Filip Plašil), Spisovatel Ignát Herrmann aneb Dlouhá cesta z Chotěboře přes Hradec Králové do Prahy (Pavla Koritenská),
Žádné komentáře:
Okomentovat