S Trilobitem zimou nezimou

Už 18. ročník pochodu pořádaného KČT Trilobit Barrandov

Start je na nádraží ve Všenorech. Po zaregistrování se vydáváme na cestu, ale nikoli podle propozic a s ostatními turisty, ale po přechodu pro chodce, po schodech vzhůru a rovně k nedalekému památnému dubu:

Místní lidé si ho váží nejen pro jeho úctyhodný věk, který se odhaduje na cca 450 let, ale především pro jeho nesmírnou vitalitu, se kterou dokázal překonat řadu úskalí a nepřízní, které jej během života potkaly. I přes to, že dnes žije jen polovina kmene s úctyhodným celkovým obvodem 557 cm a jeho celková výška nečiní více než 13 metrů, stále si udržuje celkem vyrovnanou korunu.

Dostáváme se na modrou turistickou značku, po které jdou všichni ostatní, a začínáme dlouhé stoupání na zalesněný hřbet, který je součástí Přírodního parku Hřebeny.

Je dost mlhovno, takže ani pohled na dřevěnou sochu bohyně Artemis, která je dílem bratrů Jaroslava a Jiřího Bímových, není nic moc...

...ale doufáme, že na hřebeni už bude svítit sluníčko. A opravdu!

Z rozcestí Pod Kamenem pokračujeme po červeně značené Brdské hřebenovce. Nedaleký vrch Kámen (414 m), dříve známý jako Merštajn, je nejvyšším bodem Kopaninské vrchoviny. Dvakrát překonáváme údolí s bezejmennými potůčky na dně, malý kousek šlapeme po silnici a pak mírným klesáním k Všenorskému potoku, na jehož břehu už tu a tam svítí ostrůvky sněženek:

Po mírném klesání logicky následuje mírné stoupání. Procházíme okrajem Černolic a odbočujeme k Černolickým skalám. Skalní masiv Černolické alias Čertovy skály o rozloze 2 ha je od roku 2002 chráněný jako přírodní památka. Z vrcholu všech tří skal je krásný výhled do okolního kraje.

Zajímavostí je, že to byly první horolezecké skály v Čechách, první zmínka pochází z roku 1905. I dnes jsou oblíbeným místem horolezců začátečníků, jelikož na skály vedou lehké a středně obtížné cesty.

Horolezci dělí Čertopvy skály na pět skalních útvarů – Kulička, Malá skála, Dvojitá věž, Střední věž a Severovýchodní věž.

Pokračujeme dál po červené značce a odbočujeme k rozhledně Korunka. Byla postavena v letech 1999–2003 pod vrcholem kopce Červená hlína (467 m). Konstrukce je tvořena rotačním hyperboloidem, jehož osa je nakloněna o 7,5° směrem k jihu (pro zajímavost uveďme, že šikmá věž v Pise má náklon 5,5°). Díky tomu vzniká „šikmá věž“, která působí, že padá z kopce.

Plášť hyperboloidu tvoří šestnáct prutů, osm se jich otáčí ve směru hodinových ručiček a osm proti směru. Na svislém sloupu je točité schodiště se 118 schody. Náklady na stavbu činily 10,5 mil. Kč, stavba byla provedena bez dotací, 100 % hradil investor – Družstvo Eurosignal.

Výhled z plošiny ve výšce 20 metrů máme z důvodu inverze v údolí Berounky poněkud omezený:

Po červeně značené Brdské hřebenovce jdeme přes rozcestí U Šraňku až na rozcestí U Trojáku (9,5 km), kde odbočujeme po modré značce ve směru Řevnice. Cesta je místy dost rozblácená, ale závěrečné klesání už je v pohodě. Cíl pochodu je v hotelu Grand, kde vystojíme menší frontu na diplom a razítka IVV:

Do odjezdu vlaku zbývá něco přes hodinu, a tak se jdu podávat do nedalekého pivovaru. Zázvorová dvanáctka je první a poslední pivo na dnešní túře...