To je název turistického pochodu pořádaného pražským odborem KČT Trilobit Barrandov
Odjíždíme vlakem už v 6.16 hod., protože po pochodu bychom rádi na Malé Straně stihli zdarma prohlídku části Valdštejnského paláce. Po přesednutí na nádraží Praha-Vršovice vystupujeme v Braníku, kde je téměř samozřejmostí návštěva zdejší nádražky. Start je u tramvajové zastávky, po přihlášení vystupujeme spolu se zelenou turistickou značkou po schodech na železniční Branický most, který spojuje Braník a Malou Chuchli přes údolí Vltavy. Byl vybudován v letech 1949–1955 a zprovozněn 30. května 1964. Přezdívku „Most inteligence“ si vysloužil kvůli účasti vzdělaných lidí na jeho stavbě, oficiálně byl pojmenován až v roce 1969. Původně byl plánován jako dvojkolejný, ale až do roku 2024 byl provozován pouze jednokolejně.
* * *
Větší část trasy tohoto pochodu jsem už kdysi absolvoval, podrobnosti – zejména o Branickém mostu – si můžete na tomto blogu přečíst zde. Krátkou odbočku si děláme ke kapli Panny Marie,... ... studánce a kašně s lavičkou:
Vracíme se na žlutou značku a stoupáme k Zookoutku, který je součástí Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy a slouží jako náhradní domov pro zvířata s trvalým zdravotním či jiným handicapem. Provozují jej Lesy hl. města Prahy a lze tu někdy (ale dneska zrovna moc ne) vidět ve výbězích daňky, muflony, lišku obecnou, rysa ostrovida, prase divoké, jelena evropského, srnce či králíky a nutrie. A ve voliérách také některé ptáky, jako např. káně, poštolku, vránu, krkavce, straku nebo výra velkého. Vycházíme z lesa a vpravo v dálce vidíme na pozemcích filmových ateliérů Barrandov Studio vykukovat stálé kulisy středověkého města, postavené jako věrná kopie Paříže ve 14. století. Vznikly podle návrhu filmového architekta Ondřeje Nekvasila a natáčel se v nich například seriál Soumrak templářů, fantasy seriál Carnival Row nebo dokument Jako letní sníh o životě Jana Ámose Komenského.
Na semaforech přecházíme čtyřproudou komunikaci K Barrandovu, procházíme čtvrtí Sídliště Barrandov a zastavujeme se u bronzové bysty Charlese de Gaulla (1890–1970), francouzského generála a pozdějšího prezidenta. Je dílem akademického sochaře Milana Váchy (*1944). Ten před lety vystavoval i v Galerii Na Půdě ve Světlé nad Sázavou, o čemž si můžete přečíst na tomto blogu zde. Bysta byla odhalena 22. listopadu 2022, ve výroční den de Gaullova narození: Jen o pár desítek metrů dál stojí kostel Krista Spasitele a komunitní centrum. Myšlenka jeho stavby se objevila již v roce 1934, ale realizace se odložila kvůli historickým událostem. Po výstavbě sídliště s 8 489 byty pro 29 700 lidí vznikla potřeba nového kostela. Stavba začala v roce 2018 a byla slavnostně zahájena požehnáním základního kamene arcibiskupem Dominikem kardinálem Dukou. Celý objekt byl dokončen v roce 2020 a 22. listopadu téhož roku byl kostel posvěcen. Celkové náklady činily 200 milionů Kč, financované z darů a příspěvku Arcibiskupství pražského. Kostel má kapacitu 358 osob a komunitní centrum 198 osob. Součástí je i kavárna Kristian s kapacitou 36 osob. Prokličkujeme okrajem sídliště a po žluté turistické značce procházíme nad Prokopským údolím do Klukovic. Samozřejmě, že nemineme bez povšimnutí minipivovar Prokopák. Nachází v budově bývalého hostince U Kosů, jehož první část postavil podnikavý Antonín Kos v roce 1909. V roce 1926 přistavěl taneční sál, v němž se konaly pravidelné prvorepublikové taneční večery se živými kapelami a divadelní představení. Začátkem druhé světové války měla v Prokopském údolí vzniknout podzemní zbrojovka, a tak budova hostince byla zabrána německou armádou pro ubytování dělníků. S nástupem komunistického režimu již k obnově tradice hostince s tančírnou nedošlo. Budova dále posloužila např. jako obchod s potravinami nebo sklad Švadlenky, obchodu s galanterním zbožím a šicími potřebami, přičemž rodina Kosů zde nadále pobývala. Po revoluci sloužila tančírna jako truhlářská dílna. Idea pivovaru Prokopák vznikla v roce 2017 jako společný sen dvou kamarádů, kteří milují pivo. Postupnými kroky se ze snu stávala skutečnost, takže dnes tu stojí minipivovar. Pár metrů před restaurací stojí stánek, v němž vládne čarodějnice s velkým zahnutým nosem a čarovnou hůlkou v ruce:
Obsluhující personál v restauraci silně prožívá Halloween, servírky nejenže jsou zmalované, ale mají do hlavy zapíchnuté nůžky a chlapi sekyru: Dáme si zdejší pivo – vaří několik druhů včetně ejlu (ale) – chvíli posedíme a pak pokračujeme v cestě. Míjíme Horův mlýn, původně renesanční, založený již roku 1588, v 17. století barokně upravený. Další úpravy byly provedeny v 19. století. Areál s mlýnem, špýcharem a stodolou sloužil k mletí obilí a později jako obytný prostor, pak dlouhá léta chátral, mlýn i špýchar zůstaly bez střechy, objekty i plochy areálu zarůstaly náletovou zelení. Po roce 2017 v souvislosti se změnou vlastníka probíhaly konzultace pro přípravu projektu. Nyní probíhá rekonstrukce, lépe řečeno přestavba na rezidenční bydlení. Procházíme pod viaduktem s želeniční tratí a po zelené turistické značce procházíme západní částí Prokopského :údolí, znovu obdivujeme Červený lom a souvislé geologické profily silurských a devonských vápenců.
Ke konci stoupáme a záhy zase klesáme k železniční zastávce Praha-Holyně, odkud po modré značce šlapeme proti toku Holyňského potoka, který teče údolím pod námi. Přicházíme do Holyně, míjíme restauraci U Knotků, kde byl před lety – kdy jsem se tohoto pochodu zúčastnil – cíl, a pokračujeme kolem bývalé kaple sv. Jana Křtitele, která od roku 2008 slouží jako výstavní síň. Za tramvajovou točnou se podchodem dostáváme pod čtyřproudovou ulicí K Barrandovu a polní cestou se dostáváme do Slivence. Kolem kostela Všech svatých a naproti stojícího pomníku Mistra Jana Husa přicházíme do restaurace Pyramida, kde je cíl pochodu. Dlouho se nezdržujeme, vypijeme pivko a jdeme na autobus. Na zastávce Poliklinika Barrandov přesedáme na tramvaj, která nás má dovézt na stanici Malostranská. Jenže – najednou koukám, že přejíždíme přes Dvorecký most na pravý břeh Vltavy. To je tedy zrada, oklika nás zdrží a tak kdoví jestli ještě stihneme prohlídku části Senátu... Jedeme přes Karlák, Národní třídou na most Legií a teprve potom po levém břehu Vltavy přes Újezd na Malostranské náměstí! Vystupujeme, spěcháme na Valdštejnské náměstí a jsme mezi posledními, kteří jsou vpuštěni! Ale to už je námět na následující článek Prohlídka části Senátu
Žádné komentáře:
Okomentovat