Co jsem také přečetl_______________ __detektivní romány Michaela Connellyho

 V hlavní roli literární detektiv Hieronymus „Harry“ Bosch 

Harry Bosch se literárně narodil před třiceti lety, v roce 1992. Právě tehdy vyšla šestatřicetiletému americkému novináři Michaelu Connellymu první beletristická kniha – detektivní román Černá ozvěna. Směle a neohroženě v ní navázal na to nejlepší z detektivního subžánru nazvaného „drsná škola“, jehož nejoceňovanějšími představiteli a v podstatě i otci zakladateli byli Dashiell Hammett (1894–1961) a Raymond Chandler (1888–1959), kteří svá nejslavnější díla psali ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století.

Harry Bosch bývá někdy označován za „soudobého Phillipa Marlowa“, a i když toto srovnání trochu pokulhává, pár základních společných rysů se najde. Především to, že oba mají stejné působiště – temné a prohnilé, a přitom blyštivé, krásné město Los Angeles. Marlow i Bosch jsou typičtí vlci samotáři, kteří se pokoušejí vyřešit případ za každou cenu a bez ohledu na to, jaké následky to bude mít jak pro ně samotné, tak pro jejich okolí. Kvůli tomu neustále narážejí na mocné protivníky z řad politiků, zkorumpovaných policistů, či bohatých a vlivných byznysmanů. Ti jim házejí klacky pod nohy a snaží se jim cestu za odhalením pravdy a za spravedlností co nejvíce znepříjemnit. A to mnohdy i pokusem o jejich fyzickou likvidaci. Marlowe i Bosch tak kvůli své posedlosti v podstatě nemají přátele a jejich partnerské vztahy se ženami končí velice brzy a neúspěšně. Jejich základními charkterovými vlastnostmi jsou zarputilost, neústupnost, tvrdohlavost a naprostá absence pudu sebezáchovy.

Harry Bosch je tedy muž bez rodiny, který se musel protloukat dětskými domovy, protože matku prostitutku mu zavraždili a otec, významný právník, se k němu léta nehlásil. Je vietnamským veteránem, doživotně poznamenaným službou u „tunelových krys“, jednotky, která cíleně vyhledávala pod zemí se ukrývající nepřátelské vojáky.

*  *  *

V Černé ozvěně (The Black Echo, 1992) se českým čtenářům představuje Harry Bosch, policista, který nejraději pracuje na vlastní pěst. Tentokrát vyšetřuje smrt svého přítele a spolubojovníka z vietnamské války. V tajuplném bludišti zločineckého podsvětí, se kterým je konfrontován, ožívá hrůza, kterou kdysi zažil ve Vietnamu jako příslušník jednotky specializované na boj v podzemních tunelech. Boschovou partnerkou v tomto souboji s nebezpečnými zločinci, jimž se podařilo proniknout na důležitá místa v policejním aparátu, je agentka FBI Eleanor Wishová. Jejich vztah dočasně přesáhne kolegiální roviny, což Boschovi zkomplikuje obtížné rozhodování mezi spravedlností a pomstou, před které je v závěru případu postaven.

Následuje příběhy Černý led (The Black Ice, 1993) 

Betonová blondýna (v originále The Concrete Blonde, 1995) – Když detektiv Harry Bosch zastřelil sadistického vraha zvaného Panenkář, všichni v Los Angeles byli přesvědčeni, že děsivá noční můra skončila. Vdova po zemřelém však Bosche obviní ze zabití nepravého muže. A nález další mrtvoly s Panenkářovým rukopisem opravdu naznačuje, že vrah se chystá znovu udeřit. Harry však ztrácí půdu pod nohama. Přes den vede bitvu u soudu, po večerech pátrá po nebezpečném zabijákovi a v noci čelí nejzákeřnějšímu nepříteli – pochybnostem o sobě samém.

Detektiv Bosch je v pozici obviněného, protože zabil podezřelého. Celý příběh vlastně probíhá v soudní síni, kde mezi sebou bojuje obžaloba s obhajobou. Obhajoba vede boj nerovný, protože kované žalobkyni se rovnat nemůže. Je to všecko o nervy, do toho vyskakují další informace, že může být všechno i jinak. Popis soudního jednání je na můj vkus zbytečně rozvláčný a také mi vadily neustálé zmínky o cigaretách a jejich zapalování či típání a Harryho kouření bez ptaní i tam, kde to není žádoucí. Jako kdyby autora sponzorovalo Marlboro celoživotními zásobami...

Čtvrtý příběh nese název Poslení kojot (Last Coyote). Život losangeleského policisty Harryho Bosche se ocitl nad propastí. Opustila ho přítelkyně, jeho dům je kvůli zemětřesení neobyvatelný a po napadení nadřízeného poručíka musí navíc odevzdat svůj odznak detektiva. Nuceně chodí k policejní psycholožce a nadbytek volného času se Harry rozhodne vyplnit prošetřením případu starého pětatřicet let. Tak dlouho totiž zůstala neobjasněna vražda jeho matky. Během tajného pátrání, které postupně přerůstá v jediný smysl jeho dalšího života, se seznámí s tajemnou Jasmine a až příliš pozdě si uvědomuje, že rány, do nichž ťal, jsou pro některé vysoce postavené lidi až příliš živé. Dokonce tak živé, že jsou pro ně ochotni znovu vraždit. 

Kniha strhává svou dramatičností, poutavou zápletkou a především dokonalou znalostí poměrů uvnitř losangeleské policie.

Následují Faleční hráči (Trunk Music, 1997), Andělský let (Angels Flight, 1999), Temnější než noc (A Darkness More Than Night, 2001), Město kostí (City Of Bones, 2002), Ztracené světlo (Lost Light, 2003), Poslední šance (The Closers, 2005), Park ozvěn (Echo Park, 2006),...

*  *  *

V jiné sérii Michaela Connellyho je hlavní postavou novinář Jack McEvoy. Úvodní příběh této série se jmenuje Básník smrti (The Poet, 1996). Jack McEvoy je zvyklý psát o smrti jiných, ale když smrt zasáhne jeho bratra Seana, vyšetřovatele z denverského oddělení vražd, následné události ho vtáhnou do příběhu, jaký nikdy psát nechtěl. Na rozdíl od policie nevěří, že jeho bratr spáchal sebevraždu, a začne na vlastní pěst pátrat po dalších okolnostech. Postupem času shromáždí údaje o několika podobných úmrtích, k nimž došlo na různých místech Spojených států. Vše nasvědčuje tomu, že se ocitl na stopě sériového vraha oplývajícího bezpříkladnou krutostí a vychytralostí. Jeho oběťmi jsou vesměs vyšetřovatelé vražd, jejichž kariéru či psychiku poznamenal nějaký nevyřešený případ, a vedle zohavených těl pokaždé leží vrahovo poznávací znamení: citáty z díla Edgara Allana Poea. Bratr Jacka McEvoye je poslední obětí v řadě. Anebo možná ne. Možná se poslední Básníkovou obětí stane McEvoy sám... 

Do případu vstoupí FBI a krásná agentka Rachel. Celý příběh je mistrně sestaven a zápletka je dokonalá. Zpočátku mi čtení šlo ztuha, výkřiky z obálky o mimořádném zážitku jsem považoval za přehnané, po sedmdesáti stránkách se vlastně nestalo vůbec nic, spousta nadbytečných popisů, žádné napětí. Po dalších padesáti stranách se zvolna začal klubat případ zavánějící velmi komplikovanými vraždami (a pedofilií v druhé linii). Komunikace z terminálů a zadávané vyhledávání v databázích svědčí o době, kdy to autor napsal – v roce 1996! Od té doby ovšem udělala výpočetní technika obrovský skok...

Bosch ve svém desátém příběhu Temné proudy (The Narrows, 2004) opět spolu s agentkou FBI Rachel Wallingovou dokončuje její nedořešený případ z roku 1996, popsaný v knize Básník (doporučuji přečíst předem). Dál vede život svérázného soukromého detektiva, když jeho klid naruší záhadný telefonát: má prošetřit sebevraždu veřejně známého policisty Terryho McCaleba, která – jak se ukáže – byla ve skutečnosti vraždou. Také život agentky FBI Rachel Wallingové obrátí vzhůru nohama jediný telefonát. Volající jí oznamuje, že sériový vrah a její někdejší kolega Robert Backus se vrátil na scénu. 

Tak začíná pravděpodobně nejděsivější a nejbrilantnější detektivní román, jaký kdy Michael Connelly napsal. Cesty Harryho a Rachel se nakonec proplétají a nastává zběsilá honba za nejgeniálnějším vrahem v dějinách Los Angeles – za mužem, jenž zná veškeré vyšetřovací a profilovací metody, neboť mnohé z nich kdysi pomáhal vytvořit. Harry Bosch se v obrovském tempu přesouvá mezi nehostinnou nevadskou pouští obsahující hrůzné pohřebiště Backusových obětí, třpytivými ulicemi Las Vegas, jež se opět stává hlavním městem zločinu, a temnými zákoutí Los Angeles – aby v závěru dospěl k šokujícímu a dramatickému rozuzlení…

Černá skříňka (The Black Box, 2012) – Je rok 1992 a Harry Bosch se ocitá ve víru pouličních výtržností, které paralyzovaly celé Los Angeles. Město je vydáno napospas lidem, kteří si myslí, že teď už je dovoleno všechno: ničit, rabovat... a třeba i vraždit. Jednou z obětí je i mladá dánská reportérka Anneke Jespersonová, přezdívaná Sněhurka. Bosch se pokusí její vraždu vyšetřit, ale případ je mu záhy odebrán a zůstává nevyřešený. O dvacet let později Harry už jako elitní detektiv Oddělení nevyřešených případů získává nové důkazy, které by mohly smrt krásné Dánky objasnit. S buldočí urputností začne tedy prohledávat trosky případu a doufá, že se mu v nich podaří najít imaginární černou skříňku – klíč k vyřešení dvacet let staré záhady. Bude tímto klíčem tajuplný, deset let starý telefonát? Nebo případ nějak souvisí s první válkou v Perském zálivu? A proč Harrymu začal jít po krku nejen jeho nadřízený, ale i lidé z vnitřního vyšetřování?

Temná svatá noc (Dark Sacred Night, 2018) – 21. díl (v sérii s Renée Ballardovou druhý). Renée má za sebou další noční směnu. Když se nad ránem vrátí na stanici, přistihne u kartotéky s dávno vyřazenými policejními záznamy cizího člověka. Tou neoprávněnou osobou je penzionovaný detektiv Harry Bosch. Ano, díky starému přátelství s poručíkem se vloudil do policejního archivu, to uznává. Udělal to ale z dobrého důvodu: snaží se pohnout s jedním dávno odloženým případem, který mu stále nedá spát. Ballardová narušitele nekompromisně vykáže, ale když po krátkém pátrání zjistí, o co konkrétně se Bosch zajímal, neubrání se návalu soucitu i zlosti. Složka, kterou Bosch prohledával, totiž ukrývá dokumentaci k případu Daisy Claytonové, zoufalé patnáctileté holky, která se po útěku z domova potloukala po ulicích Hollywoodu, než ji kdosi zavraždil a její tělo pohodil na skládku. Pachatel tak odporného činu nemůže zůstat neodhalen, v tom jsou Ballardová a Bosch zajedno. S buldočí posedlostí, jim oběma tak vlastní, se pouštějí do společného pátrání po tom, co přesně se Daisy stalo a kdo ji tak brutálně sprovodil ze světa.

Temné hodiny (The Dark Hours, 2021) – Silvestr, poslední den v roce, který patřil k nejtvrdším v dějinách země. Obyvatelé Los Angeles střílejí do vzduchu ze svých zbraní, aby dodrželi starou silvestrovskou tradici. Mezi sprškou olova snášející se k zemi je však i jedna dobře mířená kulka, která usmrtí muže přímo uprostřed rušné pouliční oslavy. Inspektorka Renée Ballardová záhy odhalí spojitost mezi tímto úmrtím a jedním nevyřešeným starým případem, na němž kdysi pracoval legendární bývalý detektiv LAPD Harry Bosch. 

Zatímco společně prověřují styčné body mezi oběma případy, přichází Ballardové hlášení o novém zločinu. Jeho pachateli jsou „Půlnoční muži" – dva násilní predátoři, kteří v temných hodinách obcházejí město a neváhají zabíjet, aby udrželi svou totožnost v utajení. Policejní sbor je po pandemii a protestech demoralizovaný a silně otřesený, takže se Ballardová upíná na vyšetřování v naději, že vyřešením obou případů zachrání svou víru v práci, kterou dělá. Zároveň však riskuje, že přijde o všechno…

Celkově má kniha spíše pesimistický nádech, protože se odehrává v covidové době a ukazuje dopady pandemie na myšlení lidí, změnu společnosti, únavu a rezignaci. Což s sebou přináší větší zkorumpovanost, menší ochotu prát se za to správné a beznaděj.

*  *  *

Michael Connely (*1956) psal do novin o zločinech už během univerzitních studií a postupem času se stal jedním z nejuznávanějších amerických novinářů. Za vrchol jeho žurnalistické kariéry lze považovat angažmá v prestižních Los Angeles Times a užší nominaci na Pulitzerovu cenu za rozhovor s přeživšími havárie letu Delta 194 v roce 1985. 

Trvalo ještě deset let, než usedl k psaní prvního románu, který nazval Černá ozvěna, v němž představil melancholického a svébytného detektiva Harryho Bosche, který se stal jakýmsi novodobým zosobněním Phila Marlowa. O téměř deset let později, kdy už se z Harryho stala kultovní postava detektivního žánru, k němu přibyl advokát Mickey Haller a později ještě policistka Renée Ballardová. Také ona má příliš tvrdou hlavu a svérázné pojetí spravedlnosti, než aby se dokázala vměstnat do oficiálních policejních postupů.

Dnes má Connelly na kontě na čtyřicet románů a bývá označován za nejlepšího současného představitele „drsné školy“.