Prohlídka části Senátu

Po absolvování turistického pochodu Do Holyně bez holínek se autobusem a tramvají přemísťujeme na Malou Stranu, abychom na poslední chvíli stihli zdarma prohlídku části Valdštejnského paláce, sídla Senátu

Valdštejnský palác nechal vybudovat mocný český šlechtic, generalissimus císařských vojsk Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) jako svou pražskou rezidenci. Projektantem paláce byl italský architekt Andrea Spezza. Stavební práce na paláci byly zahájeny v roce 1623 a kromě Spezzy se na nich podíleli další italští mistři, jako například Nicolo Sebregondi nebo Giovanni Pieroni.

Albrecht z Valdštejna se však ze svého sídla netěšil dlouho. Od roku 1630, kdy byla dokončována výzdoba paláce, do své násilné smrti v roce 1634 v něm strávil nanejvýš 12 měsíců. Některé prameny dokonce uvádějí, že v paláci pobyl celkem pouhých osmdesát dnů.

Vzhledem k tomu, že byl Valdštejn na sklonku života prohlášen za zrádce, mohl jeho majetky císař zabavit, a palác se tak po vévodově smrti dostal do vlastnictví Habsburků. Krátce poté ho za symbolickou cenu od císaře odkoupil vévodův vzdálený příbuzný Maxmilián z Valdštejna a Valdštejnové pak palác obývali více než tři sta let. Od roku 1945 je palác majetkem státu.

*  *  *

Vstupujeme do Hlavního sálu prostupujícího obě patra paláce. Má rozlohu 288 m2 a výšku 10,5 m, v 17. století byl po Novém sále (dnes známém jako Španělský) Pražského hradu největším sálem v Praze. Původně sloužil jako nástupní prostor k reprezentačním místnostem: stávala v něm osobní stráž vévody a odtud byli návštěvníci uváděni do přijímacích salónků. Monumentální architektura Hlavního sálu patřila v období raného baroka k nereprezentativnějším svého druhu v Evropě. V polovině 19. století doznala původní barokní podoba sálu výrazné změny.

Klenbě sálu vévodí nástropní freska Baccia del Bianca zpodobující Albrechta z Valdštejna jako boha války Marta na válečném voze. Přestože antická mytologie vyhradila čtyřspřeží pouze bohovi Slunce Heliovi a bůh Mars byl zobrazován vždy jen s dvojspřežím, Valdštejn nechal do svého alegorického vozu zapřáhnout koně čtyři:

Obě menší postranní pole znázorňují válečné trofeje. Štuková výzdoba je pravděpodobně dílem Santina Galliho a Domenica Carnevalleho. Celá výzdoba sálu je oslavou Valdštejnova válečnického umění.

Právě v Hlavním sále se dne 18. 12. 1996 konala první – ustavující – schůze Senátu. V současnosti je sál využíván pro odborné přednášky, konference, semináře a kulturní akce. Senát dnes zasedá v nově zrekonstruované bývalé konírně.

Přecházíme do Rytířské síně, která byla původně prvním z reprezentačních audienčních sálů, kam byli uváděni významní hosté z Hlavního sálu. Jižní stěně dnes dominuje krb s jezdeckým portrétem Albrechta z Valdštejna z roku 1631, který sem byl přenesen z kartuziánského kláštera ve Valdicích:

Původně tu stávala kachlová kamna a vedle nich trůn s baldachýnem, na němž vévoda uděloval oficiální audience. Stěny jsou pokryty tapetami z kůže s tlačenými motivy květů, plodů, ptáků a hmyzu. Tapety ani krb však nejsou původní – pocházejí z poloviny 19. století:

Polovina 19. století vtiskla novou podobu také klenbě síně – centrální stropní fresku přemaloval Petr Maixner obrazem Pallas Athény a původní štukatura byla dobově upravena. Síň dnes Senát využívá k reprezentačním účelům a přijímání nejvýznamnějších státních návštěv.

Následuje Předpokoj (antecamera). Vybraným hostům se otevíral před Valdštejnovým přijetím v Audienční síni. Stěny tehdy zdobily portréty císařské rodiny a nizozemské tapisérie. Současnou podobu místnost získala v 19. století. Na stěnách visí benátská zrcadla vyrobená v 18. století v Muranu. Také lustr je benátského původu. Nad krbem visí obraz císaře Ferdinanda III. Habsburského,...

... portréty na bočních stěnách zpodobňují císařského komořího Jan Františka Arnošta z Valdštejna a jeho manželku Marii Alžbětu z Fürstenberka. Z počátku 18. století pocházejí i květinová zátiší na okenní stěně. Stropní freska Petra Maixnera z 19. století je v kontrastu s válečnickou koncepcí výzdoby paláce a zobrazuje boha lásky Amora s lukem a šípy.

Audienční síň má kruhový půdorys a klenbu zdobenou freskami. Za malými intarzovanými dveřmi je ve zdi skryté točité schodiště, kterým se dá dostat do zahrady i nahoru do druhého patra, které obývaly Valdštejnova žena a dcera.

Bohatá štukatura klenby je chloubou raně barokní pražské architektury a jejími autory jsou Santino Galli a Domenico Canevalle. Fresky jsou patrně dílem Domenica Puglianiho. Kruhový obraz ve vrcholu klenby zobrazuje kováře Vulkána, pověstného zbrojíře bohů a hrdinů, a zároveň boha ohně a ničivé síly, který zhotovuje Aeneovu zbroj za pomoci Kyklopů. Směrem dolů se klenba rozvíjí do čtyř vertikálních obrazových polí zpodobňujících vývoj lidstava inspirovaný knihou Ovidiových Proměn:

Ve vodorovných polích se s obrazy Čtvera věků střídají obrazy Čtvera denních dob – Jitro, Poledne, Večer a Noc. Po obloze nad krajinou se vznášejí okřídlené ženské postavy s příslušnými atributy: hlásná trubka u Jitra, roh hojnosti u Poledne, znaky vítězství a triumfu u Večera a měsíc u Noci.

Mytologickou chodbou mohl vévoda z Valdštejna projít z Audienční síně do své pracovny či do konírny, případně dlouhou chodbou v severní zdi zahrady až do jízdárny. Výzdoba chodby byla inspirována motivy Ovidiových Proměn. Také štukatura zdejší klenby patří k raně barokním perlám:

Hlavní fresky na ploše trojlistů zobrazují vybrané postavy z bájí: Deucalion a Pyrrha, Merkur a Argus, Faethonův pád, Kallistó proměněná v medvědici, Kadmos a jeho vojsko, Únos Europy, Diana a Acteon, Narcis, Pyramus a Thisbe, Medúza zabitá Perseem, Pluto a Proserpina, Daidalos a Ikarus.

Přecházíme do sala terreny, což je obecně otevřená architektonická stavba charakteristická pro barokní palácové a zámecké zahrady. Bývá situována v přízemním podlaží, většinou v hlavní ose zámku nebo paláce.

V tomto případě je dominantou Valdštejnské zahrady, je zdobená freskami s výjevy z mytologie a sloužila k pořádání hudebních vystoupení a slavností. Dodnes se tu v letním období odehrávají různé kulturní akce, na které má široká veřejnost přístup zdarma. Jsou to například od června do září koncerty „Kulturního léta ve Valdštejnské zahradě“, ale i další hudební a kulturní festivaly.

Zahrada byla od počátku koncipována jako reprezentativní prostor sloužící k okázalým slavnostem, ale také k relaxaci a rozjímání. Významným prvkem je umělá krápníková stěna,...

... množství kopií soch vynikajícího nizozemského sochaře Adriana de Vriese, který působil i na dvoře Rudolfa II., a můžete tu také vidět volně se pohybující pávy (korunkaté i bílé), kteří se zde chovají od roku 2000 a takřka každý rok vyvádějí mladé.

Více si o Valdštejnské zahradě můžete přečíst na tonto blogu zde.