Zámecký park v zimě

Zámecké parky – a náš světelský nevyjímaje – byly vždy oázami klidu a jsou jimi i dnes, v době značně hektické a chaotické. Toulat se labyrintem cestiček mezi vzrostlými a mnohdy vzácnými stromy a keři, kolem rybníků a po mostcích nad potoky, to je balzám na duši v každém ročním období. Pravda, v zimě je k dobré pohodě třeba navíc dobrého obutí a oblečení, ale to pro nás, turisty, není žádný problém…

Za mého mládí byl park značně zanedbaný, bez odborné péče, působil spíše jako prales, kde se daly původní cesty, loučky i stavby jenom tušit. Dílo zkázy dokonaly kalamity ve smrkových porostech, které zde propukly v 70. a 80. letech minulého století. Pár let po sametové revoluci pak trvalo, než se vyjasnily majetkové poměry, a tak teprve roku 1998 se městské zastupitelstvo mohlo rozhodnout spolufinancovat obnovu zámeckého parku, který se v té době nacházel v již katastrofálním stavu. Na přelomu milénia prošel park kompletní rekonstrukcí porostů, rybníků, odvodňovacích příkopů, cest, mostků i jednoho z altánků. Z celkového nákladu 12 milionů korun tehdy polovinu hradil Státní fond životního prostředí.

Současnou podobu zámku a víceméně i zámeckému parku vtiskl v letech 1868–1873 starohrabě František Josef ze Salm-Reifferscheidtu, tehdejší majitel panství. Provedl rozsáhlou rekonstrukci zámeckého komplexu včetně úpravy a rozšíření parku. Ve staré knize o historii Světlé, kterou pečlivě sepsal správce panství Karel Seidler, je budování parku věnována celá stať, doslova je v ní k roku 1870 zapsáno: „Zdejší zámecký park byl rozšířen ve směru obou rybníků. Plány a výsadby byly navrženy samotným J. O. starohrabětem Františkem Salm-Reifferscheidtem, a založení parku svěřeno vrchnímu zahradníku Ludikarovi. Práce tyto provedeny byly za jeden rok. Zhotovení zadních kamenných partií včetně mostku obstaral toho času ve Světlé činný stavební podnikatel rakouské severozápadní dráhy pan Vejmelka. Stavební práce na rybnících svěřeny pak světelskému stavebnímu mistrovi Bedrníčkovi, železné klece, pavilony a vázy obstaral vídeňský architekt Svatošek.“

V kronice je také detailní výčet nákladů za jednotlivé práce v parku, z nichž nejdražší bylo pořízení stromů, keřů, růží a květin, včetně exotických rostlin do zámeckého skleníku. Představovaly celé tři čtvrtiny z celkových nákladů 73 000 zlatých. V roce 1880 zhotovil pražský zámečník Bittner litinové mříže a oplocení parku a v roce 1884 postavil zdejší zámečník Jakl železný mostek mezi dvěmi parkovými rybníky. Jde o jedno z nejzdařilejších děl drobné architektury ve zdejším parku, tzv. Čertův mostek, který lze označit za vrcholné dílo romantismu. Klene se nad osmimetrovou kamennou propastí, do které proudí voda z přepadu Horního parkového rybníka. Atmosféra horské bystřiny je navozena množstvím divoce rozložených kamenů v celém údolí potoka, obklopeném tmavými vysokými smrky, z nichž bohužel více než polovina již padla za oběť větrným poryvům. Dojem hloubky je umocněn skutečností, že mostek je mohutně vyklenut a skrz rošt je vidět až na dno zurčícího potůčku, který přes balvany v řečišti plyne do Dolního zámeckého rybníka. Dílo vskutku čertovské…